|
|
An Inductive Empirical Case Study Of China's Exercise Of Discourse Power: A Topic Model Based Analysis Of Xinhua's English-Language Facebook Posts About The War In Ukraine In 2022 - 2023
Theseira, Julian Anthony ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Zubek, Marcin (oponent) ; David, Maxine (oponent)
This thesis analysed Xinhua's posts about the war in Ukraine in 2022 - 2023 on its primary global English-language Facebook page, as an inductive empirical case study of China's exercise of Discourse Power. This thesis used an inductive computational method, Topic Modelling, in combination with a framework adapted from the public diplomacy literature due to limited existing scholarship in English about China's Discourse Power, to analyse data about Xinhua's Facebook posts about the war in Ukraine in 2022 - 2023. The dataset of this thesis consisted of 1110 Facebook posts and their associated metadata from the period 1 February 2022 - 31 March 2023. The data was gathered using CrowdTangle, then processed and analysed using the Python programming language. This thesis inductively identified five possible topics of Xinhua's Facebook posts about the war in Ukraine in 2022 - 2023: China's Perspectives On The War In Ukraine; The War In Ukraine And Global Prices; Russia's "Military Operation" In Ukraine And Presidents; UN And The War In Ukraine; US, NATO, And The War In Ukraine. Through an analysis of data from Facebook, this thesis found that these topics possibly obtained some traction with audiences. Therefore, China's exercise of Discourse Power regarding the war in Ukraine via Xinhua was possibly...
|
|
| |
|
|
Wartime propaganda: media coverage of Russo-Ukrainian conflict 2022
Levenstam, Vasily ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Gomes Lapa, Tiago (oponent)
(CZ) Tato studie zkoumá charakteristiky a cíle propagandistických narativů používaných v mediálním pokrytí rusko-ukrajinské války. Prostřednictvím obsahové analýzy 89 článků ze tří ruských médií, a to vládních, s vládou spojených a svobodných nevládních, se studie snaží objasnit povahu a cíle těchto narativů. Pomocí komparativní analýzy a technik kódování výzkum identifikuje a popisuje propagandistické narativy přítomné v článcích a uvádí příklady z reálného života, které ilustrují jejich použití. Hlavní zjištění odhalují přítomnost strategických i taktických propagandistických narativů s odlišnými charakteristikami a cíli. Studie přispívá k pochopení úlohy propagandy při utváření veřejného mínění a nabízí vhled do dynamiky šíření informací během konfliktních situací. Závěry zdůrazňují potřebu rozlišovat mezi žurnalistikou a propagandou a zdůrazňují význam vlastnictví médií a blízkosti k vládě při ovlivňování využívání propagandistických narativů.
|
|
|
Nation, religion and manipulation: Post-war media scene in the countries of the former Yugoslavia
Brnović Milorad, Marija ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato studie se zaměřuje na mediální narativy o sociální dynamice a usmíření v médiích zemí bývalé Jugoslávie, Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, více než dvě desetiletí po skončení válek. Výzkum se zaměřuje na přítomnost rozdělujících narativů, jako je urážlivý jazyk, zaujatost a senzacechtivost, prvky národní stereotypizace, nenávistné projevy a oddanost nestranné žurnalistice v současných mediálních praktikách. Významnou část výzkumného kontextu tvoří historické pozadí mediální kontroly a manipulace v Jugoslávii, od Titovy éry po nacionalistické narativy během jugoslávských válek. Cílem studie je osvětlit kritické aspekty mediálního zpravodajství a připravit půdu pro budoucí výzkum širších politických a ekonomických problémů ovlivňujících mediální krajinu v těchto zemích. Klíčová slova média, válka, Jugoslávie, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
|
|
| |
|
|
Ukrainian Migration and Integration in the Czech Republic in the pre-and post-Maidan Era: Immigrant vs Refugee
KADLEC, František
Ukrajinská migrace je tématem, které je v centru pozornosti zejména v posledních několika letech. Téměř nechtěnou pozornost vzrůstající migrační vlně přinesl především vojenský konflikt vyvolaný Ruskem, v jehož důsledku z Ukrajiny prchají statisíce uprchlíků především do střední Evropy. Ukrajinská migrace však není tématem pouze 21. století. Mám pocit, jako by veřejnost ne zcela chápala zásadní rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem. Tyto pojmy jsou pro většinu a média často snadno zaměnitelné. Oba však mají velmi odlišné zkušenosti. Počínaje počátečním rozhodnutím opustit zemi, konče integrací a dokonce i představou sounáležitosti. Identity migrantů a uprchlíků se utvářejí velmi odlišně. Během svého výzkumu jsem zjistil, že literatura týkající se rozdílů mezi nimi není příliš rozšířená ani populární a mediální pokrytí téměř neexistuje. Zdá se, že kromě několika nevládních organizací, které poskytují jakýsi návod, jak se "poprvé setkat s uprchlíkem a migrantem", není na toto téma kladen téměř žádný důraz. Dále je důležité zmínit, že sami migranti a uprchlíci vidí rozdíl a cítí tuto propast v porozumění mezi oběma skupinami. Ukrajinské komunity, které se v České republice v průběhu let již vytvořily, mají s uprchlíky z Ukrajiny jen velmi málo společného, pokud jde o jejich osobní zkušenosti, a i když by se mohlo zdát, že uprchlíci budou tíhnout k ukrajinsky mluvící menšině v České republice, není tomu tak vždy. Cílem práce je analyzovat problémy, ale také pomoc, které se ukrajinským imigrantům a uprchlíkům dostává po jejich příchodu do České republiky. Práce se také zaměřuje na vysvětlení posunu v migraci v souvislosti s historickými a současnými událostmi na Ukrajině a zaměřuje se na srovnání zkušeností imigrantů a uprchlíků. Práce se bude zabývat dvěma migračními obdobími. První z nich na konci 90. let 20. století se zaměřuje na měnovou reformu jako na faktor, který podnítil potřebu ze země vycestovat. Tato část se zaměřuje především na boj běžných ukrajinských občanů s ekonomickou krizí, přičemž se soustředí hlavně na oblast Bukoviny, neboť ta byla domovským regionem účastníků mého výzkumu. Důvodem pro zaměření na region Bukovina byla také společná historie s Českou republikou a také moje obeznámenost s touto oblastí, protože jsem zde strávil více než polovinu svého života. Druhá část se zabývá uprchlickou krizí způsobenou nevyprovokovanou invazí Ruska na Ukrajinu. Celkovým podtržením celé práce bude rozlišení migrace a integrace uprchlíků a migrantů. Můj výzkum mi ukázal jasné rozdíly mezi zkušenostmi migrantů a uprchlíků. Ukázal také, jak migranti prožívají, když ze zahraničí sledují, jak Ukrajina v průběhu času prochází obtížnými změnami. Tento pocit, často popisovaný jako bezmoc, byl častým pocit, který spolu sdílela valná většina respondentů, kteří dožívají své životy za hranicemi Ukrajiny. Pocit sounáležitosti s českou společností se jim však dostavuje častěji než pocit sounáležitosti s ukrajinskou společností. Pocit "ukrajinskosti" často vyvolaly události na Ukrajině, které jakoby vyzývají k jednotě, tj. volby, sportovní turnaje, protesty, válka. Cílem závěru práce je uvést souvislosti, které se skrývají za slovy "migrant" a "uprchlík". Často se zdá, že lidé zapomínají, že uprchlík je někdo, kdo opustil svůj život, a pak mají ve tváři výraz překvapení, když je uprchlíkem jen normální člověk s drahým autem, místo dítěte v roztrhaném oblečení a s dírami po kulkách v batohu.
|
|
|
Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023
Spurný, Martin
V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak hodnotí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.
|
|
|
Mediální obraz války na Ukrajině v dětském pořadu Zprávičky na ČT :D
Panchártková, Zuzana ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat mediální obraz začátku války na Ukrajině v pořadu Zprávičky na ČT :D. Popíše, jak bylo dětským divákům předkládáno aktuální téma války na Ukrajině a jak se tyto zprávy lišily od zpráv pro "dospělé". Primárně se práce věnuje skrze obsahovou analýzu zprávám, které přenášely dětem aktuální informace o válce. Zkoumat bude četnost zpráv o Ukrajině a také formu, jakou byly zprávy zprostředkovány. V závislosti na tom, se teoretická část práce bude zabývat mediálním pohledem na dětské publikum, výzkumy zabývající se vztahem dětí k médiím apod. Popsána bude ČT :D s důrazem na zpravodajství - dětský pořad Zprávičky. Autorka předpokládá, že s eskalací situace na Ukrajině se i zvýšil výskyt zpráv informující o Ukrajině ve zpravodajství pro děti a zprávy byly podávány určitým způsobem v závislosti na kodexu vysílání pro děti. Práce má cíl zmapovat kolik zpráv a v jaké podobě byly do vysílání zařazeny.
|
|
| |
|
|
Problematika britsko-amerických vztahů: válka o Falklandy
Podolková, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Problematika britsko-amerického vztahu: válka o Falklandy se zabývá tzv, zvláštním vztahem mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Zvláštní důraz je kladen především na analýzu vztahu mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry se zvláštní vztah promítl do amerických postojů během britsko-argentinského konfliktu o Falklandské ostrovy v roce 1982. Teoretická část práce je zaměřena na hledání definice pojmu special relationship. Našla jsem různé definice termínu, ale univerzální pojetí neexistuje. Práce operuje s definicí Johna Dumbrella, který říká, že zvláštní vztah mezi zeměmi existoval, a to konkrétně v období studené války. Analytická část zkoumá britsko-americkou spolupráci během výše zmíněného konfliktu a také roli Spojených států jako mediátora. Práce dochází k závěru, že koncept special relationship hrál roli ve válce o Falklandské ostrovy. Promítl se ve vojenské, satelitní a zpravodajské spolupráci obou zemí. I osobní přátelský vztah mezi Reaganem a Thatcherovou potvrdil existenci zvláštního vztahu. Role USA jako mediátora byla kritizována, neboť se ukázalo, že nebyla neutrální. Analýza také došla k závěru, že v politických názorech britsko-amerických politiků se special relationship...
|
host ::
RSS.