|
|
Profesionální spolupráce v péči o matku a dítě v rámci hospitalizace po porodu
BARTUŠKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce popisuje profesionální spolupráci v péči o matku a dítě v rámci hospitalizace po porodu. V teoretické části je popsána práce nelékařského zdravotnického personálu v péči o matku a novorozence na porodním sále, práce nelékařského zdravotnického personálu v péči o matku a novorozence na oddělení šestinedělí a fyziologických novorozenců, role dětské sestry v péči o fyziologického novorozence na stanici neonatologického oddělení a profesionální spolupráce zdravotnického personálu na odděleních. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat oblast spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě v rámci porodního sálu. Druhým cílem bylo zmapovat oblast spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě na oddělení šestinedělí. Pro tyto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zkoumá, v jakých oblastech je spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě v rámci porodního sálu. Druhá otázka zjišťuje, v jakých oblastech je spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě na oddělení šestinedělí. Výzkum byl prováděn pomocí kvalitativní strategie s využitím metod dotazování a hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 12 žen pracujících v českobudějovické nemocnici. Šest respondentek je zaměstnáno na oddělení jako porodní asistentky (v práci jsou označeny písmenem R) a dalších šest respondentek pracuje na pozici dětské sestry (v práci jsou označeny písmenem D). Všechny respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a byly upozorněny o anonymitě ve výzkumném šetření. Hlavními kategoriemi této bakalářské práce jsou: Interpersonální vztahy v rámci porodního sálu, kde respondentky hodnotí vzájemné vztahy mezi sebou. Druhá kategorie analyzuje spolupráci v rámci porodního sálu, kde jsme se zabývali oblastmi spolupráce a také nás zajímalo, jaké jsou problémové oblasti v rámci této spolupráce. Třetí kategorie zkoumá komunikaci v rámci porodního sálu. V této kategorii zjišťujeme, jak porodní asistentky a dětské sestry hodnotí kvalitu komunikace, jak si informace na daném pracovišti předávají a jaká je kvalita sdělovaných informací. Čtvrtá kategorie se nazývá Další spolupráce zdravotnického personálu v rámci porodního sálu, ve které se první část věnuje gynekologicko-porodnickému oddělení a druhá část spolupracujícímu personálu neonatologického oddělení. Pátá kategorie se zabývá interpersonálními vztahy v rámci péče o ženu a dítě po porodu na oddělení šestinedělí a stanici fyziologických novorozenců. Šestá kategorie má název Spolupráce v rámci péče o ženu a dítě po porodu, kde jsme zjišťovali, v jakých oblastech se vyskytuje spolupráce a její případné problémy. Sedmá kategorie analyzuje komunikaci v rámci péče o ženu a dítě po porodu. Zde se zabýváme kvalitou komunikace, formou předávání informací a jejich kvalitou. Poslední osmá kategorie zkoumá, s kým dalším musí porodní asistentky a dětské sestry v rámci péče o ženu a dítě po porodu spolupracovat po stránce gynekologicko-porodnické a neonatologické. Kvalitativní výzkum potvrdil vzájemnou spolupráci mezi zkoumanými odděleními. Potvrdil také, jak je komunikace důležitá v ošetřovatelské péči, protože bez vzájemné komunikace by nemohlo dojít ke spolupráci, a tedy k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
|
|
|
Problematika komunikace zdravotnického personálu s osobami s mentálním postižením
Lacinová, Lenka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou komunikace zdravotnického personálu s osobami s mentálním postižením. Cílem je prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření prozkoumat přístupy a postoje zdravotnického personálu k pacientům s mentálním postižením se zaměřením na komunikaci s nimi během lékařských vyšetření. Literárně přehledová část popisuje teoretická východiska se zaměřením na komunikaci osob s mentálním postižením a profesionalitu ve vztahu k osobám s mentálním postižením. Empirická část se zabývá výzkumným šetřením, jež bylo realizováno formou sedmnácti rozhovorů s šesti účastníky s mentálním postižením, pěti zdravotníky a šesti pracovníky sociálních služeb, jež své klienty k lékařům doprovází. Výsledky byly zpracovány metodou tematické analýzy a přináší zjištění, že i přes zlepšení postojů a přístupů zdravotníků k pacientům s mentálním postižením stále dochází k jejich diskriminaci, a to především v případě hospitalizace a registrace u nových lékařů. Z průzkumu také vyplývá, že zhruba polovina zdravotníků dospělým pacientům s mentálním postižením tyká a staví je do dětské role. Zároveň také bylo zjištěno tvrzení zdravotníků, že během lékařských vyšetření komunikují v prvé řadě s pacientem s mentálním postižením, zatímco účastníci s mentálním postižením a doprovázející...
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující fluktuaci sester v ČR
Sedešova, Julie ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Nedostatek sester je celosvětovým problémem s multifaktoriální povahou, na němž se ve velké míře podílejí demografické změny světové populace. Do budoucna lze předpokládat prohlubující se nerovnováhu v nabídce a poptávce sesterského personálu a dle odhadu WHO (2015) dosáhne v roce 2030 deficit sester a porodních asistentek 7,6 milionu. K nedostatku sester ve značné míře přispívá jejich fluktuace, která je ovlivněna množstvím vzájemně souvisejících faktorů a má negativní dopad na kvalitu a bezpečnost péče, na ekonomiku, zdravotnické systémy a samotné sestry. Prvním krokem při řešení této problematiky je zkoumání příčin institucionální i profesní fluktuace sester a následně vytváření stabilizačních opatření. Cíl: Identifikovat, charakterizovat a analyzovat faktory, které ovlivnily rozhodnutí změnit stávající pracovní pozici u všeobecných sester s více než dvouletou praxí. Metodologie: Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím individuálních semistrukturovaných rozhovorů, metodologicky byl zvolen fenomenologický přístup a metoda účelového výběru. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 všeobecných sester z pražských nemocnic ve věku od 30 do 52 let. Sběr dat byl ukončen dosažením teoretické saturace. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou...
|
|
|
Komunikační potřeby z pohledu pacientů / klientů se zrakovým handicapem
König, Zachary Alexander ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Téma této bakalářské práce se zabývá komunikačními potřebami z pohledu pacientů/klientů se zrakovým hendikepem. Komunikace je dovednost, kterou používáme ve všech oblastech života. Ve vztahu zdravotnický personál - pacient je tato komunikace velice důležitá, protože nám pomáhá se zjištěním určitých informací, které jsou pro nás zásadní a tím pádem také zajišťuje správný postup léčby či dobrou ošetřovatelskou péči. Cílem této práce bylo zjistit, jaké komunikační aspekty jsou zásadní z pohledu pacientů/klientů se zrakovým hendikepem, jak vnímají komunikaci mezi nimi a zdravotnickými pracovníky a jaké pozitivní a negativní aspekty jsou v této komunikaci obsaženy. Respondenti, kteří se zúčastnili této studie, byli rozděleni do tří skupin, podle toho, z jaké organizace či z jakého domova tito respondenti pocházeli. Celkový počet respondentů byl 27, jejich společný medián věku byl 67. Výběr těchto respondentů nebyl záměrný, tohoto průzkumu se zúčastnili pacienti/klienti, kteří měli o tento průzkum sami zájem. K získání dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, kdy respondenti odpovídali na jednotlivé otázky, které byly následně analyzovány a zhodnoceny. Pro tento průzkum byla metoda rozhovoru nejvhodnější a to z důvodu získání nejen důvěry pacientů/klientů a ochoty spolupracovat, ale také z důvodu...
|
|
|
Systém pro plánování zdravotnických služeb
Janíčková, Natália ; Kolářová, Jana (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje sestavení plánovacího expertního systému pro rozpis služeb zdravotnického personálu a jeho jednotlivým částem od samotného algoritmu, softwarových nástrojů až po koncovou aplikaci. Systém umožňuje generovat rozpis služeb dle požadavků zadavatele i zdravotnického personálu a generovat základní přehledy na vybraná období. Systém respektuje a při plánování hlídá omezení vyplývající z platné legislativy.
|
|
|
Hygiena rukou jako prevence nozokomiálních nákaz u zdravotnických pracovníků Nemocnice Strakonice a.s.
HRACH, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá prevencí a monitorováním infekcí, které souvisí se zdravotní péči v Nemocnici Strakonice, a.s. Hlavním cílem práce bylo analyzovat a popsat aktuální situaci v oblasti prevence nozokomiálních nákaz ve spojení s mytím rukou zdravotnických pracovníků v této nemocnici. Znalost zdravotnických pracovníků v oblasti nozokomiálních nákaz, činnost osob provádějících úklid či kvalita hygieny rukou zdravotníků byly mým hlavním zaměřením. Bakalářská práce je zaměřena na několik oddělení - hemodialýza, anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednotka intenzivní péče a v neposlední řadě gynekologicko-porodnické oddělení. Bakalářská práce má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zaznamenány již známé poznatky v oblasti infekcí spojené se zdravotní péčí. Důraz byl kladen na techniku, způsob, kvalitu mytí a dezinfekce rukou, vysvětlení pojmu nozokomiální nákaza, rozdělení, vymezení a šíření nozokomiálních nákaz. Informaci byly získány a použity z domácí i zahraniční literatury. Praktická část se týká především krátkého výzkumu a pozorování v Nemocnici Strakonice, a.s. Hlavním cílem bylo zjistit různými metodami kvalitu nemocniční hygieny. Průzkum byl proveden pomocí semikvantitativních a kvalitativních metod. Každá metoda je v práci popsána metodicky a prakticky. Výsledky byly okomentovány v diskuzi.
|
|
|
Umělé přerušení těhotenství a výhrada svědomí
KLUCKÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem Umělé přerušení těhotenství a výhrada svědomí má za cíl zmapovat názor zdravotnického personálu a lékařů na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Písek na provedení či neprovedení interrupce. V teoretické části se bakalářské práce věnuje vymezení pojmů týkající se umělého přerušení těhotenství, jako je například definování pojmu interrupce, metody provedení interrupce a historie právní úpravy Dále se práce zabývá pojmem výhrada svědomí a rolí sociálního pracovníka v kontextu interrupce. V praktické části byly pro dosažení cíle stanoveny tři výzkumné otázky. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl použit kvalitativní výzkum prostřednictvím polo-strukturovaného interview. Kapitoly Výsledky a Diskuze ukazují, že zdravotnický personál na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Písek ve většině případů nevyužívá výhradu svědomí. Dále výsledky poukazují na to, že zdravotnický personál a lékaři preferují zdravotní stav pacientky před vlastním svědomím a vírou. V dalších kapitolách jsou naznačeny důvody pro nebo proti využití výhrady svědomí v souvislosti s umělým přerušením těhotenství. Výsledky bakalářské práce mohou složit jako zdroj informací k dané problematice.
|
|
|
Relationship of emotional attachment and empathy to burnout syndrome at nursing staff
Glombíková, Nikola ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá vzťahom citovej väzby, empatie a syndrómu vyhorenia u zdravotníckeho personálu. A zároveň sa zaoberá vzťahmi medzi nimi navzájom. Práca je tvorená z dvoch častí. Prvá časť je teoretická, v nej je charakterizovaný syndróm vyhorenia, empatia a citová väzba. Druhá časť je venovaná empirickému výskumu. Ten zahŕňa výsledky z dotazníkov, ktoré boli vyplnené zdravotníckym personálom. V prvom z dotazníkov sa skúma syndróm vyhorenia pomocou Copenhagen Burnout Inventory (CBI) u zdravotníckeho personálu. V ďalšom dotazníku Interpersonal Reactivity Index (IRI) sa skúma empatia a v Experiences in Close Relationships- Relationship Structures (ECR-RS) ide o skúmanie vyhýbavosti a úzkostnosti vo vzťahu ku partnerovi/partnerke, kamarátovi/kamarátke a rodičom, matke a otcovi. Obsahom dotazníkového šetrenia je neodmysliteľne anamnestický dotazník a informovaný súhlas. Anamnestický dotazník slúži pre spracovanie demografických údajov. Všetky výsledky z empirického výskumu sú zahrnuté v tabuľkách a grafoch. Kompletne zhrnutie je v diskusii a závere bakalárskej práce.
|
|
|
Problematika komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacientem
Herodesová, Denisa ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce zaměřená na problematiku komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacientem se zabývá postoji, znalostmi a etickou problematikou při komunikaci mezi zdravotníkem a pacientem. Cílovou skupinou je zdravotnický personál lůžkového oddělení, ale i specializovaného ambulantního provozu. Teoretická část vysvětluje význam komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacientem v určitém systému zdravotnictví. Také se zdůvodňuje, proč je problematika etiky důležitá ve vztahu ke komunikaci. Veškeré teoretické poznatky jsou podloženy na základě dostupných literárních pramenů. V praktické části je popsána příprava, realizace a výsledky výzkumného šetření. Postupné kroky vedly k zjištění aktuální situace v dané problematice. Bylo zjištěno, že postoje i znalosti v oblasti komunikace s pacientem se liší. Dále bylo zjištěno, že aktuální vzdělávací programy a učební plány vybraných škol splňují úroveň školního kurikula, ale je opomíjena praktická výuka komunikačních dovedností. KLÍČOVÁ SLOVA: etika, komunikace, pacient, zdravotnický personál, zdravotnické zařízení
|
host ::
RSS.