|
|
Podpora rozvoje metakognitivních schopností a kompenzačních strategií u žáků se specifickými poruchami učení
Kohmová, Barbora ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat učební strategie u žáků se specifickými poruchami učení. Je rozdělena na dvě části. V teoretické části nabízí vhled do problematiky specifických poruch učení, představuje jejich definice, projevy ve školním vzdělávacím procesu a jejich dopady do vzdělávání. V empirické části je za využití kvalitativního výzkumu poukázáno na jednotlivé strategie učení, kteří žáci se specifickými poruchami učení využívají. Pomocí polostrukturvaného rozhovoru se žáky se specifickými poruchami učení hledá metodu, kterou by se přispělo k zefektivnění učení. Ve výzkumné části byly popsány výpovědi od informantů a také představeny jejich zkušenosti s podporou ve vzdělávání.
|
|
|
Plánování budoucnosti v rodinách s dítětem s mentálním postižením
Gažiová, Magdalena ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou plánování budoucnosti v rodinách s dítětem s mentálním postižením. V teoretické části je vymezena definice rodiny, specifika rodiny s dítětem s mentálním postižením, sociální služby pro dospělé lidi s mentálním postižením a specifika plánování budoucnosti lidí s mentálním postižením. V rámci praktické část bakalářské práce je vymezena metodologie zvoleného přístupu a interpretovány výsledky výzkumného šetření. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem přistupují v rodinách s dítětem s mentálním postižením k plánování budoucnosti. Zvolenou metodou výzkumu je polostrukturovaný rozhovor s deseti respondenty. Výpovědi rodičů a sourozenců dětí s mentálním postižením poskytly náhled do přístupu a plánování budoucnosti, obtížích s tímto tématem spojených a jedinečných příběhů jednotlivých rodin.
|
|
| |
|
|
Dostupnost a rozvoj včasné péče v rámci podpory dětí se sociálním znevýhodněním v České republice
Veselá, Aneta ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá dostupností a možnostmi rozvoje včasné péče v podpoře dětí se sociálním znevýhodněním. V teoretické části se zaměřuje na raný vývoj dítěte v kontextu sociálního znevýhodnění a také se snaží popsat a prokázat význam včasné péče i v kontextu zahraničních studií a výzkumů. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, polostrukturovaných rozhovorech se sedmi respondenty, kterými se staly pracovnice v organizacích či zařízení zapojených v Platformě pro včasnou péči. Data byla analyzována a interpretována především na základě metodologických postupů podle Švaříčka a Šeďové (2007). Analýza proběhla metodou otevřeného kódování a interpretace dat následně technikou vyložení karet. Hlavním cílem práce se stalo hlubší prozkoumání a zhodnocení stavu dostupnosti služeb včasné péče v České republice a možností jejího rozvoje. Výzkumné šetření zachycuje význam včasné péče na život dítěte a rodiny, dostupnost služeb včasné péče v České republice, kdy výzkum byl zaměřen na kraj Karlovarský, Ústecký a Prahu. Výsledky popisují pokrytí služeb včasné péče, překážky v poskytování služeb, stav kapacit, spolupráci s dalšími subjekty a identifikaci rodin nebo dětí. Dále se snaží navrhnout některé možnosti rozvoje včasné péče v České republice v následujících letech, které zahrnují zlepšení...
|
|
|
Speciálně pedagogická intervence na 2. stupni základní školy v předmětu český jazyk
Pelešková, Kateřina ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na druhém stupni základní školy. Zaměřena je především na to, jaká je žákům poskytována podpora ze strany školy, školního poradenského pracoviště a pedagogů, kteří vyučují český jazyk. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Autorka vysvětluje pojem žák se speciálními vzdělávacími potřebami, popisuje systém péče a podpory těchto žáků. Vzhledem k druhému oboru, který autorka práce studuje, se práce zaměřuje na speciální potřeby žáků v předmětu český jazyk a literatura. Zvláštní pozornost je věnována žákům se specifickými poruchami učení, především dyslexií, dysgrafií a dysortografií. V práci je uvedena i reedukace zmíněných specifických poruch učení. Předpokládaným výstupem by mělo být zmapování intervence a podpory, která se žákům dostává na běžné základní škole ve výuce českého jazyka i v rámci předmětu speciálně pedagogické intervence. Pro naplnění cíle byla použita kvalitativní metoda, konkrétně polostrukturovaný rozhovor se žáky vybrané základní školy chodícími na druhý stupeň. Z proběhlých rozhovorů vyplývá, že žáci daných škol jsou s mírou podpory, kterou ve škole dostávají, spokojeni. Kromě rozhovorů se žáky proběhly rozhovory i s pedagogy českého jazyka a literatury. Z výpovědí učitelů je patrná...
|
|
|
Poradenská činnost školních speciálních pedagogů na základních školách hlavního vzdělávacího proudu u žáků s lehkým mentálním postižením
Kalinová, Anna ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na metody a formy podpory a poradenství, které jsou poskytovány školním speciálním pedagogem na běžné základní škole žákovi s lehkým mentálním postižením. Cílem práce je zmapování a představení metod, které jsou voleny při práci s vybraným žákem a důvody jejich využívání. Teoretická část vymezuje pojmy mentální postižení, hlavně pak lehké mentální postižení, profesi školního speciálního pedagoga a metody, které se všeobecně využívají při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením na základních školách hlavního vzdělávacího proudu. V empirické části je představeno samotné výzkumné šetření. Nejprve jsou popsány hlavní cíle, metody a výsledky analýzy šetření, jsou zde také představeny respondentky, které se výzkumného šetření účastnily. Jedná se o kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno metodou polostrukturovaného rozhovoru, který mapuje poskytované metody podpory a poradenství, ale také profesní dráhu školních speciálních pedagogů a v neposlední řadě také jejich pohled na inkluzivní vzdělávání. Rozhovory byly kódováním rozděleny na šest oblastí, které jsou pak porovnávány mezi jednotlivými respondentkami. Výzkumné šetření umožnilo nahlédnout do praxe v oblasti vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a představilo nejčastěji používané metody a...
|
|
| |
|
|
Speciálně pedagogická intervence na 2. stupni základní školy v předmětu český jazyk
Pelešková, Kateřina ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na druhém stupni základní školy. Zaměřena je především na to, jaká je žákům poskytována podpora ze strany školy, školního poradenského pracoviště a pedagogů, kteří vyučují český jazyk. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Autorka vysvětluje pojem žák se speciálními vzdělávacími potřebami, popisuje systém péče a podpory těchto žáků. Vzhledem k druhému oboru, který autorka práce studuje, se práce zaměřuje na speciální potřeby žáků v předmětu český jazyk a literatura. Zvláštní pozornost je věnována žákům se specifickými poruchami učení, především dyslexií, dysgrafií a dysortografií. V práci je uvedena i reedukace zmíněných specifických poruch učení. Předpokládaným výstupem by mělo být zmapování intervence a podpory, která se žákům dostává na běžné základní škole ve výuce českého jazyka i v rámci předmětu speciálně pedagogické intervence. Pro naplnění cíle byla použita kvalitativní metoda, konkrétně polostrukturovaný rozhovor se žáky vybrané základní školy chodícími na druhý stupeň. Z proběhlých rozhovorů vyplývá, že žáci daných škol jsou s mírou podpory, kterou ve škole dostávají, spokojeni. Kromě rozhovorů se žáky proběhly rozhovory i s pedagogy českého jazyka a literatury. Z výpovědí učitelů je patrná...
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na území hlavního města Prahy
Marková, Jana ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Závěrečná práce se věnuje zaměstnávání osob s postižením. Cílem práce je zjistit stav zaměstnávání těchto osob na území hlavního města Prahy. Teoretická část se zabývá obecnými informacemi o zaměstnávání osob s postižením, legislativním vymezením a dále specifiky osob s jednotlivými typy postižení v oblasti zaměstnávání. Výzkumná část práce se zaměřuje na možnosti zaměstnávání osob s postižením na území Prahy z pohledu organizací pracujících v tomto sektoru. Metodou výzkumu byl zvolen dotazník s otevřenými otázkami. Z výzkumného šetření vyplynulo, že je osobám s postižením poskytována různorodá podpora k nalezení a udržení zaměstnání. V této oblasti je ale pro lepší uplatnění osob s postižením potřeba určitých legislativních změn pro zlepšení možností jejich uplatnění na otevřeném trhu práce, aby nebyly vyčleňovány z intaktní společnosti. Dalším zásadním krokem ke zlepšení situace na trhu práce je zvýšení informovanosti zaměstnavatelů i zaměstnanců o problematice osob s postižením. KLÍČOVÁ SLOVA zaměstnávání; osoby se zdravotním postižením; chráněný trh práce; nestátní neziskové organizace
|
|
|
Spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí a základní školy v rámci vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Horáková, Denisa ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací základní školy a OSPOD v rámci vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. V teoretické části obsahuje poznatky o jedincích se sociálním znevýhodněním nejen v rámci školy a rodiny. Dále také to, jak by měla spolupráce základní školy a OSPOD probíhat, zejména co se týče náročných situací. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum realizovaný prostřednictvím semi-strukturovaných rozhovorů s pedagogickými pracovníky, jakožto zástupci škol, a se sociálními pracovníky, jakožto zástupci OSPOD. Rozhovory byly podrobeny obsahové analýze prostřednictvím otevřeného kódování. Cílem diplomové práce bylo popsat spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a základní školy nejen při řešení náročných situací, které se týkají žáků se sociálním znevýhodněním. Cílem bylo také zjistit, jaká jsou úskalí v rámci této spolupráce a co by na této spolupráci šlo zlepšovat. Spolupráce probíhá nejčastěji ve formě telefonické komunikace a výchovných komisí. Největším úskalím v této spolupráci je zpětná informovanost školy, která ze strany OSPOD probíhat nemůže. Na spolupráci je mnoho překážek, které musí jak učitelé, tak sociální pracovníci překonávat. Obě tyto instituce by se měly pravidelněji setkávat a předávat si informace i v rámci prevence, nejen v rámci problémových situací, aby...
|
host ::
RSS.