Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Trenz, Miloš ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Město Valašské Meziříčí leží v podhůří Moravskoslezských Beskyd, což mu dává specifický architektonický ráz. V jeho urbanistické struktuře jsou patrné historické kořeny, sahající do středověku. Jádro města je vymezeno třemi liniemi – řekou Bečvou, a dvěma důležitými dopravními tepnami, které odkazují na historické souvislosti. Centrum je svým charakterem přímo v kontrastu s okolní, převážně obytnou zástavbou. Dochází tedy k prostorovému konfliktu, který definuje hranici mezi městem a bydlením, hranici mezi „starým a novým“, nebo „velkým a malým“. Na této hranici leží i parcela určená pro návrh. Struktura historického jádra se vůči okolí vymezuje tím, že orientuje veškeré veřejné prostory, hlavní fasády a prvky městského parteru směrem k hlavnímu náměstí. Naopak na druhou stranu se postupně rozsypává. Tento fakt ničí historickou vazbu související s hradbami, které dříve jednoznačně ukončily centrum a umožnily mu tak uchovat si městský, osobitý charakter. Po vybudování gigantických staveb v okolí získává myšlenka „vymezení se“ a uzavření centra opět smysl. Na základě této úvahy je koncipován i návrh. Objekt vyplňuje prostor v jižní části bývalého hradebního okruhu a uzavírá osu, vedoucí pryč z hlavního náměstí. Toto gesto uzavření zdůrazňuje význam historických vazeb a centrální charakter struktury jádra města. Neklade si ambici stát se cílovým bodem, pouze usměrňuje způsob vnímání města, orientuje obyvatele k jeho významnějším prostorům a zamezuje prolínání centra a periferie. Zalomením fasády otočené k centru je stanoven nový pohledový cíl, kterým je výrazný strom ležící v průsečíku okružní ulice vnitřního okruhu bývalých hradeb a pěší komunikace směřující z periferie do centra. Zde je také vymezen nový městský prostor podpořený výškovou gradací hmoty objektu. Nově vzniklá linie tak propojuje centrum s periferií. Nahrazuje původní podchod a dává tak důstojnější možnost vstupu do města, než z podzemí. Objekt má tvar uzavřeného bloku - vymezuje celou parcelu, čímž reflektuje potřebu vybudovat přes celou její plochu podzemní garáže. Nevzniká tak urbanistické klišé a to co je nad terénem odpovídá tomu, co je pod ním. Celý objem je hmotově a provozně rozdělen do tří částí, které ve vazbě na okolí a význam jejich funkce postupně graduje. Touto gradací je dosaženo rozbití velikého objemu a současně naplnění hygienických požadavků. Jednotlivé hmoty od sebe odděluje ortogonální systém komunikačních os tvořený krytými pavlačemi, které se přes celou výšku propisují i na fasádách.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Fabián, Martin ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Hlavní myšlenka konceptu se zabývá odstraněním bariéry v řešeném území i mimo jeho rámec. Cílem je propojit historické jádro města Valašského Meziříčí s okolním prostředím a umožnit tak lidem, žijícím nebo se v místě pohybujícím co možná nejlepší sociální aspekty. Stávající situace naprosté dilatace lidí ze sídliště jejichž kroky míří na náměstí, do kostela či banky a nebo jen procházejí je strastiplná. Nesmyslné rozšíření komunikace na několika desítkách metrů o další jízdní pruhy této separaci pouze napomáha.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Musilová, Petra ; Hrabec, Josef (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Projekt se snaží respektovat jak zástavbu historického jádra města, tak reagovat i na obytnou panelovou zástavbu.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Mikulková, Veronika ; Vágner, Lukáš (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Pro řešené území byla zvolena funkce městské knihovny, která v současnosti sídlí v nevyhovujících prostorách, a bytový dům. Budovy svými hmotami dotváří dosud chybějící uliční čáru a reagují na ulice Sokolskou a Poláškovu, které vymezují území z jižní a severní strany. Nové objekty dotváří hranici mezi městským centrem a panelovou zástavbou, vymezují nové městské prostory - náměstí a parkovou zeleň.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Provazníková, Lucie ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Jedná se o projekt polyfunkčního domu na hraně historického centra Valašského Meziříčí a nové sídlištní zástavby. Projekt řeší problematiku parkování v dané lokalitě a poskytuje prostor pro obchody, administrativní prostory i bydlení. Jde o dům se dvěma podzemními a čtyřmi nadzemními podlažími, které se terasovitě svažují k jihu. Charakteristickým znakem tohoto projektu jsou střechy s intenzivní i extenzivní zelení.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Vojtová, Irena ; Ruller, Ivan (oponent) ; Trefil, Zdeněk (vedoucí práce)
Návrh polyfunkčního domu na kraji historického centra Valašského Meziříčí
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Serenčko, Igor ; Mikulášek, David (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Cílem Bakalářského projektu bylo navrhnout zástavbu do proluky ve Valašském Meziříčí, nacházející se v blízkosti historického centra města. Konceptem je kompaktní bytová zástavba s bydlením v 2-4.np, 1.np zahrnuje parkování a komerční parter. Cílem bylo navrátit parcele její původní funkci s maximálním využitím plochy parcely.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Hotař, Pavel ; Holiš, Hynek (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Parter je tvořen obchodními pasážemi kopírujícími pěší trasy obyvatel Valašského Meziříčí. Tím došlo k rozbití hmot obchodů, to jsem podpořil a roztříštil celý interiér parteru, čímž došlo k navýšení výstavních ploch obchodů a vznikl zajímavý reprezentační prostor. Ve vyšších podlažích se tento motiv opakuje na fasádách vnitřních teras, a to aby si obyvatelé domu navzájem nekoukali do oken.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Trenz, Miloš ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Město Valašské Meziříčí leží v podhůří Moravskoslezských Beskyd, což mu dává specifický architektonický ráz. V jeho urbanistické struktuře jsou patrné historické kořeny, sahající do středověku. Jádro města je vymezeno třemi liniemi – řekou Bečvou, a dvěma důležitými dopravními tepnami, které odkazují na historické souvislosti. Centrum je svým charakterem přímo v kontrastu s okolní, převážně obytnou zástavbou. Dochází tedy k prostorovému konfliktu, který definuje hranici mezi městem a bydlením, hranici mezi „starým a novým“, nebo „velkým a malým“. Na této hranici leží i parcela určená pro návrh. Struktura historického jádra se vůči okolí vymezuje tím, že orientuje veškeré veřejné prostory, hlavní fasády a prvky městského parteru směrem k hlavnímu náměstí. Naopak na druhou stranu se postupně rozsypává. Tento fakt ničí historickou vazbu související s hradbami, které dříve jednoznačně ukončily centrum a umožnily mu tak uchovat si městský, osobitý charakter. Po vybudování gigantických staveb v okolí získává myšlenka „vymezení se“ a uzavření centra opět smysl. Na základě této úvahy je koncipován i návrh. Objekt vyplňuje prostor v jižní části bývalého hradebního okruhu a uzavírá osu, vedoucí pryč z hlavního náměstí. Toto gesto uzavření zdůrazňuje význam historických vazeb a centrální charakter struktury jádra města. Neklade si ambici stát se cílovým bodem, pouze usměrňuje způsob vnímání města, orientuje obyvatele k jeho významnějším prostorům a zamezuje prolínání centra a periferie. Zalomením fasády otočené k centru je stanoven nový pohledový cíl, kterým je výrazný strom ležící v průsečíku okružní ulice vnitřního okruhu bývalých hradeb a pěší komunikace směřující z periferie do centra. Zde je také vymezen nový městský prostor podpořený výškovou gradací hmoty objektu. Nově vzniklá linie tak propojuje centrum s periferií. Nahrazuje původní podchod a dává tak důstojnější možnost vstupu do města, než z podzemí. Objekt má tvar uzavřeného bloku - vymezuje celou parcelu, čímž reflektuje potřebu vybudovat přes celou její plochu podzemní garáže. Nevzniká tak urbanistické klišé a to co je nad terénem odpovídá tomu, co je pod ním. Celý objem je hmotově a provozně rozdělen do tří částí, které ve vazbě na okolí a význam jejich funkce postupně graduje. Touto gradací je dosaženo rozbití velikého objemu a současně naplnění hygienických požadavků. Jednotlivé hmoty od sebe odděluje ortogonální systém komunikačních os tvořený krytými pavlačemi, které se přes celou výšku propisují i na fasádách.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.