|
| |
|
| |
|
|
Jídlo jako estetický objekt?
TOMANOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce nazvané "Jídlo jako estetický objekt?" je představit teoretické předpoklady estetických koncepcí Jana Mukařovského a následně se je pokusit aplikovat na téma jídla. Dalším krokem pak bude nastínění psychické distance a estetického prožitku, které nám pomohou jídlo jako estetický objekt lépe pochopit. Ve třetí části si představíme několik autorů, kteří se věnují filosofii a estetice jídla, a mohou posloužit jako opora v našem zkoumání, neboť Jan Mukařovský se konkrétně k jídlu nevyjadřuje. Záměrem práce je objasnit, zda může být jídlo pojímáno esteticky.
|
|
|
Význam změn ve spotřebním chování spojených s přechodem z role studenta do role zaměstnaného
Záleská, Eva ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou změny spojené s přechodem z života studenta do života zaměstnaného, Zajímá nás, jak tyto změny reflektují právě absolventi vysokých škol či jejich studenti, kteří nastoupili do svého prvního vážného zaměstnání. Teoretický základ práce sestává především z teorií praktik, a to hlavně z přístupu Pierra Bourdieua a Alana Wardea. Dále je představen také přístup Mary Douglas a několik dnes již klasických přístupů ke spotřebnímu chování (např. okázalá spotřeba Thorsteina Veblena) a také teorie vztahující se k referenčním skupinám. Vlastní výzkum je založen na kvalitativně zaměřených rozhovorech s absolventy a studenty vysokých škol, kteří nastoupili do svého prvního stálého zaměstnání. Všichni respondenti jsou z Prahy a pracují v komerčně zaměřených firmách, pozice velké části z nich je spojena s marketingem. Hlavní zjištění této práce je, že respondenti po nástupu do zaměstnání vnímají subjektivní zvýšení sociálního statusu ve srovnání s dobou před nástupem do zaměstnání, začali následovat praktiky běžné na místě jejich pracoviště, což se mimo jiné projevovalo ve změnách ve spotřebním chování (jednalo se např. o změny ve stravování, cestování či nákupu a používání automobilu). U respondentů se projevila rozdílná snaha o začlenění se do pracovního kolektivu, přičemž tento...
|
|
|
Divnolidi z Brna a okolí: Konstrukce jinakosti v prostředí internetové sociální sítě Facebook
Matesová, Kateřina ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a analyzovat proces konstrukce jinakosti, užití humoru a reflektování otázek vkusu v prostředí facebookové stránky Divnolidi z Brna a okolí. Teoretickým rámcem práce jsou současné přístupy k výzkumu internetových sociálních sítí (soukromí a sdílení na internetových sociálních sítích, samostatná kapitola je pak věnována sociální síti Facebook), sociologický pojem vkusu jakožto nástroje pro sociální distinkci (zde tato studie vychází především z práce Pierra Bourdieu), interdisciplinární pojem jinakosti (zde se studie opírá o práce Mary Douglas, Stuarta Halla a Marca Augého) a teoretický přístup k humoru nazývaný teorie superiority. Metodologický postup výzkumu využívá kvantitativních metod k popisu zkoumané stránky Divnolidi z Brna a okolí a kvalitativních metod (tzv. "data-crawling") k analýze 47 vybraných příspěvků stránky. Analytická část diplomové práce se konkrétně soustředí na to, jaké typy příspěvků se na stránce vyskytují, jak jsou jednotlivci v příspěvcích reflektováni uživateli, jak uživatelé reflektují vkus a jinakost "divnolidí" v příspěvcích a také místa, kde k setkání s jinakostí dochází. Dále je součástí analýzy studie užití humoru uživateli stránky a uživatelské reflexe politiky stránky a jiných uživatelů. V závěru práce jsou výsledky analýzy...
|
|
| |
|
| |
|
|
Lexikálně-chuťová synestézie českých mluvčích
Hupáková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato práce představuje aktuální poznatky o synestézii jako specifickém způsobu vnímání, kdy určitý vjem (tzv. spouštěč) vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (tzv. průvodce). Zvláštní pozornost upírá na typ synestézie, u něhož je průvodcem chuť (slova > chuti), nazývaný lexikálně-chuťová synestézie. Ve své výzkumné části se věnuje praktickému výzkumu lexikálně-chuťové synestézie u českých rodilých mluvčích. Popisuje metodologii sběru dat, proběhlá dotazníková šetření a volbu respondentů. Svůj hlavní přínos vidí v podrobné charakteristice projevů lexikálně-chuťové synestézie u čtyř vybraných synestetiček, s nimiž byl realizován cca hodinový rozhovor tázající se na povahu jejich prožitků, který se stal stěžejním materiálem práce. Získané informace z realizovaného výzkumu usouvztažněné s poznatky z odborné literatury jsou přehledně shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Metal - hudba, kultura, identita
Hudcová, Lucie ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Má diplomová práce se zabývá tím, jak se posluchači metalu identifikují s metalem jako hudebním žánrem a jakou formu kolektivity na základě společného hudebního vkusu utvářejí. Nejprve ve stručnosti představím historii a vývoj metalové hudby a poté charakterizuji koncepty společenských věd zabývající se studiem hudebních kultur a také koncepty subkulturního kapitálu a identity, které ve své práci používám. Stěžejní část práce tvoří interpretace dat z mého výzkumu mezi metalisty, který probíhal na metalových koncertech v Praze a na metalových festivalech v České Republice formou zúčastněného pozorování a prostřednictvím polo-strukturovaných a neformální rozhovorů s posluchači tohoto žánru. Při výzkumu jsem zjišťovala, co znamená být metalistou, jak důležitou součást života metal pro svoje posluchače představuje, jaké sdílené postoje a hodnoty vytváří, z čeho pramení pocit sounáležitosti metalistů a zda mezi nimi dochází k vnitřnímu dělení.
|
|
|
Specifika českého filmového vkusu v sociologické perspektivě
Smoljaková, Natálie ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je nalezení společných prvků mezi nejnavštěvovanějšími filmovými díly za poslední dvě dekády a na jejich základě určení specifických preferencí českých filmových diváků. Pomocí analýzy několika nejoblíbenějších filmových děl posledních dvou desetiletí v České republice se práce pokouší zjistit, zda mají tyto filmy nějaké společné prvky, případně které to jsou, a zda jsou typické výhradně pro Českou republiku (resp. českého diváka) a zda tedy existuje jakýsi specifický český filmový vkus. Tímto vkusem je pak myšlena zejména prefernce určitých typů příběhů, hrdinů nebo žánrů. Při definování těchto jednotlivých prvků je vycházeno z teorie Ervinga Goffmana, převážně pak z jeho analýzy rámců organizace zkušenosti. Ke zjištění této specifičnosti je použito srovnání s americkou produkcí, tedy s nejnavštěvovanějšími filmovými díly v USA v posledních dvou dekádách. Toto srovnání pak poukazuje jak na shodné prvky v obou zkoumaných oblastech, tak zároveň dává vyniknout tendencím, které jsou typické pro české diváky, potažmo pro vkus českého filmového diváka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.