|
| |
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We are more
Frajtová, Věra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We Are More" se zabývá evropským lobbyingem v kulturní doméně. Jako oblast evropských politik se kultura postupně etabluje od 80. let 20. století. Role, kterou od této doby zaujímá na úrovni Evropské unie (EU), je specifická svým dvojím významem spojujícím hodnotový a ekonomický potenciál. Práce zkoumá, zda-li toto výjimečné postavení kultury způsobuje i specifické rysy evropského lobbyingu v kulturním sektoru. V teoretické části práce je užitím konceptu evropeizace vysvětleno, jakým způsobem se kultura stala oblastí činnosti EU. Vycházejíc z teorie evropského lobbyingu uvádí stejná část práce klasifikaci zájmových skupin na soukromé a veřejné. Druhou část práce tvoří případová studie, jež se věnuje největší současné evropské kulturní lobby, platformě Culture Action Europe, a jí organizované kampani We Are More. Kampaň, která svým rozsahem doposud neměla na evropské úrovni obdobu, byla spuštěna v roce 2010 za účelem ovlivnit podobu evropských rámcových programů pro kulturu a audiovizi v období 2014-2020. Rysy, jež určují klasifikaci zájmových skupin v EU, sleduje práce i na případu Culture Action Europe. Srovnáním se znaky veřejného a soukromého sektoru práce charakterizuje fenomén evropského lobbyingu v kulturní doméně.
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Umělecké prostory v geografických kontextech na příkladu Karlových Varů
Adamec, Vítězslav ; Matoušek, Roman (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována uměleckým prostorům v Karlových Varech a geografickým kontextům, jež s nimi souvisí. Pomocí rozhovorů s představiteli těchto prostor byl získán obraz karlovarské kultury z pohledu jejích aktérů. Geografický kontext byl chápán skrze různé měřítkové úrovně od bezprostředního okolí daných prostor až ke vlivu mezinárodních událostí. Další výzkumné otázky se věnovaly vlivu politické a ekonomické moci na kulturní život města a nakonec byla věnována pozornost sítím vzájemných vztahů mezi aktéry kultury v Karlových Varech. Práce poukázala na rozporuplnost současné kulturní situace města, která je výrazem nerovnováhy mezi svobodnou aktivitou uměleckých prostor a tlakem na ekonomický profit. Klíčová slova: kulturní geografie, geografie města, umělecké prostory, umění, kulturní politika, geografický kontext
|
|
| |
|
| |
|
|
Česká kulturní periodika a kulturní politika v letech 1998-2006
Kubaš, Mario ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Práce si klade za cíl představit problematiku kulturních periodik v České republice v letech 1998 - 2006 a kulturní politiku, jež jejich existenci rámuje. První část práce nahlíží na fenomén kulturního periodika trojí optikou - sociálně- vědnou, umísťující ho do středu veřejného, politického života; formálně- žurnalistickou, chápající ho jako soubor specifických literárních a žurnalistických postupů; obsahově-uměnovědnou, umožňující uchopit složitě strukturovaný segment kulturních periodik. Druhá část představuje rámcově českou kulturní politiku dané doby a její vztah ke zkoumanému segmentu. Poukazuje na její koncepční východika a jejich důsledky pro vydávání kulturních periodik. Předmětem zájmu je i nestátní dotační podpora a činnost klíčových nadačních fondů. Práce se snaží vyzdvihnout význam kulturních periodik v životě společnosti, jejich nezastupitelnou roli v politickém a kulturním životě v nejširším slova smyslu.
|
|
|
Ohlas děl Ilji Repina a výstav ruských umělců v Praze 1900-1953
Buzykanova, Sofya ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl prozkoumat ohlas výstav ruských umělců, které probíhaly v Praze v první polovině 20. století s důrazem na díla a tvorbu proslulého ruského malíře Iliju Jefimoviče Repina. Bude sledovat proměnu recepce ruského umění v různých historických podmínkách, jimiž procházely české země a Rusko a v kontextu měnícího se vztahu české společnosti k ruské kultuře. Bude to instalováno na příkladu díla I. Repina. První velká skupinová výstava ruských umělců v Praze proběhla v roce 1900, kdy se Rusko ostře potýkalo s otázkou nacionalismu a sílilo v něm revoluční hnutí. Během první republiky proběhlo několik menších monografických výstav Repina. Kromě toho se v roce 1935 uskutečnila další souborná výstava ruského umění, která měla název I. Retrospektivní výstavu obrazů ruského malířství 18. - 20. století a vznikla pod záštitou města Prahy. Bakalářská práce neopomene zmínit také Výstavu obrazů národních umělců SSSR z r. 1947, přestože na ní I. Repin nebyl zastoupen. Šlo klíčovou expozici, která těsně před komunistickým pučem v Československu znovu otevřela otázku socialistického realismu. Závěr práce bude věnován výstavě ruského umění, kterou uspořádala už v podmínkách komunistického režimu Národní galerie v Praze v roce 1953.
|
|
|
Economic History of Authors' Rights and Creative Industries in Czechoslovakia
Moravcová, Hana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Miskell, Peter (oponent) ; Fava, Valentina (oponent) ; Kvizda, Martin (oponent)
Economic History of Authors' Rights and Creative Industries in Czechoslovakia Hana Moravcová Dissertation thesis Abstrakt Práce analyzuje dopady kulturní politiky Československa na kreativní průmysly. První kapitola je věnována ekonomii autorských práv. Identifikuje rozpory tří základních předpokladů ekonomie autorského práva, které znemožňují správné porozumění jeho dopadům. Poskytuje rámec pro optimalizační chování autorů, který respektuje, že tržní transakce mezi autory, uživateli a spotřebiteli neprobíhají pouze na jednom, ale na mnoha různých trzích, na nichž je dílo šířeno. Druhá kapitola ukazuje, že vznik nového autorského zákona, který byl přijat za první republiky, je výsledkem působení zájmových skupin. Identifikuje nejdůležitější organizace. Jejich vzájemné propojení a jejich vazby na státní aparát přispěly k tomu, že byly schopny přímo ovlivnit znění nového zákona a jeho praktickou aplikaci. Využívaly příznivých předpokladů pro své působení, např. intervencionistické smýšlení společnosti. Československo navíc muselo implementovat mezinárodní smlouvu o autorských právech přičleněnou k mírovým podmínkám, které Československo po velké válce podepsalo. Třetí kapitola se skládá ze dvou případových studií o kreativních průmyslech v Československu. První případová studie pomocí analýzy vývoje...
|
host ::
RSS.