|
|
Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová
Navrátilová, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová" se zabývá postavením afroamerických žen na počátku 60. let, kdy se myšlenky hnutí za občanská práva poprvé dostaly do prostředí afroamerické komunity žijící v izolovaném státě Mississippi. Studie využívá biografickou metodu jako sondu do této uzavřené společnosti, jejíž hlavním objektem je Fannie Lou Hamerová, jedna z místních aktivistek, která navzdory rasistickým útokům, genderové a třídní diskriminaci prokázala svou odvahu a vůdčí schopnosti a stala se mluvčí nejen Svobodné demokratické strany Mississippi, ale také samotného hnutí za občanská práva. Případová studie zkoumá na základě zkušeností Fannie Lou Hamerové, jakým způsobem se afroamerické ženy do hnutí za občanská práva zapojovaly a jaké překážky musely jako aktivistky dennodenně překonávat. První část práce se věnuje obecněji prvotním vlnám aktivismu ve státě Mississippi a taktikám, které místní lídři využívali k mobilizaci venkovských Afroameričanů. Kromě analýzy role žen na místní úrovni se práce věnuje také problematice rasové, genderové a třídní diskriminace. Druhá kapitola zkoumá, jaký vliv měly tyto překážky na konkrétní osobu Fannie Lou Hamerovou. Následně se kapitola zabývá rolí Fannie Lou...
|
|
|
Dějiny a přítomnost afirmativních opatření (pozitivní diskriminace) v USA, České republice a dalších vybraných zemích.
Štědroň, Jakub ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Sulitka, Andrej (oponent)
Výrazem afirmativní akce je myšlen soubor opatření, která usilují o zvýšení zastoupení žen a menšin na pracovním trhu, v oblasti vzdělávání či politice, kde byly tyto skupiny historicky znevýhodněny. Při hledání původu afirmativních opatření jsem začal na samém počátku americké historie, kde jsem na příkladu otroctví a segregace chtěl poukázat na to, jak silné a dlouhé toto znevýhodnění bylo. Od konce 60. let byl tento název používán pro politiku, která se nespokojila pouze se zákazem diskriminačních praktik na základě rasy, původu či pohlaví v oblasti zaměstnávání či vzdělávání, ale aktivně se zasazovala o zpřístupňování možností pro ty, kterým byly historicky upírány, poškozovaly je i nadále zažité praxe v některých oblastech vzdělávání a zaměstnávání či v nich byli vzhledem ke svému významu podreprezentováni. Ve snaze vykreslit tento fenomén nezkresleně jsem ve své práci dal prostor jak stoupencům afirmativních opatření, tak jejich kritikům. Byl jsem si též vědom, jak kontroverzně toto téma současná americká společnost vnímá. Práce dochází k závěru, že afirmativní akce tak, jak jsou v současnosti nastaveny, již nefungují efektivně. Klíčová slova: afirmativní akce, afirmativní opatření, pozitivní diskriminace, diskriminace, segregace, USA, Afroameričané, ženy, kvóty, Česká republika, Romové
|
|
|
Disfranchising Prisoners in the U.S. - New Means of Segragation?: Case Study of Commonwealth of Virginia
Pánková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce Omezovaní volebního práva vězňů v USA - nový nástroj segregace?: Případová studie státu Virginie se zabývá rovností v uplatňování trestního práva ve Virginii. Cílem této práce je určit, zda je systém trestního práva ve Virginii používán k diskriminaci menšin a zda uplatňované zákony a postupy vytvářejí z Afroameričanů skupinu druhořadých občanů. V první kapitole se zaměřím na data a historii omezování volebních práv vězňů ve Virginii. Ve druhé kapitole budu zkoumat dopady odsouzení, např. ztrátu volebního práva, zaměstnání, sociálních benefitů a rodičovské zodpovědnosti. Třetí kapitola se bude věnovat reformám v oblasti volebních práv vězňů, uskutečňovaným pomocí schválení dodatku k ústavě, soudním rozhodnutím a činností guvernéra. Ze studie vyplývá, že systém trestního práva ve Virginii je využíván k diskriminaci černochů a že uplatňované zákony a postupy vytvářejí z Afroameričanů skupinu druhořadých občanů.
|
|
|
Specific Grammatical Features of African-American Vernacular
Nelson, Sabina ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Popelíková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá gramatickými rysy hovorové afroamerické angličtiny (AAVE). V teoretické části nalezneme základní informace týkající se této variety a přehled morfologických a syntaktických jevů, kterými se liší od standardní americké angličtiny (SAE) a dalších hovorových variet. Práce čerpá především z monografie Lisy Green: African American English: A Linguistic Introduction (2002), která představuje novější a nejpodrobnější popis AAVE, který máme k dispozici. V závěru teoretické části se objevuje krátké shrnutí typických rysů SAE, které slouží pro porovnání s AAVE. Praktická část práce představuje analýzu sto morfo-syntaktických rysů této hovorové variety objevujících se ve třech současných afroamerických dílech: The Color Purple od Alice Walker, Beloved od Toni Morrison a Brothers and Keepers Johna Edgara Widemana. Většina rysů je objevena v oblasti morfologie sloves, která je obecně bohatá ne nestandardní rysy v jakékoli hovorové varietě. Nestandardní rysy se však objevují i v dalších slovních druzích a syntaktických konstrukcích.
Klíčová slova: afroamerická hovorová angličtina, hovorový jazyk, afroameričané, gramatické rysy, morfologické a syntaktické rysy
|
|
|
Malcolm X a jeho význam v hnutí za práva Afroameričanů
Marinovová, Klára ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce "Malcolm X a jeho význam v Hnutí za práva Afroameričanů" pojednává o životě, ideologii a filosofii Malcolma X, představitele radikální větve Hnutí za občanská práva Afroameričanů. Práce vychází v první části z nacionalistických myšlenek černošské hrdosti a výjimečnosti Marcuse Garveyho, které Malcolma v dětství silně ovlivnily. V druhé části potom z neustálého teroru ze strany rasistických skupin a tlaku společnosti, jež měly za následek rozpad jeho rodiny a Malcolmovu následnou dlouholetou kriminální činnost v ulicích newyorské čtvrti Harlemu. Text se dále věnuje i Malcolmově pobytu ve vězení, setkání se s vírou Národa islámského a následné konverzi na islámskou víru a počátkům jeho kazatelské kariéry. Významná pasáž je věnovaná komparaci myšlenek a postojů Malcolma X s mnohdy uznávanějším představitelem umírněné větve Hnutí Martinem L. Kingem. Pozdější odchod Malcolma z Národa islámského a pouť do Mekky znamenala důležitý mezník v jeho životě a měla za následek změnu postojů, které se do předčasného ukončení Malcolmova života neustále přetvářely a vyvíjely. Na základě analýzy životních zkušeností a z nich pramenících postojů a přesvědčení v celé řadě delikátních otázek, jako je užívání násilí, separace od bílé společnosti, či černošská hrdost a uvědomění, vyhodnocuje nejen jeho...
|
|
|
The African-American Slave Narrative in Context: Frederick Douglass and Harriet Ann Jacobs
Chýlková, Jana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
in Czech Cílem této práce je snaha odkrýt nové perspektivy v pohledu na žánr nazývaný vyprávění afroamerických otroků. Proto je žánr prezentován v širších historických, sociopolitických a genderových souvislostech a okolnosti vztahující se k jeho vývoji a k jeho současné literární kritice jsou stručně nastíněny. Výchozím bodem je stručné pojednání o definicích, které kritici, v závislosti na zvolených kritériích, stanovují různým způsobem. Různorodost textů a jejich hlasů je diskutována v souvislosti s Mosesem Grandym a jeho Vyprávěním o životě Mosese Grandyho donedávna zotročeného ve Spojených státech amerických. Grandyho vyprávění, popis života otroka na moři, je podrobeno rozboru. Tradiční, uniformní narativní struktury jsou porovnávány s úryvky díla, kde je možné nalézt některé aspekty jeho maskulinní identity problematizované institucionalizovaným otroctvím. Tato práce se zejména snaží ukázat, že zatímco konvenční struktura příběhů předem definující jejich osnovu a témata je popsána Jamesem Olneym, žádná obecně uznávaná definice žánru neexistuje. V důsledku dosaženého závěru je žánr definován pro účely této práce. Poté, co jsou hlavní příznačné rysy žánru projednány a definice žánru vyprávění afroamerických otroků je ustanovena, následují kapitoly věnující se podrobnějšímu rozboru dvou...
|
|
| |
|
|
Vývoj afroamerické menšiny v Atlantě
Kubeš, Filip ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Město Atlanta v Georgii je v současné době považováno za "černou Mekku" Spojených států Amerických. Pojmem "černá Mekka" je označováno sídlo, které nejvíce přitahuje afroamerické občany, kteří zde posléze hledají lepší životní podmínky a zejména lepší pracovní příležitosti. Tento fakt je poněkud překvapující už z toho důvodu, že Atlanta leží v regionu takzvaného hlubokého Jihu, kde byla situace amerických černochů po dlouhou dobu výrazně složitější než v jiných částech země, mimo jiné i kvůli existenci nespočtu diskriminačních segregačních zákonů souhrnně označovaných zákony Jima Crowa. Tyto zákony platily v Georgii od počátku až do poloviny 60. let dvacátého století. Tato práce by měla odpovědět na otázku, jaké faktory ovlivnily, že se z jižanského města, jakým je Atlanta, stalo černochy celonárodně vyhledávané místo pobytu, a jak bylo těchto faktorů v průběhu vývoje města dosaženo. V práci je použito metody případové studie. Atlanta se stala černou Mekkou díky tomu, že se jí podařilo splnit několik podmínek. Afroameričané mají město politicky pod kontrolou, město nabízí Afroameričanům velmi dobré pracovní příležitosti, fungují zde kvalitní vzdělávací instituce a vztahy s ostatními skupinami obyvatel jsou relativně dobré. Těchto bodů bylo dosaženo mimo jiné díky jednání osob jako byl například...
|
|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
| |
host ::
RSS.