|
|
Adaptace dvouletých dětí v dětských skupinách
Hýblerová, Karolína ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám specifickým vývojem dvouletých dětí. Konkrétně jde o fyzický, kognitivní, sociální a emocionální vývoj. Druhá až třetí kapitola je zaměřena na historii zařazování dvouletých dětí do předškolních zařízení, názory odborníků na to, zda je pro děti vhodný nástup do předškolního zařízení ve věku dvou let, a jaké existují v ČR možnosti zařazení dvouletých dětí do dětského kolektivu. Čtvrtá kapitola se věnuje možnostem, které mají rodiče v ČR, když chtějí umístit své dvouleté dítě do předškolního zařízení. Poslední - pátá kapitola pojednává o adaptaci jako takové. Praktická část diplomové práce začíná stanovením cílů, jimiž jsou analýza adaptačního plánu konkrétní dětské skupiny, zjištění, jak probíhá adaptační období u 11 dětí z konkrétní dětské skupiny, které byly zapojeny do výzkumu. V neposlední řadě je cílem výzkumu přijít na to, co by dvouletým dětem i jejich rodičům mohlo adaptaci do dětské skupiny zjednodušit. Na cestě k naplnění cílů jsem čerpala z docházkových záznamů dětské skupiny, dotazníků od rodičů dětí, a především ze svého zúčastněného pozorování. Dále se věnuji obecným standardům kvality i standardům kvality konkrétní dětské skupiny. Součástí praktické části diplomové práce je i adaptační plán konkrétní dětské skupiny a analýza případových studií 11...
|
|
|
Sebehodnocení čtení u žáků 2. stupně ZŠ
Chmátalová, Anna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá oblastí sebehodnocení čtení u žáků 2. stupně základní školy. Cílem této práce je zanalyzovat, jak se žáci 2. stupně na ZŠ hodnotí ve svém čtení a jaké vykazují čtenářské chování. Teoretická část se věnuje terminologickému vymezení pojmů vztahující se k oblasti čtenářství. Další kapitola charakterizuje pubescentního čtenáře za podpory českých a zahraničních výzkumů, který se této cílové skupině věnovaly. Dále představením koncept sebehodnocení a jeho proměny v rámci životního vývoje. Závěr je věnován specifikám čtenářského sebehodnocení. Empirická část se věnuje samotnému průběhu výzkumu od výběru respondentů přes sběr dat, po její výsledky z dotazníků a analýzy rozhovorů. V rámci empirické části byl použit Dotazník sebehodnocení čtení, který byl v českém prostředí testován u žáků 1. stupně. Dalším cílem této práce bude ověření, zda je vhodným nástrojem i u dětí 2. stupně základních škol. Dotazník byl doplněn polostrukturovanými rozhovory, které rozšířil o kvalitativní analýzu hlubší vhled do čtenářského sebeobrazu dospívajících žáků. Z vyhodnocených dotazníků získáváme informace o nízkém čtenářském sebeobrazu žáků 2. stupně ZŠ. Obsahová analýza nám odhaluje souvislost mezi rozečtenou knihou žáka, jeho oblíbeným literárním žánrem a popřípadě jeho oblíbeným předmětem ve...
|
|
|
Psychologická a sociokulturní adaptace ukrajinských uprchlíků v České republice. Role kulturní inteligence
Kulikova, Ekaterina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá otázkou psychologické a sociokulturní adaptace ukrajinských uprchlíků v České republice. Konkrétně se zaměřuje na problematiku psychologické a sociokulturní adaptace a roli kulturní inteligence v tomto procesu. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje obecným pojmům jako je kultura, kulturní inteligence, psychologická a sociokulturní adaptace (kulturní adaptace), a specifikům adaptace nedobrovolných migrantů. Výzkum má za cíl porozumět zkušenostem respondentů a jejich adaptací jako výsledku procesu akulturace po dvou letech pobytu v České republice. Praktická část práce obsahuje výzkum vztahu mezi kulturní inteligencí a kulturní adaptací a případové studie Ukrajinců žijících v České republice s vízem dočasné ochrany. Respondenti popisují své zkušenosti v novém sociokulturním prostředí a hodnotí úroveň své psychologické a sociokulturní adaptace po téměř dvou letech pobytu v České republice. Sběr dat probíhal pomocí dotazníkového šetření a interview. Výzkumná zjištění nabízejí náhled do specifických témat a problémů kulturní adaptace respondentů a potvrzení důležitosti kulturní inteligence jako mediátoru akulturace. Při interpretaci rozhovorů vystoupila témata zkušeností s novým sociokulturním prostředím a strategií zvládání. V...
|
|
|
Pohled pracovníků dětského domova na kvalitu života a životní spokojenost jejich klientů
Ježková, Jitka ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na pohled pracovníků dětského domova na kvalitu života a životní spokojenost jejich klientů. První částí práce je teoretická část, v níž jsou popsány teoretické poznatky související s tématem práce. Další částí je praktická část, v rámci které je realizován kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů s vychovateli dětských domovů. V teoretické části práce je popsána ústavní výchova či fungování dětských domovů. Dále je řešena především problematika negativních vlivů ohrožujících dítě. Takovými vlivy mohou být nevhodné rodinné prostředí, poruchy citové vazby, nevhodné a poškozující chování vůči dítěti (týrání, zneužívání, zanedbávání), psychická deprivace či adverzní dětské zkušenosti a traumata. Tyto negativní zkušenosti děti významně poznamenávají a ovlivňují. Dále jsou podrobněji popsána specifika života v dětském domově i dětí z dětských domovů samotných. Jako poslední jsou zmíněny pojmy kvalita života a životní spokojenost a jejich možná pojetí, zejména pak v souvislosti s životem v dětském domově. V praktické části práce je realizován a popsán kvalitativní výzkum. V rámci výzkumu jsou provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky dětských domovů. Rozhovory jsou následně přepsány, kódovány, analyzovány a interpretovány. Hlavním cílem výzkumu...
|
|
|
Genderové rozdíly ve svědectvích z Osvětimi
Navrátilová, Kristýna ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá svědectvími z doby holokaustu. Jejím cílem bylo porovnat dvě vybraná svědectví přeživších, najít hlavní témata a porovnat tato svědectví i z hlediska genderu. Ke stanovení hlavních témat jsem použila 17 svědeckých výpovědí, které jsem přečetla. V první části práce se zabývám vývojem vnímání svědectví v čase, vztahem holokaustu a genderu a svědectvím jako žánrem. Ve druhé části analyzuji svědectví Elieho Wiesela a Edith Egerové. Hledala jsem společné rysy i rozdíly v prožívání věznění. Vybrala jsem událost, která hrdiny během dospívání v táboře zásadně ovlivnila a zabývala se i jejich vývojem před válkou a po válce. Jako zásadní pro jejich přežití se jeví přítomnost blízké osoby v táboře a poté jejich schopnost odmítnout vinu za to, co jim stalo. Oba aktéři také dokázali uplatnit zkušenosti z let věznění ve svém profesním životě po válce. Z hlediska genderu se svědectví Elieho Wiesela a Edith Egerové zásadně neliší, naopak jsou si velmi podobná. Gender tedy na přežití těchto svědků neměl zásadní vliv.
|
|
|
Impostor fenomén a sebehodnocení u českých vysokoškolských studentů
Křížová, Markéta ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Škvařil, Václav (oponent)
Tato práce si stanovila za cíl zmapovat impostor fenomén u českých vysokoškolských studentů. Byl zvolen smíšený design, v kvalitativní části práce šlo o hlubší pochopení tohoto fenoménu a zjištění, jak ho studenti prožívají. Kvantitativní část obsahovala dotazník Clance Impostor phenomenon scale. Ze tří hypotéz byla potvrzen jedna a sice že čeští vysokoškolští studenti budou v dotazníku Clance IP scale v průměru skórovat nad 61 bodů. Ostatní dvě hypotézy, tedy že ženy budou skórovat v IF výš, než muži a studenti prvních ročníků bakalářského studia budou pociťovat IF ve větší míře než studenti z vyšších ročníků, potvrzeny nebyly. V kvalitativní části práce se objevovaly společná témata jako vysoké nároky na sebe sama, vliv rodiny a neschopnost přijímat pochvaly. KLÍČOVÁ SLOVA impostor fenomén, čeští vysokoškolští studenti, Clance Impostor fenomén škála
|
|
|
Imposter syndrom u vysokoškolských studentů první generace
Malinovská, Tereza ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se věnuje zkušenosti imposter syndromu u vysokoškolských studentů první generace. Cílem práce je prozkoumat jejich prožívání možných pocitů nejistoty a zjistit, jakým způsobem je ovlivňuje skutečnost, že jsou prvními členy rodiny, kteří usilují o vysokoškolský titul. Práce si rovněž klade za cíl specifikovat, nakolik nežádoucí pocity ovlivňují jejich duševní zdraví a akademické úspěchy, navíc usiluje o zmapování jejich motivační oblasti vzhledem k dokončení studia. Teoretická část se zabývá charakteristikou studentů první generace, významem role rodičů ve vztahu ke studiu, vymezením imposter syndromu a identifikací překážek, se kterými se tito studenti setkávají. Empirická část detailně popisuje průběh celého výzkumného procesu, zahrnujícího stanovení výzkumného problému, cíle a otázek, výběr participantů, metodu sběru dat, analýzu, interpretaci a prezentaci výsledků. Výzkumný vzorek je složen z šesti studentek první generace ve věku 20-22 let, které studují prezenčně bakalářský program na vysoké škole. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů a analyzována i interpretována pomocí reflexivní tematické analýzy. Z výzkumu vyplynula silná vazba respondentek na identitu studenta první generace, což se ukázalo být jedním z hlavních faktorů, který přispívá k intenzivním...
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Zkušenosti osob s neobvyklou sexuální preferencí s terapií
Vejdovská, Barbora ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušeností nedelikventních osob s poruchami sexuální preference s psychoterapií. Cílem práce je porozumět zkušenostem nedelikventních osob s poruchami sexuální preference s psychoterapií a zhodnotit, zda je psychoterapie efektivním intervenčním nástrojem vhodným pro preventivní působení. Dále bude posouzen efekt psychoterapie na snižování rizikovosti spáchání sexuálního deliktu u nedelikventních osob. V teoretické části práce jsou nejprve představeny poruchy sexuální preference, včetně jejich klasifikace. Dále je pozornost věnována rozlišení sexuální deviace a sexuální delikvence. Následuje část věnující se stigmatizaci osob s poruchami sexuální preference. Na závěr teoretické části je přiblížena léčba poruch sexuální preference, dostupnost léčby v rámci České republiky a činnosti projektu Parafilik. Ve výzkumné části práce jsou představeny sexuální preference deseti mužů, včetně obtíží, které jim jejich odlišná sexualita přináší. Data byla získána prostřednictvím standardizovaného nástroje STABLE-2007 a polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla data analyzována kvalitativní metodou IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Výsledky výzkumu naznačují, že psychoterapeutické působení dosáhlo pozitivních výsledků u devíti z deseti klientů s neobvyklou sexuální...
|
|
| |
host ::
RSS.