|
|
Morální rozměr estetické zkušenosti v pragmatické pedagogice
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
V rámci koncepce pragmatické pedagogiky je podstata výchovného působení spatřována ve zkušenosti, jejímž prostřednictvím jedinec rozvíjí a usměrňuje své schopnosti. Umění poskytuje formu specifické zkušenosti, na jejímž základě lze kultivovat kognitivní a emocionální podmínky hodnotících soudů a tím přispívat k morálnímu rozvoji dítěte. Procesy prožívání, interpretování a hodnocení uměleckého díla totiž vychází z běžných životních zkušeností a souvisí jak s jedinečnými předpoklady jedince, tak s podmínkami určitého socio-kulturního prostředí, v němž žije.
|
|
|
Estetická zkušenost zahrady: Mezi uměním a přírodou
Veselá, Marie ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Práce se bude věnovat mimoumělecké estetice, konkrétně fenoménu zahrady. Zahrada je jedinečný prostor balancující mezi umělým a přírodním, diverzifikovaný prostor plný kontrastů a otázek žádajících si vysvětlení. Cílem práce je proto ujasnit nejen její smíšenou povahu, ale lokalizovat i specifičnost estetické dimenze při jejím oceňování. Nejprve bude určitým způsobem vymezeno pole estetična v umění a v přírodě, následně bude pozornost soustředěna právě na postavení zahrady mezi těmito dvěma oblastmi. Zvláštní pozornost pak bude věnována aspektu ohraničení, resp. rámce, ať už fyzickému či interpretačnímu. Práce bude sledovat ohraničení jako distinktivní faktor a zároveň společný prvek spojující zahradu s uměním a přírodou.
|
|
|
Estetická zkušenost ruin
Pechoušková, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje základnímu vymezení ruin, chátrajících objektů jako specifických estetických objektů. Taková místa lákají návštěvníky z mnoha důvodů a jedním z již tradičních je právě vyhledávání specifického estetického prožitku. Cílem této práce je identifikace povahy tohoto prožitku prostřednictvím srovnání s dvěma základními typy estetických objektů: uměleckými díly a přírodními estetickými objekty. Příroda a kultura jsou dvě oblasti, které jsou od sebe často důsledně oddělovány. Ruina je objektem, který nenáleží již zcela do říše artefaktů, ale zároveň není ani zcela přírodním elementem. Primární literatura vychází převážně z oblasti současné environmentální estetiky, doplněna je o některé základní tituly tzv. "estetiky ruin" či "estetiky zpustlosti". Závěr práce se věnuje využití dosažených zjištění pro průzkum estetické specifičnosti novodobých ruin, jako jsou opuštěné továrny, nemocnice, školy, hotely a další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Emotions in fiction
Martinková, Zuzana ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Zameraním predloženej práce sú emočné reakcie na fikčné diela v procese estetického prežitku. Vzhľadom na to, že sa jedná o emócie vyvolané fikčnými charaktermi a dejmi, otvára sa otázka ich povahy a ,,pravosti". Na základe súčasných teórií emócií (predovšetkým Antonia Damasia) sa práca zaoberá našimi emocionálnymi reakciami na fikciu v kontexte estetického prežitku skúmaním dôležitých faktorov, ktoré sú jeho súčasťou: imaginácie, identifikácie, empatie, sympatie, simulácie a ich role nielen pre naratívne porozumenie fikcie, ale aj hlbšie pochopenie povahy našich emočných reakcií na fikčné diela. Na základe vymenovaných aspektov práca vyhodnocuje charakter emócií pri recepcii fikcie a vyúsťuje v skúmaní prínosu emočného prežitku fikcie pre recipienta. Uvažuje nad emóciami ako nástrojom k poznávaniu a snaží sa vzhliadať na emócie ako na kognitívne-hodnotiaci faktor. Kľúčové slová : emócie, fikcia, estetický prežitok, empatia, simulácia
|
|
| |
|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
|
|
Empatie a umění
Huleja, Jan ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Předkládaná práce se pokouší dokázat historickou i ideovou provázanost pojmů empatie a umění. Schopnost empatie se dokonce stala východiskem celé jedné estetické školy, která na ni pohlížela jako na hlavní princip estetické zkušenosti. V práci se nejprve pokusíme o interdisciplinární představení pojmu, ve kterém bude empatie nahlédnuta z pozice fenomenologické filozofie, psychologie a kognitivní vědy. Poté se zaměříme na vznik a vývoj "klasických" estetických teorií vcítění 19. století a počátku 20. století, jež postupně představíme a okomentujeme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zahrada jako estetický objekt
Matějková, Magdalena ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tato práce je věnována zahradě coby jedinečnému předmětu estetického oceňování. První část práce odkrývá některá specifika tohoto estetického objektu, mezi něž patří jeho vysoká proměnlivost, nepředvídatelnost a komplexita. V souladu tím je formována estetická zkušenost, v níž je vnímatelova pozornost upoutána k časovému rozměru prožívání a jeho reflexe je prohloubena. Totéž se děje v prožitku melancholie, která právě proto může být považována za specifikou estetickou emoci. Ve světle těchto úvah se hřbitov jeví jako ideální prostředí pro melancholicky zabarvený estetický prožitek zahrady. Přirozené sepjetí mezi hřbitovem a zahradou je utuženo sekularizací smrti, která otevírá prostor pro uplatnění vědeckého narativu v utváření estetické hodnoty hřbitova i zahrady. Klíčová slova Zahrada, melancholie, hřbitov, prostředí, reflexe, estetický prožitek
|
|
|
"Paradox fikce" a emoce ve sportovních filmech
Sýkora, Matěj ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou paradoxu fikce a sledováním emocí u recipientů filmových děl se sportovní tematikou. Práce je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. V prvních dvou se snaží o vymezení klíčových pojmů fikce (fikčního světa) a emoce. Třetí oddíl stručně shrnuje nejvýznamnější dosavadní teorie zabývající se paradoxem fikce (Radford a Weston, Walton aj.) a nabízí nástin možného řešení problému v návaznosti na neurobiologická zkoumání Antonia Damasia a vybrané koncepty estetiky a psychologie jako jsou Bulloughova psychická distance nebo Worringerova empatie. Čtvrtý oddíl je věnován emocím diváků sportovní kinematografie. Na pozadí předchozích závěrů i pozorování diváckých emocí v reálném sportu zde práce upozorňuje na význam zakoušení emocí ve fikčních světech sportovních filmů. Klíčová slova: emoce, fikce, empatie, simulace, somatické markery, sport.
|
|
|
Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela DuFrenna
Borecký, Felix ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
1 Resumé: F. Borecký, Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela Dufrenna Cílem předkládané dizertační práce je představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Soustředíme se na kritickou interpretaci dvou variant, které Dufrenne ve svém díle promýšlí. První vychází z perspektivy teorie poznání, druhá z perspektivy ontologické. V obou případech Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se totiž člověk otevírá vnějšímu světu a přitom s tímto světem udržuje vztah původní tělesnosti, která je jim oběma - jak člověku, tak světu - společná. Právě imaginace a její korelát imaginárno se v estetické zkušenosti vzájemně podněcují k rozezvučování nejvlastnějších možností lidského bytí ve světě a umožňují člověku, aby se dostal z povrchní empirické roviny do hlubinné roviny a priori, v níž lze zakoušet původní tělesnou jednotu, jež je stejného rodu jak pro subjekt, tak pro objekt. Klíčová slova: Mikel Dufrenne; fenomenologie; estetická zkušenost; imaginace; imaginárno; reálno; smyslové pociťování; a priori; poznání; cit; bytí ve světě; Příroda; hloubka
|
host ::
RSS.