|
|
Návrh na zařazení kultury neslyšících na prvním stupni základních škol pro sluchově postižené
Komárková, Barbora ; Vysuček, Petr (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Ve sve praci jsem se pokusila navrhnout aktivity, jejichz praktikovani by napomohlo k seznameni neslysicich deti s kulturou neslysicich jiz od zacatku skolni dochazky. Jsem si vedoma faktu, ze neslysici deti neslysicich rodicu se s kulturou neslysicich setkavaji doma a svym zpusobem je kultura neslysicich obklopuje. Ale pro neslysici deti slysicich rodicu by bylo vhodne, aby se seznamovanim s kulturou neslysicich pomahala rodicum skola. Jak jsem se zminila na zacatku sve prace, nemyslim si, ze je vhodne, abychom my slysici urcili, kterYm smerem se maji neslysici vydavat. Ale na druhou stanu, ti lide, kteri s neslysicimi prichazeji do kontaktu, by meli ukazat, z ceho si mohou neslysici vybrat. Ve skolach by se deti mely seznamit, jak se svetem slysicich, tak svetem neslysicich. Na zaklade objektivnich informaci si neslysici mohou nenasilne vybrat, jakou cestou se ve svem budoucim zivote vydaji. Sama jsme se snazila strucne popsat zakladni charakteristiky sveta neslysicich. Logicky jsem vysvetlila, ze neslysici Ize povazovat za jazykove-kulturni mensinu, a bylo by politicky spravne, aby se neslysicim dostavalo stejnych pray jako jinym jazykovym mensinam na nasem uzemi. Komunita (ceskych) neslysicich se odlisuje predevsim v uzivani (ceskeho) znakoveho jazyka. Uzivani znakoveho jazyka v prostoru prinasi velke...
|
|
|
Neslyšící-jazyková a kulturní menšina
Komárková, Barbora ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je podat ucelený pohled na neslyšící jako na jazykově kulturní menšinu. Diplomová práce je rozdělena na čtyři tématické části. První část vysvětluje, kdo může být považován za neslyšícího. Je zmíněn přístup jak jazykově kulturní, tak přístup medicínský. Druhá část popisuje charakteristiky českého znakového jazyka jako přirozeného jazyka. Objasňuje, proč je znakový jazyk nedílnou součástí komunity neslyšících, kultury neslyšících, a tím i jazykově kulturního přístupu. Velký důraz je kladen na vztah jazykově kulturního přístupu k vývoji neslyšícího dítěte, především na otázku uspokojování základních psychických potřeb dítěte. V poslední části je podán obecný popis termínů komunita i kultura a následně detailní popis komunity neslyšících a jednotlivé charakteristiky kultury neslyšících. Veškeré popisy jsou doplněny příklady. Na závěr jsou zmíněny právní dokumenty, které by měly přispět k většímu zdůraznění pohledu na neslyšící jako na jazykově kulturní menšinu.
|
|
|
Neslyšící-jazyková a kulturní menšina
Komárková, Barbora ; Hádková, Kateřina (oponent) ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce)
Cílem práce je podat ucelený pohled na neslyšící jako na jazykově kulturní menšinu. Diplomová práce je rozdělena na čtyři tématické části. První část vysvětluje, kdo může být považován za neslyšícího. Je zmíněn přístup jak jazykově kulturní, tak přístup medicínský. Druhá část popisuje charakteristiky českého znakového jazyka jako přirozeného jazyka. Objasňuje, proč je znakový jazyk nedílnou součástí komunity neslyšících, kultury neslyšících, a tím i jazykově kulturního přístupu. Velký důraz je kladen na vztah jazykově kulturního přístupu k vývoji neslyšícího dítěte, především na otázku uspokojování základních psychických potřeb dítěte. V poslední části je podán obecný popis termínů komunita i kultura a následně detailní popis komunity neslyšících a jednotlivé charakteristiky kultury neslyšících. Veškeré popisy jsou doplněny příklady. Na závěr jsou zmíněny právní dokumenty, které by měly přispět k většímu zdůraznění pohledu na neslyšící jako na jazykově kulturní menšinu.
|
|
|
Návrh na zařazení kultury neslyšících na prvním stupni základních škol pro sluchově postižené
Komárková, Barbora ; Vysuček, Petr (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Ve sve praci jsem se pokusila navrhnout aktivity, jejichz praktikovani by napomohlo k seznameni neslysicich deti s kulturou neslysicich jiz od zacatku skolni dochazky. Jsem si vedoma faktu, ze neslysici deti neslysicich rodicu se s kulturou neslysicich setkavaji doma a svym zpusobem je kultura neslysicich obklopuje. Ale pro neslysici deti slysicich rodicu by bylo vhodne, aby se seznamovanim s kulturou neslysicich pomahala rodicum skola. Jak jsem se zminila na zacatku sve prace, nemyslim si, ze je vhodne, abychom my slysici urcili, kterYm smerem se maji neslysici vydavat. Ale na druhou stanu, ti lide, kteri s neslysicimi prichazeji do kontaktu, by meli ukazat, z ceho si mohou neslysici vybrat. Ve skolach by se deti mely seznamit, jak se svetem slysicich, tak svetem neslysicich. Na zaklade objektivnich informaci si neslysici mohou nenasilne vybrat, jakou cestou se ve svem budoucim zivote vydaji. Sama jsme se snazila strucne popsat zakladni charakteristiky sveta neslysicich. Logicky jsem vysvetlila, ze neslysici Ize povazovat za jazykove-kulturni mensinu, a bylo by politicky spravne, aby se neslysicim dostavalo stejnych pray jako jinym jazykovym mensinam na nasem uzemi. Komunita (ceskych) neslysicich se odlisuje predevsim v uzivani (ceskeho) znakoveho jazyka. Uzivani znakoveho jazyka v prostoru prinasi velke...
|
host ::
RSS.