|
|
Měnič pro umělou síť 230 V napájený z fotovoltaických panelů
Michálek, Pavel ; Procházka, Petr (oponent) ; Martiš, Jan (vedoucí práce)
V této práci je uveden podrobný postup návrhu silové i řídicí části DC/DC měniče a výstupního střídače. Toto zařízení bude sloužit k vytvoření umělé napájecí sítě v rodinném domě, kde bude dle uvážení napájet vybrané domácí spotřebiče, které jsou určené pro provoz na střídavé napětí. Měnič bude napájen stejnosměrným napětím. Toto napětí bude získáno ze soustavy solárních panelů. Výstupní napětí se svým průběhem bude blížit průběhu síťového napětí 230 V/50 Hz. V úvodní části práce jsou probrány možné topologie měničů a střídačů. Následně jsou provedeny návrhy jednotlivých částí. V závěru práce jsou uvedeny průběhy důležitých veličin a zhodnocení práce.
|
|
| |
|
| |
|
|
Translumbální centrální žilní katétry pro hemodialýzu
Jonszta, Tomáš ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Roček, Miloslav (oponent) ; Michálek, Pavel (oponent)
Translumbální centrální žilní katétry pro hemodialýzu Cíl: Zavedení dialyzačního katétru translumbálním přístupem představuje možnost získání kvalitního žilního přístupu u pacientů s vyčerpanými klasickými žilními vstupy. Cílem této práce je zhodnocení technické úspěšnosti zavedení a dlouhodobé průchodnosti translumbálních hemodialyzačních katétrů (TLK) a porovnání výsledků se standardními tunelizovanými hemodialyzačními katétry zavedenými cestou vnitřní jugulární žíly (SK). Materiál a metodika: V období od roku 2010 do konce roku 2018 byl na našem pracovišti implantován TLK u 37 pacientů, u nichž vzhledem k okluzi jugulárních a brachiocefalických žil nebylo možno implantovat katétr standardním přístupem. Léčeno bylo 17 (45,9 %) mužů a 20 (54,1 %) žen, věkové rozpětí pacientů bylo 41-89 let, medián 64,0 let. Soubor pacientů s TLK jsme srovnali se skupinou pacientů, u nichž byl za stejné období zaveden tunelizovaný dialyzační katétr standardní cestou přes vnitřní jugulární žílu (SK). SK cestou vnitřní jugulární žíly (VJI) byl zaváděn u 196 pacientů, z toho u 113 (57,7 %) mužů a 83 (42,3 %) žen. Věkové rozpětí pacientů bylo 16-91 let, medián 68,5 roku. Výsledky: Celková doba sledování pacientů ve skupině TLK byla 1-2097 dní, medián 673 dnů. Doba sledování ve skupině SK byla 1-2915 dní, medián 310 dnů....
|
|
|
Periferně zaváděný centrální žilní katétr - role sestry
Rosypalová, Marta ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována periferně zaváděným centrálním žilním katétrům, roli sestry v zavádění těchto systémů a péči o ně. Cílem práce, která částečně vychází z projektu PICC uspořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bylo sledovat kvalitu života u pacientů s PICC po jejich zavedení, sledovat možné komplikace (trombóza žíly, bakteriémie, sepse, lokální infekce, dekubitus, rozpojení systému, mechanické komplikace aj.) a ověřit ekonomickou efektivitu systému PICC ve srovnání s jinými metodami. Cílem další části práce, jež se k projektu již nevztahuje, bylo zjistit povědomí všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o katétru PICC. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá centrálním žilním katétrem obecně, poté charakteristikou systému PICC. Následuje přehled indikací, technik a komplikací zavádění PICC. Zpracována je též role sestry v zavádění a ošetřování těchto systémů. Empirická část je rozdělena do dvou oddílů. První je tvořen průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o systému PICC. Druhý oddíl vychází z již výše zmíněného projektu, pomocí něhož...
|
|
|
Komplikace centralnich žilnich katetrů s aplikací 2011 CDC guedlines
Šťastná, Monika ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
V předkládané diplomové práci se zabývám problematikou správného zavádění krátkodobých centrálních žilních katétrů, dodržováním postupů lékařským a nelékařským zdravotnickým personálem dle guidelines 2011 CDC při zavádění a následném ošetřování v prostředí intenzivní péče ve zdravotnickém zařízení fakultního typu. Cílem diplomové práce je zjistit výskyt komplikací, hlavně infekčních, úroveň dodržování doporučených postupů v praxi dle guidelines 2011 CDC, manipulaci s centrálním žilním katétrem, porovnání reálné činnosti s doporučeními a zmapování úrovňe znalostí nelékařského zdravotnického personálu o krátkodobých centrálních žilních katétrech. Teoretická část se zabývá významem klinických doporučených postupů, centrálním žilním katétrem obecně, komplikacemi spojenými s centrálním žilním katétrem a prevencí infekčních komplikací invazivních vstupů. Pro empirickou část diplomové práce byla zvolena prospektivní nerandomizovaná observační studie kanylace a možné komplikace spojené s krátkodobým centrálním žilním katétrem dle guidelines CDC 2011 pro zjištění reálných postupů při zavádění, ošetřování a odstraňování krátkodobého centrálního žilního katétru. Tu doplňovalo průzkumné dotazníkové šetření znalostí nelékařského zdravotnického personálu z prostředí intenzivní péče a anestezie o zavádění,...
|
|
|
Experimentální chirurgické přístupy do trachey za mimořádných podmínek.
Henlín, Tomáš ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Trča, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá problematikou zajištění dýchacích cest v mimořádných podmínkách. Autor je vojenský anesteziolog, proto jsou mimořádné podmínky v této práci chápány jako situace na bojišti. V úvodní části práce je rozebrán historický vývoj pohledu na zajištění dýchacích cest, popsány jednotlivé způsoby zajištění dýchacích cest a jejich pozice v "combat airway managementu". Vlastní výzkumná část práce se nejdříve zabývá supraglotickým zajištěním dýchacích cest, které v dnešním pojetí algoritmů a doporučení je určeno především pro nezdravotníky a/nebo zdravotníky, kteří nemají velké zkušenosti s komplexními metodami zajišťování dýchacích cest. První část práce prokázala, že užití supraglotických pomůcek nezkušenými zachránci je bezpečné a že lze definovat a vybrat z velkého počtu pomůcek, které jsou na trhu ty nejvíce vhodné. Druhá část práce byla určena tracheální intubaci a přenosným videolaryngoskopům. Prokázala, že tyto mohou zlepšit intubační podmínky i u nezkušeného zachránce. Hlavní výzkumné úsilí bylo upřeno na nejkritičtější část v postupech zajištění dýchacích cest, na chirurgické přístupy do dýchacích cest. Jako nejlepší model pro koniotomii se ukázalo živé velké laboratorní zvíře. Na tomto modelu jsme provedli napřed pilotní a poté srovnávací studii dvou metod, které jsou užívány...
|
|
|
Translumbální centrální žilní katétry pro hemodialýzu
Jonszta, Tomáš ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Roček, Miloslav (oponent) ; Michálek, Pavel (oponent)
Translumbální centrální žilní katétry pro hemodialýzu Cíl: Zavedení dialyzačního katétru translumbálním přístupem představuje možnost získání kvalitního žilního přístupu u pacientů s vyčerpanými klasickými žilními vstupy. Cílem této práce je zhodnocení technické úspěšnosti zavedení a dlouhodobé průchodnosti translumbálních hemodialyzačních katétrů (TLK) a porovnání výsledků se standardními tunelizovanými hemodialyzačními katétry zavedenými cestou vnitřní jugulární žíly (SK). Materiál a metodika: V období od roku 2010 do konce roku 2018 byl na našem pracovišti implantován TLK u 37 pacientů, u nichž vzhledem k okluzi jugulárních a brachiocefalických žil nebylo možno implantovat katétr standardním přístupem. Léčeno bylo 17 (45,9 %) mužů a 20 (54,1 %) žen, věkové rozpětí pacientů bylo 41-89 let, medián 64,0 let. Soubor pacientů s TLK jsme srovnali se skupinou pacientů, u nichž byl za stejné období zaveden tunelizovaný dialyzační katétr standardní cestou přes vnitřní jugulární žílu (SK). SK cestou vnitřní jugulární žíly (VJI) byl zaváděn u 196 pacientů, z toho u 113 (57,7 %) mužů a 83 (42,3 %) žen. Věkové rozpětí pacientů bylo 16-91 let, medián 68,5 roku. Výsledky: Celková doba sledování pacientů ve skupině TLK byla 1-2097 dní, medián 673 dnů. Doba sledování ve skupině SK byla 1-2915 dní, medián 310 dnů....
|
|
|
Vliv terapeutické mírné hypotermie na vybrané patofyziologické a klinické děje po náhlé zástavě oběhu
Škulec, Roman ; Dostál, Pavel (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent) ; Michálek, Pavel (oponent)
Úvod: Indukce terapeutické hypotermie na tělesnou teplotu 32 - 34 řC v trvání 12 - 24 hod. u pacientů úspěšně resuscitovaných pro mimonemocniční náhlou zástavu oběhu (OHCA) má příznivý vliv na neurologickou prognózu. Obecně je považováno za vhodné zahájit ochlazování co nejrychleji po návratu spontánní cirkulace. Z tohoto hlediska se jeví jako nejůčelnější zahájit ochlazování již v přednemocniční fázi ošetření. Cíle: Realizovali jsme tři studie abychom zhodnotili klinický přínos přednemocniční terapeutické hypotermie v podmínkách České republiky a zároveň optimalizovali ochlazovací postup. Zvolená ochlazovací metoda byla rychlá nitrožilní aplikace 4 řC chladného krystaloidního roztoku. Materiál a metodika: V multicentrické prospektivní klinické studii PRE-COOL (Pre-Hospital Cooling in Cardiac Arrest Patients) jsme u 40 konsekutivních nemocných úspěšně resuscitovaných pro OHCA aplikovali během přednemocničního ošetření rychlou infuzi chladného fyziologického roztoku v doporučené dávce 15 - 20 ml/kg. Výsledky jsme porovnali s historickou kontrolou 40 úspěšně resuscitovaných pacientů bez ochlazovacích pokusů v terénu. V experimentální technické studii PRE-COOL 3 jsme "ex vivo" testovali termostabilitu dvanácti různých aplikačních režimů chladného fyziologického roztoku v simulovaných přednemocničních...
|
|
|
Periferně zaváděný centrální žilní katétr - role sestry
Rosypalová, Marta ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována periferně zaváděným centrálním žilním katétrům, roli sestry v zavádění těchto systémů a péči o ně. Cílem práce, která částečně vychází z projektu PICC uspořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bylo sledovat kvalitu života u pacientů s PICC po jejich zavedení, sledovat možné komplikace (trombóza žíly, bakteriémie, sepse, lokální infekce, dekubitus, rozpojení systému, mechanické komplikace aj.) a ověřit ekonomickou efektivitu systému PICC ve srovnání s jinými metodami. Cílem další části práce, jež se k projektu již nevztahuje, bylo zjistit povědomí všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o katétru PICC. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá centrálním žilním katétrem obecně, poté charakteristikou systému PICC. Následuje přehled indikací, technik a komplikací zavádění PICC. Zpracována je též role sestry v zavádění a ošetřování těchto systémů. Empirická část je rozdělena do dvou oddílů. První je tvořen průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o systému PICC. Druhý oddíl vychází z již výše zmíněného projektu, pomocí něhož...
|
host ::
RSS.