|
|
Czech Ethnography in the Protectorate of Bohemia and Moravia. At the Crossroads of Slavic Studies, Regionalism and Heimatschutzbewegung - an Attempt at an Insight into a Seldom Researched Topic
Ducháček, Milan
The aim of this contribution is to map the dilemmas that Czech ethnographers were facing in the Protectorate of Bohemia and Moravia. With the end of the Czech-Slovak consensus on co-existence in a common, unitary state, the étatist, and later defensive ethos of Czechoslovak ethnography of the 1930s lost its foundation and argumentation basis. Similarly, too, after the Munich Agreement 1938 and quite definitively after the Nazi occupation, the notions of unity, purity and distinctive character of the ‘Slavic’ culture of ‘Czechoslovak state nation’ faced its ideological and methodological limitations. The present study emphasizes the continuity of problems that plagued the interwar Czechoslovak ethnography, including understaffing of Czechoslovak ethnography due to limitations of university policy at Czechoslovak universities in Prague, Brno and Bratislava. The article presents an analysis of institutional and academic foundation of ethnography after the closing of Czech universities on 17 November 1939. It describes both the conceptual and personnel continuity of care for regional cultural heritage in the 1930s. It also touches upon the ambivalent nature of documentary activities of the Ethnographic Commission of the Czech Academy of Sciences and Arts. Alongside with the orientation on general anthropology, including its racial aspects, the activities of Czech ethnographers during the occupation tended to focus on documentation of vernacular architecture. In this regard they also joined forces with architects and urban planners on projects that linked the idea of modernization of the countryside with efforts aimed at preserving its ‘traditional’ character in the spirit of the German Heimatschutzbewegung. This direction, as well as other impulses and motifs from the Protectorate era, were then further developed in the ethnographic ‘revival’ of the second half of the 1940s, which - paradoxically enough - resonated both with ‘new Slavic policy’ after 1945 and, to some extent, even with the subsequent Sovietization of the field.
|
|
| |
|
|
Zobrazování biblických námětů v českém umění ve 40. a 50. letech 20. století
Frídlová, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem zobrazování novozákonních a starozákonních motivů v českém výtvarném umění ve 40. a 50. letech 20. století, jež jsou dále sledovány ve dvou časových liniích. První mapuje období od počátku druhé světové války do roku 1948, druhá časová linie sleduje období od roku 1948 do roku 1960. Text se pokouší o zachycení biblických motivů, které se ve sledovaném období objevovaly v dílech umělců nejčastěji, se snahou o reflexi jejich výběru konkrétním autorem. Pozornost je tak věnována umělcům, pro které znamenaly náboženské motivy celoživotní inspiraci, i výtvarníkům, pro něž tato tematika představovala krátký úsek v jejich tvorbě. Klíčová slova biblické náměty, Starý zákon, Nový zákon, ukřižování
|
|
|
Proces s K. H. Frankem před mimořádným lidovým soudem
Vozdek, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se podrobně zabýval historickým procesem s válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Mužem, který řadu let ovlivňoval praktické dění v českých zemích. Práci jsem rozčlenil na deset kapitol. V první kapitole se věnuji osobnosti K. H. Franka. Snažil jsem se stručně vylíčit veškeré životní milníky muže, který byl za své zločiny proti československému státu odsouzen k spravedlivému trestu smrti. V druhé a třetí kapitole představuji dva muže, kteří sehráli velmi důležitou roli v procesu a při vydání K. H. Franka k potrestání československé spravedlnosti, Kamilla Reslera a Bohuslava Ečera. V dalších kapitolách se plně věnuji procesu samotnému, od zahájení, přes každodenní průběh přelíčení až po vynesení rozsudku. V závěru shrnuji poznatky z procesu a odpovídám na otázku o objektivitě řízení proti obžalovanému.
|
|
|
German writing author from Bohemia Hanna Demetz (interpretation ot the autobiographical novel "Ein Haus in Böhmen")
Králíková, Petra ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Název práce: Německy píšící autorka z Čech Hanna Demetz (interpretace autobiografického románu "Ein Haus in Böhmen") Katedra: Katedra germanistiky Autor: Petra Králíková Vedoucí práce: PhDr. Viera Glosíková, CSc. Počet stran: 56 Jazyk práce: němčina Klíčová slova: 2. světová válka, Protektorát Čechy a Morava, německy psaná literatura, Židé, sudetští Němci, antisemitismus, autobiografie, interpretace Abstrakt: Bakalářská práce obsahuje interpretaci autobiografického románu Ein Haus in Böhmen(1970) německy píšící autorky pocházející z Ústí nad Labem Hanny Demetz. Analýzy byly zaměřeny na motivy "soužití" tří národnostních skupin (Čechů, Židů a Němců) v době Protektorátu Čechy a Morava.
|
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
Brandýs nad Labem a Stará Boleslav 1938-1945
Potměšil, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Brandýs nad Labem a Stará Boleslav 1938-1945" je zaměřena na popis vybraných aspektů ze života měst. Od událostí roku 1938, přes okupaci a období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, až do období před povstáním v květnu roku 1945. Pro větší přehlednost je práce rozdělena do kapitol zabývajících se společenským a kulturním vývojem, proměnami městských samospráv, válečným průmyslem, odbojovým hnutím a válečnými událostmi, které zasáhly do života měst. Samostatné kapitoly jsou věnovány osudům židovské komunity a nástinu průběhu poválečného vyšetřování kolaborace v rámci Trestní nalézací komise. Závěrečná část práce je věnována pomníkům a pamětním místům českých i německých obětí války. KLÍČOVÁ SLOVA Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, 1938-1945, okupace, Protektorát Čechy a Morava, odboj, aktivistické organizace, válečný průmysl, Židé, válečné pomníky
|
|
|
20.století v Markvarticích
Veselá, Anna ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat proměny života v obci Markvartice v závislosti na historických událostech 20. století. Práce chronologicky popisuje historický vývoj obce s významnými politickými, ekonomickými a společenskými změnami. Chce ukázat, jak se důležité historické události odrážejí na životě malé obce na Vysočině. Popisuje život obce během dvou světových válek, zlaté éry první republiky, čtyřicetileté vlády KSČ a postupné společenské obnovy v 90. letech 20. století. Dějiny obce jsou zpracovány v kontextu historického vývoje celého regionu a se zaměřením na výpovědi pamětníků. Na několika místech práce přibližuje osudy kláštera premonstrátů v Nové Říši, který vždy zajišťoval duchovní správu obce, a proto se události kláštera do určité míry odrazily na životě obce. Klíčová slova: Markvartice, válka, první republika, socialismus, Československo, Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
Historie terezínských transportů Dl a Dm do Osvětimi
Strmisková, Sabina ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Tématem této diplomové práce je příběh dvou transportů, transportů Dl a Dm, vypravených 6. září 1943 z terezínského ghetta, jejichž cílovou stanicí byla Osvětim. O této problematice bychom sice našli mnoho zmínek v řadě publikací, avšak tato diplomová práce si klade za cíl toto téma podrobněji zmapovat a oživit cennými svědectvími přímých pamětníků. Pro tuto práci bylo velmi důležité obeznámit se s rodinnými poměry těchto pamětníků, deportovaných do terezínského ghetta, kde se jejich osudy jednoho zářijového dne při odjezdu transportů Dl a Dm protnuly . Co se týká samotného transportu do Osvětimi, byly v této diplomové práci zpracovány jeho charakteristiky z hlediska věku a pohlaví deportovaných vězňů. Z výpovědí přeživších vězňů z těchto transportů jsme se snažili přiblížit průběh dvoudenní cesty do největšího koncentračního a vyhlazovacího tábora za druhé světové války. Výpovědi očitých svědků nám také nastínily obraz celé "uvítací" procedury po příjezdu do Osvětimi, ať už to byly popisy dezinfekce, tetování vězňů, či přidělení ubikací. V této práci je přiblížen půlroční pobyt terezínských vězňů v rodinném táboře B IIb v Osvětimi - Birkenau, tragická smrt 3 792 jeho vězňů v noci z 8. na 9. března 1944, včetně snahy rekonstruovat seznam zdravotníků a dvojčat, vyreklamovaných Dr. Josefem Mengelem. Na závěr...
|
|
|
Český tisk pro nuceně nasazené v říši
Benešová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Gebhart, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Český tisk pro nuceně nasazené v říši" popisuje týdeník Český dělník, který byl za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945 posílán nuceně nasazených Čechům do německých továren. Práce se snaží postihnout jeho vznik, vydávání a proměny jeho vydavatelství a majitelů. Přibližuje také jeho distribuci do Německa a podrobný obsah. Pomocí kvantitativný analýzy pak práce mapuje tematickou agendu hlavních článků na titulních stranách. Snaží se popsat i dosah propagandistického mediálního obsahu na nuceně nasazené pracovníky. V kontextu práce přibližuje i fungování médií v období Protektorátu Čechy a Morava.
|
host ::
RSS.