|
|
Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu
Pavlíková, Klára ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.
|
|
|
Koncept hybridní války v kontextu působení Státu Izrael
Wildová, Tereza ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem izraelského působení v Syrské arabské republice, a to v kontextu konceptu hybridní války. Text práce je rozdělen do tří částí. První část je věnována teoretickému uchopení konceptu hybridní války, a to, jakým způsobem je s konceptem nakládáno, jaká je odborná diskuse o konceptu a které nástroje a aktéři jsou považovány za relevantní. Druhá část sleduje samotné izraelské působení v Sýrii a to z hlediska jednotlivých využitých metod, ale i motivů a vzájemných vztahů. V neposlední řadě je analyzováno legislativní ukotvení izraelských aktivit. Třetí část se pokouší zodpovědět výzkumnou otázku: "Proč se Izrael uchyluje k využití hybridní války vůči Syrské arabské republice a jaké nástroje k tomu využívá" a podotázky "Do jaké míry je toto využití ofenzivní či defenzivní?", "Čím Izrael obhajuje své působení v Sýrii v kontextu mezinárodního práva?". S využitím teoretické analýzy a jednopřípadové studie, jakožto metod ke zpracování práce, bylo zjištěno, že Izrael se ke svému jednání uchyluje z několika důvodů, přičemž tím hlavním je otázka jeho bezpečnosti. Obává se hlubšího zapojení Íránu a jeho spojenců a snaží se udržet svou regionální hegemonii. Izraelské aktivity v Sýrii lze vnímat jako ofenzivní i defenzivní, a to zejména perspektivy, jak je na jeho konání nahlíženo....
|
|
|
Transformation of Jewish identity in post-war Czech and Luxembourg generations
Bronec, Jakub ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Brüll, Christoph (oponent) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Cílem práce je analyzovat a porovnat vývoj a změny židovské identity a židovství u poválečných židovských generací v letech 1945-1990 narozených nebo žijících v českých zemích (Čechy, Morava, Slezsko) a v Lucembursku. Výzkum se zaměřuje pouze na území českých zemí (Česká republika) a Lucemburska; nezahrnuje současné slovenské území. Záměrem autora je porovnat vývoj judaismu a židovské identity mezi příslušníky druhé a třetí poválečné židovské generace, kteří byli ovlivněni dvěma různými politickými systémy-západní liberální demokracií a východním komunistickým režimem. Práce si klade za cíl nalézt podobnosti a rozdíly v předem stanovených výzkumných kategoriích, které přímo i nepřímo ovlivnily život obou židovských komunit v Lucembursku a v současné České republice. Jednotlivé kategorie a faktory byly stanoveny následovně: cesta k judaismu a jeho formování ve dvou různých politických režimech; postoj ke státu Izrael a antisemitismus. Práce se snaží najít různé srovnávací parametry pro mezigenerační analýzu rozmanitých postojů k Izraeli, vlivu antisemitismu na poválečné židovské generace a porozumět procesům, které se podílejí na formování a předávání české a lucemburské židovské identity. Šedesát rozhovorů s českými, lucemburskými a slovenskými Židy upřesnilo a doplnilo kvantitativní výsledky...
|
|
|
Postava Elijáše v tanachu a rabínské tradici
Jirounková, Karolína ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavu proroka Elijáše a jeho činy během života i po něm. Bere v potaz jak křesťanskou, tak i židovskou tradici a pokouší se je propojit, popřípadě navázat jednu na druhou. Nejobšírněji se zabývá Knihami královskými a porozuměním jejich pasážím. Pokud je to možné, všechny překlady výkladů a použitých biblických pasáží jsou dány do kontextu a přeloženy do češtiny, tak aby bylo pro čtenáře snadné je pochopit. Pokud jsou některé oddíly obtížnější, přikládám i původní verzi, popřípadě verzi, s kterou jsem pracovala.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mentalita židovských osadníků na Západním břehu Jordánu: Antropologická studie
Žebrová, Jiřina ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce prozkoumává hloubku mentality židovských osadníků od radikálně religiózních po sekulárně pragmatické. Cílem je zhodnotit jejich vliv na politiku izraelských vlád a izraelskou společnost jako nacionální jednotku v průběhu historie. Dále také poukázat na fenomenologické základy, které osadnické hnutí vykazuje ať už z hlediska národní a teritoriální identity nebo z pohledu náboženské tradice. Práce je zpracována na základě pečlivého nastudování diverzní literatury, která se věnuje nejen židovským osadníkům samotným, ale také jejich roli ve vytváření staronové identity v mladém státě Izrael, stejně tak jako obecnému pojetí nacionálního cítění, teritoriální a kolektivní paměti a také správným historickým zařazením osadnické činnosti včetně jejího porovnání s komunitami mimo Izrael. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejen že osadníci žijící za Zelenou linií vykazují silné nacionální a religiózní prvky, ale také že tíhnou k radikálnějším podobám jednání se státními autoritami, stejně tak jako k řešení územích dilemat. Svým silným náboženským založením se tím pádem stávají mnohem nebezpečnějším a nevyzpytatelným prvkem izraelské společnosti, které nepřímo ohrožuje postavení státu v mírových jednáních a v očích mezinárodního prostředí. Hlavním zjištěním však zůstává fakt, že byť se...
|
|
|
Role IDF v socializaci a tvorbě národní identity jedince.
Studená, Silvie ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá metodou jedinečné případové studie příčiny vzniku specifické izraelské militaristické mentality a vliv izraelských ozbrojených sil na socializaci jedince. Dalším tématem je také to, jakou roli hraje povinná vojenská služba ve vytváření kolektivní identity a sdílených hodnot a mechanismus působení kohezního potenciálu armády na izraelskou společnost. Na závěr se také zmíním o socioekonomických dopadech, jaké má absence této služby na jednotlivce v kontextu fenoménu izraelské občanské společnosti.
|
|
|
Izrael a strategie odstrašení
Syruček, Václav ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá státem Izrael a jeho strategií odstrašení se za měřením na otázku, jak se měnila strategie odstrašení státu Izrael mezi roky 1967 a 2014. Teoretická část práce nejprve představuje koncept grand strategy. Následuje kapitola blíže představující strategii odstrašení, možné přístupy k vytvoření odstrašení a obecné cíle aktérů při snaze odstrašit jiné státní a nestátní aktéry od jejich chování. Praktická část práce představuje vývoj přístupu Izraele k odstrašení v jednotlivých historických obdobích se zaměřením na období mezi lety 1967 a 2014. Pro kontext jsou kratší kapitoly věnovány i období mezi Válkou za nezávislost a výhledům izraelské bezpečnosti po roce 2014. Na příkladech je ukázáno, že izraelské odstrašení se posouvalo od disproporční odvety k větší zdrženlivosti.
|
|
|
Od sionismu k antisionismu: Proměna vztahu Československa a Izraele na stránkách Rudého práva (1947-1953)
Eder, Ivana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce Od sionismu k antisionismu: Proměna vztahu Československa a Izraele na stránkách Rudého práva (1947-1953) pojednává o období, ve kterém došlo k přerodu vztahů Izraele a Československa. Nejprve se práce zabývá materiální a diplomatickou podporou, kterou Československo vznikajícímu státu Izrael poskytovalo. Následně rozebírá události, které vztahy obou států narušovaly a vedly k vzájemnému odcizení. V posledku popisuje období, kdy se země dostaly do otevřeného nepřátelství a Československo zaujalo velmi negativní postoj vůči sionismu. V práci jsou nastíněny dva pohledy na tyto události z let 1947-1953. První reprezentuje pohled historiků na základě faktů a dobových dokumentů. Druhý pohled poskytuje vhled do toho, jak světové dění interpretovala Komunistická strana Československa skrze svůj tiskový orgán Rudé právo. To bylo soudobým nejčtenějším periodikem s nákladem převyšujícím jeden milion, jehož úkol byl šířit propagandu, izolovat občany od režimu "nepohodlných" informací a směrovat je žádoucím směrem - tedy k Sovětskému svazu. Výstupem této diplomové práce je důkladná kvalitativní analýza relevantních článků Rudého práva a jejich následná komparace s historickým bádáním.
|
host ::
RSS.