Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Adaptace pracovníků v organizacích
Fraňková, Anna ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce je shrnutím problematiky adaptace pracovníků v organizacích. Práce poukazuje na význam adaptace pro jedince i pro organizaci a zdůrazňuje důležitost aktivního přístupu zaměstnavatelů k řízení adaptačního procesu svých zaměstnanců. Práce se věnuje adaptaci z hlediska různých vědních oborů, vymezuje adaptaci pracovní a sociální. Zabývá se průběhem adaptace pracovníků, faktory, jež adaptaci ovlivňují, možnostmi řízení adaptačního procesu, jeho přípravou, kontrolou a vyhodnocováním. Důraz je kladen na význam a role osob, které do procesu adaptace pracovníků zasahují. Pozornost je věnována případným důsledkům neřízené adaptace pracovníků a souvisejícím rizikům a problémům.
Možnosti intervencí organizačního rozvoje: příklad vybrané organizace
Jechová, Klára ; Mudd, Dana (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vybrané stavební firmy, především zavedením empirické sondy do oblasti zhodnocení vztahů ve vybrané pracovní skupině organizace, a posléze možnostmi aplikace potřebných intervencí. Vybraná pracovní skupina se skládá převážně ze členů administrativního oddělení podniku. Cílem práce bylo určení diagnózy interního a zčásti externího prostředí firmy a následné poskytnutí zpětné vazby organizaci o možné implementaci změn. Diagnóza byla provedena pomocí vybraných metod a technik rozhovorů, SWOT analýzy, asociačních cvičení a sociometrického testu. Závěrečná doporučení jsou orientována především na plánování konkrétních zásahů ve firmě a také na vypracování potenciálního postupu poradce při implementaci návrhů. Pro možnou realizaci takového poradenského procesu práce nastiňuje časový plán a dále upozorňuje na jistá úskalí, která mohou během realizační fáze vzniknout. V závěru práce je doporučováno, aby byli s výslednými daty seznámeni všichni pracovníci dané skupiny. Prostřednictvím takového kroku se poté snadněji vytvoří pozitivní atmosféra pro případnou implementaci.
Využití sociometrických metod v pracovním prostředí
Procházka, Jan ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hurt, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice sociometrie, jakožto výzkumné metodě. Ta sleduje neformální strukturu a dynamiku skupin. Teoretická část se nejdříve věnuje základním poznatkům o sociometrii a jsou zde definovány základní pojmy. Dále jsou přiblíženy jednotlivé metody a jejich popis a vyhodnocování. Tyto metody jsou matematické a grafické a jejich aplikace je nutná pro analýzu skupin. Poslední oblast teoretické části je zaměřena na základní poznatky o organizacích a skupinách a jejich fungování, jež je nezbytné pro pochopení prostředí, ve kterém probíhá empirický výzkum. V empirické části jsou teoretické poznatky aplikovány na dvě vybrané pracovní skupiny. Obě skupiny vykonávající práci v podobném segmentu, ovšem v rozličné velikosti samotného podniku. Výzkum a sběr dat je postaven na dotazníkovém šetření. Výsledky tohoto šetření jsou vyhodnocovány pomocí sociometrické matice, několika sociogramů a vybraných sociometrických indexů. Všechny výsledky jsou verbálně pro jednotlivé skupiny okomentovány, dále navrženo možné řešení zjištěných problémů či udržení stávajícího stavu. Empirická část je zakončena porovnáním obou skupin.
Vliv sociální atmosféry v organizaci na pracovní motivaci zaměstnanců
Falberová, Linda ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem sociální atmosféry v organizaci na pracovní motivaci zaměstnanců. Cílem práce je identifikovat a analyzovat významné faktory působící pozitivně a negativně na sociální atmosféru zaměstnanců ve vybrané nejmenované organizaci. Práce je rozdělena na dvě části -- teoretickou část a praktickou část. První část je zaměřena na vysvětlení a objasnění pojmů potřebných v praktické části. V druhé části je především vyhodnocení výsledků zjištěných pomocí analýzy dat, která byla získána pomocí metody dotazníku.
Analýza příčin rozdílů ve výkonech pracovních skupin ve vybrané organizaci
Wratislavová, Anežka ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat možné příčiny rozdílů ve výkonech pracovních skupin ve vybrané organizaci. V teoretické části jsem se zabývala rozborem jednotlivých pojmů (výkon, pracovní skupina, faktory ovlivňující pracovní výkon...), které jsem potřebovala k následnému zpracování části praktické. V části praktické jsem si stanovila organizaci, u které jsem prováděla sběr potřebných dat a následnou analýzu. Data jsem získávala pomocí dotazníků a rozhovoru s vedoucím ve vybrané organizaci. Mým výzkumným vzorkem bylo 10 pracovnic, které působí ve dvou pracovních skupinách, a 3 vedoucí. Každá pracovní skupina má svého vedoucího a tito odpovídají hlavnímu vedoucímu ("fořt"). Vybrané pracovní skupiny pracují v oblasti lesnictví. Při terénním šetření jsem získávala informace potřebné k zodpovězení jednotlivých stanovených cílů a výzkumných otázek, které jsou jejich součástí. V rozhovoru s hlavním vedoucím jsem získala informace o výkonu pracovních skupin při vykonávání úkolů vyžínání křovinořezy v červenci a sázení stromků v květnu roku 2013. Pracovní skupina I. měla v obou případech větší výkonnost jak pracovní skupina II. Proto následná otázka zněla, jaké příčiny způsobují rozdíly ve výkonech těchto pracovních skupin. Konkrétní faktory způsobující rozdíly ve výkonech, které jsem si stanovila v teoretické části, jsou: pracovní podmínky, rozdílné úkoly, odborná způsobilost, délka praxe, postoj k práci, pracovní spokojenost, self-efficacy, styl vedení, vztahy v pracovní skupině, poskytování zpětné vazby a odměňování. Odpověď na otázku příčin rozdílů ve výkonnosti pracovních skupin mi daly dotazníky, které vyplnily pracovnice obou pracovních skupin. Příčiny, které se skutečně v praxi vyskytují, jsem nalezla díky dotazníkům. Zjistila jsem, že pracovní skupina II. má vyšší míru nespokojenosti pracovnic. Tyto pracovnice nejsou spokojeny se svým vedoucím a u některých byl zjištěn negativní postoj k práci. Pracovní skupiny nemají srovnatelné pracovní podmínky a úkoly, ale podle mého názoru by zlepšení atmosféry ve II. pracovní skupině a odstranění některých zdrojů nespokojenosti mohlo vést ke zlepšení výkonnosti. Doporučení pro vybranou organizaci znělo, aby se hlavní vedoucí a vedení soustředily na vedoucího pracovní skupiny II a jeho styl vedení. Po přečtené své bakalářské práce si myslím, že jsem odpověděla na stanovené cíle a výzkumné otázky. Splnila jsem tak hlavní cíl bakalářské práce a to zjistit možné příčiny rozdílů ve výkonech pracovních skupin.
Styl vedení a efektivita práce ve vybrané pracovní skupině
Motúzová, Michaela ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Havlová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá stanovením a analýzou stylu vedení ve vybrané pracovní skupině, spokojeností zaměstnanců a zjištěním efektivity práce. Dílčím cílem bylo rozdělení zaměstnanců na spokojené a nespokojené a u každé z těchto skupin určit faktory, které jejich spokojenost nejvíce ovlivňují. Teoretická část práce obsahuje poznatky z psychologie a sociologie se zaměřením na definice pracovní skupiny, styly vedení a efektivitu práce. Praktická část shrnuje vlastní výzkum autorky, na základě kterého analyzovala styl vedení, spokojenost pracovníků s různými aspekty stylu vedení a s ostatními faktory, které do určité míry ovlivňují jejich celkovou spokojenost, globální efektivitu a individuální efektivitu jednotlivých pracovníků. Na závěr byla zjištěna celková efektivita práce vybrané skupiny.
Komunikační norma v pracovní skupině
HÁJKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje analýze komunikační normy ve vybrané pracovní skupině. Práce je založena na důkladném popisu jednotlivých prvků komunikační normy a následném dotazníkovém šetření. Celá práce je rozdělena do dvou částí, praktické a teoretické. První se zabývá teoretickým vymezení oboru psycholingvistika a komunikační norma. Následující část je zaměřena na to, jakým způsobem nahlížejí pracovníci firmy na komunikační normu. Cílem diplomové práce je zjistit, jak se daná komunikační norma vyvíjí a jaký k ní mají zaměstnanci vztah.
Vztah organizační atmosféry a vybraných procesů v organizaci
Peroutková, Hana ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou sociálního prostředí v konkrétní pracovní skupině ve vybrané organizaci a zjišťováním vztahu sociálního prostředí a adaptačního procesu. Teoretická část práce obsahuje definice klíčových pojmů, které jsou následně využity v praktické části práce. V závěru jsou uvedeny výsledky a doporučení pro práci manažerů v dané organizaci.
Team work, work in a virtual team
Valentínová, Alexandra ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; Vostarková, Šárka (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je představení týmové práce a práce ve virtuálním týmu. V teoretické části práce je vysvětlení jednotlivých pojmů, jejich definice a základní charakteristiky. Kapitola začíná definováním pojmů jako sociální a pracovní skupina, týmová práce a následně jejich odlišení. Dále se práce zaměřuje na virtuální tým, jeho zrod z pohledu autorů moderního managementu, rozdíly mezi tradičním týmem s virtuálním týmem a nástroje, které jsou využívány při práci ve virtuálním týmu. Druhá, praktická část je zaměřena na klasické a virtuální týmy z pohledu studentů Slovenské technické univerzity v Bratislavě, kteří byli v roli respondentů empirického výzkumu pomocí dotazníku. Přínosem práce je zde jejich vlastní pohled na práci v týmech, co by zdokonalili, aby byly týmy úspěšné.
Psychological aspects of teamwork
Voskár, Michal ; Jarošová, Eva (vedoucí práce) ; Pauknerová, Daniela (oponent)
Seskupování jednotlivců do pracovních týmů je běžná praxe pro efektivní dosahování cílů. Mezi pracovníky však existuje nízké povědomí o psychologických aspektech ovlivňujících skupinovou práci. Tahle práce v první řadě představuje vybrané psychologické fenomény a shrnuje jejich vliv na týmovou práci do jednoho komplexního celku. V druhé řade zkoumá vznik syndromu skupinového myšlení na základě Janisova modelu (1972) v prostředí rozhodovacího procesu s vysokým dopadem na zapojené subjekty. Výsledky potvrzují implikace Janisova modelu v praxi a naznačují, že skupinové myšlení může mít na výkon skupiny jen nepřímý efekt zprostředkovaný interakcí v týmu. Zjištění téhle práce ukazují, že při studiu Janisova modelu v budoucnosti třeba věnovat vyšší pozornost interním aktivitám v skupině.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.