|
|
NEDÁME SE! - Působení Mladého hlasatele v letech 1937-1938 a jeho role při obraně republiky
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem diplomové práce je časopis Mladý hlasatel, vydávaný v nakladatelství Melantrich v letech 1935-1941, v období od září 1937 do září 1938. Práce rozebírá zásadní aspekty jeho dějin a zaměřuje se na jeho působení na čtenáře ve smyslu rozhodné obrany vlasti. Rozbor se zaměřuje na aktuální publicistiku, beletrii, instruktážní a naučné články. Je provedena sonda do vztahů s ostatními novinami a časopisy, vydávanými Melantrichem, byl sestaven profesní i osobní životopisný přehled odpovědného redaktora Břetislava Mencáka a upozorněno na řadu omylů a nepřesností, o kterých se doposud nevědělo. Podstatnou měrou práce přibližuje jinak těžko dostupný časopis i po visuální stránce. Chce být příspěvkem k dějinám Mladého hlasatele, k dějinám českých časopisů pro mládež a chce poukázat na opomíjené téma úlohy a možností dětí v době československé krise.
|
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Konec víry ve světla hořící v Anglii: Proměna pozice Británie na české mentální mapě v roce 1938
Kudrnová, Johana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Západní zahraničně politická orientace první československé republiky se odvíjela od dlouhodobé snahy vymanit se z německého mocenského orbitalu a od okolností jejího vzniku v roce 1918. Obecně přijímaný narativ o přátelství Francie a Británie vyústil po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938 v hluboký mentální otřes, v jehož důsledku došlo k novému přeorientování českých zemí na Východ. Cílem této diplomové práce je postihnout tento náhlý obrat prostřednictvím zachycení proměny obrazu Británie jako jednoho z nejdůležitějších meziválečných spojenců v inkriminovaném roce zlomu. Diskurzivní analytická metoda je aplikována na vybrané články tří periodik jako zástupců tří meziválečných ideologických proudů. Jedná se o Lidové noviny, konstruující obraz ovlivněný zahraničně-politickou orientací Hradu, Venkov jako tiskovou tribunu nejsilnější meziválečné politické strany a Rudé právo jako producenta obrazu nekonformního.
|
|
|
Cesta k Pražské smlouvě
Mentlík, Petr ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá okolnostmi, za nichž byla na počátku 70. let 20. století vyjednávána a uzavřena Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo označovaná jako Pražská smlouva. Těžiště práce představuje kapitola Cesta k Pražské smlouvě, která obsahuje jednak analýzu vyjednávání o textu Pražské smlouvy, při němž byla největší překážkou neshoda o povaze neplatnosti Mnichovské dohody, ale i otázky kolem závaznosti některých ustanovení smlouvy pro Západní Berlín, a dále se pak věnuje vlastnímu podpisu smlouvy v Praze v prosinci 1973 a konečně i procesu ratifikace smlouvy v obou státech. Rozbor procesu ratifikace spočívajícího zejména v projednávání smlouvy v zákonodárných sborech obou států je založen především na primárních pramenech, tedy parlamentních tiscích a stenoprotokolech. Komplikované bylo projednávání zejména ve Spolkové republice, kdy proti smlouvě vystupovali poslanci opoziční CDU/CSU ve Spolkovém sněmu a Spolková rada se dokonce dvakrát vyslovila proti schválení smlouvy. Ve Federálním shromáždění ČSSR byla smlouva schválena jednohlasně, nicméně vystoupení jednotlivých poslanců bylo využito především k proklamaci vlastního výkladu některých ustanovení smlouvy. Lze konstatovat, že uzavření Pražské smlouvy byl...
|
|
|
"Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945
Smudková, Tereza ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce ""Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945" se v teoretické části věnuje vztahům Čechů a Němců v předválečném období a jejich vyústěním po druhé světové válce, tj. odsunem Němců z Československa. V druhé - praktické části je práce zaměřena na konkrétní oblast (obec Postoloprty), ve které došlo k násilnostem spáchaných na německém obyvatelstvu. V této části se především pracuje s výpověďmi svědků, kteří se byli ochotni podělit se svými zážitky a vzpomínkami. Závěrečná část práce je věnována vyšetřování z roku 1947 a nakonec se ve zkratce zabývá novodobým vyšetřováním. Klíčová slova: vztahy, Mnichovská dohoda, Sudety, Postupimská konference, odsun, Postoloprty, svědci, vyšetřování, tisk
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
|
Vimperk v letech 1938 - 1945
Dalíková, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zabývá dějinami města Vimperka v období mezi lety 1938 a 1945. Zakládá se na studiu archivních dokumentů v příslušných archivech v České republice a sekundární literatury k danému tématu. První část práce obsahuje souhrn literatury a pramenné základny pro ni použité. Následuje uvedení do historie města před rokem 1938, navazující pak dobou druhé světové války. Tyto kapitoly jsou doplněny o stručné vylíčení mezinárodněpolitické situace a průběhu válečných operací, což pomáhá zasadit události ve městě do širšího dějinného rámce. Hlavní část práce popisuje dění ve Vimperku ve válečných letech, což je založeno převážně na studiu archivních dokumentů. Většina obyvatel na tomto území mluvila německým jazykem a deklarovala stejnou národnost. V roce 1938 byly oblasti nazývané "Sudety" připojeny k hitlerovskému Německu. Brzy následovala druhá světová válka, kdy museli místní muži narukovat do německé armády a mnozí z nich se konce války nedočkali. Civilní obyvatelé žili ve zhoršujících se podmínkách. Na jaře roku 1945 se zde také nacházely tisíce uprchlíků, což ještě ztěžovalo situaci. Dění ve městě se stále více omezovalo na udržování stavu, všechno řídily nacistické organizace. Blížící se válečná fronta způsobila, že se německá správa ve městě zhroutila a zástupci města vyjednali jeho předání...
|
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938-1939: strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav
Rigorózní práce se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko -Slovenské republiky (1938-1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko-Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, strana Národní jednoty
|
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938-1939: strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav
Rigorózní práce se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko -Slovenské republiky (1938-1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko-Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, strana Národní jednoty
|
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
host ::
RSS.