|
|
Analýza rozložení náboženských etnik v Severním Irsku v letech 1861-2001
Smetanová, Daniela ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Bakalářská práce "Analýza rozložení náboženských etnik v letech 1861-2001" zkoumá vývoj zastoupení náboženských komunit katolíků a protestantů na území Severního Irska. Protestanté přišli do Ulsteru především během tzv. Ulster plantation na počátku 17. století z Anglie a Skotska. Přinesli s sebou do katolického Irska jinou kulturu, způsob života i náboženství. Základem konfliktu v Severním Irsku je odlišné náboženství, které se prolíná do politického života. Stojí zde proti sobě skupiny katolíků a protestantů, přičemž prvně jmenovaná skupina se pokouší o sjednocení s republikou Irsko (Nacionalisté) a druhá skupina chrání současný stav, tedy unii s Velkou Británií (Unionisté). Tato práce zkoumá geografický aspekt náboženského složení obyvatel v hrabstvích Antrim, Down, Londonderry/Derry, Tyrone, Armagh a Fermanagh od roku 1861, kdy bylo Irsko součástí Velké Británie a pokračuje přes období rozdělení ostrova na jeho jižní a severní část a vyvrcholení konfliktu v Severním Irsku až do roku 2001, kdy se díky Velkopáteční dohodě z roku 1998 začala situace v Ulsteru stabilizovat. Základními cíli zkoumání jsou určit faktory ovlivňující územní náboženské rozložení a vliv jednotlivých fází severoirského konfliktu.
|
|
|
IRA v prvních letech severoirského konfliktu. Irská republikánská armáda a její nově vzniklé frakce v letech 1969-1972.
Halama, Vojtěch ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza vzestupu Prozatímní irské republikánské armády (PIRA) během prvních let konfliktu v Severním Irsku. Sledované události jsou zasazeny do kontextu dějin irského republikanismu a odpovídající pozornost je věnována také obratu v přístupech IRA v 60. letech. Stěžejní část práce se zabývá obdobím mezi rokem 1969, kdy došlo k rozkolu v organizaci a k vytvoření PIRA, a 30.-31. červencem 1972, během nějž britská operace Motorman ukončila éru jejího největšího rozmachu. Cílem práce je "vysvětlit" ranou Prozatímní IRA, analyzovat její úlohu v politicko-etnickém konfliktu a zejména odhalit příčiny jejího bez nadsázky krkolomného vzestupu, ve velké míře spočívajícím v dovedném využití potenciálu severoirského násilí. Součástí práce je i kapitola věnující se činnosti tzv. Oficiální IRA (OIRA).
|
|
|
Význam imperiální zkušenosti Velké Británie při intervenci v Severním Irsku
Pavliňáková, Dominika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce "Význam imperiální zkušenosti Velké Británie při intervenci v Severním Irsku" pojednává o nasazení britské armády během "The Troubles" v letech 1969 - 1998. Práce zkoumá aplikaci tezí britské protipovstalecké doktríny, která vznikala v průběhu šedesátých let na základě zkušeností britských jednotek z nasazení ve vzdálených částech ustupujícího britského impéria (na vznik doktríny měla největší vliv úspěšná COIN kampaň v Malajsii v letech 1948-1960). Na základě aplikace jednotlivých rysů této doktríny (jasný politický cíl, "hearts and minds" a civilně-armádní koordinace) je ukázáno, do jaké míry se jednotky v oblasti touto doktrínou řídily a do jaké míry byla doktrína upravena a byly vyvinuty nové taktiky pro specifické potřeby Severního Irska. Analýza vojenských aktivit ukazuje, že se armáda zvláště v počátcích svého nasazení (1969-1972), postrádající detailní znalost podmínek v regionu, velice spoléhala na klasickou doktrínu a tradiční britský přístup ke COIN a dopustila se několika vážných chyb z důvodu neschopnosti reflektovat specifickou situaci v Severním Irsku. V pozdějších letech konfliktu, zvláště po zavedení přímé správy Londýna roku 1972 a představení primátu policie, se armáda soustředila na shromažďování informací a boj s terorismem a dokázala se specifickým podmínkám...
|
|
|
Protestní hladovka severoirských vězňů v roce 1981 pohledem dobového československého tisku
Dobrovodský, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce s názvem Protestní hladovka severoirských vězňů v roce 1981 pohledem dobového československého tisku se zabývá kvalitativní obsahovou analýzou protestní hladovky severoirských vězňů na stránkách tří československých deníků. Zkoumané období je vymezeno protestní hladovkou, která proběhla od 1. března do 3. října 1981 v severoirské věznici Long Kesh. Zvolenými deníky jsou Rudé právo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Teoretický rámec práce stručně popisuje historii severoirského konfliktu a průběh protestní hladovky. Metodologická část představuje způsob provedení výzkumu, tedy kvalitativní obsahovou analýzu a s ní spojené základní výzkumné otázky a hypotézy. Ve výzkumné části práce je u každého deníku zvlášť představena jeho formální podoba, proveden jeho rozbor a následná analýza. V závěru výzkumné části práce je provedeno srovnání všech tří analyzovaných deníků. Cílem výzkumu je zjistit, jakou měrou se dobové československé deníky věnovaly událostem v Severním Irsku, jaký byl jejich postoj k celé situaci a jaké výrazové prostředky byly v souvislosti s těmito událostmi v denících použity.
|
|
| |
|
|
Obraz "Krvavé neděle" v dobovém tisku
Mrázková, Tina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá rozborem novinových článků, jejichž tématem je konflikt mezi katolickým a protestantským obyvatelstvem Severního Irska a událost z 30. ledna roku 1972, pro kterou se vžilo označení "Krvavá neděle". Předmětem rozboru jsou články vydané v tehdejším československém periodickém tisku jeden měsíc před Krvavou nedělí a jeden měsíc po ní, tedy články vydané v lednu a v únoru roku 1972. Pro analýzu byly vybrány články, které byly otisknuty ve třech tehdejších celostátních denících: v Rudém právu, Mladé frontě a ve Svobodném slovu. Práce se zabývá způsobem, jakým tehdejší komunistický tisk o událostech v Severním Irsku informoval a dává jej do kontextu s tehdejší politickou situací na poli domácím i mezinárodním. Součástí práce je úvod do problematiky severoirského regionu z hlediska jeho historie a následný popis událostí z 30. ledna 1972. Dále práce obsahuje exkurz do podoby československého tisku 70. let 20. století, který byl poznamenán společenskými a politickými změnami souhrnně nazývanými jako normalizace. Cílem analýzy dobového tisku je představit pozici, jakou prostřednictvím mediální produkce k severoirskému konfliktu zaujal československý komunistický režim, jak se na informování o něm v tištěných médiích projevily techniky propagandy a jak se způsob informování o Severním Irsku...
|
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
|
|
Severoirský konflikt a aktuální štěpné linie - prostorová analýza
Král, Josef ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vrhel, Matěj (oponent)
Hlavním cílem této práce je nalezení prostorových zákonitostí severoirského konfliktu a analyzování jejich vztahu se štěpnými liniemi v současné severoirské společnosti. Práce dále zkoumá vztahy mezi prostorovým rozložením obětí severoirského konfliktu a charakteristikou referenda o brexitu z roku 2016. Analýza byla provedena za využití Spearmanova koreačního koeficientu. Využita byla teorie štěpných linií vycházející z práce Lipseta a Rokkana. Tato práce prokázala existenci vztahů mezi prostorovým rozložením obětí během severoirského konfliktu a některými faktory referenda o brexitu z roku 2016. KLÍČOVÁ SLOVA Severní Irsko, Irský republikanismus, Konflikt v Severním Irsku, unionismus, referendum, brexit
|
|
| |
|
|
Demise and Disintegration of Nationalist Terrorist Groups
Štekl, Jakub ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocmanová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá procesem zániku a dezintegrace nacionalistických teroristických skupin. Na příkladech teroristických konfliktů v Severním Irsku a Baskicku popisuje a analyzuje vývoj tamních teroristických skupin od jejich vzniku až po ukončení jejich činnosti. Zvláštní důraz je kladen především na ukončení teroristických akcí a transformaci nacionalistického terorismu do legálního rámce. V rámci Severního Irska se zaměřuje především na průběh činnosti Prozatímní Irské Republikánské Armády (PIRA) od vypuknutí nepokojů na konci šedesátých let do podepsání Velkopáteční dohody v roce 1998. Zkoumá také vliv přidružených politických stran - v tomto případě Sinn Féin - na průběh mírových jednání a pokračování severoirského nacionalismu po ukončení teroristické kampaně. V rámci Baskického regionu je kladen důraz na vývoj Baskického nacionalismu od počátku 20. století, vznik a vývoj skupiny Euskadi Ta Askatasuna (ETA) a její teroristické kampaně v rámci frankistického režimu i demokratického Španělska. Pozornost je věnována vývoji skupiny až do jejího rozpuštění v roce 2018, aktivitě politických stran Nacionální levice sympatizující s ETA a přístupu španělské vlády k řešení baskického konfliktu.
|
host ::
RSS.