|
|
Škola jako integrační partner. Závěrečná výzkumná zpráva projektu
Leontiyeva, Yana ; Mikešová, Renáta ; Tollarová, Blanka ; Šimon, Martin ; Čermáková, Dita
Závěrečná výzkumná zpráva prezentuje výsledky projektu Škola jako integrační partner, jehož cílem bylo podrobně analyzovat situaci žáků s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka na základních školách v Praze v letech 2019-2021. Výzkumná zpráva je členěna do několika kapitol, z nichž první se kromě všeobecného úvodu a představení projektu věnuje definici cílové skupiny. Druhá kapitola se zaměřuje na dosavadní stav poznání zejména s přihlédnutím k existujícím zdrojům dat i datům samotným, ale i předchozím výzkumům zaměřeným na žáky s OMJ a dalším zdrojům informací. Klíčovou částí výzkumné zprávy je třetí kapitola prezentující výsledky tří vln dotazníkových šetření na základních školách v Praze. Výzkum na základních školách se zaměřil na počet žáků s OMJ podle jejich úrovně znalosti českého jazyka na jednotlivých školách, na formy jejich podpory, ale i na financování této podpory, její dostatečnost, ale i existence učitelů specializovaných na výuku češtiny jako druhého jazyka a koordinátorů. Jednotlivé vlny monitoringy se zabývaly též specifickými otázkami jako např. distanční výuka nebo nový systém jazykové přípravy. Čtvrtá kapitola zprávy představuje výsledky kvalitativního výzkumu na školách – případovou studii a analýzu hloubkových rozhovorů s různými aktéry od ředitelů škol, po učitele, koordinátory a nakonec i rodiči žáků s OMJ. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky. Přílohou výzkumné zprávy jsou dotazníky ze tří vlny dotazníkového šetření a automatizované reporty prezentující výsledky šetření za celou Prahu a za jednotlivé správní obvody Prahy 1-22.
|
|
|
Imigrantská ekonomika a podnikání Rusů v Praze
Fiedlerová, Klára ; Čermáková, Dita (vedoucí práce) ; Nekorjak, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem, někdy v médiích označovaným jako ruská infrastruktura. Jeho tvůrci, ruští malí a střední podnikatelé, jsou zde představeni jako ekonomičtí aktéři, kteří hledají příležitosti, stanovují plány a volí strategie k jejich dosažení. Na podnikatelskou činnost je nahlíženo perspektivou imigrantské ekonomiky, tedy prostřednictvím konceptu, který se vztahuje k fenoménu podnikání a zaměstnávání migrantů a etnických menšin v rámci vlastních sítí (Nekorjak 2009). Hlavní hypotézou a zároveň předmětem výzkumu je imigrantská ekonomika, definovaná jako prostor ekonomických a sociálních vztahů založených na jazykové a kulturní příbuznosti. Ruští podnikatelé, jakožto aktéři, tento prostor svou ekonomickou činností utváří a zároveň se mu přizpůsobují. Cílem práce je odkrýt základní charakteristiky a mechanismy jeho fungování. Klíčové otázky se týkají etnických sítí, jejichž prostřednictvím migranti získávají kapitálové zdroje, dále významu jazykové a sociokulturní příbuznosti v ekonomických vztazích, a konečně strukturálních faktorů, které podmiňují volbu právě určitých podnikatelských strategií - zejména migrace z Ruska, turismu, mezinárodního obchodu a globálního trhu s nemovitostmi. V závěru práce je imigrantská ekonomika představena jako prostor ekonomických a sociálních vztahů...
|
|
| |
|
|
Podnikání migrantů v Česku
Čermáková, Dita
Předkládaná disertační práce je strukturována jako soubor publikací, který je doplněn o úvodní souhrn. Práce má tedy dvě části. První obsahuje teoreticko-metodologický kontext výzkumu daného tématu, do něhož je zasazena diskuse v návaznosti na námi zkoumanou problematiku. Druhou část tvoří samotný výběr a představení sedmi publikovaných či do tisku přijatých článků a kapitol v knihách. Předmětem jak teoretického zájmu v souhrnné části, tak samotných publikací jsou migranti, kteří se věnují podnikání a jejich podnikatelské strategie. Specifická pozornost je věnována chování migrantů v prostoru, přesněji jejich ekonomické koncentraci V úvodním souhrnu disertační práce jsou představeny tři teoreticko-metodologické přístupy k výzkumu podnikání migrantů ve světě od 70. let minulého století do současnosti (kulturní, strukturální a individuální). Následuje charakterizace využití těchto přístupů v námi realizovaných výzkumech v Česku. Cílem souhrnné části této práce je se zamyslet nad otázkou, zda je možné/vhodné aplikovat přístupy a z nich vycházející teorie a koncepty v námi studovaném tématu z jiného a do značné míry odlišného prostředí, především USA a Západní Evropy. A když ano, tak s jakými výsledky a problémy. Ve vybraných článcích a kapitolách v knihách jsme využili všech tří představených...
|
|
|
Syrská komunita v Česku - diferenciace identit
Šoulová, Ivana ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Čermáková, Dita (oponent)
Bakalářská práce má za cíl prozkoumat základní podmíněnosti identit Syřanů v Česku a zjistit, zda je u nich vyvinuta transnacionální podoba identity. Analytická část je sepsána na základě poznatků z kvalitativního výzkumu, který se realizoval pomocí rozhovorů s 15 respondenty syrského původu žijícími na území Česka. Faktory ovlivňující imigraci Syřanů mohou souviset s rokem jejich příchodu do Česka. Identita Syřanů v Česku může být v čase proměnná a je podmíněna velice individuálně. Prvky transnacionální identity projevují především starší generace Syřanů. Vliv na tvorbu transnacionální identity Syřanů v Česku může mít náboženství a prostředí ve kterém Syřané vyrůstají. Syrská komunita v Česku není příliš sdružená a zároveň nejeví známky diasporické komunity. Geopolitickou orientaci Syřanů v Česku může ovlivňovat jejich etnická či náboženská identita. klíčová slova: Syřané, migrace, integrace, transnacionalismus, komunita, identita
|
|
|
Škola jako integrační partner. Průběžná výzkumná zpráva projektu
Leontiyeva, Yana ; Mikešová, Renáta ; Tollarová, Blanka ; Šimon, Martin ; Čermáková, Dita
Průběžná výzkumná zpráva je shrnutím dosavadních poznatků projektu Škola jako integrační partner, který se zabývá integrací žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na pražských základních školách. První část zprávy se věnuje analýze dostupných statistických dat, analýze předchozích výzkumů a dalších zdrojů informací o žácích s OMJ jako např. výročních zpráv škol. Druhá část shrnuje poznatky z rozsáhlého výzkumu na základních školách v Praze ve školním roce 2019-2020 zjišťujícího situaci žáků s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka. Výzkum se zaměřil na zjištění počtu těchto žáků na jednotlivých základních školách v Praze s rozlišením podle jejich jazykové úrovně, na využití jednotlivých podpůrných opatření ze strany škol, na financování podpory žáků s OMJ a na existenci učitelů specializovaných na výuku češtiny jako druhého jazyka na základních školách.
|
|
|
Politická makrogeografie současného veřejného mínění o imigraci a uprchlické krizi v Evropské unii: víceúrovňové analýzy
Bořil, Vít ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Dita (oponent)
Diplomová práce se snaží zachytit dopad tzv. "migrační krize" na veřejné mínění v Evropské unii (EU) v průběhu let 2014 až 2017. Staví především na konceptu pomyslné skupinové hrozby. Jejím hlavním cílem je analýza indiviudálních a kontextuálních faktorů, které se podílely na vývoji negativních postojů majoritních populací k imigrantům a uprchlíkům. Kontextem se rozumí území členských států EU. Součástí analýzy je posouzení relativního významu kontextuálních faktorů ve srovnání s faktory na individuální úrovni. Toho je dosaženo pomocí multinomiální víceúrovňové logistické regrese. Bylo zjištěno, že kontextuální faktory měly značný vliv na negativní postoje k imigrantům a velký vliv na negativní postoje k urprchlíkům, přičemž postupem času docházelo nejprve k nárůstu (rok 2015, resp. 2016) a následně k poklesu těchto vlivů. Analýzy rovněž odhalily, že efekty speficických kategorií vysvětlujících proměnných se v průběhu "migrační krize" vyvíjely různým způsobem. Dále se ukázalo, že úroveň vzdělání, preferovaná sociální identita a různá historická zkušenost s imigrací měly výrazně polarizovaný vliv na negativní postoje k uprchlíkům. Efekt některých indiviudálních faktorů se navíc výrazně lišil napříč členskými státy EU. Klíčová slova Postoje, imigranti, uprchlíci, Evropská unie, pomyslná skupinová...
|
|
| |
|
| |
|
|
Současná atraktivita Karlových Varů očima ruských návštěvníků a residentů
Fuchsová, Andrea ; Přidalová, Ivana (vedoucí práce) ; Čermáková, Dita (oponent)
Karlovy Vary jsou oblíbenou lázeňskou a rekreační destinací ruské klientely. V poslední době má návštěvnost města vzestupný trend, přesto Rusů ve městě značně ubývá. Práce zkoumá atraktivitu města, jak ji vnímají samotní ruští návštěvníci a residenti, zjišťuje okolnosti, které zapříčiňují skutečný důvod snižující se návštěvnosti, a hledá odpovědi na otázku, zdali by ruskou klientelu, dominující v lázeňském centru, mohla nahradit klientela jiná. Cílem práce je zjistit, zda Rusové o město ztrácejí zájem a zda jej přesouvají k jiným konkurenčním lázeňským destinacím. Současně je zohledněno aktuální geopolitické dění, které má na úbytek příjezdů Rusů do Karlových Varů nezanedbatelný vliv. Klíčová slova: atraktivita destinace, cestovní ruch, migrace, lázeňství, Rusové, Karlovy Vary
|
host ::
RSS.