|
|
Population Genetics of Parasites and Their Arthropod Hosts
Bezányiová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Členovci (Arthropoda) jsou momentálně největším živočišným kmenem. Vzhledem k tomu, že paraziti nejspíše představují většinu druhů na Zemi, není těžké si představit, že na členovcích parazituje ohromné množství organismů. Paraziti členovců jsou však studováni nepoměrně méně v porovnání s parazity obratlovců, a to navzdory jejich množství, diverzitě, důležitosti a potenciálnímu využití. Paraziti totiž mohou, mimo jiné, sloužit jako dodatečný zdroj informací o biologii hostitele a o událostech, které v minulosti postihly populace hostitele. Genetická struktura populace parazitů a dalších symbiontů může odrážet tyto události a vlastnosti hostitele, a to díky úzkému soužití symbionta s hostitelem. Ačkoliv jsou paraziti ekologickou skupinou zahrnující řadu různých taxonů, je možné v jejich životních strategiích pozorovat konvergentně vzniklé vzorce. Modely popisující kostrukturování genetické struktury populací parazita a hostitele tedy vycházejí z několika málo proměnných jako je hostitelská specificita, komplexita životního cyklu parazita nebo dispersní schopnost hostitele či parazita. Někdy může parazit poskytnout detailnější obraz populační genetiky hostitele než hostitel sám. Takový parazit může sloužit jako zdroj informací pro plánování ochrany hostitele i parazita, jak se již stalo u některých obratlovců....
|
|
|
Právní úprava zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice a v Izraeli
Šichmanová, Kateřina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza a porovnání právní úpravy zvláštní územní ochrany přírody v České republice a v Izraeli. Tato práce za hlavní cíl klade poskytnout základní přehled o právním rámci zvláštní územní ochrany přírody v komparovaných státech a srovnáním uvedených institutů upozornit na problematická místa právních úprav. Diplomová práce se člení na pět kapitol. Druhá kapitola, navazující na úvod, se zabývá právní regulací zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice a její součástí je pět podkapitol. První podkapitola nastiňuje historický vývoj vyhlašování zvláště chráněných území v českých zemích a popisuje rovněž dřívější právní režimy zvláštní územní ochrany přírody. Vzhledem k úzkému propojení národní a mezinárodněprávní úpravy práce v druhé podkapitole představuje nejvýznamnější mezinárodní smlouvy, týkající se zvláštní územní ochrany přírody včetně evropské právní úpravy. Dále práce pojednává o jednotlivých kategoriích zvláště chráněných území zřizovaných v České republice a o procesu jejich vyhlašování. Čtvrtá podkapitola analyzuje právní nástroje ochrany zvláště chráněných území, zejména administrativně-právní, koncepční, ekonomické prostředky a nástroje právní odpovědnosti. Na systematizaci orgánů státní správy v oblasti zvláštní územní ochrany přírody je...
|
|
|
Právní úprava vytvoření a ochrany soustavy NATURA 2000
Dostálová, Kateřina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá právní úpravou vytvoření a ochrany soustavy Natura 2000. Jedná se o soustavu chráněných území vytvářených v členských státech Evropské unie, která směřuje k zachování a případné obnově přírodních stanovišť a vzácných a ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Cílem vytvoření soustavy Natura 2000 je zabezpečit rozmanitost druhů i celých ekosystémů, zejména těch, které jsou z celoevropského pohledu vzácné či ohrožené, a to na pokud možno co nejvyšší úrovni. Soustavu tvoří ptačí oblasti (SPA) vyhlašované na základě směrnice o ptácích a evropsky významné lokality (SAC) vyhlašované dle směrnice o stanovištích. V úvodu je podán krátký výklad historického vývoje ochrany přírody na našem území až do současnosti z pohledu práva a následuje základní seznámení s pojmem soustavy Natura 2000. Druhá kapitola se věnuje nejvýznamnějším mezinárodním úmluvám, které se soustavou více či méně souvisejí. Bernská úmluva dokonce inspirovala některá ustanovení naturových směrnic. Třetí kapitola je zaměřena na evropskou právní úpravu ochrany přírody a biodiverzity. Tato oblast spadá do rámce unijní environmentální politiky, souvisí však také s dalšími politikami. Právní základ je obsažen v primárních smlouvách, těžiště právní úpravy pak leží zejména v sekundárních pramenech...
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
|
I za plotem je náš svět. Případová studie Okrašlovacího spolku v Jílovém u Prahy
Riegerová, Dina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Binka, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fenomén okrašlovacích spolků a zblízka pak pomocí případové studie zkoumá Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy. Předmětem zkoumání je charakter vztahu zaniklého a současného spolku. Na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů jsem zjišťovala, jak dalece je pro členy tohoto sdružení důležitá lokální kulturní tradice a do jaké míry se jedná o formální vzor pro obnovení spolkové činnosti po r. 1989. Dále mě zajímalo, jak Spolek zpracovává aktuální podněty v oblasti životního prostředí a nakolik je využívá ve své praxi.
|
|
|
Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Téma: Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska Abstrakt: Předmětem práce jsou druhově bohatá území bazických biotopů v regionu Dokeska obklopená kontrastními, živinově a druhově chudými biotopy jehličnatých lesů. Tyto biotopy jsou ochranářsky velmi cenné zejména kvůli jejich vysoké α-diverzitě a výskytem vzácných druhů vyšších rostlin s omezeným výskytem v rámci flóry celé České republiky. Současně jsou suché bazické biotopy rozlohou drobné a vzájemně izolované. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit data o těchto biotopech a jejich biodiverzitě a najít vhodné přístupy k jejich analýze a následné ochranářské interpretaci. Je známo, že aktuální stav vegetace a flóry závisí na environmentálních vlivech, biotických vztazích, evoluci a historii. Jako perspektivní přístup pro analýzu diverzity se v práci ukazuje species pool hypotéza (Taylor et al. 1990), která tyto faktory definuje a třídí. Klíčová slova: biodiverzita, vyšší rostliny, region Dokeska, species-pool hypotéza, ochrana přírody
|
|
|
Vojenské výcvikové prostory jako antropogenní refugia biodiverzity
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Marhoul, Pavel (oponent)
Vojenské výcvikové prostory jsou plochy využívané k výcviku ozbrojených sil. Jsou to tedy území vystavované intenzivním antropogenním disturbancím. Může se proto zdát paradoxní, že řada výzkumů zjistila na těchto plochách pozoruhodně vysokou biodiverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů. V těchto parametrech výrazně převyšují různé části okolní krajiny a můžeme je tak pokládat za refugia biodiverzity. Obzvláště významná jsou pro druhy vázané na ranně sukcesní stádia vegetace. Za biologickou výjimečností vojenských výcvikových prostorů stojí dva hlavní faktory. Prvním je jejich celková uzavřenost. Díky ní nebyla tato území vystavena působení negativních vlivů, jako je intenzifikace zemědělství nebo urbanizace. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik. Jeho působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů. To umožňuje koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. V současné době je ale biota vojenských výcvikových prostorů ohrožena opouštěním těchto ploch armádou. Ukončení disturbančního režimu, který pramenil z vojenských manévrů, totiž vede k postupné homogenizaci krajinné mozaiky, a tudíž k ústupu mnoha biotopových specialistů. Ohrožující je také následný ekonomický rozvoj těchto dříve uzavřených oblastí.
|
|
|
Kulturní změna v lokálních kulturách Papuy-Nové Guineje
Grúzová, Julie ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent) ; Soukup, Václav (oponent)
Dizertační práce název: Kulturní změna v lokálních kulturách Papuy-Nové Guineje autor: Julie Grúzová Abstrakt v českém jazyce Předmětem předkládané dizertační práce je studium lokální komunity etnické skupiny Nungon žijící ve státě Papua-Nová Guinea. Zaměřuje se zejména na ty sociokulturní změny, které se objevily v souvislosti s ochranou přírodního prostředí v této oblasti, a jejich dopad na kulturní identitu místních obyvatel. Zvláštní pozornost je věnována studiu vizualizace a reprezentace kultury, přírody, ochrany biodiverzity, sociálních a kulturních změn a budoucnosti komunity. Cílem dizertační práce je tyto sociokulturní změny analyzovat a interpretovat. Dílčím cílem je rovněž prezentovat etnografická data a reálie o lokální komunitě Nungon. K dosažení vytyčených cílů bylo využito řady metod, práce se opírá zejména o terénní výzkum ve zkoumané lokální komunitě. Specifickou technikou využitou ke studiu kulturní identity jsou nativní kresby, jež byly užity k analýze kulturních reprezentací a vizualizací kultury. Analýza nativních kreseb umožnila rozkrýt nativní porozumění fenoménu ochrany biodiverzity a souvisejícím kulturním změnám. Práce představuje unikátní vizuální materiál, prostřednictvím kterého jsou zkoumány sociokulturní změny, jež v oblasti aktuálně probíhají. Dílčím přínosem této práce je...
|
|
| |
host ::
RSS.