|
| |
|
| |
|
|
Prokop, Jan a ti druzí. Mladší Rabštejnové ve vírech husitského století
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Práce se zabývá významným západočeským šlechtickým rodem mladších Rabštejnů v bouřlivém "husitském století", označovaném též jako krátké 15. století (1400-1485). Těžištěm výzkumu je sledování životů a kariér jednotlivých představitelů rodu, z nichž nejznámější jsou kancléř Prokop († asi 1470) a humanista Jan (1437-1473), autor slavného Dialogu. Jejich kriticky zpracované životopisy, náležitě zasazené do kontextu politických, náboženských a kulturních dějin daného období, revidují faktografické omyly dosavadního bádání a přinášejí odpověď na otázku, jak se konkrétní šlechtici z rabštejnského rodu uměli pohybovat v dramatických dějích "husitského století". Výklad zpracovaný na základě klasického genealogicko-biografického přístupu je pak doplněn partiemi o společenském a majetkovém vzestupu mladších Rabštejnů v 15. století, v nichž jsou uplatněny poznatky z moderního, dynamicky se rozvíjejícího studia sociální mobility, dvorské problematiky či šlechtické reprezentace. To spolu s rozsáhlou pramennou i literární heuristikou, z níž práce materiálově vychází, umožňuje nahlížet na dějiny studovaného šlechtického rodu několikerou optikou a zasadit je do širšího kontextu. Používané zdroje jsou přitom kriticky reflektovány a jejich výběr zohledňuje nutnost interdisciplinárního přístupu ke zvolenému tématu.
|
|
|
Mistr Hartmann a švábské sochařství počátku 15. století
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Mistr Hartmann a švábské řezbářství počátku 15. století Ulmský kameník Mistr Hartmann je dějinám umění známý již dlouho, ale jeho role ve švábském řezbářství počátku 15. století stále vyvolává mnohé otázky. Hartmannovi bývá přiznávána vůdčí pozice jak v huti, tak v řezbářské dílně, zatímco proti mluví průměrná kvalita jeho soch a skutečnost, že se měšťanem stal až roku 1428, tedy déle než 10 let poté, co je v Ulmu poprvé doložen. Tato práce zkoumá Mistra Hartmanna nejprve z hlediska sociální a kulturní situace v Ulmu na počátku 15. století. Zpřesňuje jeho roli v rámci hutního provozu při stavbě ulmského farního kostela a výzdobě západního průčelí, jehož ikonografický program do značné míry odráží historické okolnosti svého vzniku. Druhá část práce se zaměřuje na řezbářskou dílnu, v níž vznikl oltářní retábl z Dornstadtu, a na fenomén rozšíření tohoto stylu po celém Švábsku. Ulmská dílna je představena v kontextu města a zdejší huti, někdejších lokálních center i vzdálenějších regionů. Kolem roku 1415 pozorujeme velmi aktivní uměleckou výměnu zejména se středním Porýním. Ulm, který kolem roku 1400 neměl výraznou řezbářskou tradici, se v průběhu velmi krátké doby stal hlavním uměleckým střediskem Horního Švábska. Právě v době růstu moci říšského města můžeme na příkladu Mistra Hartmanna velmi dobře...
|
|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
České království, soused Bavorska v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Ivana HERGLOVÁ --- ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ - SOUSED BAVORSKA V POZDNÍM STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU --- Abstrakt --- Práce se zabývá styčnými momenty české a bavorské historie (především z hlediska politických dějin) v 15. a začínajícím 16. století. Centrem její pozornosti jsou vztahy Českého království a čtyř dílčích vévodství, do kterých bylo v této době Bavorské vévodství rozděleno - (Dolní) Bavorsko-Straubing, Bavorsko-Mnichov, Bavorsko-Landshut a Bavorsko- Ingolstadt. Text disertace je rozdělen do čtyř velkých oddílů. Prvním je období husitských válek, dále jde o českou královskou volbu roku 1440 Albrechta III. Mnichovského a její odmítnutí tímto vévodou. Následuje spolupráce Českého království s landshutským dílčím vévodstvím za vlády Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Práci uzavírá pohled na pokus bavorských vévodů (nyní již opět sjednoceného vévodství) Viléma IV. a Ludvíka X. o zisk české královské koruny ve snaze zamezit hegemonii Habsburků ve středoevropském prostoru.
|
|
|
Johana z Rožmitálu, životní osudy české královny na sklonku středověku
Boušková, Eva ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Život Johany z Rožmitálu, známé hlavně jako manželky Jiřího z Poděbrad, byl v mnohém rozmanitější a bohatší, než by se na první pohled zdálo. Byla šlechtičnou z katolického rodu a provdala se za "kališníka." Za svůj poměrně krátký život stihla podporovat nástup Jagellonců na trůn, účastnit se zemských sjezdů, řešit konflikty mezi katolickou a utrakvistickou šlechtou a po smrti svého chotě zastávat nejvyšší funkci ve státě. Na základě dochovaných pramenů a narativní literatury se pokusím o rekonstrukci Johančina života, jejího dvora a a její vlády po Jiříkově boku i po jeho smrti. Mimo jiné se pokusím zobrazit život středověké šlechtičny v tomto poněkud neklidném období.
|
|
|
Jaroslav Lev z Rožmitálu, diplomat a politik pozdního středověku
Trnková, Magda ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá osobností Jaroslava Lva z Rožmitálu. Snaží se na základě dostupných pramenů a literatury postihnout jeho život a politické působení v Českém království. Jde o významného člena šlechtické obce 15. století, který se proslavil svou diplomatickou cestou po západní Evropě. Za svůj vzestup vděčil nejen své politické obratnosti, ale nejspíš i faktu, že jeho sestra Johana byla manželkou českého krále Jiřího z Poděbrad. Díky své diplomatické misi se patrně více zviditelnil jako osobnost, s níž je nutné v politice počítat. Své schopnosti osvědčil nejdříve jako nejvyšší sudí a následně jako nejvyšší hofmistr Království českého. Nepůsobil však jen v Praze, ale také v západních Čechách, kde zastával úřad hejtmana prácheňského kraje. Klíčová slova Jaroslav Lev z Rožmitálu, páni z Rožmitálu, 15. století, prácheňský kraj, poselstvo Jiřího z Poděbrad
|
|
| |
|
|
Oděv v dílech vlámských mistrů 15. století
Václavíková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem práce je vytvoření přehledu vývoje burgundské módy 15. století. Práce vychází ze studia děl předních vlámských malířů a iluminátorů, zachycujících aristokracii na burgundském dvoře a vlámskou elitu v reprezentativním oděvu. Pozornost je kladena především na detail oděvu, látky, vzory a doplňky. Výsledné poznatky jsou konfrontovány s odbornou literaturou a dochovanými exempláři. Burgundská móda západní Evropy, vycházející z gotiky, je průběžně porovnávána s odíváním v renesanční Itálii a pozornost je věnována také soudobému obchodu s látkami.
|
host ::
RSS.