Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Život Ukrajinců (včetně dalších vybraných národností) a jejich integrace v Jihočeském kraji
POLÁNKOVÁ, Oksana
Cílem mé bakalářské práce je popsat život Ukrajinců, Rusů a Kazachů na území České republiky, jak probíhá jejich integrace v jazykové, ekonomické, sociální a kulturní oblasti. Konkrétně se zaměřuje na cizince, kteří žijí v České republice v Jihočeském kraji. Vybrala jsem cílovou skupinu cizinců, protože sama jsem cizinka a to mě inspirovalo, abych popsala život svých krajanů a jiných vybraných národností v České republice v Jihočeském kraji. Zároveň pro mě bylo obohacující nahlédnout do této problematiky jiným úhlem pohledu a připomenout si vlastní zkušenost. Informace jsem získala od informantů pomocí kvalitativní výzkumné strategie společně s kombinací narativního rozhovoru s rozhovorem strukturovaným. Cílové otázky byly zaměřeny na proces integrace cizinců v různých oblastech z jejich subjektivního hlediska do české společnosti a jejich osobní důvody migrace do České republiky. Další otázky byly zaměřeny na to, jak vnímají Ukrajinci, Rusové a Kazaši svůj život na území České republiky. Pro sbírání dat jsem použila v mé bakalářské práci techniku snowball sampling. Celkem se zúčastnilo výzkumu 10 cizinců, kteří pobývají legálně v Jihočeském kraji. Při provádění rozhovorů se již odpovědi informantů opakovaly, bylo tedy možné výzkum zastavit při počtu 10 osob. Pro zpracovávání výsledků jsem použila zakotvenou teorii společně s metodou kódování. Z výsledků výzkumu je patrné, že každý cizinec prochází procesem integrace, ale každý informant měl různé důvody migrace a výsledky integrace jak pozitivní, tak i negativní. Bylo zřejmé, že v jazykové oblasti cizinci nejsou rodilí mluvčí, proto se často setkávají s předsudky nebo diskriminací, ale v oblasti kultury se jim naopak otevírají nové možnosti k poznání české kultury, zvyků a tradic. V oblasti ekonomické využívají různé prostředky, možnosti pro získání práce, pro svou soběstačnost. V sociální oblasti využívají možností setkávání a komunikace s místním obyvatelstvem, stejně tak jako se svými krajany. Bylo zajímavé sledovat, jak proces integrace probíhá u každého informanta jinak, přestože mají mnoho společného a musí překonávat podobné překážky.
Život Ukrajinců (včetně dalších vybraných národností) a jejich integrace v Jihočeském kraji
LISOVOL, Oksana
Cílem bakalářské práce bylo popsat život Ukrajinců, Rusů a Kazachů na území České republiky, jak probíhá jejich integrace v jazykové, ekonomické, sociální a kulturní oblasti. Konkrétně se zaměřuje na cizince, kteří žijí v České republice v Jihočeském kraji. Vybrala jsem cílovou skupinu cizinců, protože sama jsem cizinka a toto mě inspirovalo, abych popsala život svých krajanů a jiných vybraných národností v České republice v Jihočeském kraji. Zároveň pro mě bylo obohacující nahlédnout do této problematiky jiným úhlem pohledu a připomenout si vlastní zkušenost. Informace jsem získala od informantů pomocí kvalitativní výzkumné strategie společně s kombinací narativního rozhovoru s rozhovorem strukturovaným. Cílové otázky byli zaměřeny na proces integrace cizinců v různých oblastech z jejich subjektivního hlediska do české společnosti a jejich osobní důvody migrace do České republiky. Další otázky byly zaměřeny na to, jak vnímají Ukrajinci, Rusové a Kazaši svůj život na území České republiky. Pro sbírání dat jsem použila v této bakalářské práce techniku snowball sampling. Celkem se zúčastnilo výzkumu 10 cizinců, kteří pobývají legálně v Jihočeském kraji. Při provádění rozhovorů se již odpovědi informantů opakovaly, bylo tedy možné výzkum zastavit při počtu 10 osob. Pro zpracovávání výsledků jsem použila zakotvenou teorii společně s metodou kódování. Z výsledků výzkumu je patrné, že každý cizinec prochází procesem integrace, ale každý informant měl různé důvody migrace a výsledky integrace jak pozitivní, tak i negativní. Bylo zřejmé, že v jazykové oblasti cizinci nejsou rodilí mluvčí, proto se často setkávají s předsudky nebo diskriminací, ale v oblasti kultury se jim naopak otevírají nové možnosti k poznání české kultury, zvyků a tradic. V oblasti ekonomické využívají různé prostředky, možností pro získání práce, pro svou soběstačnost. V sociální oblasti využívají možností setkávání a komunikace s místním obyvatelstvem, stejně tak jako se svými krajany. Bylo zajímavé sledovat, jak proces integrace probíhá u každého informanta jinak, přestože mají mnoho společného a musí překonávat podobné překážky
Ženy v byznysu: vliv kultury
Mazitova, Dina ; Křečková Kroupová, Zuzana (vedoucí práce) ; Průša, Přemysl (oponent)
Práce analyzuje postavení žen ve společnosti podle jejich kulturního prostředí.Tato práce se zabývá kulturními rozdílem s ohledem na roli žen zaměřující se na jejich postavení v podnikání. Teoretická část analyzuje role žen z historického pohledu a dnešní situace. Dále je porovnáván přístup k ženám ve dvou různých kulturách: zaměření na Tatary a Rusy. Praktická část testuje teoretické poznatky o kulturních rozdílech. S pomocí kvalitativního výzkumu a jeho následné analýzy lze zkoumat, zda má etnická rozmanitost vliv na obyvatelstvo.
Ruští imigranti v Praze: koncentrace, integrace, soužití
Ignatyeva, Ekaterina ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi procesy segregace a integrace pomocí studia každodenního soužití a sociální interakce, která probíhá v lokalitách koncentrace ruských imigrantů v Praze. Vzhledem k tomu, že některé pražské lokality mají dlouhodobé zkušenosti s imigrací Rusů, v práci je reflektován historický vývoj ruské imigrace z doby první republiky, který určitým způsobem pomáhá porozumět a vysvětlit procesy odehrávající v současnosti. Na nerovné sociální a právní postavení Rusů, jako imigrantů ze třetích zemí, nahlížím skrze migrační a integrační politiky České republiky. Analýza mediálního diskurzu ukazuje na vliv negativních reprezentací Rusů v českých médiích na sociální interakci s majoritou, což následně omezuje integraci a prohlubuje sociální nerovnosti. Na začátku jsou prostřednictvím kvantitativního výzkumu identifikovány a vymezeny lokality s významnou koncentrací ruských imigrantů. Dále pomocí kvalitativního výzkumu jsou zkoumány každodenní soužití a sociální interakce ruských imigrantů s členy majority ve vybraných lokalitách. V závěrech diskutuji jakým způsobem výzkum každodenního soužití a sociální interakce přispěl k poznání procesů segregace a integrace ruských imigrantů v lokalitách jejich koncentrace. Klíčová slova: imigranti, Rusové, soužití, integrace, interakce, segregace
Rezidenční mobilita obyvatel Prahy se zaměřením na etnické menšiny
Přidalová, Ivana
Od roku 1989 prošlo Česko řadou změn. Stále významnější součástí české společnosti jsou osoby s cizím státním občanstvím, jež se stěhují nejčastěji do Prahy. Hlavní město je cílem ekonomických migrantů, ale též cizinců, kteří zde hledají nový domov. Cílem diplomové práce je poznat prostorové vzorce stěhování obyvatelstva v Praze v letech 1992-2011 a vysvětlit geografické podmíněnosti migračních pohybů. První část práce diskutuje teoretické přístupy zabývající se mobilitou, zejména migrací a rezidenční mobilitou. Další kapitola představuje vývoj migrace obyvatelstva v Praze a shrnuje základní poznatky o nejpočetnějších skupinách cizinců žijících v hlavním městě. Na základě dat z registrů migrace jsou identifikovány obecné trendy ve stěhování obyvatel mezi lokalitami podle převažujícího typu zástavby, následně je analyzována migrační aktivita obyvatel Prahy podle státního občanství. Případová studie urbanistického obvodu Nové Butovice-západ v závěrečné části práce pomocí triangulace výzkumných metod ověřuje reliabilitu statistických dat o počtu a pohybu cizinců v Praze a analyzuje vliv imigrace ruských občanů na proměnu sociálního prostředí zájmové lokality.
Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny
Garmash, Sofya ; Nekolová, Kateřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bariér, které se vyskytují při komunikaci mezi migrantem původem z Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska a českým knihovníkem. První kapitola představuje sebou teoretický úvod do interkulturní komunikace; jsou rozepsané takové pojmy, jako kultura, národnostní menšina, asimilace atd. V druhé kapitole jsou podrobně rozebrané bariéry (jazykové a psychologické), které mohou ovlivnit komunikace z obou stran. Třetí kapitola je věnovaná cizincům, jejich typologii (migrant, uprchlík, azylant) a typům pobytu, které migranti mohou získat na území České republiky. Také jsou zde stručně charakterizováni Ukrajinci, Rusové a Bělorusové, kteří přijíždí do tohoto státu (důvody k migraci, počet migrantů v Česku atd.). Čtvrtá kapitola je praktická a popisuje jak situaci v Městské knihovně v Praze, tak i výzkumy - včetně jejich přípravy, metodologie, průběhu a výsledků -, které byly mnou provedené na dvou pobočkách této knihovny. Výzkumy se zúčastnily jak knihovnici, tak i migranti; jsou představené .názory obou skupin respondentů. Na závěr jsou zhodnocené výsledky výzkumů a jsou dané doporučení, jak by mohli být analyzované bariéry překonané. Klíčová slova: interkulturní komunikace, migranti, knihovny, Městská knihovna v Praze, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci, bariéry
Současná atraktivita Karlových Varů očima ruských návštěvníků a residentů
Fuchsová, Andrea ; Přidalová, Ivana (vedoucí práce) ; Čermáková, Dita (oponent)
Karlovy Vary jsou oblíbenou lázeňskou a rekreační destinací ruské klientely. V poslední době má návštěvnost města vzestupný trend, přesto Rusů ve městě značně ubývá. Práce zkoumá atraktivitu města, jak ji vnímají samotní ruští návštěvníci a residenti, zjišťuje okolnosti, které zapříčiňují skutečný důvod snižující se návštěvnosti, a hledá odpovědi na otázku, zdali by ruskou klientelu, dominující v lázeňském centru, mohla nahradit klientela jiná. Cílem práce je zjistit, zda Rusové o město ztrácejí zájem a zda jej přesouvají k jiným konkurenčním lázeňským destinacím. Současně je zohledněno aktuální geopolitické dění, které má na úbytek příjezdů Rusů do Karlových Varů nezanedbatelný vliv. Klíčová slova: atraktivita destinace, cestovní ruch, migrace, lázeňství, Rusové, Karlovy Vary
Jazykové ztvárnění národnostních stereotypů v českých médiích a aplikace kognitivních aspektů ve výuce českého jazyka
Vlasáková, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent) ; Holanová, Radka (oponent)
Resumé Rigorózní práce Jazykové ztvárnění národnostních stereotypů v českých médiích a aplikace kognitivních aspektů ve výuce českého jazyka se zabývá tím, jaké stereotypy o vybraných národnostních/etnických skupinách - Romech, Vietnamcích a Rusech - se ve zvoleném vzorku českého tisku objevují a jakými jazykovými prostředky se projevují. Práce vychází z předpokladu, že i přes snahu médií o politickou korektnost, jež je součástí většiny etických kodexů novinářů, není možné eliminovat některé projevy sdílených ustálených představ o příslušnících národů/etnik, nazývané národnostní stereotypy, a že mediální obraz světa vypovídá o našem jazykovém obrazu světa. Hlavním metodologickým zdrojem byla teoretická východiska kognitivní lingvistiky, zejména tzv. teorie prototypů/stereotypů a kategorizace, tedy způsobu rozvrhování a uchopování světa, který nám pomáhá mu porozumět. Každé národnostní skupině je věnována jedna kapitola popisující způsob kategorizace a jednotlivé kategorie, jež vyplynuly z analýzy. Rovněž jsou uvedeny stereotypy zjištěné na základě výzkumu materiálu. Dále se práce věnuje aplikaci kognitivních aspektů ve výuce (nejen) českého jazyka a možnostem práce se stereotypy v médiích jako součástí vyučovací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a průřezových témat Multikulturní a Mediální výchova....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.