|
| |
|
|
Mediální obraz proměny elit po roce 1989: morální Havel a technokrat Klaus
Loudová, Barbora ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Československá společnost prošla v roce 1989 zásadní změnou. Podílela se na ní také určitá skupina společnosti, která za předchozího režimu nemohla do politického dění oficiálně zasahovat. Činila tak proto podle tehdejší legislativy nezákonnými cestami a často kvůli tomu byla perzekuována. Tato skupina disidentů se podílela také na revolučních změnách. Z toho pramení jistá mytizace těchto osob. Během devadesátých let však začal jejich vliv postupně upadat. Politickou elitu z řad disentu postupně nahrazovala nová pravicová elita, slibující ekonomickou reformu a rychlou transformaci. Idealistické pojetí politiky nahradilo to pragmatické. Do popředí se dostávaly zcela odlišné dravé osobnosti, které neměly s bojem proti totalitě nic společného, zato se však velmi rychle naučily politické dovednosti. Tuto proměnu elit v české společnosti vystihuje srovnání Václava Havla a Václava Klause. Oba patřili k hlavním hybatelům tuzemské politiky. Tato diplomová práce se proto zaměřila právě na ně a jejich mediální zobrazení. Média reflektují každodenní realitu, jsou prostředníkem mezi veřejností a politikou, proto právě skrze ně práce mapuje vývoj elit pro roce 1989. Především zkoumá demytizaci elit z řad disidentu a jejich náhradu novou politickou reprezentací v první polovině devadesátých let a posléze také na...
|
|
|
Globalization: From Unknown to Known? An Analysis of the Academic Debate about the Concept
Chaloupková, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Globalizace je koncept, který na sebe váže velkou míru pozornosti nejenom v akademické komunitě a který se stal důležitým referenčním bodem mnoha současných debat. Překvapivě málo výzkumu bylo nicméně provedeno v oblasti genealogie tohoto konceptu. Tato práce si klade za cíl přispět v tomto kontextu analýzou akademické debaty o globalizaci, která byla vedena v letech 1990 až 2012, konkrétně pak rekonstrukcí jednotlivých debat a argumentů použitých ve čtyřech předních akademických časopisech. Každý z těchto časopisů reflektuje jiné disciplinární ukotvení. Zvolený časový rámec práce rozděluje do dvou období (let 1990- 2000 a 2001-2012), ve kterých provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu. Práce dochází ke zjištění, že klíčovými pojmy, k nimž se jednotlivé debaty o globalizaci nejčastěji vztahovaly v obou zkoumaných obdobích, byly "stát" a "trh" a vztah mezi nimi. Globalizace byla vnímána jako fenomén zásadně proměňující podstatu tohoto vztahu, a jako takový se stala výzvou pro paradigmata společenských věd operující se státocentrickými strukturami. Klíčovou dimenzí, v níž byla globalizace diskutována, byla v obou sledovaných obdobích dimenze ekonomická, v druhém období pak dochází k nezanedbatelnému nárůstu sociálních témat, který naznačuje rozšiřování tematického záběru. Práce dále též dochází k...
|
|
|
Konstituování literárního časopisu Host v 90. letech 20. století
Kebzová, Barbora ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová magisterská práce mapuje konstituování, podobu a vývoj literárního časopisu Host v devadesátých letech dvacátého století. Konkrétně jsou v práci zkoumána všechna čísla časopisu, která vyšla v období mezi lety 1989 a 1997. Zvláštní důraz je v diplomové práci kladen na literárně-kritické texty, které byly v průběhu zkoumaného období publikovány v rubrice Margiana. Teoretická část práce komplexně představuje historii časopisu, zaměřuje se také na transformaci médií po listopadu 1989 a na literárně zaměřenou časopiseckou produkci devadesátých let. Pozornost je v diplomové práci věnována také značně proměnlivé periodicitě časopisu mezi lety 1989 až 1997, zmíněni jsou i stálí redaktoři a šéfredaktoři listu v tomto období. Práce se dále zabývá etablováním rubrik časopisu na počátku devadesátých let a grafickou podobou jednotlivých čísel časopisu. Stěžejní částí práce je analýza rubriky Margiana, ve které byly v devadesátých letech publikovány především literárně-kritické a publicistické texty. S pomocí kvantitativní obsahové analýzy rubriky je v práci odhalena její žánrová a tematická skladba, vývoj rubriky i nejčastější autoři příspěvků. Podoba literárně- kritických textů rubriky je představena analýzou šesti vybraných recenzí různých autorů. Součástí práce je také rozhovor s šéfredaktorem...
|
|
|
Nepraví hrdinové. Odstraňování komunistických pomníků v Praze po roce 1989
Homutová, Ludmila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Nepravíhrdinové.Odstraňováníkomunistickýchsochporoce1989 Anotace: Tato diplomová práce se bude zabývat pomníky propagujícími ideologii komunismu, které byly těsně po Sametové revoluci a dále v 90. letech odstraněny či přemístěny ve snaze symbolicky odvrhnout právě skončivší režim. Nejprve nastíní historický kontext a na základě veřejných projevů politiků a dobových periodik popíše společenský diskurz týkající se, jak vztahu ke komunismu, tak představ, jak má vypadat režim nový. Posléze se bude věnovat teorii historické paměti, míst paměti a jejich proměně a přepisování. Rušení pomníků zatížených komunistickou ideologií následně srovná s ikonoklasmy, které provázely jiné revoluce. V ústřední části bude práce sledovat několik případů odstraněných pomníků - soch vůdců a hrdinů, ustavujících událostí, i arfefaktů - symbolů. Pokusí se postihnout za jakých okolností jednotlivé pomníky zmizely z veřejného prostoru a charakterizovat, jak přispěly tyto události i jejich samotné odtranění k formování historické paměti a to i v kontextu pomníků, které vznikly po roce 1989 a mají na dobu komunistické totality upomínat. Poukáže také na stále stojící pomníky, vzniklé v rozmezí 1948-1989, jež vzbuzují i v dnešní době diskuzi o svém osudu a zmíní, jakým způsobem se vyrovnávali a vyrovnávají s komunistickým pomníkovým...
|
|
|
Počátky komerčního rozhlasového vysílání v České republice: případová studie Rádia Alfa
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Tuzemské mediální prostředí po sametové revoluci v roce 1989 nabralo druhý dech. Rozmach soukromého sektoru v rozhlasové krajině Československa a později České republiky té doby byl nebývalý, ale často předbíhal legislativní změny znovuzrozeného státu. Celospolečenským změnám sekundovalo udílení prvních experimentálních licencí lokálním rozhlasovým vysílatelům, v roce 1993 ovšem vysílací rada rozhodla poskytnout vysílače dvěma celoplošným stanicím - Frekvenci 1 a Rádiu Alfa. Právě Alfa byla vůbec prvním celoplošným soukromým rádiem v Česku, začala vysílat 13. září 1993 a za šest let existence si vydobyla své místo na privátním rozhlasovém trhu v České republice. Do dnešních dnů se zachovalo minimum odkazů na tehdejší překotnou dobu, o to důležitější je vzpomenout na existenci Rádia Alfa pomocí vzpomínek rozhlasových redaktorů, kteří v té době rádio tvořili a tuto klíčovou etapu na mediálním trhu 90. let zažili. Je to i cílem této diplomové práce, která pomocí těchto výzkumných rozhovorů, archivních dokumentů, výročních zpráv vysílací rady a mediálního pokrytí Alfy v novinových článcích 90. let nabídne celistvý obraz problematiky počátků komerčního rozhlasového vysílání v Česku (s důrazem na vznik takzvaného duálního systému) pomocí případové studie Rádia Alfa.
|
|
|
Angažovaná poezie v 90. letech 20. století ve Španělsku
Koňaříková, Kateřina ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou vybraných španělských básníků spadajících do proudu angažované poezie, takzvané poezie kritického uvědomění v 90. letech 20. století. Pokusí se vymezit charakteristické znaky španělské angažované poezie a zároveň postihnout odlišnosti u vybraných básníků tohoto proudu. Práce nejdříve nastiňuje proměny angažované a sociální poezie ve 20. století. Následuje kontext literárních proudů 90. let, vymezení pojmu, rysy a témata angažované poezie. V centru pozornosti je tvorba jednotlivých básníků a analýza vybraných sbírek. Práce sleduje zejména tematicko-motivickou rovinu básní.
|
|
|
Nová média a české umělecké intituce v 90. letech 20. století
Pogranová, Anna ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem nových médií a jejich nástupem do českých uměleckých institucí v 90. letech 20. století. Práce se pokouší nastínit, jak bylo s tímto obtížně definovatelným pojmem operováno v této konkrétně historicky i geograficky situované oblasti řečových her. Nová média v té době souvisela s vizí vymanění se z ideologicky zatížené minulosti a tradičních médií a nastolení nové demokratické společnosti západního typu. Práce je postavená na třech případových studiích, ve kterých umění nových médií pronikalo nejprve do vzdělávací instituce, později skrze soukromou z ciziny podporovanou instituci do výstavních programů a tak i k širší veřejnosti, na konci 90. let se dostalo i do státní příspěvkové organizace. Jedná se o vznik ateliéru nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze, výstavu Orbis Fictus organizovanou Sorosovým centrem současného umění a vznik oddělení intermédií a nových médií ve Veletržním paláci Národní galerie. Z těchto případových studií vyplynulo, že přesto, že nová média měla být spojena s obnovou země a společnosti v duchu západního modelu a její novou vizí, interaktivitou, využíváním nových technologií a opozicí k tradičním médiím měli představitelé tohoto proudu potřebu vyrovnat se zahraničí i tím, že odkazovali k mediální minulosti na území českých...
|
|
|
Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza
Korábková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této práce nazvané Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza je zmapování podoby a vývoje kulturního časopisu Revolver Revue včetně jeho Kritické Přílohy Revolver Revue v první porevoluční dekádě s přihlédnutím k podobě jeho literární kritiky, která se silně podílela na jeho vnímání. Časopis zásadním způsobem ovlivnila jeho undergroundová minulost a zkoumané období devadesátých let je časem výrazných společensko-politických a kulturních změn, proto je v práci připomínán dobový kulturní a mediální kontext. Pro získání představy o roli časopisu a jeho proměnách viděných zvenčí jsou v práci zahrnuty ohlasy z dobového tisku. Teoretická část se zabývá pojmem literární kritiky, která souvisí jednak s otázkami po hledání role kritiky v devadesátých letech, jednak nastiňuje mnohost různých pohledů, chápání a přístupů. Oddíl věnovaný Kritické Příloze pak zahrnuje analýzu několika vybraných kritických textů s cílem přiblížit, jaká byla podoba kritiky, kterou časopis publikoval. Součástí práce jsou také rozhovory se šéfredaktorkou časopisu Terezií Pokornou a jedním z jeho zakladatelů Jáchymem Topolem, které jsou nejen zdrojem informací, nýbrž i zajímavou sondou do samotné redakce časopisu. Zároveň také slouží ke konfrontaci mediálního obrazu časopisu.
|
|
| |
host ::
RSS.