|
|
Interpretace lidové zbožnosti: Od osvícenské "pověry" k postmoderní "spiritualitě"
Veith, Daniel ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Práce mapuje různé přístupy k fenoménu lidové religiozity, a to jak z perspektivy etnologie, tak i příbuzných humanitních věd. Lidovou religiozitu chápe ve smyslu lidové redakce oficiálních náboženských představ. Již od doby reformace v 16. století výrazněji docházelo ke snaze o disciplinaci (zcírkevňování) lidové religiozity. Osvícenství pak velmi přispělo k procesu "odkouzlení světa" (Max Weber). Výsledky těchto procesů jsou ilustrovány mimo jiné na příkladu rukopisných modlitebních knížek a na fenoménu lidového písmáctví. Osvícenský odsudek lidových "pověr" ve jménu racionality je uveden do souvislosti s postmoderním zájmem o tzv. "keltskou spiritualitu". Současná keltská spiritualita je specifický duchovní proud, který se odvolává na množství prvků z okruhu "tradiční" lidové religiozity. Analýza tohoto "druhého života" lidové religiozity ukazuje na kreativní reinterpretaci, která akcentuje představu světa jakožto stvoření.
|
|
|
"Najdorf": Monografie zaniklé vsi na Vitorazsku.
Veith, Daniel ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Předkládaná práce na modelovém příkladu zaniklé obce Nová Ves u Klikova (1792-1953) mapuje specifický soubor tradičních subsistenčních praktik. V 18. století dochází obecně ve střední Evropě k výrazným změnám ve způsobu exploatace lesa. Zvýšená poptávka po palivovém a stavebním dříví vede k "racionalizaci" lesního hospodářství. Jako další energetický zdroj pro nově se rozvíjející průmysl je v této době objevena rašelina. Nová Ves u Klikova byla příkladem tak zvané novověké rašeliništní sídlištní kolonizace. Chalupnické usedlosti byly založeny na chudé rašeliništní půdě, která nemohla obyvatelům poskytnout dostatečnou obživu. Proto se zde v druhé polovině 19. století vyvinulo významné centrum domácké výroby slaměných ošatek a košíků z borovicových loubků. Zatímco touto pletařskou tradicí regionu se národopisná literatura již v minulosti zabývala, téma těžby a zpracování rašeliny ve vztahu k lidové kultuře je stále nezpracované. Proto práce klade důraz především na "kulturní dějiny rašeliny".
|
|
|
Interpretace lidové zbožnosti: Od osvícenské "pověry" k postmoderní "spiritualitě"
Veith, Daniel ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Práce mapuje různé přístupy k fenoménu lidové religiozity, a to jak z perspektivy etnologie, tak i příbuzných humanitních věd. Lidovou religiozitu chápe ve smyslu lidové redakce oficiálních náboženských představ. Již od doby reformace v 16. století výrazněji docházelo ke snaze o disciplinaci (zcírkevňování) lidové religiozity. Osvícenství pak velmi přispělo k procesu "odkouzlení světa" (Max Weber). Výsledky těchto procesů jsou ilustrovány mimo jiné na příkladu rukopisných modlitebních knížek a na fenoménu lidového písmáctví. Osvícenský odsudek lidových "pověr" ve jménu racionality je uveden do souvislosti s postmoderním zájmem o tzv. "keltskou spiritualitu". Současná keltská spiritualita je specifický duchovní proud, který se odvolává na množství prvků z okruhu "tradiční" lidové religiozity. Analýza tohoto "druhého života" lidové religiozity ukazuje na kreativní reinterpretaci, která akcentuje představu světa jakožto stvoření.
|
host ::
RSS.