|
|
Hliněná architektura v Provence
Pániková, Natália ; Achten, Henri (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Obrovské extrémy v správaní počasia v posledných rokoch ma nútia premýšľať bližšie o architektúre klimatických zmien. O architektúre, ktorá môže priniesť lepšie bývanie. Čo sa týka špecifickej oblasti záujmu, volím Provensálsko vo Francúzsku, kde je počasie v porovnaní s ostatnými časťami Francúzska extrémne a teploty každým dňom stúpajú. V tomto regióne bolo vždy horúce počasie, ale v moderných štandardoch je komfortná zóna vnútorných priestorov dosť nevyhovujúca a moderné domy sú bežne od začiatku vybavené klimatizáciou. Potreba klimatizácie je globálnym problémom stúpajúcich teplôt, ako aj zmien v stavbe domov. V minulosti sa domy stavali z ušľachtilého vápenca, ktorého tepelná kapacita dokázala v lete udržať vnútorný chlad dlhšie a v zime aj dlhšie vo vnútri hriať. V súčasnosti je vápenca nedostatok, vďaka čomu jeho cena stúpa a sociálne nižšie vrstvy spoločnosti volia oveľa lacnejšiu možnosť - betón v liatom prevedení - do bytových domov alebo betónové bloky do rodinných domov. Provensálsko je oblasť, kde naopak môžeme v budúcnosti očakávať mnohé zmeny. A nejde len o stúpajúce teploty, ale aj abnormálne extrémne počasie či stúpajúcu hladinu mora, v dôsledku globálnych cyklov počasia.
|
|
| |
|
|
Vodohospodářské řešení zásobního objemu vybrané nádrže v podmínkách změny klimatu
Šenková, Monika ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Cílem této práce je vodohospodářské řešení zásobního objemu nádrže Vlachovice v podmínkách změny klimatu. ČR se rozhodla, vzhledem k dlouhodobému suchu a povodňovým obdobím, pro výstavby víceúčelových nádrží. Jednou z nich je víceúčelová vodní nádrž Vlachovice. Nádrže se navrhují na určitý zásobní objem, který se vypočítá z průtokové řady v daném vodním profilu. Průtoky na vodních tocích jsou podmíněné klimatickými a geomorfologickými podmínkami. Klimatické podmínky se neustále mění a významně ovlivňují průtoky. Je těžké určit budoucnost průtoků vodního toku. Budoucí průtoky se generují na základě naměřených hodnot a předpokládaných klimatických změn pomocí matematických modelů. V této práci jsou porovnávány právě dva scénáře budoucnosti průtokových řad v závislosti na množství spadených srážek a na změnách teplot.
|
|
|
Adaptace městského prostředí na klimatické změny
Kührová, Kateřina ; Němcová, Miroslava Pumprlová (oponent) ; Pumprlová Němcová, Miroslava (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá tématem adaptace městského prostředí na klimatické změny. Konkrétně se zaměřuje na adaptační prvky a strategie, u nichž je coby faktor pozitivně ovlivňující prostředí ve městě v co největší míře použita zeleň. Práce je rozdělena na dvě části. V první části je provedena rešerše tuzemských i zahraničních zdrojů, zabývajících se problematikou klimatických změn a jejich vlivu na městské prostředí. Jsou uvedeny poznatky a možnosti částečné adaptace těchto prostředí na klimatické změny a také konkrétní příklady používaných opatření. Pozornost je věnována i psychologickému vlivu adaptačních opatření na obyvatele. V této souvislosti byl proveden sociologický průzkum. Druhá část se zabývá analýzou vlivu dvou adaptačních opatření realizovaných na území města Brna – stávající zelené střechy v Otevřené zahradě Nadace Partnerství na Obilním trhu a prototypu městské buňky City Cell Prototype – dočasné stavby umístěné na Malinovského náměstí v Brně. V této části jsou analyzována data, nasbíraná ve sledovaném období (srpen-říjen/září-říjen 2018) teplotními a vlhkostními čidly na obou opatřeních a na meteorologické stanici ÚVHK FAST VUT.
|
|
|
Chladné výkyvy klimatu v pozdním glaciálu a spodním holocénu
Švanda, Petr ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Tichá, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší věnující se tématu náhlých chladných výkyvů klimatu v době pozdně-glaciálního interstadiálu a spodního holocénu (14 700 až 8 200 cal. BP). Jejím cílem bylo shrnout vědecké poznatky o šesti takovýchto klimatických výkyvech a o jejich příčinách a důsledcích. Všechny tyto události (GI-1d, GI-1c2, GI-1b, událost 11 400, událost 9 300 a událost 8 200) trvaly více než 50 let a na severní polokouli je provázelo ochlazení o více než 1 řC. Literární zdroje o tomto tématu vycházejí z interdisciplinárního studia různých přírodních archivů a interpretace tzv. proxy dat. U každé z klimatické události bylo dále provedeno zhodnocení jejích vlivů na ekosystémy a tehdejší lidské společnosti. Výše uvedené poznatky jsou nakonec diskutovány v kontextu problematiky současných klimatických změn a možného budoucího oslabení Atlantické meridionální cirkulace.
|
|
|
Změny klimatu v kvartéru: analýza učebnic základních a středních škol
HAVLÍKOVÁ, Adriana
Bakalářská práce se zabývá klimatickými změnami v kvartéru a jeho obsahem v učebnicích přírodopisu, zeměpisu a dějepisu pro základní a střední školy. V první části se nejdříve dozvíme o základních pojmech pro lepší pochopení dané problematiky. Dále příčiny jak přirozené, tak antropogenní, důsledky a vývoj klimatických změn v historii od pravěku až po současnost. Druhá část práce se soustředí na analýzu tématu klimatických změn v učebnicích, jejíž výsledky jsou shrnuty do přehledné tabulky. Hlavním cílem práce bylo zanalyzovat získané informace obsažené v učebnicích pro základní a střední školy v předmětech zeměpisu, dějepisu a přírodopisu a zhodnotit, zda jsou témata obsažená v učebnicích dostatečná pro jejich pochopení. Po důkladném prostudování byl na závěr zhotoven návrh pracovního listu pro 9. ročník ZŠ jako doplňující učivo, které má dopomoci ke správnému pochopení tématu klimatických změn a vyvarování se desinterpretacím.
|
|
|
Aplikace principů hospodaření se srážkovou vodou při revitalizaci bývalého průmyslového areálu
Záchenská, Lívia ; Balasová, Kateřina (oponent) ; Ručka, Jan (vedoucí práce)
Hlavnou témou bakalárskej práce je nakladanie so zrážkovými vodami v intraviláne obce, a to konkrétne v areáli mestského brownfieldu. Práca sa zaoberá analýzou a návrhom na obnovu konkrétneho brownfieldu, a neskôr sa ku nemu viaže riešenie pre nakladanie so zrážkovými vodami. Jej cieľom je navrhnúť hospodárske využitie zrážok v prospech obyvateľov a životného prostredia. V úvodnej časti je pozornosť upriamená na informácie o problematike nakladania s vodou ako sú napríklad: spotreba pitnej vody, klimatické zmeny, preťaženie stokových sietí, šedá voda a dopad na životné prostredie. V teoretickej časti sa okrem témy zrážkových vôd rieši aj otázka ziskovosti brownfieldov, ďalej bola vyhotovená analýza vybraného brownfieldu, ku ktorej bol následne vytvorený návrh na obnovu. V praktickej časti sa nachádza zoznámenie s konkrétnymi spôsobmi nakladania s dažďovými vodami, ktoré sú doplnené o legislatívnu a matematickú stránku. Územie brownfieldu bolo rozdelené na menšie celky, kde sa implementovali konkrétne zariadenia pre vsakovanie alebo retenciu, a návrhy boli doplnené o tabuľkové výpočty a grafický náčrty.
|
|
|
Klimatické změny a informační zahlcení
Pittner, Jan ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu informačního zahlcení a klimatických změn. Teoretická část představuje informační zahlcení jako koncept obecně a poté i v kontextu klimatických změn. Specifikuje, jak může zahlcení vzniknout v rámci konzumace různých mediálních typů, zmiňuje některé příznaky a potenciální dopady problému. Zaměřuje se na konkrétní skupiny příjemců informací o klimatických změnách. Těmito skupinami jsou ti, kteří dopady klimatických změn zažívají přímo, a ti, kteří se o nich dozvídají zprostředkovaně. Zaměřuje se na fake news ohledně klimatických změn a způsoby jejich zneužití. Diskutuje o potenciálních řešeních informačního zahlcení, která se objevují v literatuře jako návody a doporučení na úrovni jednotlivců, mediálních organizací i pracovního prostředí. V praktické části práce využívá dotazníkového šetření k získání konkrétních dat a ta následně kvantitativně analyzuje. Získaná data jsou rozdělena do kategorií, které jsou vzájemně porovnávány pomocí grafického zobrazení dat. Zjištěné poznatky jsou zasazeny do kontextu současného vědění, které je shrnuto v teoretické části. Hlavním zjištěním výzkumu je, že existuje pozitivní korelace mezi informačním zahlcením v rámci klimatických změn a akceschopností respondentů. Dále to, že existuje negativní korelace mezi informačním zahlcením...
|
|
|
Reakce sazenic břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) na stres suchem
Orlovský, Vít
Klimatické změny s jejich zrychlující se intenzitou představují primární faktor, na který musí lesní i městské porosty reagovat. Obzvláště častěji se opakující periody sucha spolu se stoupající průměrnou roční teplotou, hlavně v městské zástavbě, představují výrazný rostlinný stresor. Jelikož bříza bělokorá (Betula Pendula Roth) je často používanou dřevinou v městských výsadbách, cílem této práce bylo zhodnocení fyziologických reakcí sazenic břízy bělokoré po dokončeném vývinu listů na stres suchem. Při hodnocení reakce sazenic na stres se potvrdil předpoklad, že s narůstající suchem dochází k poklesu vodního potenciálu. Vlivem stresu suchem jsme zaznamenali pokles vodního potenciálu měřeného v poledne o 86 % oproti počátku experimentu. Sedmnácti denní sucho způsobilo také pokles rychlosti fotosyntézy a průduchové vodivosti o 96 %. Sazenice břízy tedy na stres suchem reagovali velmi citlivě se snahou zabránit snížení vodního potenciálu. Při srovnání variability reakcí jednotlivých sazenic byla u fyziologických parametrů prokázána jejich značná odlišnost v reakci na stres suchem. Například u rychlosti fotosyntézy dosáhl variační koeficient u stresovaných sazenic na konci experimentu hodnoty 97 %. Reflektanční index PRI, který nepřímo charakterizuje obsah karotenoidů, vykazoval variační koeficient dokonce 306 %. Všechny tyto informace nám poskytují jasné důkazy o schopnosti jednotlivých sazenic břízy reagovat na stres suchem odlišným způsobem. Na základně našich měření a následných výsledků můžeme konstatovat, že variabilita sadebního materiálu břízy bělokoré je schopna reagovat na požadavky, které s sebou nese předpokládaná klimatické změna.
|
|
|
Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu.
Junková, Natálie ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje koncept šíře niky fotoautotrofních protist a pokouší se nás seznámit se základními pojmy, s nimiž se při studiu ekologické niky můžeme setkat. Rešerše objasňuje, co je to nika a její složky fundamentální a realizovaná nika a představuje některé příklady organismů, které jsou specializované nebo naopak generalistické. Na rozsivkách, obrněnkách a Haptofytech práce popisuje, jaký na ně mohou mít dopad klimatické změny. Jelikož se prostředí neustále mění, je velmi složité předpovědět, jak spolu budou generalisté a specialisté v budoucnu koexistovat. Práce představuje některé z hlavních metod užívaných při měření šíře ekologické niky protist, kterými můžou být metody MaxEnt, ONE a nejčastěji zmiňovaná metoda OMI (outlying mean index), která je v práci popsaná podrobněji. Vzhledem k zaměření práce na fotoautotrofní mořský plankton jsou nejčastěji zmiňovanými organismy rozsivky, obrněnky a Haptofyta. Závěrem shrnuji hlavní faktory oceánů, na které by mohly mít vliv klimatické změny a těmi jsou především pH, teplota, salinita či množství dostupných živin (uhlík, dusík, fosfor, křemík a železo).
|
host ::
RSS.