|
|
Alkoholismus rodičů a jeho dopad na psychiku dětí
Beránková, Monika ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se v teoretické části věnuje souhrnnému podání informací o alkoholismu, psychice dětí a jejich vývoji, rodině. Dále i strategiím, které používají děti k vyrovnávání se se skutečností, že jejich rodiče jsou lidé, kteří mají větší problém, než jsou samy. Problémů v rodině a vlivu rodiny na dítě. Práce se věnuje rodině, jejímu působení na dítě, vývoji dítěte, důsledkům, jenž působí alkoholismus rodičů na dítě a vyrovnávacím strategiím alkoholismem rodičů postižených dětí. Obsahuje také mimo jiné návyky na návrhy na možnou prevenci alkoholismu pro děti rodičů - alkoholiků a publikaci (Woititzová: Dospělé děti alkoholiků), která byla napsána především od a pro děti rodičů alkoholiků pro jejich děti. V praktické části byla jako výzkumná metoda použita analýza získaných dotazníků, tedy kvantitativní výzkum. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebevědomí u dospělých dětí alkoholiků
Andrlová, Helena ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: Zahraniční studie prokázaly, že děti z alkoholicky zatížených rodin mají nižší sebehodnocení, ve srovnání s dětmi, kteří žijí v rodině, kde k nadměrnému požívání alkoholu nedochází. Zároveň je patrná souvislost s užíváním alkoholu a nedostatečným plněním funkce rodiny. Cíl: Cílem práce je popsat sebevědomí a případné souvislosti ve vztahu k vyrůstání s alkoholikem u dospělých dětí alkoholiků (DDA). Pozornost je věnována popisu jejich prožívání dětství a událostem, které subjektivně ovlivnily jejich sebevědomí. Metody: Ke zjištění cílů byla využita Rosenbergova škála, metoda životní křivky a polostrukturované rozhovory, které jsem následně vyhodnotila pomocí tematické analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 8 respondentů, kteří v dětství vyrůstali s rodičem alkoholikem. Participanti byli osloveni na základě dostupného výběru a metody sněhové koule. Výsledky: Respondenti popisovali sebevědomí ve vztahu k jednotlivým oblastem života. Významná oblast sebevědomí se ukázala být na úrovni vlastní osobnosti, která zahrnovala seberozvoj v pracovní sféře, volném čase a navazování nových vztahů. Prožívání dětství bylo vztahováno k rodičovské disharmonii, nedostatku společně tráveného času a způsobu výchovy v souvislosti s užíváním alkoholu jednoho z rodičů. Významným faktorem ovlivňující sebevědomí se...
|
|
|
Historický vývoj léčby závislosti a specializovaných služeb pro ženy na českém území
Šeblová, Anna ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent)
Východiska: Počátkem 20. století na našem území vznikají první odborná zařízení pro léčbu závislosti. Vedle léčby mužských pacientů roste ve společnosti i poptávka po obdobných zařízeních určených pro ženy, neboť se zvyšuje povědomí o užívání návykových látek, zejm. alkoholu, i mezi ženami, a to rovněž ve spojitosti s těhotenstvím a následným mateřstvím. Od počátku 20. století dosahují ženy ve společnosti zcela nového postavení. S rostoucí emancipací se během století mění i vztah žen k návykovým látkám, přičemž tato změna je obzvláště patrná po druhé světové válce. Cíl práce: Cílem této bakalářské práce je popsat vznik zařízení určených pro závislé ženy, měnící se přístupy k léčbě ženské závislosti a zmapovat historii léčby závislosti se speciálním zaměřením na ženské pohlaví od začátku 20. století do roku 1989. Metody: V této práci byla použita metoda sběru dat z dostupných zdrojů, kterými byly monografie, vědecké články a výroční práce. Vzhledem k pandemii viru SARS-CoV-2 na území České republiky byly bohužel z hygienických důvodů podstatnou část z roku 2020 a 2021 knihovny buď uzavřeny, nebo fungovaly ve velmi omezeném chodu, což znemožňovalo práci v nich. Pracovala jsem tedy především s elektronickými zdroji dostupných na portálech Národní lékařské knihovny (MEDVIK) a Národní knihovny (NDK)....
|
|
| |
|
| |
|
|
Život a dílo MUDr Heleny Škopkové
Talpa, Radek ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Popov, Petr (oponent)
Východiska: Rozvoj léčebné péče se po roce 1948 systematicky rozvíjel na celém území ČR, a to zejména v psychiatrických zařízeních. Byť založením Apolináře byl stanoven stěžejní terapeuticko-léčebný postup, byli i odborníci, kteří se od něj částečně odkláněli a hledali cesty s primární snahou o dobro pacienta. Takovou osobou byla i MUDr. Helena Škopková. Cíl: Cílem práce je představit celoživotní dílo lékařky MUDr. Heleny Škopkové a vyhledat klíčové momenty, které ovlivnily její práci, přístup k pacientům a možnosti rozvoje nových terapeuticko-léčebných přístupů. Metody: Práce je zpracována jako kvalitativní studie založená jednak na analýze vyhledaných písemností, vztahujících se k publikačním a dalším pracovním aktivitám MUDr. Heleny Škopkové, doplněné a systematizované o rozhovor s ní. Výsledky: Provedeným výzkumem se podařilo zkomprimovat ucelený obraz jedné z nejvýraznějších postav psychiatrické a adiktologické péče na našem území MUDr. Heleny Škopkové a její vliv na rozvoj oboru léčby závislostí. Závěr: MUDr. Helena Škopková pracuje od roku 1958 v oboru psychiatrie a od roku 1963 se v psychiatrické léčebně v Dobřanech věnovala léčbě závislostí. Postupem let se ze sekundární lékařky stala uznávanou a respektovanou primářkou v tomto oboru. Její přínos pro obor, který reflektoval nejen vědecké...
|
|
|
Vznik a vývoj prvních zařízení s léčebnými programy pro pacienty závislé na alkoholu v Českých zemích, na Moravě a Slezsku: analýza historického a institucionálního rámce a kontextu vzniku, vývoje a zániku těchto programů do roku 1945
Šejvl, Jaroslav ; Miovský, Michal (vedoucí práce) ; Nožina, Miroslav (oponent) ; Morovicsová, Eva (oponent)
Východiska: Specializovaná institucionální ústavní léčba závislosti na alkoholu má na našem území více než stoletou tradici. První moderní ústavní zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu zahájilo svoji činnost dne 7. září 1948. Jednalo se o samostatné oddělení U Apolináře, organizačně začleněné pod Psychiatrickou kliniku. Vedoucím lékařem byl MUDr. Jaroslav Skála. Zde se vyvinul tzv. Apolinářský model léčby, který převzala všechna ústavní zařízení v rámci léčby závislosti na alkoholu, která v Československu vznikla nebo vyvíjela činnost v letech 1948 až 1989. Před vznikem tohoto oddělení byla na našem historickém území tři obdobná léčebná zařízení - Velké Kunčice (1911 až 1915), Tuchlov (1923 až 1938) a Istebné nad Oravou (1937 až 1939/1949). Cíl: Cílem disertační práce bylo popsat analýzu podmínek ovlivňujících vznik, rozvoj, provoz a zánik tří nejstarších specializovaných institucionalizovaných zařízení orientovaných na léčbu závislosti na alkoholu na našem historickém území v letech 1900 až 1945. Metody: V rámci provedeného výzkumu byla použita obsahová kvalitativní analýza historických materiálů, zejm. písemných a obrazových zdrojů, vztahujících se v rámci časového intervalu a tématu k dané léčebné instituci. Předmětem analýzy bylo více než 2000 stran textů, jejichž data byla zpracována na...
|
|
| |
host ::
RSS.