|
|
Vývoj postoje Jacquese Chiraca k francouzské politice multilateralismu během let 1995 - 2007: obsahová analýza prezidentských projevů
Koptišová, Evelína ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Jacques Chirac je jedním z nejvýznamnějších francouzských politiků věnujících se multilaterální agendě v rámci mezinárodních vztahů. Ovšem francouzský multilateralismus je specifický ve svém vymezování se vůči americkému vlivu, přičemž "amerikanizace" světové politiky je v očích Francouzů chápána jako podstata globalizace. Tato práce se zaměřuje na obsahovou analýzu projevů Jacquese Chiraca týkajících se multilateralismu z let 1995 - 2007. Jejím cílem je ukázat, že některé geopolitické problémy - zejména válka v Iráku v roce 2003 - ovlivnily Chiracův postoj a utvrdily ho v jeho přesvědčení o důležitosti multilateralismu ve světové politice. K porovnání jednotlivých projevů a k pozorování Chiracova měnícího se přístupu je využíváno metod obsahové analýzy. První kapitola se věnuje historickému a politickému kontextu a roli prezidenta ve francouzské zahraniční politice; druhá, nejdůležitější část pak představuje konkrétní prezidentské projevy Jacquese Chiraca v chronologickém pořadí a zaměřuje se na obsahovou analýzu jejich přepisů. Primárním záměrem je zjistit, jak se Chiracův postoj k multilateralismu měnil a jak byl ovlivněn geopolitickými otázkami, zejména iráckou krizí. Dále pak práce zkoumá, zda a jak Chiracův multilaterální diskurz formoval směřování francouzské zahraniční politiky.
|
|
| |
|
|
Concept of multilateralism in German foreign policy in the Balkans: comparative case study of recognition of sovereignty of Slovenia and Chroatia (1991) and Kosovo (1992)
Yurchenia, Galina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Koncept multilateralismu v německé politice na Balkánu: německé uznání nezávislosti Slovinska a Chorvatska (1991) a Kosova (2008)" se zabývá rolí Spolkové republiky Německo v procesu uznání nezávislosti nástupnických států Jugoslávie, a to v kontextu diskusí o proměně německého multilateralismu po sjednocení dvou německých států a normalizaci německé zahraniční politiky. Prostřednictvím disciplinované interpretativní případové studie jsou zkoumány vybrané situace, které byly z různých důvodů vnímány v německé politice a společnosti i v zahraničí jako nejkontroverznější: německý tlak na mezinárodní uznání Slovinska a Chorvatska vyvolal silnou kritiku a obavy, že Německo opouští multilaterální přístup při tvorbě zahraniční politiky směrem k unilaterálnímu prosazování vlastních zájmů; uznání Kosova v roce 2008 znamenalo ignorování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Cílem práce je detailně a v souvislostech popsat a interpretovat motivy a způsob jednání Německa ve sledovaných případech a otestovat tezi Rainera Baumanna o proměně německého multilateralismu "směrem k instrumentalističtějšímu chápání multilaterální spolupráce a orientaci na materiální a jiné národní zájmy". Práce dochází k závěru, že se Spolková republika Německa ve sledovaných případech skutečně vydala cestou...
|
|
|
Multilateralismus v diskurzu: USA, EU a Japonsko
Kolmaš, Michal ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Beneš, Vít (oponent)
Cílem disertační práce "Multilateralismus v diskursu: USA, EU a Japonsko" je poukázat na rozdílná vnímání základních politických konceptů v různých intelektuálních tradicích. Vychází z předpokladu, že kulturní, intelektuální a jazykový kontext je nedílnou součástí naší percepce reality a termínů, jimiž tuto realitu popisujeme. Pro interpretaci těchto kulturních rozdílů si práce vybrala tři aktéry s rozdílnou historickou, kulturní a jazykovou tradicí a v jejich diskursech vyhledala interpretace základního konceptu mezinárodních vztahů - multilateralismu. Percepci multilateralismu v diskursech spojila s vlastní teoretickou typologií výběru multilateralismu nad jinou formou spolupráce, která definovala tři ideální typy multilateralismu - instrumentální, morální a sociální. Tuto typologii potom poměřila s interpretací multilateralismu v dvou případových studiích - válce s terorismem a ratifikaci Kjótského Protokolu a zjistila, že jakkoliv existuje jedna stálá definice konceptu multilateralismu, jednotlivé preference států na jeho význam, hodnotu a motivaci se významně různí. Spojené státy preferují instrumentální logiku multilateralismu, Evropská unie morální a Japonsko osciluje na hraně instrumentální a sociální v závislosti na sféře politiky. Práce tím poukázala jak na nutnost přihlížení ke kontextu tvorby...
|
|
|
Americko-čínské vztahy během první Obamovy administrativy: 2009-2012
Michaláková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Přístup Obamovy administrativy k Čínské lidové republice (ČLR) se během prvního funkčního období Obamy postupně proměňoval od velmi benevolentního k tvrdšímu postoji. Obama ve vztahu k ČLR navázal na koncept, který zavedla Bushova administrativa. Šlo o koncept zodpovědného podílníka (responsible stakeholder), který vnímal ČLR jako zemi zodpovědnou mezinárodnímu systému. V dalších letech Obamova administrativa teoretický koncept přístupu k ČLR proměnila na tzv. návrat do Asie (pivot to Asia), který se snažil vyvažovat čínský vliv v oblasti asijsko-pacifického regionu. Práce se zabývá popisem a analýzou těchto zahraničně-politických konceptů Obamovy administrativy ve vztahu k ČLR, stejně tak jako popisem a analýzou čínských zahraničně-politických konceptů (mírového vývoje a harmonického světa). Další část práce se zaměřuje na analýzu dvou aspektů vztahů těchto zemí, a to na oblast diplomatických styků a problematiku lidských práv, které dobře dokládají úvodní tezi, tedy postupnou proměnu amerického přístupu k ČLR.
|
|
|
Multilateralismus v německé zahraniční a bezpečnostní politice v letech 1999-2011
Schwarzová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Resumé Studie transformace německého multilateralismu v zahraniční politice pomocí jednotlivých případových studií ukázala, že se pro jednotlivá období dají vysledovat jasné tendence, které odpovídají jednotlivým konceptualizacím multilateralismu. Ačkoli se změnily zahraničněpolitické priority a multilateralismus získal nové rozměry, nelze mluvit o hegemonizaci či unilateralizaci německé politiky. V devadesátých letech se Německo pomalu normalizovalo a prolomilo některá tabu typická pro minulá desetiletí. Zahraniční a bezpečnostní politika však byla stále postavená na desítky let replikované identitě a na pacifistických hodnotách. Tato tendence odpovídá reflexivnímu multilateralismu. V dalším období se německá vláda emancipovala tím, že začala zdůrazňovat své vlastní zájmy, nezalekla se odmítnout účast na operaci, jež neměla souhlas OSN, ani izolace. Vztah vůči USA ochladl a SRN kladla důraz na bilaterální spojenectví s Francií. Evropská integrace již nebyla povinností, ale stala se spíše dobrovolnou záležitostí. Toto naplňování nově nalezených zájmů svědčí o instrumentálním pojetí multilateralismu. V dalším období se nová vláda velké koalice snažila obnovit důvěru v SRN a oživit evropský integrační projekt. Vláda se účastnila mise v Kongu, kde převzala dokonce velení, a postupně plnila své závazky v rámci...
|
|
|
Multilateralismus v německé zahraniční a bezpečnostní politice v letech 1999-2011
Schwarzová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Resumé Studie transformace německého multilateralismu v zahraniční politice pomocí jednotlivých případových studií ukázala, že se pro jednotlivá období dají vysledovat jasné tendence, které odpovídají jednotlivým konceptualizacím multilateralismu. Ačkoli se změnily zahraničněpolitické priority a multilateralismus získal nové rozměry, nelze mluvit o hegemonizaci či unilateralizaci německé politiky. V devadesátých letech se Německo pomalu normalizovalo a prolomilo některá tabu typická pro minulá desetiletí. Zahraniční a bezpečnostní politika však byla stále postavená na desítky let replikované identitě a na pacifistických hodnotách. Tato tendence odpovídá reflexivnímu multilateralismu. V dalším období se německá vláda emancipovala tím, že začala zdůrazňovat své vlastní zájmy, nezalekla se odmítnout účast na operaci, jež neměla souhlas OSN, ani izolace. Vztah vůči USA ochladl a SRN kladla důraz na bilaterální spojenectví s Francií. Evropská integrace již nebyla povinností, ale stala se spíše dobrovolnou záležitostí. Toto naplňování nově nalezených zájmů svědčí o instrumentálním pojetí multilateralismu. V dalším období se nová vláda velké koalice snažila obnovit důvěru v SRN a oživit evropský integrační projekt. Vláda se účastnila mise v Kongu, kde převzala dokonce velení, a postupně plnila své závazky v rámci...
|
|
|
Multilateralismus v sousedské politice Evropské unie
Prošková, Barbora ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se věnuje multilateralismu ve vztazích Evropské unie s východním regionem Evropské politiky sousedství od roku 2003 do roku 2010 a jejím cílem je dokázat, zda existují multilaterální styky mezi danými aktéry, případně v jaké míře se odehrávají. V hlavní kapitole práce jsou zkoumány vztahy mezi Evropskou unií s jejími východními sousedy ze třech pohledů dle definice multilateralismu. Třemi kritérii ke studii jsou institucionalizace vztahů, počet aktérů a získání benefitů z probíhajících vztahů. Výzkumná kapitola práce dochází k závěru, že ve vztazích Evropské unie a východních sousedů existují multilaterální styky, které byly prohloubeny především po zavedení Východního partnerství. Poslední kapitolou práce je interpretace dat, věnující se evaluaci zjištěných poznatků s přihlédnutím k současným vědeckým debatám na dané téma.
|
|
|
Bezpečnostní a strategická kultura USA během 2. volebního období Baracka Obamy
Kafková, Markéta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá bezpečnostní a strategickou kulturou USA v 2. volebním období Baracka Obamy, tedy v letech 2012-2016. Stanovuje hypotézu, že bezpečnostní a strategická kultura Obamovy administrativy v těchto letech vykazovala znaky multilateralismu, upřednostňovala k řešení konfliktů politická řešení a uchylovala se k použití soft power oproti hard power. Práce se bude snažit o potvrzení této hypotézy na základě diskursivní analýzy projevů a smluv. Vychází z teorie bezpečnostní a strategické kultury a pomocí kritérií, jakými jsou unilateralismus oproti multilateralismu, preventivní působení oproti preemptivním úderům a politická řešení oproti militarismu, vyhodnocuje druhé volební období Baracka Obamy v úřadu prezidenta Spojených států amerických.
|
|
|
Multilaterální řešení bezpečnosti na Korejském poloostrově
Šturmová, Tereza ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá Šestistrannými rozhovory se Severní Koreou o jejím jaderném programu mezi USA, Čínskou lidovou republikou, Ruskou federací, Japonskem, Korejskou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou. V první kapitole jsou představena teoretická východiska, kterými jsou multilateralismus a režim nešíření jaderných zbraní. Ve druhé kapitole je analyzována situace v Severní Koreji z hlediska politického režimu a jaderného programu. V poslední kapitole jsou přestaveny nejvýznamnější diplomatické iniciativy, jejichž cílem mělo být ukončení severokorejského jaderného programu s největším důrazem na Šestistranné rozhovory. V závěru práce je navržena změna přístupu k Severní Koreji s ohledem na změnu priorit, která by mohla vést k úspěšnějším diplomatickým jednáním v budoucnosti.
|
host ::
RSS.