|
|
The Rise of Direct Democracy in the Czech Republic: Sources, Use and Consequences
Dvořák, Tomáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šaradín, Pavel (oponent) ; Vráblíková, Kateřina (oponent)
V posledních několika desetiletích dochází ve většině vyspělých zemí k rozvoji institutů přímé demokracie na národní i lokální úrovni. Česká republika nepředstavuje výjimku a v posledních 25 letech došlo k postupnému, ačkoliv neúplnému, rozvoji, který směřuje k přímým formám vládnutí. Cílem disertační práce je analýza uplatňování institutů přímé demokracie v České republice. Ačkoli je práce založena především na českých datech, jejím smyslem je také reagovat na zahraniční vědecké analýzy, které se týkají zkoumaného tématu. Práce se zaměřuje na následující otázky: Kdo podporuje a kdo se účastní přímé demokracie v ČR? Jak si voliči tvoří volební postoje a jaké jsou charakteristiky volebního chování v přímé demokracii? Jaký je vliv přímé demokracie na další formy politické participace a politickou angažovanost? Přímou demokracii vnímám jako demokratickou inovaci a zhodnocuji ji na základě tří kritérií: inkluzivity, kompetence a efektivity (Smith 2009). Nejdříve se zaměřuji na otázku, kdo podporuje využívání přímé demokracie a zkoumám zastoupení různých sociálních skupin v hlasování v přímé demokracii (inkluzivita). Poté analyzuji rozhodování voličů a zjišťuji, zda je založeno na racionálních postojích a informovanosti o tématu hlasování (kompetence). Nakonec analyzuji, zda praxe přímé demokracie nadměrně...
|
|
|
Nevoliči ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky 2013 a jejich motivace k volební neúčasti
Nováková, Eliška ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Cílem práce bylo zmapovat motivace nevoličů se nezúčastňovat voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013. Jednalo se o volby v České republice s historicky druhou nejnižší volební účastí u tohoto typu voleb, které jsou občany vnímány jako nejdůležitější. Snižující se volební účast může být ohrožením pro správné fungování demokracie. V teoretické části práce jsou představeny teorie fungování demokracie a dále teorie vysvětlující volební účast. Závěry několika studií naznačují, že existují rozdíly v motivacích mezi mladší a starší generací, proto jsem se rozhodla tyto rozdíly popsat. Za tímto cílem odhalení motivací a jejich rozdílů na základě věku bylo realizováno patnáct rozhovorů, devět s nevoliči z mladší generace a šest ze starší generace. Data byla analyzována v souladu s pravidly zakotvené teorie. Výsledkem analýzy je typologie nevoličů a schéma zjištěných vlivů. Výsledky analýzy naznačují, že existuje podstatný rozdíl mezi mladší a starší generací. Klíčová slova: Nevoliči, volební chování, politika, motivace
|
|
| |
|
| |
|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
Vzorce institucionalizace politických stran v České republice
Stauber, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Problematika výzkumu politických stran a jejich organizační stability patří k nejdůležitějším tématům komparativní politologie. Především v nově se demokratizujících státech byla dlouho považována konsolidace politických institucí za klíčový faktor v završení procesu demokratizace. Přestože část politologů považovala tento proces za jednosměrný, v posledních deseti letech zaznamenaly stranické systémy nových demokracií zásadní změny. Ty přinesly úspěch zcela nových politických stran bez širšího organizačního zázemí a s tím také úspěch charismatických osobností často bez větších zkušeností s praktickým fungováním politiky. Tato tendence se následně projevila novou vlnou nepředvídatelnosti i do té doby relativně stabilních stranických systémů. Na základě nových podmínek se výzkum politických stran a stranických systémů zaměřuje stále více na možnosti vysvětlení tohoto fenoménu. Předkládaná práce přináší komparativní analýzu institucionalizace českých parlamentních politických stran, jejímž cílem je zpracovat podrobnou analýzu příčin podobné nestability. Institucionalizace politických stran je zde pojímána jako multidimenzionální koncept, který lze měřit pouze nepřímo skrze sadu předem definovaných indikátorů. Vedle empirické analýzy zvolených případů je dalším přínosem práce detailní rozbor...
|
|
|
Prostorová analýza výsledků prezidentských voleb 2018 v hlavním městě Praze
Vratný, Radek ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
České prezidentské volby v roce 2018 byly značně kontroverzní a polarizující událostí. Jedním polarizujícím faktorem byla představa, že volební chování lidí v Hlavním městě Praze je výrazně odlišné od volebního chování lidí ve zbytku Česka. Primárním cílem této práce je tedy studium volební podpory obou kandidátů druhého kola voleb napříč územím Prahy. Hlavní část analýzy se soustředí na prostorovou diferenciaci volebních výsledků obou kandidátů ve volebních okrscích Prahy a hledání prostorových shluků podpory. Za účelem tohoto výzkumu byly využity nástroje explorační prostorové analýzy dat, konkrétně globální a lokální metody prostorové autokorelace. Následně se práce snaží objasnit faktory podmiňující toto volební chování pomocí socioekonomických a demografických ukazatelů za užití metody vícenásobné lineární regrese. Výsledky analýzy prokázaly prostorovou proměnlivost volebních výsledků obou kandidátů napříč Prahou, nalezly shluky podpory, a také potvrdily, že toto volební chování lze vysvětlit především socioekonomickými indikátory.
|
|
|
Strana zelených v Bádensku-Württembersku a Sasku-Anhaltsku. Analýza odlišností volebního chování
Myslíková, Adéla ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem volebního chování ke Straně zelených v Německu. Práce se zaměřuje konkrétně na volby do Zemského sněmu v roce 2016, a to ve dvou spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Sasko-Anhaltsko. Strana zelených v těchto dvou volbách dosáhla naprosto rozdílných výsledků, v Bádensku-Württembersku volby vyhrála a v Sasku-Anhaltsku se jen stěží do Zemského sněmu dostala. Tyto dvě země mají sloužit jako příklady pro rozdíly mezi starými a novými spolkovými zeměmi, které i po skoro 30 letech po německém znovusjednocení přetrvávají. Práce se snaží najít odpověď na otázky, jaké konkrétní rozdíly ve volebním chováním ke Straně zelených a jejím tématům v nových a starých spolkových zemích existují, jaké jsou pro to důvody a jaké to má důsledky pro politiku Německa. V první teoretické části práce jsou představeny faktory volebního chování, které jsou rozděleny na dlouhodobé a krátkodobé. V druhé analytické části práce je pak tato teorie aplikována na konkrétní komparativní případovou studii dvou zmíněných voleb, které jsou na základě volebních faktorů porovnány. Jsou hledány rozdíly v historii a ekonomické situaci zemí, historii Strany zelených a jejím typickém voliči. Dále je komparován i volební program strany, kompetence, které jí voliči přisuzují a hlavní kandidát a...
|
|
|
Efekt souseda a jeho vliv na volební chování v českých parlamentních volbách
Pileček, Radek ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent)
Rozhodování voličů o tom, který politický subjekt podpoří ve volbách, je komplexně podmíněný proces. Ke klíčovým faktorům ovlivňujícím naše volební chování se řadí i vliv lokální působnosti konkrétních kandidátů. Mnohé české, ale i zahraniční studie ukazují, že kandidáti získávají výrazně vyšší volební preference v místě svého bydliště a jeho blízkém okolí, což se v rámci analyzovaných voleb do Poslanecké sněmovny ve značné míře projevuje nejen územní koncentrací preferenčních hlasů, nýbrž také na volebním zisku příslušných politických stran či hnutí, které tito kandidáti reprezentují. Tato diplomová práce zkoumá mimo jiné rozdíly v síle popisovaného efektu (odborně nazýván efektem souseda) mezi kandidáty odlišných politických uskupení a v různých regionech Česka. Kvantitativně pojatý výzkum prokázal větší lokální sílu i prostorový rozsah efektu souseda u předních kandidátů z nemetropolitních oblastí, kteří již mají zkušenosti z komunální nebo krajské politiky, například z postů starostů měst a obcí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných roku 2017 podmiňoval efekt souseda nejvíce prostorové vzorce volební podpory KDU-ČSL a STAN, na druhou stranu téměř vůbec nebyl pozorovatelný u osobností na kandidátních listinách SPD. Klíčová slova efekt souseda - volební chování - parlamentní volby - Česko -...
|
host ::
RSS.