|
|
Sebeprezentace Sovětského svazu na Mezinárodních výstavách v Paříží v letech 1925 a 1937
Spiridonova, Ekaterina ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sovětskými pavilony na světových výstavách v Paříži v letech 1925 (Mezinárodní výstava dekorativního a průmyslového moderního umění) a 1937 (Mezinárodní výstavě umění a techniky v moderním životě). Práce analyzuje oba zmiňované pavilony a snaží se porozumět tomu, jak SSSR systematicky používal tyto výstavy v rámci své kulturní diplomacie, jinak řečeno pro svou sebeprezentaci a propagaci myšlenek socialismu na Západě. Klíčová slova Sovětský svaz, propaganda, Konstantin Melnikov, Mezinárodní výstava dekorativního a průmyslového moderního umění, 1925, konstruktivismus, Mezinárodní výstava umění a techniky v moderním životě, 1937, Paříž, Boris Iofan, Věra Muchina, Dělník a kolchoznice, socialistický realismus.
|
|
|
Obraz požáru katedrály Notre Dame v českých médiích
Stuchlík, Jan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Zunová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na mediální obraz požáru pařížské katedrály Notre pondělí 15. dubna 2019 a trval do rána následujícího dne. O příčině požáru stavby, která oslavila 850 let od svého vzniku a kterou spisovatele Victora Huga, se dodnes diskutuje. Nejpravděpodobnější příčinou je zkrat obvodu elektrifikovaného zvonu umístěného v sanktusové věži, ze které se požár rozšířil na zbytek střechy. Finální podoba budoucí rekonstruov prezident Macron však slíbil konečnou opravu do 5 let. Zmiňovaný pařížský požár s strhl vlnu mediálního zájmu mezi světovými i mezi českými médii. Toto téma bylo relevantní jak pro tištěná a online média, tak i pro televizní vysílání a sociální sítě. Nejvíce informace o požáru katedrály Notre Dame rezonovala sociálními sítěmi, naopak nejmenší počet zmínek televizním zpravodajství. Ke svým zjištěním jsem dospěl na základě provedené 31. května 2019, ke které jsem využil aplikaci Maximus. Svá zjištění jsem zpracoval do grafů, nichž jsou zjištěná data přehlednější.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Nováková, Eva ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je komplexní návrh na záchranu katedrály Notre-Dame v Paříži. Práce se nejprve zabývá rekonstrukcí stavby včetně obnovení zřícených částí a zachování odkazu na ničivý požár z roku 2019. Stěžejní částí práce je návrh nových prostor zastřešení a jejich využití širokou veřejností. Kvůli nejistotám ze statické stability stavby po zásahu požárem byl kladen zvláštní důraz na redukci hmotnosti nově zbudovaného zastřešení. Návrh se snaží být citlivý k duchovní funkci katedrály, a proto je střešní část provozně oddělena díky vlastnímu přístupu z nově zbudovaného podzemí, jež je rovněž součástí této práce.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Kovář, Martin ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení chybějící střechy Notre-Dame v Paříži po rozsáhlém požáru v roce 2019. Základní ideou bylo vytvořit v podkrovní prostor pro duchovní, který by sloužil pro jejich setkávání, studium a klidnou modlitbu bez kontaktu s turisty a doplnit chybějící vertikálu nad křížením lodí. Koncept vychází z původního pojetí podkroví, které bylo pouze servisní. Právě z jednoduchosti a účelnosti návrh vychází a odkazuje na některé jeho prvky. Podkroví má být skromné na rozdíl od velkorysého a dekorovaného prostoru přízemí katedrály. Funkční náplň koresponduje s jednoduchostí prostor a respektuje historickou hodnotu stavby. Podkroví by mělo sloužit duchovním, kteří v Notre-Dame slouží a nabídnout jim tak místo klidného oddechu. K tomuto účelu jim mají sloužit minimalistické cely pro individuální studium, knihovna, společenská místnost a kaple. Spojovacím prvkem a místem setkání mezi přízemím, podkrovím a vyšší silou je sanktusník. Ten přivádí světlo do transeptu i podkroví.
|
|
|
Kanonizace sv. Tomáše Akvinského
Štěpánek, Robert Benno ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Kanonizace svatého Tomáše Akvinského Anotace Tato práce se zabývá kanonizačním procesem Tomáše Akvinského ve vztahu k jeho specifickým okolnostem a k obecným dobovým zvyklostem na poli svatořečení. Zatímco u hrobu ctihodného mistra se děly zázraky a lidová úcta rostla, na západních univerzitách se rozhořel věroučný spor, který se dotkl i Tomášovy nauky. Případ byl vyřešen až po téměř padesáti letech, když papež Jan XXII. projevil zájem kanonizovat některou významnou osobnost dominikánského řádu. Volba padla na Tomáše. Minorité pod záštitou římského krále Ludvíka IV. Bavorského oponovali, ale papež prosadil svůj záměr a Tomášovo učení se tak stalo vůdčím proudem v teologii a v myšlení. Cílem práce je přiblížit dobová specifika kultu svatých a kanonizačních procesů, načrtnout stručnou historii Tomášovy cesty ke svatořečení a následných událostí a pokusit se rozklíčovat širší souvislosti procesu při současném posouzení významu jednotlivých aspektů. Práce vychází z kanonizačních dokumentů a opírá se o relevantní prameny a odbornou literaturu. Klíčová slova Kanonizace, kanonizační proces, kult svatých, Tomáš Akvinský, ostatky, translace, spor, dominikáni, Avignon, papež.
|
|
| |
|
| |
|
|
Koncept místa v kontextu transatlantických transformací: socio-kulturní aspekty proměn vybraných metropolí v průběhu 20. století
Mozr, Tomáš ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Gibas, Petr (oponent)
Práce se zabývá konceptem místa a jeho proměn v kontextu transatlantických transformací, které doposud ve stanoveném měřítku stály stranou zájmu odborné veřejnosti. Reprezentantem místa je v dané disertační práci příklad tzv. amerického baru (american bar), kdy tato instituce v první polovině 20. století, obzvláště poté v době mezi dvěma světovými válkami, symbolizovala nově etablovaný kulturní prvek. Fenomén postupně pronikal do celé společnosti a lze na něj nahlížet jako na cestující koncept místa setkání. Hlavním pilířem projektu je zohlednění sociokulturních, ekonomických, demografických či politických hledisek barového prostředí jako osobitého projevu transatlantické komunikace. Stěžejní otázkou konceptu místa tudíž je, zda se na evropském kontinentu jednalo v meziválečném období o vlnu amerikanizace, která se v jednotlivých lokalitách projevovala naprosto unikátním způsobem, a zda tato vlna odrážela rostoucí životní úroveň obyvatel, zatímco se ve Spojených státech (místě původu) formovala tato kultura opět poněkud odlišně (komplikovaná situace v podobě "suché" Ameriky a "žíznivé" Evropy). Zároveň se nabízí otázka, zda šlo pouze o mimořádný projev transatlantických vztahů a vzájemné ovlivňování. Tím by byl prokázán předpoklad o modifikaci původního konceptu v evropském prostředí. Práce je...
|
|
|
Comédie-Française
Jakubčíková, Iveta ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce s názvem Comédie-Française se zaobírá fenoménem nejstaršího stále aktivního národního divadla na světě, které jako jediné z pěti národních divadel ve Francii disponuje stálým souborem a repertoárem čítajícím na 3000 divadelních her. Cílem bylo vytvořit česky psanou aktuální práci o Comédii-Française, zabývající se historií divadla, jeho poměrně rigidní strukturou, rozdíly mezi divadelními scénami souboru, ale i otázkou konkurenceschopnosti divadelního domu s téměř 350 letou tradicí a velmi propracovaným systémem pravidel v době nových médií. Historie divadla sahá až do roku 1680, kdy byla Comédie-Française založena dekretem Ludvíka XIV. Comédie-Française hrála svou roli při nástupu nových uměleckých směrů, ale i během národních převratů a revolucí. I přesto, že poslední studie publika pochází z konce minulého století a je tedy náročné definovat současného diváka, Comédie-Française během posledních dvaceti let nepocítila nijak výrazné výkyvy v návštěvnosti, což je zapříčiněno také vysoce pro-aktivním přístupem směrem k mladému divákovi. 40 % diváků Comédie-Française navštěvuje výhradně představení tohoto divadla. Instituce disponuje poměrně stabilní mecenášskou komunitou, jež Comédii-Française přináší ročně 1 milion eur, tj. 10 % z vlastních výnosů divadla. Konkurenční výhodou...
|
|
|
bude upřesněnoLatin Quarter - the historical pearl of Paris
Friedbergerová, Adéla ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vývoj, hlavní funkci a charakteristiku Latinské čtvrti, která je součástí Paříže a tvoří její historické jádro. V pěti hlavních kapitolách je rozebírán vývoj této městské části, počínaje dávnou Lutecií, až po současnost. Důraz je kladen na památky a rozvoj vzdělanosti ve středověku. Primárně se práce zabývá středověkou výukou a to v období, kdy byla v největším rozkvětu. Pařížské universitě se dařilo po všech stránkách, zdůrazněna jsou její specifika. Dále jsou zmiňovány další školské instituce a práce zahrnuje taktéž fungování tamního školství v současnosti. Zpracování je z velké části zaměřeno na řadu umělců žijících a tvořících v Latinské čtvrti i na místa spojená s jejich životem a tvorbou. Latinská čtvrť je stále místem a tradičním centrem kulturního i intelektuálního života v Paříži. Cílem této práce je přiblížit čtenáři poutavou a čtivou formou jedinečnou městskou čtvrť se všemi jejími přednostmi a specifiky, za použití co nejvěruhodnějších literárních pramenů. KLÍČOVÁ SLOVA Paříž, Lutetia, Latinská čtvrť, historie, středověk, vzdělávání, universita, Sorbona, umělec, turismus
|
host ::
RSS.