|
|
Rozdíly v rozeznávání emocí u dětí předškolního věku
KÁPLOVÁ, Veronika
Cílem mé bakalářské práce je zmapování dovedností rozeznávání emocí u předškolních dětí. Teoretická část obsahuje vymezení emocí a jejich složek, pozornost je věnována obličejovému výrazu a také databázím obličejových výrazů. Posléze jsou popsány základní emoce a jejich obličejový výraz; jeho rozpoznávání je i obsahem v empirické části bakalářské práce. Dále je vyobrazen vývoj předškolního dítěte a jeho důležité mezníky. Empirická část zahrnuje rozhovory se dvěma učitelkami mateřské školky a vzorek 16 dětí (N = 16). Děti jsou následně rozřazeny do skupin, dle posouzení učitelek, zda mají problémy s uposlechnutím či ne a zda jsou z úplné/neúplné rodiny. Dále jsou mezi sebou porovnávány. Vzorek dětí se pohybuje od 4 do 5/6 let
|
|
|
Rozvíjení emoční inteligence u dětí předškolního věku skrze práci s knihou
Kašparová, Nikola ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na oblast rozvoje emoční inteligence u dětí předškolního věku skrze práci s knihou. Zabývá se problematikou emoční inteligence, její role při vývoji dítěte, a to v období předškolního věku. Teoretická část má čtenáře uvést do problematiky emoční inteligence a jejího vztahu k předškolnímu vzdělávání. V úvodu práce je charakterizováno období předškolního věku a jeho specifika v souvislosti s rozvojem emocí. Dále jsou definovány emoce, emoční inteligence a její význam rozvoje ve zvoleném předškolním období a navrhuje možnosti jejího rozvoje a vhodné způsoby práce (čtenářské strategie, model E-U-R). Na závěr byl vytvořen přehled vybraných titulů, které podporují rozvoj emocí. V rámci praktické části byl stěžejní metodou akční výzkum, který sloužil k ověření efektivnosti vytvořených lekcí na základě modelu E-U-R s využitím čtenářských strategií. Autorka realizovala akční výzkum v mateřské škole, kde pracuje, a veškeré lekce realizovala se svou třídou. Akční výzkum včetně realizace rozhovorů trval 3 týdny a celkem bylo zapojeno 81 dětí a 9 učitelek. Vyhodnocení akčního výzkumu probíhalo na základě zúčastněného pozorování, zhlédnutím videozáznamů a rozhovory s učitelkami, které se zúčastnily akčního výzkumu a přispěly k ověření lekcí v praxi. Výsledkem praktické části je...
|
|
|
Divadlo pro děti a jeho využití a vliv v pedagogické praxi
Bromová, Adéla ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na divadlo pro děti a jeho využití a vliv na pedagogickou praxi. Teoretická část pojednává o divadle pro děti a jeho historii, o vlivu pedagoga a specifiku divadla pro děti, ale i odlišnosti dětského diváka od diváka dospělého. Dále se teoretická část zaměřuje na emoce a emoční inteligenci, což s divadlem úzce souvisí. Výzkum v praktické části je zaměřen na Pohádka ptačí od Karla Čapka a pedagogy mateřských škol, jak s tématem tohoto představení ve svých TVP pracují.
|
|
|
Význam rozvíjení emoční inteligence na 1. stupni základních škol
Rázková, Tereza ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rozvíjení emoční inteligence na 1. stupni základní školy a klade si za cíl popsat strategie, metody a formy práce, které jsou efektivní ve výchově k emoční inteligenci žáků. V teoretické části vymezuje pojmy, které souvisí s tématem práce, jako je emoční inteligence a její klíčové složky. Dále se zabývá výchovou k rozvoji emoční inteligence, která je nepřímo obsažena v kurikulu pro 1. stupeň základních škol. Cílem empirické části je pomocí kvalitativní metody, a to hloubkových rozhovorů, zodpovědět otázky jak přemýšlí učitelé nad pojmem emoční inteligence, jaké strategie a metody volí k rozvoji emoční inteligence a s jakými problémy se u toho potýkají. Empirická část také poskytne pohled do cizojazyčného materiálu určeného k rozvoji emoční inteligence. Klíčová slova Emoční inteligence, sebevědomí, sebeovládání, empatie, motivace, prosociální chování.
|
|
|
Emoční inteligence a její srovnání u heterosexuálních a homosexuálních jedinců
Jelínek, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za své ústřední téma v teoretické části emoční inteligenci a podává přehled o tom, jak se chápání toho konstruktu vyvíjelo od jeho explicitního etablování. Sumarizuje též dva významné modely emoční inteligence a ukazuje přehled existujících nástrojů pro její měření, což je následováno výčtem studií o souvislosti emoční inteligence s vybranými oblastmi lidského života. Zahrnuty jsou též možnosti rozvoje emoční inteligence. Praktická část analyzuje kvantitativním výzkumem individuální diference v úrovni emoční inteligence a to srovnáním její celkové úrovně mezi heterosexuály a homosexuály. Výsledky potvrdily, že existuje významný rozdíl v úrovni rysové emoční inteligence mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a dále, že se heterosexuálové a homosexuálové od sebe odlišují v celkové emoční regulaci a v emočně-regulační strategii potlačování emocí. Replikována byla též zjištění, že ženy mají vyšší emoční inteligenci než muži a že jedinci posuzující se jako zdraví jsou emočně inteligentnější než ti, kteří se vnímají jako vážně nemocní. Klíčová slova: Emoční inteligence, emoční regulace, heterosexualita, homosexualita.
|
|
|
Emoční inteligence a strategie zvládání stresu u zdravotnických záchranářů
Sarisová, Kristina ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá emoční inteligencí a strategiemi zvládání stresu u zdravotnických záchranářů. Teoretická část podává informace o emoční inteligenci, o jejich modelech a možnostech měření. Poté je pojednáno o strategiích zvládání stresu, o jejích historických a teoretických přístupech, o typech těchto strategií a také o metodách, pomocí nichž zjišťujeme užívání konkrétního copingového stylu. Dále je popsána náplň profese zdravotnického záchranáře, kvalifikační požadavky pro výkon této profese a také kompetence a osobnostní charakteristiky záchranářů. Cílem empirické části práce je kvantitativně zmapovat míru emoční inteligence u záchranářů, preferenci copingových stylů u této populace a vzájemné souvislosti mezi těmito dvěma proměnnými.
|
|
|
Empatie učitele a žáků
Kryllová, Kateřina ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Tématem této diplomové práce je dovednost empatie učitele, žáků a její vztah k efektivitě učení. V teoretické části je vymezený pojem empatie a problematika definice tohoto pojmu. Autorka se dále věnovala tématu rozvoje empatie a jejímu vztahu k bezpečnému třídnímu klimatu. V diplomové práci jsou dále popsány faktory, které ovlivňují úroveň empatie u jedince. Práce vysvětluje roli empatie v komunikaci učitele a žáka a komunikační bloky, které projevování empatie brání. Dále je popsán vliv empatie na efektivitu vzdělávání v oblastech, ve kterých emoce žáků hrají klíčovou roli. V závěru teoretické části jsou uvedené také možnosti rozvíjení učitelovy dovednosti empatie a praktiky, kterými je možné rozvíjet empatii žáků v prostředí třídy na 1. stupni. V praktické části diplomové práce je cílem zjistit, jaké představy mají budoucí učitelé o empatii. Výzkum si klade za cíl zjistit, jak studenti učitelství definují empatii, zda si myslí, že mohou svou úroveň empatie rozvíjet, zda je možné rozvíjet úroveň empatie žáků ve třídě a jak. Druhým cílem praktické části je sestavení výukové lekce a její realizace. Lekce přinese výzkumníkům hlubší porozumění o tom, jak studenti učitelství nad tématem empatie přemýšlejí. K naplnění výzkumného cíle pracovala autorka s metodou dotazování a jejími respondenty byli...
|
|
|
Rozvoj emoční a sociální inteligence dětí předškolního věku prostřednictvím metod dramatické výchovy
Kortanová, Jana ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Rozvoj emoční a sociální inteligence dětí předškolního věku prostřednictvím metod dramatické výchovy Abstrakt Předkládaná práce představuje koncept emoční inteligence, jejíž úroveň se zakládá na znalosti a zvládání vlastních emocí, schopnosti sebemotivace, empatie a umění mezilidských vztahů. Zasazuje ji do kontextu evolučního vývoje a anatomie emocí a popisuje možnosti jejího rozvoje v rámci pedagogické práce. Hlavním cílem navrženého projektu bylo zhodnotit, zda lze v tomto směru rozvíjet děti předškolního věku pomocí pravidelných lekcí dramatické výchovy. K vyhodnocení byla použita metoda experimentu, která umožnila srovnání výsledků mezi experimentální a kontrolní skupinou. Děti experimentální skupiny vykazovaly po 5 měsících pravidelné dramatické práce výraznější zlepšení jejich emočních a sociálních dovedností oproti dětem kontrolní skupiny. Představený projekt tak poskytuje netradiční zdroj inspirace pro systematickou práci s dětskými emocemi v rámci běžného fungování mateřské školy. Klíčová slova: emoční inteligence, emoční a sociální dovednosti, dramatická výchova, předškolní věk
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.