|
|
Studium antioxidační kapacity vybraných druhů drobného ovoce
Hromadová, Hana
Bakalářská práce na téma Studium antioxidační kapacity vybraných druhů drobného ovoce byla vypracována v letech 2015-2016 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty, Mendlovy univerzity v Brně. Cílem práce bylo charakterizovat antioxidační látky a jejich účinky na lidské zdraví. Dále popsat složky s antioxidačním účinkem v plodech vybraných druhů drobného ovoce. Na základě laboratorních pokusů experimentálně ověřit antioxidační kapacitu vybraných druhů drobného ovoce. Bylo sledováno celkem 13 odrůd zahrnující 4 druhy, dřín obecný, jeřáb ptačí, rakytník řešetlákový a zimolez kamčatský. Pro vyhodnocení antioxidační kapacity byly vybrány metody FRAP a DPPH.
|
|
|
Pěstování a vlastnosti plodů rakytníku řešetlákového
Stuchlíková, Veronika
Práce předkládá přehled o historii, výskytu a nárocích na prostředí a agrotechniku při pěstování druhu a o obsahových látkách plodů. Kromě toho je v literárním přehledu popsána pracná sklizeň, řada odrůd, ale i široká škála možností jak lze rakytník využít. Součástí experimentální části bylo srovnat výnosy u odrůd (´Hergo´, ´Vitamínová´, ´Buchlovický´, ´Leicora´) a na základě toho doporučit odrůdy, které se hodí pro pěstování v ČR. Mimo to byly porovnávány vnější parametry a obsahové látky plodů daných odrůd. Díky tomu bylo možné porovnat odrůdy s nejvyšším a nejnižší obsahem sušiny, refraktometrické sušiny, vitamínu C, karotenoidů a současně plody s největší a nejmenší délkou, šířkou, ale také nejvyšší a nejnižší hmotností.
|
|
|
Charakterizace a hodnocení stability olejů z plodů rakytníku
Michalíková, Adéla ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakterizací rakytníkového oleje, který je v současné době považován za velice užitečný potravinový doplněk. Po shrnutí literárních údajů o rakytníkovém oleji a jeho biologických účincích se práce v experimentální části věnuje srovnání tří komerčně dostupných preparátů z rakytníkového oleje. Základní charakterizace jednotlivých olejů byla provedena titrační metodou pomocí tukových čísel, tedy peroxidového čísla, jodového čísla, čísla zmýdelnění a čísla kyselosti. K další charakterizaci olejů bylo použito spektrofotometrických metod. Výsledky ukazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými vzorky olejů. V průběhu skladování se mezi sebou jednotlivé vzorky olejů lišily hodnotami peroxidových čísel a stabilitou. V tomto ohledu měl rakytníkový olej pocházející od firmy Relikt - Art Engel výrazně nižší hodnoty peroxidového čísla (2,95 mekv/kg) ve srovnání s oleji ze společností Elith Phito a Virde, u kterých byly naměřeny hodnoty peroxidového čísla 12,68 a 8,97 mekv/kg. Hodnota peroxidového čísla značky Relikt - Art Engel se v průběhu skladování téměř neměnila. Podobné rozdíly byly zjištěny také při zkoumání kolorimetrických parametrů, kdy tento olej vykazoval mnohem nižší optickou hustotu než ostatní analyzované oleje. Tyto rozdíly mohou být způsobeny rozdílnou technologii výroby...
|
|
|
Flavonoidy a další biologicky aktivní látky v rakytníku
Michalíková, Adéla ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje informace o rakytníku řešetlákovém (Hippophae rhamnoides), o chemickém složení jednotlivých částí rostliny a z nich získávaných produktů a o zastoupení biologicky aktivních látek v nich. Rakytník je bohatým zdrojem řady antioxidantů, zejména vitamínu C, vitamínu E, flavonoidů a karotenoidů. Rakytníkový olej obsahuje vysoké množství nenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny palmitoolejové. Díky svým účinkům na lidské zdraví jsou produkty z rakytníku v poslední době často využívány jako potravní doplňky. Další část práce je zaměřena na přehled o analytických metodách, které se při zjišťování zastoupení bioaktivních látek v rakytníku a v přípravcích z něj používají, zejména s ohledem na rakytníkový olej. Podrobněji jsou popsány publikované analytické postupy, využívající vysokoúčinné kapalinové chromatografie nebo plynové chromatografie nebo kapilární elektroforézy. V experimentální části byly porovnány čtyři vzorky rakytníkového oleje (dva od českých a dva od mongolských výrobců) pomocí absorpční spektrofotometrie a kolorimetrického vyhodnocení metodou CIELab. Vyšší absorpční maxima a tmavší zabarvení bylo pozorováno u olejů mongolských výrobců, vzorky českého původu jsou značně světlejší a jejich absorpční maximum je poněkud posunuto, což by mohlo naznačovat např....
|
|
|
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
|
|
|
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
|
|
|
Význam a využití rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L. ) ve veterinární medicíně
Lešnerová, Olga ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Fernández Cusimamani, Eloy (oponent)
Bakalářská práce se zabývala především poznatky, které se týkají významnosti a potenciálního využití rakytníku řešetlákového (Hippophae rhammoides L.) ve veterinární medicíně. Jmenovat lze antioxidační a imunomodulační účinky, pozitivní vliv na kardiovaskulární systém nebo léčbu kožních onemocnění. Možné využití má rakytník také ve výživě zvířat, ke krmným účelům se nejčastěji využívá listů nebo výlisků. V práci lze získat informace o morfologii rostliny, nárocích na pěstování, výnosnosti a možnostech zpracování. Samostatná kapitola práce se týkala obsahových látek v jednotlivých částech rostliny, díky kterým se rakytník v posledních letech stává tak známým. Jeho potenciál se skrývá především ve využití bioaktivních látek v oblasti medicíny. V poslední části bakalářské práce byla graficky zpracována množství vybraných obsahových látek v plodech/šťávě a olejích rakytníku. V rámci dvou poddruhů rakytníků H. rhamnoides L. subsp. rhamnoides a H. rhamnoides L. subsp. sinensis byl srovnáván v plodech/šťávě vitamín C a v olejích vitamín E a karotenoidy. Množství extrahovaných látek bylo často ovlivněno použitou technologií zpracování. Při podrobném studiu a srovnání literárních zdrojů bylo zjištěno, že u poddruhu H. rhamnoides L. subsp. rhamnoides literatura uváděla množství vitamínu C s mediánem 229,5 mg/100 g, obsah vitamínu E v oleji ze semen s mediánem 351,8 mg/100 g a v oleji z dužiny 147,5 mg/100 g. Pro obsah karotenoidů v oleji ze semen vyšel medián 16,25 mg/100 g, v oleji z dužiny to byla hodnota 265 mg/100 g. Pro poddruh H. rhamnoides L. subsp. sinensis byla hodnota vitamínu C 1038 mg/100 g. Pro obsah vitamínu E v oleji ze semen byla hodnota mediánu 119,3 mg/100 g, v oleji z dužiny to bylo 171 mg/100 g. Medián pro obsah karotenoidů v oleji ze semen vyšel 32,5 mg/100 g, pro olej z dužiny to byla hodnota 282 mg/100 g oleje. V oblasti obsahových látek by bylo potřeba zajistit následné výzkumné analýzy, především v oboru veterinární medicíny.
|
|
|
Přehled fenolových látek v bylinných čajích
Holčíková, Dagmar
Tématem mé bakalářské práce je Přehled fenolových látek v bylinných čajích. Nejprve jsou uvedeny druhy čajů pocházející z listů čajovníku čínského (Camellia sinensis). Poté se práce podrobněji věnuje bylinným drogám a jejich klasifikaci. U vybraných drog jsou uvedeny obsahové látky a léčebné účinky. V další části jsou popsány nejdůležitější látky obsažené v bylinných čajích, tedy minerální látky, terpeny, vitamíny, alkaloidy a nejvíce jsou charakterizovány fenolové látky. Práce se zabývá především jejich klasifikací, stručným popisem a uvádí nejznámější zástupce každé skupiny fenolových látek. Součástí práce je experiment, kdy se stanovuje obsah fenolových látek a vitamínu C v plodech rostliny rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides).
|
|
|
Využití méně pěstovaných ovocných druhů pro zpracování
Vincentová, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti pěstování a zpracování plodů hlohu peřenoklaného (Crataegus pinnatifida Bunge.) a cicimku datlového (Ziziphus jujuba Mill.). Je zde popsán původ, morfologický popis, pěstování, ekologické nároky, rozmnožování, sklizeň, zdravotní účinky a potravinářské využití těchto ovocných stromů původem z Číny. Také je popsaný tomel japonský (Diospyros kaki Thunb.), hrušeň písečná (Pyrus pyrifolia (Burm.) Nak. 'Hosui'), aktinidie význačná (Actinidia arguta (Siebold & Zuccarini) Planch. ex Miq.), rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides L.) a jeřáb obecný (Sorbus aucuparia L. 'Sorbinka'). Ze sklizených plodů byly vyrobeny konzervárenské a jiné výrobky, které byly ohodnoceny při degustaci. Nejlépe hodnocené bylo želé z hlohu a aktinidie, následně marmeláda z cicimku a jeřabiny a kompot z cicimku a hlohu s alkoholem. Na základě hodnocení bylo zjištěno, že všechny produkty byly hodnoceny nadprůměrně. Tyto vysoce hodnocené produkty mají dobré senzorické vlastnosti, významné léčivé účinky a výroba je jednoduchá. Proto jsou možnosti domácí výroby velmi široké.
|
|
|
Růstová charakteristika souboru odrůd rakytníku řešetlákového
Špačková, Petra
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat literární přehled týkající se původu, rozšíření druhu, nároky na prostředí a možnosti využití plodů. Jednalo se o odrůdy 'Sluníčko', 'Aromat', 'Krasavice', 'Leicora', 'Hergo', 'Polmix', 'Trofimovský', 'Vitamínová', 'Buchlovický 1', 'Buchlovický 2'. Pokus byl proveden na podzim roku 2014 na Školním zemědělském podniku v Žabčicích (ŠZP ŽABČICE). U každé odrůdy byly zjišťovány růstové znaky nadzemních partií keřů. Byla změřena výška, šířka a délka přírůstků a vypočítána kubatura keře. Všechny údaje byly zaznamenány a vyhodnoceny v programech Microsoft Excel a Statistica 12. Dále bylo posuzováno větvení, tvar keře i trnitost.
|
host ::
RSS.