|
|
Dynamika bezpečnostních vztahů Polska a USA: motivace spolupráce a současný vývoj
Kučová, Markéta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předmětem zkoumání předkládané diplomové práce je téma polsko-amerických bilaterálních vztahů, jejichž podoba vyplývá mimo jiné z geografické polohy a historické zkušenosti Polska. Tato bilaterální spolupráce má zásadní dopad na dění v regionu, čímž se stává vzhledem k aktuálnímu vývoji na mezinárodní scéně velice relevantním tématem ke zkoumání. Práce je vedena formou případové studie a jejím úkolem je analyzovat dynamiku polsko-americké spolupráce, přičemž základní premisou výzkumu je zde asymetrická podoba polsko-amerických vztahů. Cílem je poukázat na to, že vztahy mezi Varšavou a Washingtonem jsou svým vývojem a současnou podobou postaveny spíše na konsensu nežli na donucování z pozice silnějšího partnera. K analýze dynamiky tato práce využívá rovněž alianční bezpečnostní dilema Glenna H. Snydera. Vzhledem ke konceptualizaci strategické kultury, jakožto kontextu strategického chování, přináší práce také poměrně podrobný pohled na polskou strategickou kulturu, která slouží jako nástroj pro lepší pochopení polské zahraniční politiky, bezpečnostních priorit, a tudíž i motivace udržování signifikantních vztahů se Spojenými státy. Je to právě podoba těchto vztahů, která otevírá prostor pro hlubší zkoumání teorie asymetrie, jelikož poukazuje na možnost nekonfrontačního vývoje vztahů mezi zeměmi,...
|
|
| |
|
|
Soubor dohod Berlín plus - Stále relevantní nebo již překonaný mechanismus spolupráce EU - NATO?
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá ověřením relevance souboru dohod Berlín plus, který se v roce 2003 stal oficiálním mechanismem pro realizaci operací pod vedením Evropské unie s využitím plánovacích kapacit NATO. Pro zjištění relevance jsem stanovila tři hlediska. První z nich posuzuje tento mechanismu dle jeho využití v praxi v podobě vojenských misí. Následující hledisko jej zkoumá z pohledu zapojení do plánování a jeho výskytu v klíčových dokumentech obou organizací. Poslední nakonec pátrá po jeho přítomnosti v odborném diskurzu. Pro zjištění příčin nynějšího stavu relevance těchto dohod využívám předpokladů vycházejících z historického institucionalismu. Mezi ně patří zejména důraz na historické a kontextuální posouzení zkoumané empirie, závislost na předchozích vzorech a nezamýšlené důsledky. Díky takto nastavenému výzkumu jsem dospěla k závěru, že soubor dohod Berlín plus je z dnešního pohledu částečně relevantní. K takovému výsledku jsem došla poté, co mechanismus Berlín plus nebyl hodnocen kladně ani podle jediného kritéria. Zároveň se však ukázalo, že jeho existence napomohla udržet komunikaci a určitou úroveň spolupráce mezi oběma organizacemi v dobách, kdy mezi nimi panovaly zhoršené vztahy. Díky tomu pak Unie a Aliance měly ve své pokračující kooperaci na co navázat. Díky přítomnosti, ač...
|
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
|
|
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU
Sokol, Martin ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU si klade za cíl objasnit, zdali jednotky rychlého nasazení Severoatlantické aliance, tedy NATO Response Forces, a Evropské unie, tedy EU Battlegroups, jsou totožné nebo ne. Po skončení studené války totiž obě organizace začaly s budováním svých vojenských sil, a protože se členské základny téměř překrývají, vyvstává otázka, proč by měly ony státy vyčleňovat své zdroje do totožných konceptů. Práce nejdříve popisuje změnu bezpečnostního prostředí a to, jaké hrozby z nich vyplývají pro NATO a EU. Na tyto nebezpečí oba aktéři reagovali přijetím řady dokumentů, které definovaly nástroje na jejich zvládání a z kterých vyplynula potřeba silami rychlé reakce. V dalších kapitolách je popsán vznik obou jednotek a jsou porovnávány jejich základní vlastnosti a schopnosti. Také je vysvětleno, jak obě organizace proti duplikacím bojují. Poslední kapitola ukazuje na příkladu České republiky, která je členem NATO i EU, jak se stát staví k vyčleňování vojáků do obou sil a jestli je vnímá jako duplicitní. V závěru dochází autor k poznatku, že NATO Response Forces a EU Battlegroups nejsou totožné, protože se v řadě ohledů liší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
|
NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity
Štulcová, Iveta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity" pojednává o vlivu hrozby mezinárodního terorismu na kolektivní identitu Severoatlantické aliance. Teroristické útoky na území Spojených států amerických z 11. září 2001 představují milník v historii Severoatlantické aliance, neboť to bylo poprvé, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Hlavím argumentem práce je, že NATO bylo schopno znovu posílit svou identitu a reformulovat svůj účel i navzdory neshodám ohledně role Aliance v boji proti terorismu po 11. září. Hlavním cílem práce je najít vztah mezi vnímáním hrozby terorismu v rámci NATO a kolektivní identitou NATO, a to na základě předpokladů sociálního konstruktivismu a s pomocí konstruktivistické metodologie. Diskursivní analýza klíčových dokumentů NATO potvrzuje vliv 11. září na proměnu strategického uvažování v rámci Aliance, která vedla k zahájení řady aktivit mířených na boj s terorismem. Výsledky diskurzivních analýz Spojených států amerických, Velké Británie, Francie, České republiky a Polska potvrzují výchozí hypotézu práce, tedy že terorismus utvrdil pocit kolektivní identity mezi členskými státy a stal se novou hrozbou, vůči níž se NATO vymezuje. Členské státy NATO tedy vnímají NATO jako základ své bezpečnosti v měnícím se mezinárodním bezpečnostním...
|
|
|
Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí
Recinová, Pavla ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí si klade za cíl deskripci a analýzu vývoje a dialogu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Důraz je kladen na rozbor klíčových událostí, v nichž se společně oba aktéři angažovali. Podrobněji je analyzován vývoj vzájemných vazeb mezi Severoatlantickou aliancí a Sovětským svazem v době studené války a následný proces utváření bilaterálních vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice Severoatlantické aliance a Varšavské smlouvy, zejména jejich vzniku, struktuře, strategii a cílům. Práce se také dotýká všech strategických koncepcí Severoatlantické aliance a ruských vojenských doktrín od přelomu tisíciletí. Z teoretických a praktických hledisek je následně vyhodnocen přínos členství zemí ve vojensko-politických uskupeních. Klíčová slova Ruská federace, Severoatlantická aliance, Svaz sovětských socialistických republik, Varšavská smlouva, Washingtonská smlouva, bilaterální vztahy, kolektivní bezpečnost, vojenské doktríny, strategické koncepce, summity NATO
|
host ::
RSS.