|
|
Metafora v díle Vladimíra Holana
DVOŘÁK, Martin
Předkládána disertační práce se soustředí na problematiku metafor a jejich používání v literárních textech. V rámci několika různých teorií metafor se práce pokouší nejprve zachytit substituční pojetí, konkrétně na bázi Aristotelových spisů Poetika a Rétorika, posléze přechází k hodnocení teorie interakční, vzešlé od filozofů Ivora Armstronga Richardse a především Maxe Blacka. Zvláštní hledisko bude věnováno konceptu kognitivního obsahu metafor. Metodologická část práce je završena zhodnocením pragmatických přístupů k jazyku a k metaforám, hlavní úlohu hrají stať Donalda Davidsona "What Metaphors Mean", teorie řečových aktů v pojetí Johna Searla a úvahy Richarda Rortyho o nahodilosti jazyka. Práci zakončují tři případové studie vycházející z teoretických postulátů vymezených v metodologické části. Případové studie se zaměřují na poezii českého básníka Vladimíra Holana. Mapují autorovu metaforiku obsaženou v jeho díle v rozmezí konce 20. let až konce 40. let minulého století, jedna ze studií se zaměřuje také na řečové iniciace vyvolané jeho lyrikou 30. let v soudobé literární kritice.
|
|
|
Jeho Blahorodí, ctihodný nakladatel a knihkupec Ignác Leopold Kober (Nakladatelství I. L. Kober v letech 1845-1896)
JUKL, Jan
Předkládaná diplomová práce pojednává o nakladateli a knihkupci Ignáci Leopoldu Koberovi a vývoji jeho podniku v letech 1846 {--} 1866 v kontextu české společnosti druhé poloviny 19. století. Hlavní důraz je kladen na život I. L. Kobra a jeho vliv na soudobou českou kulturu a vzdělanost, zabývá se charakteristikou produkce jím vydávané, významná pozornost je věnována seznámení s příběhem Koberova největšího díla Slovníku naučného a jeho významu pro českou vzdělanost. Příběh Ignáce Leopolda Kobra, prvního českého moderního nakladatele, je v současné době nezpracován a téměř zapomenut, tento stav se pokouší práce alespoň částečně napravit. Cílem je představit nakladatelovu osobu jako muže, jež dovršil dílo doby staré, aby tak položil základ době nové.
|
|
|
Napoleon v reflexi české literatury na počátku 20. století
Chadraba, David ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s českou literaturou zabývající se osobou Napoleona Bonaparta od počátku 19. století až po první třetinu 20 století. Dále objektivně vystihnout a pokusit se vysvětlit hlavní názory autorů, které se projevily v jejich literárních dílech. Práce se zabývá reflexí osoby Napoleona Bonaparta v české literatuře a je formována tak, aby nastínila vývoj reflexe francouzského císaře od počátku 19. století až po první třetinu 20. století. Postupná chronologická syntéza klade důraz na stěžejní autory a jejich zlomová literární díla. Klíčové reflexi jsou podrobeni vybraní autoři působící na počátku minulého století, jmenovitě Jan Miloslav Kryštůfek, Josef Svatopluk Machar a František Josef Čečetka. Analýza děl s napoleonskou tématikou u vybraných autorů je doplněna o historický kontext doby a představení dalších autorů, kteří se totožným tématem zabývali. Na úvod práce jsou představeny možnosti přístupu k literárnímu dílu jako k pramenu. Tato kapitola je rozšířena o analýzu eseje Liona Feuchtwangera, zabývající se vztahem mezi historickou beletrií a historií. Na úvodní část navazuje stručný životopis Napoleona Bonaparta. Následně jsou představeny první literární zmínky o Bonapartovi v pramenech osobní povahy, kronikách apod. Rokem 1815 začíná analýza a představení děl...
|
|
|
Melancholické duše. Sociální dysfunkce a sociální fobie v české literatuře přelomu 19. a 20. století
Řezníková, Lenka
Příspěvek se zabývá inscenacemi sociálních dysfunkcí v české dekadentní literatuře poslední dekády 19. století. V období, kdy se v jiných proudech české literatury prosazuje jako téma davová společnost a davové jednání, se neoromantická, dekadentní a symbolistická literatura obrací naopak k reflexi extrémních forem individualismu. Inscenace patologických úzkostí se tu stává součástí široké dobové debaty o vztahu individualismu a modernizující se konzumní, konformní a manipulovatelné společnosti, který v průběhu a zejména na sklonku 19. století tematizovala pod různými hlavičkami i dobová psychologie. Patologický individualismus není v novoromantické, dekadentní a symbolistické literatuře inscenován ani jako něco, co si máme povinnost zvolit, ani jako cíl emancipačních snah, nýbrž jako stav, ke kterému jsou někteří jedinci v důsledku konkrétních a zcela neovlivnitelných faktorů „odsouzeni“. \n
|
|
| |
|
| |
|
|
Tradice a obyčeje v české a ukrajinské literatuře 19. století
Golovan, Nelli ; Dolenská, Jana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce se věnuje tradicím a obyčejům v české a ukrajinské literatuře 19. století. Práce obsahuje teoretickou část se stručným popisem vývoje české a ukrajinské literatury 19. století, ve které jsou zmíněné osobnosti, které měly na formování literatury tohoto období největší vliv. V praktické části se text věnuje významným českým a ukrajinským autorům, jakými byli Božena Němcová, Karolina Světlá, Karel Jaromír Erben, Taras Ševčenko, Hryhorij Kvitka- Osnovjanenko, Ivan Kotljarevskyj, Ivan Nečuj-Levyckyj a Mychajlo Kocjubynskyj. Díla těchto autorů jsou primární literaturou této bakalářské práce. Na základě studia vybrané literatury byly vyhledány ukázky tradic, obyčejů a pověr, které jsou spojené s takovými událostmi lidského života jako narození, zásnuby a svatba, pohřeb a také oslavy některých svátků. Tyto události jsou roztříděny a porovnávány. Součástí práce je pak také výzkum toho, zda, a v jaké míře, jsou zmíněné tradice, obyčeje a pověry v obou kulturách stále živé. Klíčová slova (česky) tradice pověry česká literatura ukrajinská literatura 19. století Ukrajina Česká republika svatba pohřeb Vánoce
|
|
|
Literární texty a jejich adaptace ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Nedbalová, Monika ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Nerlich, Lenka (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití literárních textů ve výuce češtiny jako cizího jazyka. První část práce shrnuje, jaké bylo postavení literatury v rámci jednotlivých metodických směrů v minulosti a dnes a také jaké místo přisuzují literatuře ve výuce cizích jazyků současné školské dokumenty (zejména Společný evropský referenční rámec). Součástí je též analýza učebnic češtiny pro cizince a dalších publikací z hlediska četnosti zařazení literárních ukázek, jejich typu a případné didaktizace. Teoretická část práce obsahuje také kapitoly zabývající se významem literatury ve výuce cizích jazyků, specifiky literárních textů a definicí čtenářské kompetence, které jsou důležitým východiskem pro praktickou část práce. Praktická část práce obsahuje čtyři návrhy hodin vystavěné na práci s konkrétními literárními texty (jeden text prozaický a tři básnické). Navržené hodiny jsou vhodné pro úroveň B1 a B1+ a kombinují četbu české literatury s výukou interkulturní kompetence (zejména důležitý je historický a kulturní kontext vzniku textů v období mezi lety 1948 a 1989). Návrhy hodin jsou doplněny zvukovými nahrávkami a pracovními listy pro žáky. Jedna z hodin obsahuje též reflexi z jejího ověření v praxi. Klíčová slova didaktika češtiny jako cizího jazyka, česká literatura, poezie, čtenářská kompetence,...
|
|
|
Uplatnění gotického románu v české próze první poloviny 20. století: žánrové analogie a variace.
Petrová, Zuzana ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se snaží postihnout žánr anglického gotického románu, který je jevem historickým, a dochází tak k jeho oživení vždy za určitých společensko-kulturních podmínek. Sledována je především jeho přítomnost v české próze první poloviny dvacátého století, a to v dílech Vítězslava Nezvala a Jiřího Karáska ze Lvovic. Kromě gotického románu, kterým se inspirovali oba autoři, se jejich díla nechala ovlivnit také poetikou surrealismu (Nezval) a dekadence (Karásek), v jejichž jménu spisovatelé tvořili. Ačkoliv je gotický román žánrem na pomezí umělecké a triviální literatury, vyskytuje se v literární tradici už stovky let a ovlivnil řadu dalších útvarů, v nichž žije dodnes.
|
|
|
Český sonet v první polovině 20. století
Hanus, Ondřej ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Ondřej Hanus Český sonet v 1. polovině 20. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá dějinami českého sonetu v letech 1885-1948. Na pečlivě vybraném materiálu je zkoumáno postavení konkrétních textů jak v dílech jednotlivých autorů (od Jaroslava Vrchlického po Jana Zábranu), tak i ve vymezeném literárněhistorickém období. To je rozděleno do tří etap (1885-1900, 1900-1930 a 1931-1948). Pozornost je věnována nejen aspektům formálním (metrum, rým, strofické členění), ale i funkčním (různé úlohy sonetu v daných etapách vývoje české literatury). Důležitou složkou práce je i přehodnocení klasické úzké formální definice sonetu. Ta je nahrazena mnohem širší definicí, která umožňuje za plnohodnotné sonety považovat i různé jejich experimentální varianty.
|
host ::
RSS.