Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza meteorologických dat
Votavová, Barbora ; Čížek, Martin (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámit se se strukturou meteorologických dat, vybrat vhodný program pro jejich zpracování a provést teoretický a grafický rozbor dat. V práci je popsán sběr dat z meteorologické stanice, struktura dat, jednotlivé meteorologické prvky, jejich měření a volba vhodného statistického programu. Praktická část obsahuje grafy s komentářem. Závěr shrnuje výsledky provedených analýz.
Měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv
Votavová, Barbora ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizovat měření membránového napětí s využitím napěťově citlivého barviva Di-4-ANEPPS a získaná data zpracovat a analyzovat. Práce obsahuje teoretický základ v podobě elektrofyziologie živočišných buněk, vysvětluje fluorescenci a popisuje flourescenční mikroskop. Dokument se z velké části věnuje charakterizaci a rozdělení napěťově citlivých barviv. Praktická část pojednává o jednotlivých komponentech nutných pro provedení experimentu jako je generátor stimulačních impulzů, vysokorychlostní kamera a její akvizice a popisuje samotný průběh experimentu. V závěru práce dojde k porovnání výsledků měření s teoretickými předpoklady.
Mechanismus vzniku perinukleárních aktinových mikrofilament a jejich funkce v buněčné motilitě
Votavová, Barbora ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce) ; Cvačková, Zuzana (oponent)
Pohyb jádra, ke kterému dochází během buněčné migrace a invazivity, je aktivní proces z velké části zprostředkovaný aktino-myozinovým cytoskeletem. Klíčovou roli v přenosu aktino-myozinových sil na jádro hraje proteinový komplex LINC, který se skládá z proteinů SUN a nesprin a který mechanicky spojuje jadernou laminu a cytoskelet. Komplex LINC asociuje s tzv. perinukleárními aktinovými vlákny, která jsou jeho pomocí zakotvená v jaderné obálce. Perinukleární aktinová vlákna jsou zakotvena také ve fokálních adhezích a tak mechanicky spojují extracelulární matrix s komplexem LINC a jádrem. Jelikož perinukleární aktinová vlákna jsou kontraktilní, lze předpokládat, že generují síly, které regulují pohyb jádra a tak optimalizují buněčný pohyb. V této práci jsme se zaměřili na roli perinukleárních aktinových vláken během buněčné migrace. Hlavním cílem diplomové práce bylo objasnit mechanizmy, které se podílí na tvorbě perinukleárních aktinových vláken a jak tyto mechanizmy usnadňují migraci buněk. Práce byla zaměřena na charakterizaci úlohy signální dráhy LPA - RhoA při vzniku perinukleárních aktinových vláken, úlohy jednotlivých součástí LINC komplexu v zakotvení aktinových vláken do jaderné obálky a jaký vliv mají tato vlákna na migraci nenádorových a nádorových buněk. Působení LPA bylo potvrzeno jako...
Aktivace iniciačních kaspáz a regulace jejich aktivity
Votavová, Barbora ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Kaspázy jsou jedny z klíčových proteinů podílejících se jak na aktivaci, tak i exekuci apoptózy. Vnější či vnitřní apoptotický signál vede k postupné aktivaci iniciačních a exekučních kaspáz. Aktivace iniciačních kaspáz je zprostředkována jejich procesováním v multiproteinových komplexech a aktivní iniciační kaspázy následně cíleně štěpí a tím i aktivují kaspázy efektorové. Tyto pak štěpí celé spektrum strukturních i funkčních buněčných proteinů, což vede k sebedestrukci buňky a k jejímu rozpadu do apoptotických tělísek. Vzhledem k zásadnímu významu iniciace apoptózy je jak aktivace, tak aktivita iniciačních (ale i efektorových) kaspáz důsledně regulována hned na několika úrovních. Primárně záleží na intenzitě a charakteru přijatého signálu, zda vůbec dojde ke zformování aktivačního kaspázového komplexu. Dále pak koncentrace iontů, nukleotidů a rozličných proteinů (proteiny z rodiny Bcl-2, inhibitory apoptózy (IAPs), heat shock proteiny, aj.) může taktéž výrazně ovlivnit jednotlivé kroky aktivace kaspáz. Samotné kaspázy mohou být posttranskripčně modifikovány (fosforylace, ubiquitinace,…) a tím buď inaktivovány, nebo naopak jejich aktivita může být zvýšena. Všechny tyto procesy tvoří složitou regulační síť, sloužící jak pro účinnou a správně načasovanou aktivaci kaspáz, tak i jako ochrana před nechtěným...
Občanský fotožurnalismus - amatéři v roli fotoreportérů.
Votavová, Barbora ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce Občanský fotožurnalismus - amatéři v roli fotoreportérů se zabývá rostoucí aktivitou běžných občanů na vytváření obrazového mediálního obsahu, která zaznamenala v posledním desetiletí obrovský nárůst, a to především díky rozvoji komunikačních a informačních technologií. Práce je rozdělena do tří částí. První část se soustředí na teoretické vymezení fenoménu občanské žurnalistiky a občanského fotožurnalismu. Zároveň zobrazuje, jaký vliv mají nové technologie na amaterizaci žurnalistiky a rovněž poukazuje na vztah mezi amatéry zasahujících do médií a profesionály. Druhá část bakalářské práce charakterizuje sociální sítě a internetové služby umožňující publikování a následné sdílení fotografií, a které se zasloužily o rozvoj občanské obrazové žurnalistiky. Jsou jimi například weby Flickr, Twitter nebo fotografická agentura Demotix. Třetí část práce se zabývá konkrétními případy, kdy se amatérské fotografie dostaly do médií jako plnohodnotný zpravodajský materiál - například teroristické útoky v Londýně v roce 2005 nebo Arabské jaro v roce 2011. Ve všech třech částech je kladen důraz na tištěná a elektronická média.
Vysokoškolské studium bez titulu - fenomén drop-out v kontextu masifikace
Votavová, Barbora ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Barbora Votavová ISS FSV UK Abstrakt diplomové práce Vysokoškolské studium bez titulu - fenomén drop-out v kontextu masifikace vysokoškolského vzdělání Práce se zabývá fenoménem nedokončování vysoké školy v kontextu masifikace vysokoškolského vzdělání a proměn trhu práce. Narozdíl od vzdělanostní reprodukce a mobility, která je v prostředí České republiky poměrně často zkoumána, se tématu nedokončování vysoké školy věnuje jen minimum prací. Tento text se tedy snaží prostřednictvím zkušeností těch, kdo vysoké školy opouštějí před získáním diplomu, tedy drop-outs, toto téma otevřít. Skrze rozhovory s drop-outs pátrá po specifických aspektech jejich vzdělávacích drah. Snaží se na základě jejich vyprávění rekonstruovat významy, které ti, kdo ze škol odcházejí, přisuzují prvkům, momentům a charakteristikám vlastních vzdělávacích drah. Hledáním odpovědí na základní otázky, pátrající po významech vzdělání, vzdělávací dráhy a toho, co má vliv na její podobu, se snaží identifikovat oblasti, které jsou pro nedokončování vysoké školy relevantní. Vlastní data uvádí jak do širšího kontextu, ve kterém se vzdělávací dráhy odehrávají - tedy kontextu dynamického trhu práce a proměňujícího se charakteru vysokých škol, tak je interpretuje v kontextu dosavadních výzkumů, zabývajících se fenoménem drop-out. Na základě této...
Analýza meteorologických dat
Votavová, Barbora ; Čížek, Martin (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámit se se strukturou meteorologických dat, vybrat vhodný program pro jejich zpracování a provést teoretický a grafický rozbor dat. V práci je popsán sběr dat z meteorologické stanice, struktura dat, jednotlivé meteorologické prvky, jejich měření a volba vhodného statistického programu. Praktická část obsahuje grafy s komentářem. Závěr shrnuje výsledky provedených analýz.
Měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv
Votavová, Barbora ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizovat měření membránového napětí s využitím napěťově citlivého barviva Di-4-ANEPPS a získaná data zpracovat a analyzovat. Práce obsahuje teoretický základ v podobě elektrofyziologie živočišných buněk, vysvětluje fluorescenci a popisuje flourescenční mikroskop. Dokument se z velké části věnuje charakterizaci a rozdělení napěťově citlivých barviv. Praktická část pojednává o jednotlivých komponentech nutných pro provedení experimentu jako je generátor stimulačních impulzů, vysokorychlostní kamera a její akvizice a popisuje samotný průběh experimentu. V závěru práce dojde k porovnání výsledků měření s teoretickými předpoklady.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.