Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ambivalence identity: kulturní tradice jako téma v současném českém a slovenském umění
Maixner, Miroslav ; Klodová, Lenka (oponent) ; Janečková,, Zuzana (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén nové přítomnosti odkazů k tradiční lidové kultuře v současném českém a slovenském umění. Důraz je přitom kladen na období od roku 2000 po současnost. Jádro práce tvoří kapitoly věnované umělkyním a umělcům, kteří v tomto období výrazněji tematizovali různé aspekty tradiční lidové kultury, a to buď coby dílčí prvek konkrétních projektů, nebo v podobě kontinuálního zájmu o danou oblast. Podstatou této části je ukázat šíři a heterogenitu zkoumaných projevů napříč mediálním spektrem. Hlavním záměrem celé práce je pak analýza a zasazení zkoumaných jevů do relevantního kontextu v rámci teorie a historie umění. Důvodem je jejich odlišná povaha od tematicky podobných projevů v 19. a 20. století. Při srovnání s aktuálními tendencemi v zahraničí se navíc ukazuje řada spojitostí, jako jsou vazby na environmentální problematiku, kritiku stavu společnosti a především na nové otázky spojené s osobní i kolektivní identifikací. Analýzu těchto fenoménů proto stavím na hybridním interdisciplinárním základě s využitím teoretických přístupů k identitě v sociálních a humanitních vědách. Činím tak jednak v úvodních teoretických kapitolách, hlavní těžiště ale spočívá v závěrečné analytické syntéze. Ta do značné míry staví též na datech získaných z rozhovorů s umělci, jejichž přepisy najde čtenář v příloze. V závěru je přiložena dokumentace kurátorských projektů a výstav realizovaných coby praktická část dizertačního projektu.
Tradice a obyčeje v české a ukrajinské literatuře 19. století
Golovan, Nelli ; Dolenská, Jana (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
(česky) Bakalářská práce se věnuje tradicím a obyčejům v české a ukrajinské literatuře 19. století. Práce obsahuje historickou část se stručným popisem vývoje české a ukrajinské literatury 19. století, ve které jsou popsané události, které měly na formování literatury tohoto období největší vliv. V analytické části se text věnuje významným českým a ukrajinským autorům, jakými byli Božena Němcová, Karolina Světlá, Karel Jaromír Erben, Taras Ševčenko, Hryhorij Kvitka- Osnovjanenko, Ivan Kotljarevskyj, Ivan Nečuj-Levyckyj a Mychajlo Kocjubynskyj. Díla těchto autorů jsou primární literaturou této bakalářské práce. Na základě studia literatury byly vyhledány ukázky tradic, obyčejů a pověr, které jsou spojené s životnými etapami člověka: narozením, zásnubami a svatbou, a smrti. Byla provedena komparace popisu lidových tradic v obou literaturách.
Loutka a její proměny v české lidové kultuře
Kleinová, Anna ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práce se věnuje fenoménu loutky, proměnám její funkce, typologii loutek a technologických postupům jejich výroby, zejména v české lidové kultuře. Dále sleduje vývoj loutky od jejího vzniku až do současnosti nejen v českém prostředí, ale i v evropském kontextu. Mimo jiné popisuje typické postavy ztvárňované loutkou, symboliku loutky a s tím spojené náměty her loutkového divadla v Čechách. Všímá si i profesí spjatých s loutkou - loutkářství a řezbářství. Také se pokouší o náhled na chápání loutky a loutkového divadla v současnosti v českém prostředí.
Vztah lokálních elit a lidových vrstev k tělům sebevrahů v době sekularizace společnosti (16.- 19. století)
Liepoldová, Tereza ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Cílem práce je nastínit proměnu vnímání sebevraždy a způsob zacházení se sebevra- hovým tělem na konci 18. a počátku 19. století. Hlavní důraz je kladen na proměnu po- stoje k tělům sebevrahů z hlediska nástupu nového medicínského vědění. Práce se rovněž zaměřuje na transformaci přístupu státu k otázce dobrovolné smrti, úpravu trestního práva a zavedení nových legislativních norem, které změnily přístup ke vnímání sebevra- hova těla a vedly k postupné dekriminalizaci sebevraždy. 1
Uses of Gaelic Folk Traditions in Selected Plays by W.B.Yeats, Augusta Gregory and J.M. Synge
Laurincová, Alžběta ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
1 Resumé Co se týče tématu irského národního dědictví, největší význam mají v tomto ohledu především nejrůznější aspekty tradičního irského vyprávění - tedy mytologického příběhu nebo lidové povídky - jako například staré národní tradice a další motivy, které je možno identifikovat jako charakteristické znaky irského literárního kánonu. Je důležité se na toto téma zaměřit a za pomoci děl nejranějších novátorů zmíněných žánrů ho dopodrobna rozebrat. S ohledem na téma se dá říci, že nejpodstatnější roli zaujímají především první představitelé žánru mytologického či lidového příběhu, kteří se aktivně účastnili procesu, zvaného "Keltská" nebo "Gaelská renesance," tedy William Butler Yeats, John Millington Synge a Lady Augusta Gregory. V této práci jsou jejich díla důkladně analyzována a poukazuje se v ní především na tradiční motivy a ostatní způsoby literárního zobrazení, které reprezentují národní dědictví Irů. Analýza se týká následujících děl: Deirdre od W. B. Yeatse, Deirdre bolestná od J. M. Syngea a kapitola z knihy Cuchulain z Muirthemne jménem "Osud synů Usnachových" od Lady Gregory. Před samotnou analýzou konkrétních děl jsou také vysvětlovány některé klíčové pojmy. Čtenář by měl být schopen rozpoznat kontext a seznámit se s nejvýznamnějšími událostmi, které se staly či děly v období konce...
Pohled členů folklorních souborů na folklor a folklorismus v ČR
Mudruňková, Kateřina ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem členů folklorních souborů na současný folklor a folklorismus v České republice. Předmětem první části je podoba tradičního folkloru, jeho charakteristiky a funkce, poté je pozornost zaměřena na další pojem folklorismus a komparaci těchto dvou na sobě závislých jevů. Zvláštní pozornost je při tomto srovnání kladena na prostředí, ve kterém se jevy folkloru a folklorismu projevují, jejich odlišné funkce a míru stylizace. Předmětem další části je vývoj postojů veřejnosti k folkloru v různých historických obdobích, které byly do velké míry ovlivněny vládnoucí společenskou třídou, dosavadní poznatky bádání o folkloru a folklorismu v českém prostředí, a také postoj českých i nadnárodních institucí k této části kulturního dědictví v současnosti. Folklorismus je také začleněn do širšího kontextu masové kultury a masové komunikace. Další část práce se zabývá folklorními soubory jako specifickými sociálními skupinami, které ve své činnosti vycházejí z folklorních pramenů a podílí se tak na uchování a rozvíjení folkloru, zároveň však plní roli volnočasové aktivity a vystupují jako obchodní artikl zaměřený na komerční úspěch. Podobný přístup je použit také pro popis folklorních souborů, na kterých jsou projevy folklorismu prezentovány. Na teoretické poznatky navazuje...
Nikita I. Tolstoj a moskevská etnolingvistická škola v evropském a českém kontextu (základní charakteristika a překlad textů
Bauerová, Jana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Mistrová, Veronika (oponent)
Obsahem této práce jsou komentované překlady pěti článků ruského etnolingvisty Nikity Iljiče Tolstého. Některé z nich pojednávají o teorii etnolingvistického přístupu k jazyku a ke kultuře Slovanů a jiné ukazují praktickou aplikaci takových metod na tradiční slovanskou kulturu. Představují tento přístup jako kontinuum vývoje lingvistických bádání, která mají své předchůdce, čerpají z bohaté tradice, ale zároveň svou minulost překračují a obohacují ji o nové pohledy, a tím i zcela mimořádným způsobem uchovávají a zároveň v novém světle ukazují odkaz našich předků. Součástí práce je kromě překladů i úvodní studie, která se věnuje obecné charakteristice etnolingvistiky, jejích cílů, předmětu, metod, různých směrů a dále pak jsou zde kapitoly, které představují vědeckou činnost N. I. Tolstého a členů moskevské etnolingvistické školy. Další součástí jsou vysvětlivky a komentáře k překladu, které objasňují pojmy z ruské kulturní tradice, jež nemusejí být v českém prostředí známy, či vysvětlují určité těžko přeložitelné pojmy.
Interpretace lidové zbožnosti: Od osvícenské "pověry" k postmoderní "spiritualitě"
Veith, Daniel ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Práce mapuje různé přístupy k fenoménu lidové religiozity, a to jak z perspektivy etnologie, tak i příbuzných humanitních věd. Lidovou religiozitu chápe ve smyslu lidové redakce oficiálních náboženských představ. Již od doby reformace v 16. století výrazněji docházelo ke snaze o disciplinaci (zcírkevňování) lidové religiozity. Osvícenství pak velmi přispělo k procesu "odkouzlení světa" (Max Weber). Výsledky těchto procesů jsou ilustrovány mimo jiné na příkladu rukopisných modlitebních knížek a na fenoménu lidového písmáctví. Osvícenský odsudek lidových "pověr" ve jménu racionality je uveden do souvislosti s postmoderním zájmem o tzv. "keltskou spiritualitu". Současná keltská spiritualita je specifický duchovní proud, který se odvolává na množství prvků z okruhu "tradiční" lidové religiozity. Analýza tohoto "druhého života" lidové religiozity ukazuje na kreativní reinterpretaci, která akcentuje představu světa jakožto stvoření.
Etnografika v Zápiscích Marie Červinkové-Riegrové
Svobodová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Studie se zabývá analýzou vnímání a popisu etnografik Marií Červinkovou-Riegrovou tak, jak se odrážejí v jejích Zápiscích. Tento základní pramen je doplněn o další prameny, především o Pamětní knihu Malče a rodinnou korespondenci. První část studie je věnována životopisu Marie Červinkové-Riegrové, který je nutným rámcem pro zkoumání jejího vztahu k etnografickým tématům. V další části jsou analyzovány Zápisky a možnost jejich využití pro etnografii. Následující kapitola se věnuje pojetí vlastenectví tak, jak je autorka Zápisků chápala. Vlastenectví je zde představeno jako jedno z východisek jejího zájmu o etnografika. Další kapitola se věnuje konkrétním projevům lidové kultury, lidovým zvykům apod. a jejich reflexi Marií Červinkovou-Riegrovou. Hlavní důraz Marie kladla na deskripci kroje. Následuje část týkající se náboženských poutí a posvátných míst. Poslední kapitola analyzuje konkrétní lidové zvyky a tradice dodržované v Riegrově rodině a na statku na Malči.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.