|
|
Pachové signály podle kterých se orientují flebotomové a komáři
Strejc, Vojtěch ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Práce se zabývá pachovými signály, pomocí kterých krevsající hmyz vyhledává hostitele. Je zaměřena zejména na flebotomy, ale zabývá se i nejdůležitějšími poznatky publikovanými u komárů, kteří jsou blízkými příbuznými flebotomů. Mezi pachové signály důležité pro flebotomy patří, kromě sexuálních feromonů, zejména oxid uhličitý, vyšší alkoholy, aldehydy, alkany, ketony a kyselina mléčná. Flebotomové i komáři jsou též atrahováni rostlinnými kairomony, například terpeny, protože na rostlinách získávají svoji cukernou potravu. U lidí je známo, že různí jedinci jsou pro komáry různě atraktivní, tato individuální variabilita je dána především kožním mikrobiomem. U flebotomů byla atraktivita různých osob studována u samic L. longipalpis, mezi šesti dobrovolníky byly zjištěny významné rozdíly. Část práce je věnována zvýšené atraktivitě nakažených hostitelů pro přenašeče nákaz (komáry a flebotomy). Komáři rodu Anopheles byli v některých studiích více atrahováni lidmi nakažených malárií Plasmodium falciparum, konkrétně těmi jedinci, kteří měli v krvi gametocyty. Plasmodium falciparum tak zřejmě může ovlivňovat vektora ve výběru hostitele tím, že změní pach potu nebo dechu hostitele, aby byl atraktivnější pro komáry. Podobně tak i flebotomové jsou zřejmě více atrahování hostiteli, kteří jsou nakaženi...
|
|
|
Vývoj aktivních doplňků s probiotickou složkou
Cveček, Jan ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo prozkoumat antimikrobiální aktivitu probiotických bakterií a zjistit, jaký vliv na ni mají prebiotika a izoláty z rostlin. Probiotika jsou bakterie, které mají zdravotní benefity pro člověka. Jejich hlavní použití je v potravinářském průmyslu, jako startovacích kultur fermentace, kdy při tomto procesu produkují antimikrobiální látky, které podporují odolnost vůči patogenním bakteriím a prodlužují dobu trvanlivosti fermentovaných potravin. Díky jejich antimikrobiálním vlastnostem je vyvíjena snaha najít další využití těchto metabolických produktů v potravinářském průmyslu. Nicméně další uplatnění probiotik je velice limitující, protože se jedná o živé organismy. Postup, který by mohl napomoci využití živých probiotik, je jejich enkapsulace s prebiotiky. V experimentální části bakalářské práce byl sledován nárůst probiotik v komerčním médiu a v minimálním médiu. Minimální médium je vhodné pro izolaci, metabolických produktů, jako jsou kyselina mléčná a bakteriociny. Dále byl sledován vliv obohaceného média o kombinace prebiotika-inulinu a esenciálních olejů z oregana a tymiánu na produkci biomasy. V druhé části byla analyzována kyselina mléčná a antimikrobiální aktivita kultur v jednotlivých médiích a kultur v komerčním médiu s aditivy. Pomocí antimikrobiálních testů bylo prokázáno, že esenciální olej z tymiánu a inulin mají pozitivní vliv na antimikrobiální působení probiotik. Pomocí výsledků z první a druhé části měření bylo minimální médium prokázáno jako nevhodné pro kultivaci vybraných probiotik, protože nárůst a antimikrobiální aktivita izolátů z tohoto média byla velice nízká. V třetí části byly zhotoveny částice pomocí enkapsulace probiotik s prebiotiky a esenciálními oleji a byl sledován nárůst probiotické kultury z daných částic. Výsledkem bylo, že probiotika z částic se během 15 dní postupně uvolňovaly do média a narůstaly. Následně bylo navrženo využití těchto částic v potravinářském průmyslu a jejich další zkoumání.
|
|
|
Vliv vybraných lékařských hub a dalších prebiotik na růst a metabolismus probiotických bakterií.
Husová, Martina ; Bendová, Agáta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem lékařských hub a dalších prebiotik na růst a biologickou aktivitu probiotických bakterií. Vybrané rody bakterií mléčného kvašení Bifidobacterium a Lactobacillus produkují antimikrobiální látky bakteriociny a jejich produkce je závislá na kultivačních podmínkách a dostupných zdrojích živin. Teoretická rešerše popisuje a charakterizuje probiotické bakterie, jejich metabolismus a význam pro lidské zdraví. Podobným způsobem se teoretická část věnuje prebiotikům a jejich vybraným zástupcům, kterými jsou čtyři druhy lékařských hub, mikroskopická řasa rodu Chlorella, rezistentní škrob, buněčná biomasa kvasinky Saccharomyces cerevisiae a doplňky stravy jako inulin a psyllium. V rámci experimentální části byly připraveny z těchto prebiotik extrakty třemi různými způsoby – varem, louhováním a hydrolýzou. Získané extrakty byly charakterizovány z hlediska obsahu makronutrientů, jako byly sacharidy a bílkoviny. Na základě růstu čtyř druhů bakterií mléčného kvašení kultivovaných ve standardním médiu a jejich produkce antimikrobiálních látek byl pro kultivaci v prebiotických extraktech vybrán kmen Bifidobacter bifidum. Po stanovení nárůstu probiotické biomasy v médiích s prebiotiky byly kultury odstředěny a v bakteriálním supernatantu byl stanoven obsah proteinů. V lyofilizovaných probiotických extraktech byl stanoven obsah kyseliny mléčné vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií, a nakonec proběhlo stanovení antimikrobiální aktivity bujónovou diluční metodou a resazurinovým testem viability. Výsledky antimikrobiálních testů byly srovnány s antimikrobiální aktivitou kyseliny mléčné o stejné koncentraci, v jaké byla obsažena v probiotických extraktech. Pro nejvyšší obsah makronutrientů v prebiotických extraktech je nejvhodnější metodou extrakce var. Pro nerozpustné polysacharidy typu rezistentního škrobu je vhodná hydrolýza, ovšem ta vyžaduje následnou úpravu extraktu, aby poskytoval vhodné podmínky pro kultivaci. Extrakty připraveny varem nejvíce podpořily růst probiotických bakterií a zároveň jejich produkci antimikrobiálních látek. U těchto vzorků byly naměřeny nejvyšší koncentrace bílkovin a kyseliny mléčné. U všech typů kultivace byla potvrzena pravděpodobná přítomnost bakteriocinů. Téměř všechny probiotické extrakty vykazovaly antimikrobiální aktivitu proti Staphylococcus epidermidis a Escherichia. coli. Bujónovou diluční metodou byla opět potvrzena pravděpodobná přítomnost bakteriocinů například v extraktech s obsahem řasy chlorely či kvasinky S. cerevisiae, protože tyto extrakty působily antimikrobiálně při nižších koncentracích než obsažená kyselina mléčná.
|
|
|
Polymerace laktidů v tavenině
Horkel, Ondřej ; Tomala, Libor (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou polymerace laktidů v tavenině. Teoretická část se zabývá vlastnostmi kyseliny mléčné, laktidů, polylaktidů a současně využívanými metodami jejich výroby. V praktické části byla navržena sada tří experimentů, konkrétně závislost střední molekulové viskozitní hmotnosti na koncentraci katalyzátoru, na polymerizační teplotě a na polymerizačním čase. Toho bylo dosaženo pomocí měření kinematické viskozity na Ubbelohdeho viskozimetru. Pomocí těchto experimentů bylo zjištěno, že jedna z možných kombinací podmínek vedoucích ke vzniku polymeru o vysoké molekulové hmotnosti je následující: poměr koncentrací katalyzátor/monomer 110–4, teplota polymerace 160 °C a doba polymerace 3 hodiny.
|
|
|
Porovnání mikrobiální metabolické produkce na odpadní a sušené syrovátce
Elefantová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává mikrobiální produkci na odpadní a sušené syrovátce. Syrovátka se získává jako vedlejší produkt při výrobě sýrů. Laktóza (nejlépe ze syrovátky) se pomocí bakterií mléčného kvašení (např. Lactobacillus) při vhodných teplotních podmínkách přemění na kyselinu mléčnou. Ve vzorcích byl stanoven pomocí metody HPLC obsah kyseliny mléčné. Byl sledován vliv teploty, vliv koncentrace solí a vliv množství kvasničného extraktu na celkovou produkci tohoto metabolitu. Jako bakterie mléčného kvašení byly použity bakterie rodu Lactobacillus. Bylo zjištěno, že při této fermentaci je nejoptimálnější teplota 35 °C. Při této teplotě dochází k největší produkci kyseliny mléčné. Nejvyšší koncentrace kyseliny mléčné byla získána při použití 20 g kvasničného extraktu pro sušenou syrovátku a pro odpadní bylo použito 24 g kvasničného extraktu. Při sledování vlivu koncentrace solí na produkci kyseliny mléčné, bylo zjištěno, že použitím pouze MnSO4·H2O se získá nejvíce tohoto metabolitu.
|
|
|
Příprava a charakterizace nenasycených bio-polyesterových pryskyřic
Žůrek, Michal ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
V teoretické části se práce zabývá výběrem vhodných komponent pro syntézu větveného oligoesteru a jejich strukturálním uspořádáním. Následně jsou více do hloubky probírány oligomery kyseliny mléčné zakončené kyselinou krotonovou, větvené pomocí erythritolu nebo pentaerythritolu. Oligoester byl síťován volným radikálovým mechanismem za využití vinylacetátu jako reaktivního rozpouštědla a 2,2‘-azo-bis(isobutylnitril)u jako iniciátoru. Pryskyřice byla vytvrzována s vinylacetátem v různých hmotnostních poměrech. Zde se ukazuje, že pryskyřice vykazuje optimální poměr oligoesteru k reaktivnímu rozpouštědlu. Příliš nízké množství vinylacetátu má za následek nedostatečnou hustotu síťování. Naopak velký nadbytek je spojen s příliš bouřlivým průběhem polymerizace, který neumožní vznik dobře zesíťovaného produktu. Hustota síťování byla určena nepřímo po ukončení vytvrzovací reakce a vysušení produktu extrakcí rozpustného podílu do acetonu.
|
|
|
Bio-kompozity na bázi termosetů kyseliny mléčné
Smiřický, Jan ; Černý, Miroslav (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá syntézou polyuretanového lepidla, které je schopno lepit dřevěné piliny, a následným testováním mechanických vlastností vzniklého dřevokompozitu. Vzniklé lepidlo je biodegradabilní a je vyrobeno z obnovitelných zdrojů, proto by mohlo být vhodnou náhradou fenol-formaldehydových, melamin-formaldehydových a močovino-formaldehydových pryskyřic. Další nespornou výhodou je také absence aromátů ve struktuře makromolekul, které mohou působit karcinogenně. Pro syntézu polyurethanu byly vybrány látky, a sice kyselina polymléčná jako polyol, hexamethylendiisokyanát a glycerol jako extender. V teoretické části práce jsou popisovány vlastnosti použitých látek, jejich výroba a testování kompozitů. V experimentální části jsou popsány provedené experimenty.
|
|
|
Vybrané bioinženýrské charakteristiky bakterií mléčného kvašení
Šťásková, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá růstem biomasy a produkcí vybraného metabolitu-kyseliny mléčné termofilní bakterií Bacillus coagulans. Výsledný vybraný metabolit byl stanoven pomocí metody HPLC. Kultivace tohoto rodu byly provedeny na syntetických médiích, kde byl studován vliv použitého sacharidu jako zdroje uhlíku. Laktosa byla vhodnější pro růst biomasy a glukosa pro produkci kyseliny mléčné. U přírodních syrovátkových médií byl studován vliv různých podmínek. Nejvyšší výtěžky biomasy a kyseliny mléčné byly pozorovány na doživeném syrovátkovém médiu. Poslední část se zabývá srovnáním produkce biomasy a metabolitů v závislosti na objemu média. Byly srovnávány vybrané bioinženýrské charakteristiky u všech provedených kultivací.
|
|
|
Modelování a kultivace vybraných mikroorganismů na hydrolyzátech odpadních substrátů
Kecskésová, Viktória ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla kultivace mikroorganismů Lactobacillus plantarum CCM 7039 a Bacillus coagulans CCM 2658 na hydrolyzované kávové sedlině, produkce kyseliny mléčné a modelování těchto procesů pro zjištění bližších charakteristik. Oba mikroorganismy byly nejdříve kultivovány v Erlenmeyerových baňkách na hydrolyzované kávové sedlině neextrahované a kávové sedlině, z níž byly vyextrahované lipidy. Byl sledován vliv zdroje dusíku a vliv inokulačního média na průběh kultivace. Zjištěné optimální podmínky byly použité pro následné fermentace v bioreaktorech. Mikroorganismy byly také kultivovány v Erlenmeyerových baňkách v kultivačních médiích založených na jednotlivých sacharidech obsažených v hydrolyzované kávové sedlině, pro zjištění schopnosti bakterií utilizovat tyto sacharidy. Fermentací v bioreaktorech bylo dosaženo výtěžnosti kyseliny mléčné ze sacharidů 97 % u Lactobacillus plantarum a 99 % u Bacillus coagulans. Růst a produktivita mikroorganismů byly modelovány v programu MATLAB pomocí logistické, generalizované logistické a Monodovy funkce. Obecně nejlepšího proložení dat bylo dosaženo při použití logistické funkce.
|
|
|
VYUŽITÍ ODPADŮ Z POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB NA BIOPRODUKCI KYSELINY MLÉČNÉ A ETHANOLU
Hudečková, Helena ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložena disertační práce je zaměřena především na mikrobiální produkci kyseliny mléčné a ethanolu z odpadů z potravinářských výrob. Jakožto substráty byly vybrány odpad z produkce kávy (kávová sedlina), odpad z produkce vína (matoliny), odpad ze zpracování citrusových plodů (pomerančové slupky). Teoretická část se věnuje shrnutí dosavadních poznatků o odpadech z potravinářských výrob a možnostech jejich zpracování. Pojednává také o vybraných metabolitech (kyselina mléčná, ethanol), na které mohou být tyto odpady utilizovány. Část experimentů se zabývala především charakterizací a optimalizací hydrolýz pro maximalizaci množství fermentovatelných sacharidů. Byly provedeny různé kombinace chemickýc, fyzikálních a enzymatických hydrolýz vybraných substrátů. Následně byl vybírán vhodný produkční kmen kyseliny mléčné a ethanolu. V případě produkce kyseliny mléčné bylo vybráno 7 kmenů (Lactobacillus casei CCM 4798, Bacillus coagulans CCM 2013, Bacillus coagulans CCM 2658, Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T, Lactobacillus delbruckii subsp. bulgaricus CCM 7190, Lactobacillus plantarum CCM 7039T, Streptococcus thermophilus CCM 4757), které byly kultivovány nejprve na syntetických médiích s obsahem různých sacharidů a následně byly testovány na konkrétních hydrolyzátech odpadních substrátů. V případě produkce ethanolu byly testovány 2 kmeny (S. cerevisiae CNCTC 6646 a S. cerevisiae CNCTC 6651) na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů. Následně byla věnována část experimentů produkci kyseliny mléčné a ethanolu na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů za kontrolovaných podmínek v bioreaktoru. Závěrečná část předložené disertační práce se zabývala testováním mikroaerobní předúpravy lignocelulosového materiálu pro zvýšení produkce organických kyselin během acetogenní fáze anaerobní digescí.
|
host ::
RSS.