|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zázrak z Gottwaldova, aneb paneláky třikát jinak (podcast)
Sedláček, Marek ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Ve své bakalářské práci představuji fenomén výstavby panelových domů na území dnešního Česka a život v nich. Praktická část, kterou tvoří třídílná podcastová série, se zabývá různými pohledy na tuto etapu urbanismu. Rozhovory se zaměřují na historii, technologii a problematické aspekty výstavby a života na sídlišti. Doplňují je ukázky z médií a odborné literatury. Teoretická část práce shrnuje historii panelových domů u nás od počátků výstavby v 50. letech až po poslední realizace po roce 1990. Podkapitoly dodávají historický a politický kontext pro jednotlivá období. Závěrem teoretické části představuji ztvárnění panelových domů v české a slovenské kinematografii.
|
|
|
Konzervatismus jako politická ideologie v českých levicových stranách
Novotný, Jáchym ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje konzervatismu jako politické ideologii v českých levicových stranách. Cílem práce je odpovědět na několik výzkumných otázek. Tou nejdůležitější je, zda se v programech a dalších materiálech vybraných českých levicových politických stran objevují prvky konzervativní ideologie. Další otázky pak navazují na tu první a jejich cílem je zjistit, v jakých obdobích se konzervatismus v programech a dalších materiálech zkoumaných stran objevuje a zda se tyto strany cíleně snaží překonat rozdíly mezi konzervatismem a socialismem nebo zda pouze přijímají takové prvky konzervatismu, které nejsou s levicovými ideologiemi v rozporu. Na tyto otázky práce odpovídá za pomoci obsahové analýzy programů a dalších materiálů tří politických stran, jimiž jsou Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a Levice. Kromě samotné analýzy programů a dalších materiálů práce obsahuje rovněž teoreticky zaměřenou kapitolu, která se zabývá jednotlivými zkoumanými politickými ideologiemi a jejich směry či odnožemi. Závěrem této práce je konstatování, že prvky konzervatismu se objevují v programech všech tři analyzovaných stran, přičemž jednoznačně nejméně jich lze identifikovat v programech a dalších materiálech Levice a jejích předchůdců. Prvky konzervatismu se...
|
|
| |
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
| |
|
|
Komparace přístupů k památkové ochraně moderní architektury v kontextu dobových ideových vlivů
Pilařová, Zdislava ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jordánová, Květa (oponent)
Diplomová práce se věnuje srovnání dvou přístupů ochrany moderního architektonického kulturního dědictví. Prvním přístupem se rozumí ochrana prvorepublikových, zejména funkcionalistických staveb, která započala prvním památkovým zákonem č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Druhý přístup je věnován současné problematice ochrany staveb z období socialismu v souvislosti s vyrovnáváním se s minulostí, kterou mohou dané stavby reprezentovat. Oba přístupy souvisí s problematikou subjektivity a ideové podmíněnosti památkové péče. Téma je zasazeno do kontextu vývoje architektury od dvacátých let 20. století, vývoje památkové péče a do kontextu vyrovnávání se s vlastní minulostí. V práci jsou zmíněny i osudy vybraných památek, které se staly pro změnu narativu stěžejní. V práci je využita metoda kvalitativní analýzy informací získaných z dobové literatury a webové platformy NPÚ Památkový katalog a následná komparace přístupů k památkové ochraně staveb ve stylu funkcionalismu a staveb z období socialismu. Práce se snaží o propojení několika témat - vývoje funkcionalistické architektury a architektury z období socialismu, vývoje památkové péče a jednotlivých přístupů ochrany moderní architektury a vyrovnávání se s vlastní minulostí, která je často problematická. Vztahu těchto interdisciplinárních témat...
|
|
|
Protidrahotní a sociální nepokoje v okrese Brandýs nad Labem po první světové válce
Slovák, Vojtěch ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj dělnického hnutí na okrese Brandýs nad Labem po první světové válce v letech 1919-1921 a končí založením okresní buňky KSČ. Jejím cílem je popis sociálních nepokojů, které se na okrese po první světové válce udály. V první kapitole je popsán vývoj dělnického hnutí v celé ČSR od konce války přes hladové a protidrahotní bouře po boj v ČSDSD, obsazení Lidového domu, Generální prosincovou stávku a založení KSČ. V druhé kapitole je představen vývoj hospodářství v jednotlivých městech okresu, který sestával zejména z chemického a kovoobráběcího průmyslu a zemědělství. Ve třetí kapitole jsou popsány začátky a vývoj dělnického hnutí od poloviny 19. století po vznik ČSR z regionální perspektivy. Čtvrtá kapitola se věnuje samotným protidrahotním bouřím, stávkám, demonstracím a reakcemi orgánů správy na ně. V páté kapitole je analýza aspektů těchto událostí na okrese Brandýs nad Labem.
|
host ::
RSS.