|
|
Role soukromých vojenských společností při řešení konflitků v Africe
Volencová, Ivana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá tématem soukromých vojenských společností ve vztahu k jejich aktivitám v rámci řešení konfliktů ve čtyřech vybraných afrických zemích - Somálsku, Sieře Leone, Libérii a Pobřeží slonoviny. Cílem této práce je zmapovat jejich činnost ve třech oblastech - během peacekeepingových operací, při budování míru a v rámci snah o udržení stability - a komparací výsledků každé případové studie zhodnotit, v jaké fázi řešení konfliktů soukromé vojenské společnosti operují nejčastěji. Současně se práce pokouší určit, které služby bývají během řešení afrických konfliktů nejžádanější a posoudit, zda v jejich činnosti od roku 1990 do současnosti došlo k nějaké změně. Za účelem získání relevantních podkladů pro provedení komparace autorka provádí analýzu odborných publikací a sebraných dat z oficiální dokumentů a monitoringových a výzkumných zpráv. Klíčová slova bezpečnost, soukromé vojenské společnosti, privatizace, udržení míru, budování míru
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Královéhradecká Pochodeň přelomu 80. a 90. let dvacátého století jako příklad transformace československého regionálního deníku
Vaněk, Vladimír ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Sametová revoluce v listopadu 1989 znamenala konec komunistické nadvlády a znovuobnovení demokracie. Přelom 80. a 90. let patří bezesporu k významným historickým obdobím české společnosti, přinesl zásadní a svým způsobem revoluční změny - nový politický i ekonomický systém, nové mezinárodní postavení země, nová politická práva a občanské svobody, ale i nové povinnosti a odpovědnost. Změny se týkaly také českých médií. Především došlo k jejich přechodu do soukromých rukou. Klíčovým zájmem této práce je podrobné zmapování deníku Pochodeň na přelomu 80. a 90. let, především pak samotný proces transformace novin po roce 1989. Práce se zabývá obdobím před listopadem 1989, kdy byla Pochodeň tiskovým orgánem krajského výboru KSČ v Hradci Králové. Součástí je také popis sametové revoluce v redakci a následný vývoj po roce 1990. Práci je zasazena do kontextu doby minulé. Její součástí je pohled na transformaci české společnosti, ekonomiky i českých médií. Takto koncipovaná diplomová práce popisuje nedávnou historii východočeského periodika a využívá paměti novinářů, kteří byli na přelomu 80. a 90. let členy redakce Pochodně, respektive Hradeckých novin.
|
|
|
Privatization of banks in Slovakia and its impact on bank market
Soták, Branislav ; Půlpán, Karel (vedoucí práce) ; Slavíček, Ján (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá transformáciou a privatizáciou bánk v Slovenskej republike. V úvodnej časti popisuje teoretické východiská transformácie finančného sektoru. V ďalšej časti sa venuje vzniku dvoj-stupňového bankovníctva, privatizácii a jej dopadom na vznik špecifického slovenského modelu corporate governance, v ktorom hrali významnú úlohu banky. Tretia časť rozoberá problémy vývoja bankového sektoru do konca 90-tych rokov, najväčší priestor je venovaný nevýkonnému úverovému portfóliu. Uvedené problémy vyústili až do krízy bankového systému, ktorú bolo potrebné riešiť nákladnou reštrukturalizáciou a následne privatizáciou do rúk strategických zahraničných investorov, proces popisuje štvrtá časť. V záverečnej časti sa venujeme empirickej analýze vplyvu rôznych foriem vlastníctva na nákladovú efektivitu bánk na vzorke českých a slovenských bánk v období 1996-2005. Na odhady efektivity bánk využívame analýzu stochastických hraníc s translogovanou špecifikáciou nákladovej funkcie. Empirické výsledky potvrdzujú hypotézu, že privatizované banky sú efektívnejšie ako banky v štátnom vlastníctve.
|
|
|
Concept of Privatization and Restructuring by the Treuhandanstalt, discourse about Mr. Rohwedder and Mrs. Breuel
Myslivcová, Michaela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Koncepce privatizační a sanační činnosti instituce Treuhandanstalt, diskurs okolo Dr. Rohweddera a paní Breuel" se zabývá vznikem východoněmecké privatizační agentury jménem Treuhandanstalt (THA). K tomu zkoumá její dva hlavní úkoly - privatizaci a sanaci národního majetku bývalé NDR. 1. 7. 1990 vstoupil v platnost tzv. "Zákon o THA", na jehož základě začala THA prodávat první podniky. Došlo však i na první likvidace a proupoštění zaměstnanců. To vyvolalo u východoněmeckých občanů, kteří toužili po stejné životní úrovni jako v SRN, a také u opozice značnou kritiku. Ta později vyústila v požadavek - podniky nejdříve sanovat a až po té privatizovat. Atentát RAF na prezidenta této instituce potvrdil ještě více jeho kontroverzní postavení. Na konec ukončil THA svou čtyřletou činnost se ztrátou přes 200 miliard DM.
|
|
| |
|
| |
|
|
Právně-historické zázemí nedostatků a problémů procesu privatizace státního majetku po roce 1989
Šorf, Jiří ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Vochozka, Marek (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Právně-historické zázemí nedostatků a problémů procesu privatizace státního majetku po roce 1989 Dizertační práce poskytuje komplexní analýzu právně - historického zázemí nedostatků a problémů procesu privatizace státního majetku po roce 1989 v Československu. Činí tak jednotlivě ve vztahu ke každé ze základních metod privatizace - malé privatizaci, velké privatizaci (včetně kupónové privatizace) a restituci. Dizertační práce předestírá historický kontext přijetí relevantních privatizačních právních norem, analyzuje jejich nedostatky a sleduje problémy vyvolané jejich aplikací. Následně se dizertační práce zaměřuje na způsoby nápravy (či alespoň zmírnění) takto identifikovaných nedostatků a problémů; tedy mapuje jak jednotlivé novelizace předmětných privatizačních zákonů, tak judikáty obecných soudů a Ústavního soudu, jež napomohly jejich správnému výkladu. Přestože je pro dizertační práci rozhodné údobí první poloviny 90. let, lze v ní nalézt četné přesahy až do současnosti, které jsou dány neuzavřeností některých privatizačních procesů. Výraznou devizou této dizertační práce jsou dílčí kapitoly věnované tématice tzv. "asset stripping" v kontextu české privatizace, příkladové studii zabývající se fenoménem tzv. "tunelování", rozboru tzv. "předprivatizační agónie", problematice...
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
| |
host ::
RSS.