|
|
The impact of Google Maps' reviews and algorithms on young adults' choices of museums to visit in Prague
Schröter Freitas, Fernanda ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
a klíčová slova Když potřebují mapu, více než 2 miliardy lidí využijí Mapy Google. Kromě kartografických dat nabízí tento nástroj také informace o lokalitách a zajímavostech včetně muzeí a také jejich recenze z pera běžných uživatelů aplikace. Vzhledem k tomu, že paměťové instituce jsou důležitými místy uchovávání a interpretace kulturní identity, zdá se nezbytné zaměřit pozornost na vliv digitálních platforem, jako je Goggle Maps, na jejich návštěvníky. Cílem tohoto výzkumu je zjistit, jak moc ovlivňují recenze na Google Maps volbu lidí, kteří se rozhodují navštívit (nebo nenavštívit) muzea. Výzkumný soubor tvořilo 20 studentů programu Erasmus v Praze, u kterých jsme analyzovali využívání Google Maps v kontextu jejich kulturních návyků a vztahu k digitálním technologiím. Pět respondentů jsme pak podrobili detailnější analýze zaměřené přímo na jejich účet u Google Maps. Celkově se všichni studenti na Mapy Google tak či onak spoléhali, přičemž většina z nich podcenila vliv tohoto nástroje na jejich chování a prefernce. Nejvíce je ovlivnily negativní recenze, které podkopávaly společenský status muzea, a pozitivní recenze, které označovaly expozice za zajímavé/interaktivní. Mapy Google zobrazovaly většině studentů, kteří na platformě hledali muzea, spíše komerční muzea a spíše pozitivní recenze,...
|
|
|
Participatory approaches and urban development: A case study of Amsterdam
Mirmohammad Sadeghi, Fariba ; Kovářová, Linda (vedoucí práce) ; Špačková, Eva (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
v českém jazyce Amsterdam je unikátní kombinací vodního inženýrství, zastavěného prostředí, urbanistického obrazu města, multikulturalismu a neoliberalismu, tolerance a integrace, obchodu a podnikání, kultury a identity, individualismu a veřejného rozhodování mezi evropskými městy. V této práci zkusím vysvětlit amsterdamský městský rozvoj ve světle městského plánování a rozhodování institucionální politiky za účasti veřejnosti. Tento výzkum navíc studuje obraz Amsterdamu jako místa světového dědictví UNESCA, historii jeho městského rozvoje, jeho demografii a imigrační populace, a jeho městskou strukturu. Město Asmterdam, jako hlavní aktér politiky městského plánování a rozvoje, se zabývalo zodpovězením výzkumné otázky: Jak město zapojuje své občany do projektů rozvoje měst? K zodpovězení této otázky je ze sedmi městských čtvrtí Amsterdamu vybrána nejmladší čtvrť s nejvyšším počtem projektů obnovy měst a to je čtvrť Nieuw-West, která je zároveň nejzelenější a druhou největší čtvrtí Amsterdamu. Pomocí analýzy obsahu z informací o projektu z webových stránek města a Arsteinin žebříčku účasti v metodice, se studuje rámec a funkce účasti veřejnosti. Projekty městského rozvoje okresu Nieuw-West jsou představeny, analyzovány a typologicky studovány. Tyto projekty jsou rozděleny do dvou kategorií: územní...
|
|
|
Industrial heritage and urban regeneration: New perspectives for the district of Atlampa in Mexico City
Guzmán Penella, Diego ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Špačková, Eva (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
Industrial heritage and urban regeneration: New perspectives for the district of Atlampa in Mexico City Abstrakt v českém jazyce Vztah měst a průmyslu byl předmětem výzkumu již od počátků industrializace v 18. století. Zájem o téma se zvýšil v polovině 20.stol., kdy se průmysl začal stěhovat z městských center, a města byla přinucena přizpůsobovat se novým podmínkám a funkcím. Tento vývoj představoval výzvu pro odborníky na řízení a plánování měst a památkovou ochranu, kteří se pokoušeli najít řešení, jenž by zachovalo důležité průmyslové městské lokality, a přitom nebránilo rozvoji města. Tato diplomová práce zkoumá různé přístupy, formulované v odpovědi na tuto výzvu a analyzuje jejich aplikovatelnost pro specifický případ rozvoje Atlampy, dříve průmyslové čtvrti v Mexico City. Tato historická část města v posledních dekádách výrazně zaostávala, jakkoli vykazuje značný urbanistický potenciál a významnou památkovou hodnotu. Jádrem diplomové práce je komparativní analýza vývoje bývalých průmyslových čtvrtí s podobnými podmínkami. Srovnání posuzuje přístupy městského plánování a památkové péče v jednotlivých případech a definuje proveditelnou a přínosnou strategii vedoucí k městské obnově v Atlampy, vycházející ze zachování a zdůraznění místního kulturního dědictví. Klíčová slova průmyslové dědictví - obnova...
|
|
|
Catholic Cathedrals in Europe and Representation of Heritage via Mobile Applications
Mazur, Ekaterina ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
a klíčová slova Prezentace kulturního dědictví prostřednictvím digitálních a online nástrojů získává rostoucí pozornost odborníků v oblasti kultury i široké veřejnosti. Mobilní aplikace umožňují muzeím oslovit širší publikum, zpřístupnit kulturní dědictví lidem se speciálními potřebami a poskytovat obsah v různých formách. Rovněž katolické katedrály, které jsou místy s velkým turistickým potenciálem a bohatým historickým a kulturním dědictvím, vytvářejí své mobilní aplikace dostupné v několika jazycích. Tento výzkum si klade za cíl odpovědět na otázku, jak mobilní aplikace přispívají k reprezentaci dědictví náboženských míst. Jako případové studie slouží mobilní aplikace katedrál Notre-Dame, Milána, Florencie a Kolína nad Rýnem. Analyzuje se vizuální a textový obsah a design aplikací, aby se prozkoumalo, jak dědictví odpovídá náboženským a světským potřebám. Ve výsledku bylo možné identifikovat vzorce, které používají katedrály a vývojáři aplikací při generování obsahu náboženského kulturního dědictví v tomto technickém rámci. Kromě toho jsou předkládána praktická doporučení ke zlepšení technického uspořádání a narativních postupů. Klíčová slova: náboženské kulturní dědictví, prezentace kulturního dědictví, mobilní aplikace, digitální muzeum, cestovní ruch, muzejní komunikace, UNESCO 3
|
|
|
Museums and Agriculture in Cold War Europe: The establishment of the Association Internationale de Musées d'Agriculture
Rocha Joaquim, João Pedro ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
Český abstrakt Klíčová slova: AIMA, dějiny muzejnictví, dějiny zemědělství, historie mezinárodních nevládních organizací, studená válka Předkládaná práce se zaměřuje na formování a rozvoj zemědělského muzejnictví v teorii i praxi ve studenoválečné Evropě. Důraz je kladen na utváření transnacionálních znalostních sítí a organizací s cílem přispět k identifikaci teoretických a metodologických trendů ve vývoji tohoto muzeologického oboru. Etnografické museum v přírodě Skansen ve Stockholmu a výrazně technicky orientované Maďarské národní zemědělské muzeum v Budapešti, obě založena v 90. letech 20. století, patřila k průkopníkům zemědělského muzejnictví a působila jako vzory pro pozdější iniciativy v Evropě i mimo ni. Tento dvojaký původ a s ním spojené různé přístupy dodnes ovlivňují vývoj zemědělské muzeologie: lze najít zemědělská muzea zaměřená na technické záležitosti, jídlo a výživu, folklór, specifická průmyslové obory a odvětví atd. Museografické přístupy a kurátorské praxe těchto institucí se mohou značně lišit - od opětovného zavádění tradičních postupů až po vědecká centra zaměřená na environmentální témata. V čase, kdy prezentace zemědělství, produkce potravin a životního prostředí v muzejních expozicích získává na významu, je nezbytné pochopit a lépe poznat historický vývoj těchto institucí. Cílem...
|
host ::
RSS.