|
|
Předškolní schopnosti: Evropská srovnávací studie
Neufussová, Monika ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Federičová, Miroslava (oponent)
Předškolní vzdělávání zlepšuje kognitivní a nekognitivní schopnosti dětí a jeho efekt přetrvává až do dospělosti. Literatura poskytuje mnohé d·kazy o prospěšných vlivech předškolního vzdělávání, některé z nich dokonce kauzální. Většina studií nicméně pochází z USA a výzkum tak postrádá ucelený obraz předškolního vzdělávání v evropských zemích. K tomuto výzkumu přispívám srovnáním evropských zemí v ohledech předškolní docházky, předškolních dovedností a dosažených výsledk· ve čtvrté třídě. Dále se soustředím na eskou republiku. Výsledky ukazují, že vzdělanější matky mají větší pravděpodob- nost dávat děti do školky. Ve většině zemí děti s lepšími předškolními doved- nostmi dosahují lepších výsledk· ve standardizovaných testech ve čtvrté třídě, což podporuje existenci Matoušova efektu. V eské republice je docházka v předškolním zařízení spojována s nár·stem výsledk· ve čtvrté třídě o 0.3 směrodatné odchylky. Nejd·ležitější dovedností je schopnost číst, která zvyšuje výsledky v matematice o 0.2 směrodatné odchylky. Tyto výsledky přispívají k literatuře ohledně předškolního vzdělávání v Evropě, ale neměly by být interpretovány kauzálně, nebo' tvoří spíše popis evropské předškolní situace. 1
|
|
|
Vliv inkubační teploty na kognitivní schopnosti a buněčné složení mozku u gekonů druhu Paroedura picta
Polonyiová, Alexandra ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv inkubační teploty na různé morfologické, fyziologické, kognitivní a behaviorální vlastnosti u plazů je velmi studované téma, ačkoli přesný mechanismus vzniku rozdílů mezi jedinci inkubovanými v různých teplotách je jen málo objasněný. V předložené práci se věnuji vlivu inkubační teploty na kognitivní schopnosti a počet neuronů a nonneurálních buněk u gekonů druhu Paroedura picta, inkubovaných ve dvou různých inkubačních teplotách, 24řC a 30řC. Gekoni byli testováni ve dvou kognitivních úlohách simulujících útok predátora. Mláďata ve věku 14 dní byla testována v bludišti tvaru Y, půlroční gekoni byli testováni v aréně s barevně odlišenými úkryty. Po otestování byl u některých jedinců v několika částech mozku stanoven počet neuronů a nonneurálních buněk metodou izotropní frakcionace. Ačkoli inkubační teplota nekorelovala s úspěšností v kognitivních úlohách, ovlivnila celkový čas potřebný k nalezení úkrytu. Tento rozdíl byl patrný u mláďat i dospělých gekonů. Počet neuronů, který byl použit jako ukazatel procesní kapacity mozku, s úspěšností v úlohách nekoreloval. S počtem správných odpovědí u dospělců však korelovala absolutní velikost mozku. Inkubační teplota zřejmě ovlivnila především "personalitu" gekonů, což vedlo k odlišnému chování v kognitivních úlohách. Klíčová slova: Inkubační teplota,...
|
|
|
Kognitivní schopnosti plazů a metody jejich výzkumu
Polonyiová, Alexandra ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Plazi jsou při výzkumu kognitivních schopností blanatých (Amniota) opomíjenou skupinou. Vzhledem k jejich fylogenetickým vztahům k ptákům a savcům jsou však poznatky o stavbě mozku a kognitivních schopnostech plazů důležité pro pochopení jejich evoluce u ostatních skupin amniot. V této práci shrnuji dostupnou literaturu o kognitivních schopnostech plazů, která se soustředí především na prostorovou orientaci, jako je orientace podle různých vizuálních vodítek a kompasu, asociativní učení, především vizuální diskriminaci a operantní podmiňování, a na sociální učení. Ukazuje se, že někteří plazi jsou schopni flexibilního chování a při vhodně zvolené metodice obstojí v celé řadě kognitivních úloh. Překvapivé jsou především schopnosti sociálního učení u solitérně žijících druhů. V práci je stručně zmíněna také velikost a stavba mozku plazů, který představuje neurální substrát pro tyto schopnosti. Klíčová slova: plazi, kognitivní schopnosti, velikost mozku, stavba mozku, prostorová orientace, asociativní učení, sociální učení
|
|
|
Vývoj testu pro rozpoznání prostorových schopností
Malý, Tomáš ; Škutková, Helena (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou měření v psychologii, konkrétně online diagnostikou prostorových schopností. Poskytuje stručný pohled na psychologický konstrukt inteligence a způsoby jeho měření, zejména pak v kontextu aktuálně nejrozšířenější teorie inteligence C-H-C (Cattell-Horn-Carroll). V rámci ní se zaměřuje na schopnost „Visualization“, která je pojímána jako schopnost zpracovávat vizuální vjemy a manipulovat s nimi ve své představivosti. Práce obsahuje realizaci funkčního softwaru, sloužícího k online počítačovému testování prostorových schopností u dětí předškolního i školního věku.
|
|
|
Vývoj kognitivních vlastností v České republice na základě dat z šetření SHARE
Sirotková, Lucie ; Malá, Ivana (vedoucí práce) ; Sobíšek, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu a analýze kognitivních schopností osob starších 50 let v České republice. Cílem práce je seznámit čtenáře s panelovými daty a jejich využitím při analýze kognitivních schopností. Pro účely analýzy jsou použita data z šetření Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). V teoretické části jsou obecně popsána panelová data, kognitivní schopnosti a šetření SHARE. Praktická část je rozdělena celkem do čtyř částí. První z nich se věnuje deskriptivní analýze jednotlivých bloků z modulu kognitivní funkce publikovaného v rámci průzkumu SHARE. Následně jsou popsány charakteristiky: věk, pohlaví, vzdělání a počet prováděných aktivit, jejichž vliv na kognitivní schopnosti je v práci testován. Třetí část se věnuje konstrukci indexu kognitivních schopností. Hlavní část práce je zaměřena na využití analýzy panelových dat pro modelování závislosti mezi indexem kognitivních schopností a ostatními charakteristikami. Celkem jsou sestaveny tři různé modely, které jsou mezi sebou porovnány a následně otestovány na nových datech. Z výsledků vyplývá, že velký vliv na kognitivní schopnosti má věk. Dále je průkazný vliv vzdělání a počtu prováděných aktivit. Vliv pohlaví je významný pouze u dvou ze tří modelů.
|
|
|
Podíl logopeda na komplexní péči o osoby se syndromem demence
Zábranská, Nicola ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Práce se zabývá problematikou syndromu demence a logopedické péče jako součásti jeho terapie. Popisuje základní typy demence, rizikové faktory ovlivňující její vznik, diagnostiku včetně nejznámějších diagnostických testů, obecnou terapii demence a zařízení, ve kterých může být péče o osoby s demencí realizována. Následně se zaměřuje konkrétně na logopedickou intervenci u této skupiny osob. Součástí práce je vytvoření pracovního sešitu obsahující plán pro terapii narušené komunikační schopnosti u demence, který byl následně vyzkoušen na čtyřech osobách s demencí při Alzheimerově nemoci. Výsledky, ač zhodnocené pouze subjektivně, ukazují, že tento plán může být vhodným základním kamenem pro logopedickou intervenci u osob se syndromem demence, která zatím není u nás příliš rozšířená. Klíčová slova: demence, kognitivní schopnosti, logopedická intervence, Alzheimerova nemoc, komunikace, domov se zvláštním režimem
|
|
|
Behavioural differences between species and populations in the killifish genus Nothobranchius
Kubická, Lucie ; Reichard, Martin (vedoucí práce) ; Horký, Pavel (oponent)
V této diplomové práci jsem studovala dvě různá témata týkající se druhu halančíka Nothobranchius orthonotus. První studie se věnovala prostorové kognitivní schopnosti dvou populací N. orthonotus, které pocházely z dočasných tůní lišících se v jejich předpokládané délce existence kvůli rozdílnému množství průměrných ročních srážek (suchá a vlhká oblast). Testování kognice bylo založeno na schopnosti naučit se nalézt potravu v dichotomickém testu. Předpokládalo se, že schopnost učení se bude lišit mezi populacemi v období dospělosti a stáří testovaných ryb. K dispozici byla data k různým znakům životní strategie, která se použila k testování jejich možných korelací s kognitivními schopnostmi. Bylo zjištěno, že (1) mezi populacemi nebyl rozdíl v prostorové kognitivní schopnosti; (2) délka života byla zhruba stejná u obou populací, přičemž starší ryby nevykazovaly zhoršení kognice, a starší ryby z populace ze suché oblasti dělaly méně chyb při testování než mladé ryby; (3) ryby byly schopné relativně rychlého učení, ale (4) ryby chované celý život izolovaně se učily pomaleji než ryby chované ve skupinách; (5) nejdéle žijící ryby byly rychlejší v učení; (6) čím vyšší byl klidový energetický výdej ryby, tím lépe se učila; (7) váhavé ryby nalézaly potravu v testu za kratší čas. V práci diskutuji možná...
|
|
|
Stres v rané ontogenezi a jeho vliv na rozvoj kognitivních schopností u zvířat
Lukavská, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Stres je významným faktorem ovlivňujícím jak aktuální, tak dlouhodobé nastavení organismu na určité situace. Hormonálně může stres skrze aktivaci HPA osy a přes její zpětnou vazbu ovlivňovat i některé neurální dráhy, zejména frontální kortex, hipokampus a amygdalu. Změny v těchto oblastech mozku mohou v průběhu postnatálního vývoje značně ovlivnit i chování a kognici jedince. Zmíněný efekt stresu na kognitivní funkce je ovlivněn zejména načasováním působení stresu vzhledem k postnatálnímu rozvoji výše zmíněných oblastí. Kromě tohoto načasování je nutné brát v úvahu i celou řadou dalších faktorů jako je predikovatelnost a míra kontroly nad stresovou situací. Souhrn těchto a dalších faktorů ovlivňuje, jaký konkrétní dopad na kognici jedince bude stresor mít. Akutní či dlouhodobý mírný stress (senzorická stimulace) zvyšuje individuální kognitivní schopnosti. Naopak příliš silný, nepredikovatelný, či nekontrolovatelný stres má na kognitivní performanci účinek negativní. Není však jednoduché najít spolehlivý marker stresové situace. V postnatálním období se u savců setkáváme s tzv. hyporesponzivní periodou, která se vyznačuje stresovou odolností a která je výrazně ovlivněna dostatkem či nedostatkem mateřské péče. S náznakem této periody se setkáváme i u ptáků a ryb. Role mateřské péče a její absence...
|
|
|
Vliv přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku
Havířová, Martina ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku. Cílem práce je zjistit vliv edukace v přírodním prostředí na úroveň motorických dovedností a poznatků dětí předškolního věku. V teoretické části se věnuje charakteristice dítěte předškolního věku. Blíže seznamuje s rozvojem pohybových dovedností a jejich nácvikem v přírodním prostředí. Dále se zabývá kognitivní složkou osobnosti předškolního dítěte a možnostmi jejího rozvoje v přírodě. Přibližuje problematiku edukace v prostředí lesa, druhy učení a metody nácviku v jednotlivých složkách osobnosti dítěte právě v lesním prostředí. Praktická část je kvalitativním výzkumem, použité jsou metoda dotazníkového šetření mezi učitelkami mateřských škol pro zjištění nejčastěji používaného edukačního prostředí, dále metoda standardizovaného testu pro děti 4-6leté pro zjištění úrovně motorických dovedností těchto dětí, a metoda diagnostického rozhovoru, která zkoumala vliv přírodního prostředí na poznatky dětí. Výsledky ve shodě s doloženou odbornou literaturou potvrzují kladný vliv edukace v přírodním prostředí na rozvoj několika složek osobnosti dítěte.
|
|
|
Psychodiagnostika v personální psychologii: kompetenční přístup při výběru zaměstnanců v hotelovém průmyslu
Šafr, Martin ; Wagnerová, Irena (vedoucí práce) ; Štikar, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá jedním z nejdiskutovanějších témat personální psychologie - výběrem zaměstnanců. Cílem práce je představit podrobný přehled vytváření výběrového postupu se zvláštním důrazem na různé metody výběru zaměstnanců. Pozornost je především věnována snaze zasadit tyto jinak běžné metody výběru zaměstnanců do nového rámce a nejnovějších způsobů jejich aplikace. Zvláštní důraz byl kladen na nové přístupy k metodě rozhovoru, testování kognitivních schopností, měření osobnostní rysů v práci a nové metody při vytváření assessment center. Zajímavou kapitolou je využití emočních faktorů jako kritérií pro výběr zaměstnanců a aplikace teorie attachmentu v pracovním prostředí. Značná část práce je také věnována metodám analýzy práce a vytváření kompetenčních modelů, jejich kritickému srovnání a aplikaci. Na základě předchozích teoretických pojednání je v empirické části proveden pokus o vytvoření konkrétního kompetenčního modelu určeného pro vedoucí pracovníky v hotelovém průmyslu a návrhy jeho praktického uplatnění.
|
host ::
RSS.