|
| |
|
|
Pracovní trh v EU
Juříček, Tomáš ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou částí. V první z nich se všeobecně zabývám fungováním pracovního trhu a hlavními principy či činiteli vyskytujícími se v tomto prostoru, jako je například minimální mzda nebo činnost odborových organizací. Zvláštní pozornost si zaslouží problematika nezaměstnanosti a státní politika zaměstnanosti. Ve druhé polovině se následně snažím obecné informace z předcházející části zasadit do konkrétního rámce hospodářské situace a vývoje míry nezaměstnanosti v Evropské unii za posledním desetiletí. Důležitou roli zde přitom sehrávají různé podoby národní politiky zaměstnanosti a sociální politiky, kterým se věnuji samostatně. Stejně jako hlavním strategiím a institucím EU, usilujících o eliminaci negativních jevů vyskytujících se na evropském trhu práce.
|
|
|
Technologická nezaměstnanost
Miňovský, Michael ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
(česky) Povede robotizace k nezaměstnanosti? Jaké budou celospolečenské dopady automatizace? Ovlivní to ekonomiku? A jaký je celkový makroekonomický a mikroekonomický kontext takových událostí? Tyto a mnohé další otázky si klade za cíl následující práce. Na cca 70 stranách je poskytnut podrobný přehled změn spojených s robotickou revolucí, primárním tématem je přitom otázka technologické nezaměstnanosti. Na základě studia historické zkušenosti, je vyslovena teze o kvalitativním rozdílu mezi současnou technikou a dřívějšími technologickými milníky spočívající ve schopnosti strojů nahrazovat nejen rutinní manuální práci ale i činnosti nerutinní kognitivní povahy. Tato hypotéza je následně rozvíjena a analyzována prostřednictvím podrobnějšího studia fundamentálních odlišností robotiky a současné technologické základny průmyslu a služeb. Metodou vypracování je kritická analýza prací dalších autorů, díky čemuž bylo možné představit působivé výsledky jako např. výčet pravděpodobností automatizovatelnosti širokého spektra povolání během následujících několika dekád založený na extrapolaci současného pokroku ve strojovém učení a data miningu. Na konci je poskytnuta syntéza jednotlivých textů a uveden závěr o malé pravděpodobnosti technologické nezaměstnanosti v horizontu dvou či tří desítek let.
|
|
|
Technologická nezaměstnanost
Miňovský, Michael ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Povede robotizace k nezaměstnanosti? Jaké budou celospolečenské dopady automatizace? Ovlivní to ekonomiku? A jaký je celkový makroekonomický a mikroekonomický kontext takových událostí? Tyto a mnohé další otázky si klade za cíl následující práce. Na cca 60 stranách je poskytnut podrobný přehled změn spojených s robotickou revolucí, primárním tématem je přitom otázka technologické nezaměstnanosti. Na základě studia historické zkušenosti, je vyslovena teze o kvalitativním rozdílu mezi současnou technikou a dřívějšími technologickými milníky spočívající ve schopnosti strojů nahrazovat nejen rutinní manuální práci ale i činnosti nerutinní kognitivní povahy. Tato hypotéza je následně rozvíjena a analyzována prostřednictvím podrobnějšího studia fundamentálních odlišností robotiky a současné technologické základny průmyslu a služeb. Součástí práce je i pohled druhých autorů, ježto cílem autora není znovu objevovat zavedená fakta, ale obohacovat penzum poznání. Díky tomu bylo možné představit působivé výsledky jako např. výčet pravděpodobností automatizovatelnosti širokého spektra povolání během následujících několika dekád založený na extrapolaci současného pokroku ve strojovém učení a data miningu. Závěr primární části práce tvoří vlastní analýza základních socio- ekonomických ukazatelů, která odhaluje některé...
|
|
|
Význam genderového auditu při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže: případová studie společnosti Česká spořitelna, a.s.
Čechová, Miroslava ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Šprincová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je případovou studií sledující význam genderového auditu při prosazování rovných příležitostí žen a mužů ve společnosti Česká spořitelna, a. s. V teoretické části práce představuje východiska prosazování genderové rovnosti a současně znázorňuje ne/naplňování tohoto konceptu v praxi, konkrétně v oblasti pracovního trhu. Pozornost potom zvláště věnuje genderovému auditu, jakožto jednomu z možných nástrojů, jimiž lze dosáhnout při prosazování rovnosti žen a mužů změny. V empirické části práce za účelem zjištění významu genderového auditu pro společnost Česká spořitelna, a. s. sleduje způsob provedení závěrečné zprávy z prvního genderového auditu, porovnává provedení závěrečných zpráv dvou realizovaných genderových auditů a sleduje postup společnosti při prosazování rovných příležitostí žen a mužů po realizaci prvního genderového auditu. Dopady navržených či již realizovaných opatření jsou nahlíženy kriticky vzhledem k jejich předpokládanému dopadu na genderovou rovnost.
|
|
| |
|
|
Roma on the Czech countryside: Determinants of exclusion, potentials for inclusion
Hurrle, Jakob ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Bernard, Josef (oponent) ; Sidiropulu Janků, Kateřina (oponent)
Dizertace Romové na českém venkově: determinanty vyloučení a potenciál pro inkluzi se zabývá situací Romů v českých obcích na venkově. Motivací pro vznik této práce a výzkum v této oblasti byly počáteční informace o rostoucím počtu segregovaných lokalit ve venkovských oblastech. Ve veřejném diskurzu týkajícím se periferií byl tento jev často vysvětlován jako důsledek ekonomické migrace z městského do venkovského prostředí. Migrace sociálně vyloučených skupin obyvatel do znevýhodněných oblasti poskytla živnou půdu šíření fám, přípravné práce na této studii ale odhalily, že je nezbytné rozlišovat mýty a realitu. Zájem autora této dizertace na porozumění složitým procesům, které stojí za vznikem nových romských lokalit ve venkovských oblastech vyžadoval využití kombinace různých pracovních metod. Autor analyzoval národní politiku a právní rámec a uskutečnil empirický výzkum v pěti mikroregionech v různých částech České republiky. Kromě toho získal soubor dat prostřednictvím dvou celostátních dotazníkových výzkumů, které byly zaměřeny na samosprávy se sociálně vyloučenými lokalitami a sociální odbory obcí s rozšířenou působností (ORP) pod které tyto lokality územně spadají. Kromě toho se autor účastnil řady výzkumných aktivit na Slovensku, které se týkaly využití územních a etnických dat pro evaluaci a...
|
|
|
Vytvoření kompetenčního modelu pro hodnocení přírodovědného uvažování absolventů přírodovědných oborů
Pyskatá Rathouská, Lubomíra ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent) ; Kričfaluši, Dana (oponent)
Současná společnost stojí na prahu významné proměny trhu práce přináší průmysl Předpokladem je, že do popředí zájmu se postupně pracovní vyšší kvalifikací aměstnanci schopní zastávat specializované pozice vyžadující hlubší znalosti a dovednosti ovníci se schopností řešit komplexní problémy. Systém těchto znalostí, dovedností, ale do určité míry i systém hodnot a postojů je nazýván kompetencemi pro 21. století. Tyto kompetence se musí promítat i do vzdělávání, včetně vzdělání přírodovědného. V rámci vzdělávání v přírodovědných oborech má být ohledem na shora uvedené kladen důraz nejen na přírodovědné znalosti, také jakými jsou kritické a analytické myšlení, schopnost bádat, schopnost řešení problémů či rozhodování. Systém takových znalostí, schopností a dovedností je zahrnut konceptu vědeckého myšlení a uvažování. Na kurikula škol, včetně škol vysokých, tohoto důvodu kladen požadavek na rozvoj vědeckého myšlení a uvažování studentů, které by jim umožnil uplatnit se dobře na pracovním trhu. Postupně se také budují vztahy vysokými školami a zaměstnavateli, které umožňují přizpůsobovat kurikula škol potřebám trhu práce. Vzniká také potřeba komunikovat, jaké obecnější dovednosti a vědomosti studentů vysokých škol měly být rozvíjeny, a jazykem, kterému by rozuměly obě zainteresované strany (jak učitelé a studenti...
|
|
|
Pracovní trh v tradičních odvětvích a lehkém průmyslu v předmoderním a moderním Japonsku
Klička, Petr ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
V této diplomové práci se zabývám podobou japonského pracovního trhu v zemědělství, tradičních a polotradičních odvětvích a lehkém průmyslu v období od třetiny 18. století do poloviny 20. století. V první kapitole představuji institucionální teorii a teorii závislosti na minulém vývoji, které mi v práci slouží jako konceptuální rámec. Ve druhé kapitole za pomoci Kitóovy demografické periodizace definuji široké moderní období, kterým se v práci zabývám. Třetí a čtvrtá kapitola se pak věnují rozboru institucionální struktury zemědělství a nezemědělských přivýdělků, která předmodernímu a modernímu pracovnímu trhu dominovala. Na závěr se zamýšlím nad provázaností této struktury s těžkým průmyslem a jejími implikacemi pro současný duální pracovní trh.
|
|
|
Vytvoření kompetenčního modelu pro hodnocení přírodovědného uvažování absolventů přírodovědných oborů
Pyskatá Rathouská, Lubomíra
Současná společnost stojí na prahu významné proměny trhu práce přináší průmysl Předpokladem je, že do popředí zájmu se postupně pracovní vyšší kvalifikací aměstnanci schopní zastávat specializované pozice vyžadující hlubší znalosti a dovednosti ovníci se schopností řešit komplexní problémy. Systém těchto znalostí, dovedností, ale do určité míry i systém hodnot a postojů je nazýván kompetencemi pro 21. století. Tyto kompetence se musí promítat i do vzdělávání, včetně vzdělání přírodovědného. V rámci vzdělávání v přírodovědných oborech má být ohledem na shora uvedené kladen důraz nejen na přírodovědné znalosti, také jakými jsou kritické a analytické myšlení, schopnost bádat, schopnost řešení problémů či rozhodování. Systém takových znalostí, schopností a dovedností je zahrnut konceptu vědeckého myšlení a uvažování. Na kurikula škol, včetně škol vysokých, tohoto důvodu kladen požadavek na rozvoj vědeckého myšlení a uvažování studentů, které by jim umožnil uplatnit se dobře na pracovním trhu. Postupně se také budují vztahy vysokými školami a zaměstnavateli, které umožňují přizpůsobovat kurikula škol potřebám trhu práce. Vzniká také potřeba komunikovat, jaké obecnější dovednosti a vědomosti studentů vysokých škol měly být rozvíjeny, a jazykem, kterému by rozuměly obě zainteresované strany (jak učitelé a studenti...
|
host ::
RSS.