|
|
Vznik a vývoj Komunistické strany Československa ve 20. letech 20. století.
Adamcová, Marie ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem Komunistické strany Československa a jejím vývojem ve 20. letech 20. století. První část práce je věnována historickým kořenům socialistického hnutí v Rakousku-Uhersku a českých zemích a mapuje zrod KSČ z levicového křídla Československé sociálně demokratické strany dělnické. Dále se práce soustředí na politiku a vnitřní vývoj KSČ ve 20. letech 20. století v souvislostech s jejím vztahem ke Komunistické internacionále. Jsou zde popisovány nejdůležitější události, které stranu ovlivnily, jednotlivé sjezdy KSČ a jejich závěry a v souvislostech je zde vyloženo strategicko-taktické směřování strany. Práce sleduje také vývoj komunistické agitace před parlamentními volbami v letech 1925 a 1929 a výsledky těchto voleb. V práci je využita odborná literatura, protokoly jednotlivých sjezdů KSČ a články z dobového tisku. KLÍČOVÁ SLOVA Československo, politická strana, komunismus, KSČ, bolševizace
|
|
|
Voják, interbrigadista a politik Bohuslav Laštovička (1905 - 1981) a jeho stopa v československé historii 20. století
Majtenyi, David ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Baletka, Tomáš (oponent)
(česky) V rámci své diplomové práce jsem se rozhodl pokračovat v tématu, kterému jsem se věnoval i ve své předchozí bakalářské práci. Jedná se o biografické zpracování některých významných osobností z řad bývalých dobrovolníků z občanské války ve Španělsku v letech 1936-1939 v návaznosti na jejich osudy po roce 1948. Po Osvaldu Závodském jsem se tak rozhodl zpracovat i životní osudy Bohuslava Laštovičky (1905-1981). Bývalý důstojník předmnichovské armády, posléze komunistický novinář, ve Španělsku první velitel Gottwaldovy protiletadlové baterie a za války člen zahraničního vedení KSČ v Londýně. Po osvobození vlasti první ředitel československého rozhlasu, po roce 1948 velvyslanec v Moskvě a poté náměstek ministra obrany, po období útlumu do té doby exponovaných bývalých španělských dobrovolníků v letech politických procesů se v polovině šedesátých let stal předsedou Národního shromáždění, kterým zůstal až do roku 1968. Až do své smrti v roce 1981 pak poslanec Federálního shromáždění. Jeho životopisné zpracování doposud chybělo. Na základě archivních záznamů, odborné literatury, dobového tisku i vzpomínek jeho samotného, jeho rodiny i jeho spolubojovníků jsem si dal za úkol pokusit se zpracovat jeho životní příběh v duchu pozitivistické historiografie s důrazem na archivní prameny. Jak název práce...
|
|
|
Institucionální změny orgánů ÚV KSČ v letech 1951 až 1953
Slanina, Daniel ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je představit institucionální změny orgánů ústředního výboru Komunistické strany Československa v letech 1951 až 1953, a to za pomocí znalostí získaných ze sekundární literatury vztahující se k danému tématu a studiem archivních dokumentů. Práce bude zahájena krátkou historickou kontextualizací, na kterou naváže část věnující ústřednímu výboru Komunistické strany a jeho orgánům. Následně již bude pozornost věnována samotným institucionálním změnám orgánů ústředního výboru, které budou zasazeny do kontextu vnitrostátních událostí a dění ve východním bloku. Klíčová Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Československo v letech 1948-1989: Jak vládnoucí strana využívala jazyk k formování "příznivé" reality?
Kološová, Štěpánka ; Váňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá otázkou, jak vládnoucí strana využívala jazyk k zobrazením "příznivé" reality, a to na příkladu zavedení měnové reformy a zrušení lístkového systému v roce 1953. Pomocí kritické diskursivní analýzy Jamese Paule Gee zkoumá dvanáct vybraných článků v denících Rudé právo a Pravda v období jednoho týdne před a dvou týdnů po zavedení peněžní reformy. Cílem této bakalářské práce je zachytit, jak se skrze média Komunistická strana snažila manipulovat a ovlivnit postoj občanů Československa k měnové reformě. Hlavním přínosem této bakalářské práce by měl být náhled na fungování médií v totalitním Československu a zobrazení úsilí komunistického režimu o ovlivnění mediální konstrukce reality.
|
|
|
What preceded the Prague Spring? Diversification in the Communist Party between 1954-1968.
Škvarkovská, Tatiana ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Táto práca sa zaoberá vývojom na československej politickej scéne a predovšetkým v Komunistickej strane Československa v období 1953-1969. Jedným z hlavných znakov tohto obdobia je čiastočné uvoľnenie komunistického režimu, čo umožnilo formovanie a reprezentáciu politických skupín a hnutí, ktoré mali záujem o spoluprácu na formovaní politiky krajiny s vedúcou stranou. Práca sa sústreďuje na najväčšie a najvýraznejšie skupiny, ktoré by sa v tomto období mohli považovať za opozičné, ale aj na jednotlivé skupiny vznikajúce priamo v KSČ, ktoré mali naozajstný vplyv na politické dianie. Práca je rozdelená na 6 hlavných kapitol. V úvode sa zaoberá ideológiou strany, jej vznikom, formovaním a cestou k moci. Ďalej sa venuje roku 1953 a vývoju v nasledujúcom období, ktorý bol významným mílnikom v období komunistickej vlády nie len v Československu, ale aj naprieč ostatnými krajinami ZSSR. Nasledujúce kapitoly sa venujú jednotlivým prevažne politickým skupinám, ktoré v tomto období vznikli alebo obnovili svoju činnosť, či už v strane alebo mimo nej. V závere sa nachádza zhrnutie skúmaných udalostí.
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
Problematika rozkrádání a s ním spojené patologické jevy v období přestavby (1986-1989) na stránkách Rudého práva
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(rozkrádání) Tato diplomová práce sleduje způsob, jakým byla v Rudém právu, tiskovém orgánu ÚV KSČ, v letech 1986 - 1989 prezentována problematika rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v Československu, případně jaké rozpory se v této prezentaci objevily. Vlastnímu jádru práce bude předcházet pohled na rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví z hlediska práva - s důrazem na definici socialistického majetku v ústavě, daného trestného činu v trestním zákoně, pohledu právnické literatury na společenskou nebezpečnost daného jednání, zde reprezentovanou časopisem Socialistická zákonnost. Autor se následně zaměří na to, jakým způsobem byla problematika rozkrádání (ale také ochrany) socialistického majetku vztahována ke Komunistické straně Československa (respektive jejím funkcionářům), vedoucím hospodářským pracovníkům a řadovým zaměstnancům, což bude dokumentovat na konkrétních případech. V závěru bude autor srovnávat články RP s některými empirickými poznatky - ve vztahu k výzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu o kázni a kontrole na pracovištích, ve vztahu ke statistikám o hospodářské trestné činnosti, zmíněné v německy psaném textu Tomáše Vilímka o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jakož i ve vztahu k problematice anonymních dopisů,...
|
|
| |
|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
|
Ústavní vývoj a politický systém ČSR po únoru 1948
Trnka, Michal ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje ústavnímu a politickému vývoji v Československu po státním převratu v únoru 1948, který provedla Komunistická strana, aby získala absolutní moc. Autor zkoumá charakter politického systému bezprostředně po převratu, jakož i rozpory mezi ústavně-právními předpisy a dobovou realitou. Autor vychází z teze, že některá ustavení nejen ústavy, ale i dalších zákonů byla jen deklarativní zástěrkou pro nezákonné upevňování totalitárního režimu. Práce se nejdříve věnuje období před únorem 1948 a aspektům, které vedly k převratu, dále pak vývoji nové ústavy, která ale nebyla do převratu dokončena, následně jsou rozebrány samotné únorové události s důrazem na to, nakolik proběhly v souladu s ústavním pořádkem. V dalších kapitolách je analyzováno období po únoru 1948, kdy docházelo k nezákonnému upevňování moci KSČ, politickým čistkám a radikální přeměně společnosti. Autor dochází k tomu, že o budoucím směřování Československa bylo rozhodnuto již brzo po roce 1945 infiltrací bezpečnostních složek komunisty. Ty také sehrály důležitou roli v samotném převratu. Zatímco KSČ tvrdila, že samotný akt demise části ministrů a doplnění vlády proběhlo ústavní cestou, politický tlak na prezidenta, formování akčních výborů po celé zemi, umělé organizování manifestací sloužících k nátlaku a vyhrožování -...
|
host ::
RSS.