|
|
Zpravodajský komiks jako nová forma on-line zpravodajství na webu ČT24
Králová, Helena ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zpravodajským komiksem, který publikují redaktoři on-line zpravodajství České televize na webu ČT24 od 20. května 2019. Tento formát v sobě propojuje komiks s televizním zpravodajstvím a má přilákat mladé publikum k obsahu vyráběnému Českou televizí. Koncept zpravodajského komiksu spočívá v tom, že se z reportáží odvysílaných v pořadech České televize za pomoci moderních technologií vyrobí několikastránkový komiks. Tato práce v praktické části mapuje proces výroby zpravodajského komiksu, který je díky mobilní aplikaci značně zrychlený. Dále je v ní popsáno, kdo se na jeho výrobě podílí a jaká témata jsou v něm zobrazována. Hlavním cílem práce je však zjistit, jestli zpravodajský komiks opravdu čtou mladí lidé, jimž je primárně určen. V kontrastu se základními hodnotami zpravodajství, které zpravodajský komiks musí splňovat, protože vychází jako obsah produkovaný veřejnoprávní institucí, stojí určitá umělecká kritéria kladená na komiks jako takový. I těmito odlišnými aspekty obou žánrů se předkládaná práce zabývá. Součástí teoretické části práce je i stručná historie komiksu v žurnalistice a proměna prezentace obsahu České televize na internetu a sociálních sítích v návaznosti na stále větší význam síťových médií.
|
|
|
Funkce obrazového editora v televizním zpravodajství
Hrabáková, Andrea ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Záruba, Robert (oponent)
Autorka se v této práci věnuje tématu funkce obrazového editora v televizním zpravodajství. Praktická část této práce sestává z charakteristik práce vybraných obrazových editorů, které vznikly na základě autorčina výzkumu v redakcích televizních stanic TV Nova a ČT 24. Praktická část dále zahrnuje srovnání jednotlivých funkcí obrazových editorů, popis jejich rozdílných znaků a analýzu obrazové informace hlavní zpravodajské relace ČT Události. Teoretická část zahrnuje témata mající přímou souvislost s funkcí obrazového editora. Tyto kapitoly se věnují digitalizaci, počítačové grafice, pravidlům vizuálního jazyka v televizním zpravodajství a podobě zpravodajských studií v souvislosti s používanou televizní technikou. Tato část zahrnuje také charakteristiky jednotlivých zpravodajských studií na TV Nova a ČT 24.
|
|
|
Vývoj mimořádného vysílání na ČT24 (2013-2018)
Mrzena, David ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Následující bakalářská práce Vývoj mimořádného vysílání na ČT24 v letech 2013 až 2020 vymezuje charakteristické prvky mimořádného vysílání, které v posledních letech ve vysílání ČT24 zaujímá stále dominantnější postavení. Zároveň práce podává ucelený pohled na vývoj mimořádného vysílání na ČT24. Hlavní metodou výzkumu byla kvalitativní analýza obsahu zaměřující se na porovnání čtyř vybraných mimořádných vysílání, které v daném roce svým rozsahem a vážností platily za nejvýznamnější mimořádná vysílání pro zpravodajství ČT24. Ve stanovém intervalu v nich práce hledá vývoj prvků, kterými jsou například přechod z kontinuálního vysílání do mimořádného vysílání, role moderátorů, výběr hostů nebo stopáž a vývoj obsahu samotného mimořádného vysílání na ČT24. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se členy redakce zpravodajství ČT24 přináší pohled do zákulisí mimořádného vysílání stanice, charakterizuje strukturu mimořádného vysílání a také popisuje podněty ke změnám ve struktuře vysílání ČT24, které proběhly v roce 2013.
|
|
|
Komunikace ČT24 mimo obrazovku
Nevšímalová, Aneta ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Diplomová práce 2020 Aneta Nevšímalová Diplomová práce analyzuje komunikaci veřejnoprávní stanice ČT24 na sociálních sítích a webu ČT24 a zjišťuje, zda je tento způsob komunikace efektivní a pro konzumenty sociálních sítí a internetového zpravodajství atraktivní. Odpovídá také na otázku, zda se ČT24 touto aktivitou na internetu snaží k televizním obrazovkám přilákat mladší diváky. Teoretická část se zabývá způsobem komunikace ČT24 na sociálních sítích i webu ČT24 a obsahem, který na těchto platformách ČT24 zveřejňuje. Tato část je doplněna o informace, které byly získány na základě rozhovorů. Výzkum ve formě komparativní analýzy příspěvků v televizním vysílání i na internetových platformách ČT24 se zaměřuje na efektivitu komunikace ČT24 na sociálních sítích a webu ČT24 a demonstruje, jakým způsobem se veřejnoprávní televize svým obsahem přizpůsobuje konzumentům těchto platforem. Součástí analytické části je i dotazník, který odpovídá na otázky, nakolik jsou tyto platformy ČT24 pro mladší uživatele atraktivní.
|
|
|
Typologie pořadu a programová struktura kontinuálního vysílání ČT24
Klepáčová, Sára ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Kruml, Milan (oponent)
Typologie pořadu a programová struktura kontinuálního vysílání ČT24 Sára Klepáčová Anotace Podstatou diplomové práce je definovat a následně analyzovat jeden z televizních pořadů zpravodajské stanice ČT24 - Studio ČT24. Jedná se o specifický typ kontinuálního vysílání, který ČT24 svým divákům nabízí každý den, sedm dní v týdnu, jako jediná v České republice, a který je svým způsobem jedinečný i mezi ostatními pořady evropských veřejnoprávních médií. Teoretická část se zabývá standardními postupy práce ve zpravodajství - od získání informace po zasazení zprávy do vysílacího scénáře. Je doplněna o faktické poznámky, které pro potřeby práce poskytl zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT24 František Lutonský. Výzkum se ve formě kvantitativní obsahové analýzy soustředí na strukturu samotného pořadu, a především na jeho obsah. Na vzorku čtyř celých týdnů ze čtyř programových období demonstruje strukturu a skladbu kontinuálního vysílání zpravodajské stanice ČT24. Zaměřuje se také na změnu skladby vysílání v případě mimořádné události, a to vše v kontextu divácké sledovanosti.
|
|
|
Mediální pokrytí teroristických útoků v Evropě a ve světě na příkladu zpravodajství ČT 24
Musil, Jakub ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Teroristické útoky jsou v poslední době v Evropě opět na vzestupu a stávají se proto vděčným mediálním tématem. Zajímavou skutečností je však na první pohled patrný výrazně větší mediální prostor, který dostávají v českých médiích útoky v evropských zemích na rozdíl od teroristických útoků jinde ve světě. A to i v případě, že počet obětí takových útoků je často mnohanásobně větší než v Evropě. Tato práce se zaměřuje na mediální pokrytí teroristických útoků ve zpravodajské televizi ČT24. V první části práce se autor nejprve zaměřuje na teoretická východiska terorismu, na jeho charakteristiku a definice. V další části se pak věnuje televiznímu zpravodajství se zřetelem ke zpravodajství stanice ČT24. Autor charakterizuje ČT24 jako národní zpravodajskou stanici a popisuje její běžné i mimořádné vysílací schéma. V analytické části práce se pak autor zabývá pokrytím vybraných teroristických útoků v Pákistánu, Španělsku, USA a Egyptě a snaží se zjistit, jak se ČT24 těmto útokům věnovala. Důraz klade především na kvantitativní obsahovou analýzu mediálního pokrytí a na kvantifikaci typů zpravodajských příspěvků, které ke zpravodajskému pokrytí útoků ČT24 využívala.
|
|
|
Multitasking jako jeden z projevů konvergence audiovizuálních médií
Mičke, David ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Kasík, Pavel (oponent)
Primárním cílem této práce je zjistit, do jaké míry se projevuje mediální multitasking, jakožto v posledních 20 letech vzrůstající fenomén v příjmu mediálního obsahu ve vysílání zpravodajských stanic. Výzkumný vzorek sestává z české stanice ČT24, britské BBC News a mezinárodní verze americké stanice CNN. V teoretické kapitole je v základních pojmech a konceptech vysvětlen termín konvergence v mediálním prostředí; v návaznosti na to je obsažena i část věnovaná konkrétním důsledkům konvergence v audiovizuálních médiích, s čímž je spojen i multitasking, jehož původu, příčinám rozvoje a vlivu na lidské kognitivní vnímání se práce také věnuje. Právě na multitasking jako čím dál častější formu mediálního příjmu reagují i zmíněné televizní stanice. V obrazové analýze technických kódů souvisejících s multitaskingem, která byla prováděna na všech stanicích po dobu jednoho týdne, jsou zdůrazněna specifika oněch stanic. Obsažena je i komparace rozdílů mezi danými stanicemi.
|
|
|
Využití sociálních sítí ve zpravodajském pokrytí povodní 2013 na ČT24
Brendlová, Ellen ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím sociálních sítí v mimořádném kontinuálním vysílání ČT24 při povodních v červnu 2013. V teoretické části popíšu fenomén občanského žurnalismu a zaměřím se na sociální sítě v souvislosti s využitím pro zpravodajské účely. Následně se budu věnovat zpravodajské stanici ČT24. Stručně popíšu základní schéma vysílání a zmíním možnost interakce s diváky při mimořádných situacích. V souvislosti s tématem práce připomenu využití sociálních sítí ve vysílání ČT24 při povodních v roce 2010. Cílem praktické části práce bude zjistit, do jaké míry tato zpravodajská stanice využívala informace od diváků ze sociálních sítí, v jakém poměru v nich byly zastoupeny konkrétní sociální sítě a v jakém poměru šlo o text, fotografie a videa. Následně budu zjišťovat, na jaké oblasti byla v rámci pozorovaných dnů zaměřena pozornost a jakým způsobem byly konkrétní materiály vybírány, aby přispěly k lepší informovanosti diváků. Budu analyzovat, jak se počet vstupů zástupců divize Nová média ČT ve vysílání s ohledem na vývoj situace měnil a zda dokázaly prezentované materiály nahradit nepřítomnost reportéra na místě.
|
|
|
Mediální obraz krymské krize ve zpravodajství Russia Today, CNN a ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce zkoumá mediální obraz krymské krize ve zpravodajství českého kanálu ČT24, ruské stanice RT a americké televize CNN. Práce se zprvu zabývá teoretickými východisky a podobnými studiemi, které zkoumaly rámce mediálních pokrytí nejen válečných konfliktů. Dále představuje stručnou historii Ukrajiny a poukazuje na možné příčiny vzniku krymské krize. Práce obsahuje časovou osu vzniku krymské a ukrajinské krize na přelomu let 2013 a 2014 a jejího průběhu. V metodologické části stanovuje kritéria pro výzkum a rozsah zkoumaného materiálu. Po metodologické části následuje analýza, která se zabývá tím, jakým zdrojům sledované kanály dávaly větší důraz, jací političtí aktéři měli do zpravodajství přístup, jaká témata jednotlivé televizní stanice považovaly za důležitá, jak označovaly jednotlivé aktéry a události a jak je zobrazovaly. V závěru srovnává jednotlivé mediální obrazy a rámce krymské krize ve zpravodajství zkoumaných kanálů.
|
|
|
Mediální obraz zrušení Dělnické strany ve zpravodajství ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Práce se zabývá tím, jak Česká televize informovala na svém kanálu ČT24 v rámci zpravodajské relace Události o druhém soudním procesu s extrémní Dělnickou stranou, kterou později Nejvyšší správní soud rozpustil. Stalo se tak vůbec poprvé v historii samostatné České republiky. Práce se zpočátku zaměřuje na představení problematiky extremismu a vysvětlení základních pojmů. Poté přechází ke stručnému výkladu historie pravicového extremismu v českých zemích od dvacátých let dvacátého století po současnost. Na základě historie extremismu práce popisuje historii Dělnické strany a Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejichž existence přímo na historii českého pravicového extremismu navazuje. V praktické části se pak práce zabývá samotným zpracováním reportáží o soudu s Dělnickou stranou. Všímá si hlavně obrazového a jazykového zpracování, objektivity, vyváženosti, udělené míry důležitosti či tematického zaměření a toho, jak redaktoři ČT pojali obraz jednotlivých aktérů reportáží a jak se postavili k důkazům o spojení Dělnické strany s neonacistickou scénou.
|
host ::
RSS.