|
|
Iraqi Kurdistan Region - the role of geopolitical agents on its future status
Simanová, Lenka ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať perspektívu získania nezávislosti Irackého Kurdistanu. S využitím normatívnych teórii secesie sa práca najskôr snaží dokázať, že požiadavky lídrov Irackého Kurdistanu na nezávislosť sú oprávnené a autonómny región skutočne spĺňa kritériá normatívnych teórii, ktoré by ho oprávňovali k secesii. Následne, v snahe zistiť perspektívu získania nezávislosti autonómnej jednotky vo vzťahu k vybraným regionálnym, ako aj svetovým politickým aktérom, je v práci aplikovaná teória americkej profesorky práva Mileny Sterio, ktorá artikuluje význam superveľmocí v procese získavania nezávislosti štátov. Teória Sterio je založená na predpoklade, že jednotka, ktorá sa snaží dosiahnuť svoju nezávislosť, ju nezíska bez súhlasu tých najsilnejších regionálnych a svetových politických aktérov. Za tým zámerom práca analyzuje postoj ôsmich najdôležitejších regionálnych a svetových veľmocí k nezávislému Irackému Kurdistanu. Práca taktiež pojednáva o povahe uznávania štátov, kde je poukázané na to, že v súčasnosti je uznanie chápané ako ad hoc politický akt, ktorý závisí na uvážení každého jedného štátu, čo v prípade Irackého Kurdistanu môže znamenať značnú prekážku. Okrem zahraničnej politiky sa práca zaoberá aj politickou situáciou v samotnom autonómnom regióne, pričom sa snaží...
|
|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
|
|
Analýza geopolitických vztahů Iráckého Kurdistánu s regionálními a globálními aktéry
Sommer, Filip ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Lepič, Martin (oponent)
Irácký Kurdistán představuje entitu, která je schopná samostatně operovat v mezinárodních vztazích. Tato práce vyhodnocuje jeho geopolitické postavení na základě analýzy vztahů s regionálními a globálními aktéry působícími v regionu. Za regionální aktéry jsou považovány Irák, Turecko, Írán a Sýrie, neboť jsou obývány významnou kurdskou populací a mohou tak mít vliv na možnou formaci Iráckého Kurdistánu. Za globální aktéry jsou brány Spojené státy americké a Ruská federace. Analýza zkoumá prohlášení vrcholných představitelů všech těchto výše zmíněných subjektů a je prováděna v časovém období od roku 2013 do roku 2017. Jejím cílem je zjištění, jak se změnilo geopolitické postavení Iráckého Kurdistánu po významných událostech, jež se staly v tomto období. Mezi ně patří příchod Islámského státu do regionu v červnu 2014 či vyhlášení kurdského referenda o nezávislosti v září 2017.
|
|
|
Genderová analýza postavení žen v Iráku - vliv současného konfliktu na život iráckých žen
Šámalová, Klára ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato rigorózní práce se soustředí na dopad současného konfliktu v Iráku na postavení žen v této zemi. Jedná se o rozšíření diplomové práce z roku 2007. S pomocí komparativní metody se snaží porovnat situaci iráckých žen během vlády strany Baas a Saddáma Husajna se stavem, který nastal po zahájení operace Irácká svoboda v roce 2003. Nejprve se práce zaměřuje na úlohu feminismu v oboru mezinárodních vztahů a všeobecný dopad válečných konfliktů na postavení žen. Oproti diplomové práci je zde nově zahrnuta kapitola věnující se roli žen v muslimských zemích. Další kapitola ve stručnosti pojednává o postavení žen před nástupem strany Baas k moci. Hlavní část rigorózní práce tvoří kapitoly čtyři a pět. Obě zahrnují několik podkapitol. Kapitola čtvrtá se věnuje roli žen během vlády strany Baas a Saddáma Husajna a je členěna podle časové linie. Pátá kapitola se zaměřuje na situaci žen v současném Iráku. Část postihující nynější konflikt je oproti diplomové práci rozšířená o nejnovější události let 2008 - 2010 a také o nově dostupná data. Obsahuje rovněž podkapitolu věnující se úloze žen v post-konfliktní rekonstrukci země. Poslední kapitola práce rozebírá situaci kurdských žen v severních částech této země. Ústřední otázka rigorózní práce zní: "Došlo k zlepšení či naopak k zhoršení postavení iráckých žen po...
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
| |
|
|
Vztahy turecké Strany spravedlnosti a rozvoje s iráckou Kurdskou regionální vládou a syrskou Sjednocenou demokratickou stranou v letech 2011 až 2014
Gümplová, Anna ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce porovnává vztahy turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) se syrskou Sjednocenou demokratickou stranou (PYD) a iráckou Kurdskou regionální vládou (KRG) mezi lety 2011 a 2014 na pozadí její politiky vůči kurdské menšině a přístupu ke Kurdské straně pracujících (PKK). AKP od svého nástupu k moci změnila přístup turecké vlády k řešení tzv. kurdské otázky a více se otevřela vyjednávání s PKK. Mírové procesy však provázely neustálé změny především v oficiálních postojích AKP. V roce 2011 AKP navázala užší, především ekonomické, styky s KRG. Toto pro obě strany výhodné partnerství se projevovalo i v jiných sférách například ve spolupráci v přístupu k PKK. V roce 2014 ale ukázalo i své limity, když Turecko KRG téměř vůbec nepomohlo vojensky v bojích proti ISIS. Přístup Turecka k syrské PYD byl od jejího založení nepřátelský, což se po vypuknutí syrské občanské války ještě více zhoršovalo, když PYD začala politicky i vojensky sílit. Práce popisuje rozdílné přístupy AKP ke KRG a PYD a zdůvodňuje je na pozadí problematiky kurdské otázky v Turecku.
|
|
|
Proces rozhodování dle Grahama T. Allisona: Americká administrativa a invaze do Iráku v roce 2003
Zrůst, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Proces decision-making dle Grahama T. Allisona: americká administrativa a invaze do Iráku" se ve svém textu věnuje aplikaci třech základních konceptuálních modelů zmíněného autora, které byly poprvé představeny a detailně rozvedeny v knize Essence of decision: explaining the Cuban missile crisis v roce 1971, na rozhodovací proces americké administrativy George W. Bushe vedoucí k invazi do Iráku v roce 2003. Modely racionálního aktéra, organizačního procesu a vládního procesu znamenaly ve své době v disciplíně Foreign Policy Analysis a studiu procesů decision-making přelom a i po mnoha desetiletích jsou v akademickém prostředí stále velmi ceněné. Cílem této práce bude skrze upravenou interpretaci otestovat jejich empirickou hodnotu a na základě odlišných perspektiv, které v rámci analýzy nabízejí, charakterizovat povahu vybraného rozhodovacího procesu. Práce klade největší důraz na odlišnost vnímání aktéra a způsob, jakým se tyto pohledy promítají na podobě líčení charakteru vybraného případu i samotné konečné akce. Analýza ve svém důsledku nabízí jasný přehled o příčinách a postupech vedoucích k realizování invaze, přináší důvody, proč je tento desicion-making proces považován často za defektní, a zároveň přibližuje vnitřní fungování první vlády George W. Bushe. Klíčová...
|
|
|
Mediální agenda deníku The Times před invazí do Iráku a vliv Ruperta Murdocha
Pavec, Jan ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Mediální agenda deníku The Times před invazí do Iráku a vliv Ruperta Murdocha" pomocí obsahové analýzy odpovídá na otázku, jak informoval britský deník The Times o Iráku měsíc před zahájením invaze v březnu 2003. Zároveň zkoumá, nakolik se ideologické rámce jeho zpravodajského pokrytí kryly s veřejně proklamovanými proválečnými názory jeho vlastníka Ruperta Murdocha. Pomocí historické analýzy odpovídá na otázku, jaký vliv mohl majitel na tento list mít. První kapitola představuje teorie o postavení médií ve veřejném prostoru a jejich vztah s politikou. Druhá kapitola popisuje Murdochův vliv na britskou politickou scénu mezi jeho vstupem na místní mediální trh v roce 1969 a invazí do Iráku roku 2003. Třetí kapitola nastiňuje historický vývoj předcházející vojenské akci se zvláštním zaměřením na britskou politickou scénu a reakci médií. Čtvrtá kapitola obsahuje mediální analýzu s charakteristikou britské mediální scény, zkoumaného deníku, metody výzkumu a jeho výsledky. V závěru shrnujeme výsledky obsahové i historické analýzy, propojujeme je s představenými teoriemi vztahu médií a politiky a interpretujeme je.
|
|
|
Souvislost americké invaze do Iráku v roce 2003 se současným rozmachem organizace Islámský stát v regionu Blízkého východu
Vejvodová, Nela ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Islámský radikalismus je v současné době jedním z celosvětově nejdiskutovanějších témat. Dostali jsme se do nové éry, která odstartovala na začátku století útokem na newyorské Světové obchodní centrum v roce 2001 - po něm prezident Bush vyhlásil válku světovému terorismu. Organizace Islámský stát představuje novou formu radikalismu, vymyká se jak svou krutostí, tak třeba i počtem zahraničních bojovníků, kteří se k němu připojili. Představuje obrovskou hrozbu pro křehkou stabilitu v regionu a potažmo i v Evropě. V první části své bakalářské práce s názvem "Souvislost americké invaze do Iráku v roce 2003 se současným rozmachem organizace Islámský stát v regionu Blízkého východu" se zabývám samotnou americkou invazí do země, ve druhé části popisuji vznik teroristické organizace al-Káida, později Islámský stát. Ve třetí části analyzuji různé faktory a konkrétní události, které ve výsledku poskytují odpověď na otázku, zda je invaze spojeneckých vojsk pod vedením Američanů jedinou příčinou aktuální krize v Iráku, potažmo na celém Blízkém východě.
|
host ::
RSS.