|
|
Lima - problémy růstu metropole
Rataj, Martin ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Dizertace se věnuje situaci periferních sídel (barriad či pueblos jóvenes) v peruánské Limě na pozadí problémů růstu metropole, doprovázeného řadou chronických problémů od vysoké míry kriminality přes nevyhovující životní prostředí po slabou moc veřejné správy. Prostřednictvím sociologického průzkumu hledá odpovědi na otázky po jednotlivých aspektech života v barriadách, aby je posléze interpretovala s přihlédnutím k vývoji posledních desetiletí a existující literatuře. Snaží se přitom hledat průsečíky mezi jednotlivými jevy a nalézat jejich společný kontext překlenováním dílčích pohledů sociologie, urbanismu, historie či ekologie. Zároveň se zamýšlí - mj. s přihlédnutím ke zkušenostem dalších měst regionu - nad perspektivami do budoucna.
|
|
|
Lima: Problémy latinskoamerické metropole v souvislostech a vzájemné interakci
Rataj, Martin ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje komplexu problémů, které charakterizují latinskoamerickou metropoli na prahu jedenadvacátého století. Činí tak na příkladě peruánského hlavního města Limy, které v sobě kumuluje symptomatické neduhy urbanizovaných území této části světa ve vysoké míře. Důraz je kladen především na problematiku vnitrostátní migrace v Peru a jejího důsledku v razantní proměně urbanizace, především v podobě kvapného růstu chudinských čtvrtí na periferiích. Zabývá se ale i jevy, které s tím bezprostředně souvisí, tj. kriminalitou, úpadkem kvality života ve městě a narušením jeho struktur, vyčerpáním životního prostředí a náchylností k postižení ze strany přírodních hrozeb. Práce cílí na provázanost těchto jevů, jejich společné kořeny a zasazuje je do kontextu problémů Peru, s obzvláštním důrazem na aspekt chudoby a kulturně-rasové bariéry.
|
|
| |
|
|
Lima: Problémy latinskoamerické metropole v souvislostech a vzájemné interakci
Rataj, Martin ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje komplexu problémů, které charakterizují latinskoamerickou metropoli na prahu jedenadvacátého století. Činí tak na příkladě peruánského hlavního města Limy, které v sobě kumuluje symptomatické neduhy urbanizovaných území této části světa ve vysoké míře. Důraz je kladen především na problematiku vnitrostátní migrace v Peru a jejího důsledku v razantní proměně urbanizace, především v podobě kvapného růstu chudinských čtvrtí na periferiích. Zabývá se ale i jevy, které s tím bezprostředně souvisí, tj. kriminalitou, úpadkem kvality života ve městě a narušením jeho struktur, vyčerpáním životního prostředí a náchylností k postižení ze strany přírodních hrozeb. Práce cílí na provázanost těchto jevů, jejich společné kořeny a zasazuje je do kontextu problémů Peru, s obzvláštním důrazem na aspekt chudoby a kulturně-rasové bariéry.
|
|
|
Zhodnocení využívání Katalogu typových činností integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí
RATAJ, Martin
Pro snížení ztrát na životech a zdraví obyvatel, životním prostředí, zvířatech a majetku při vzniku mimořádných událostí byl zřízen integrovaný záchranný systém, čímž se rozumí koordinovaný postup jeho složek při řešení těchto událostí. Pro účelnou funkčnost většího počtu složek při součinnosti u provádění záchranných a likvidačních prací byly vytvořeny sjednocující postupy pod názvem Katalog typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu. Katalog obsahuje patnáct typových činností, jež se zabývají patnácti mimořádnými událostmi, jejichž vznik hrozí na území České republiky. Každá typová činnost poté obsahuje postup řešení mimořádné události a seznam složek, které se na jejich řešení budou podílet. KTČ by tak měl sloužit jako návod pro úspěšné zvládnutí mimořádných událostí v něm řešených. Teoretická část práce se věnuje jednotlivým typovým činnostem, u kterých jsou uvedeny podmínky pro jejich užití, výčet vázaných složek a stručný postup provádění záchranných a likvidačních prací. Jedním z cílů práce bylo zhodnotit využívání jednotlivých typových činností uvedených v Katalogu typových činností při řešení mimořádných událostí složkami IZS v České republice v letech 2010 - 2014 a druhým cílem bylo navrhnout zpracování dalších typových činností pro zařazení do katalogu. Oba dva cíle byly naplněny. Výzkumná část práce probíhala metodikou analýzy a rešerše dostupných materiálů, zejména statistických ročenek zásahů složek IZS za uvedené roky. Sběrem dat v rámci kvalitativního výzkumu a to formou řízeného rozhovoru s příslušníky hasičských záchranných sborů krajů. Po provedení analýzy a rešerše dat získaných od MV- generálního ředitelství HZS ČR byla data statisticky zpracována do tabulek a grafů a následně porovnávána s daty získanými od respondentů, kteří byli podrobováni řízeným rozhovorům. Respondenti byli vybráni z řad příslušníků hasičských záchranných sborů, kde byl osloven vždy jeden příslušník z každého kraje ČR. Osloveno tedy bylo 14 respondentů, z nichž 13 bylo ochotných poskytnout rozhovor týkající se dané problematiky. Osnova rozhovoru se skládala z 10 otázek, které měly rozklíčovat, zda je v určeném kraji užíván KTČ složek IZS při řešení mimořádných událostí. Ve statistických výsledcích dat získaných od MV- GŘ HZS ČR se ukázalo, že většina mimořádných událostí řešených pomocí postupů typových činností spíše stagnuje nebo narůstá. Pokles se objevil pouze u dopravních nehod řešených při vyhlášení druhého a vyššího stupně poplachu. Z rozhovorů s příslušníky hasičských záchranných sborů vyplynulo, že KTČ složek IZS je v drtivé většině používán pro řešení mimořádných událostí, které splňují prvky užití. Nejčastěji je tomu u dopravních nehod a demonstrování úmyslu sebevraždy. Naopak nejméně dochází k výskytu a tudíž i k užití KTČ při zajišťování veřejného pořádku při shromážděních a technopárty a u chřipky ptáků. Kraje nejčastěji řešící mimořádné události dle výsledků jsou Jihomoravský kraj a Hlavní město Praha. Na opačném konci se z hlediska vytížení ocitl Olomoucký kraj. Pomocí komparace, porovnávající četnosti řešení mimořádných událostí pomocí KTČ vzhledem k celkovému počtu řešeních mimořádných událostí pomocí KTČ na území ČR, byl ustanoven Jihomoravský kraj, jako nejlépe užívající kraj typových činností k řešení mimořádných událostí. Nejhůře užívajícím je oproti němu určen Karlovarský kraj. Navrženými mimořádnými událostmi pro zařazení do KTČ jsou mimořádné události s výskytem vysoce nebezpečných nákaz, zřícení budov, zvládání migrační vlny a teroristický útok. Výzkumná otázka byla položena takto: Jsou typové činnosti složek IZS při společném zásahu využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených? Zodpovězení výzkumné otázky zní kladně. Typové činnosti složek IZS při společném zásahu jsou využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených.
|
|
|
Organizace přednemocniční neodkladné péče při dopravní nehodě s hromadným postižením zdraví
RATAJ, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá organizací přednemocniční neodkladné péče při dopravní nehodě s hromadným postižením osob. Charakterizuje činnost zdravotnické záchranné služby při vzniku mimořádné události, která vyžaduje řešení pomocí postupů medicíny katastrof, kdy hlavním úkolem je zamezit ztrátám na životě u co možná největšího počtu osob postižených na zdraví, a to zejména v situacích, kde se předpokládá výrazný nepoměr zachránců vůči osobám postiženým na zdraví. Cílem této práce je podrobné zmapování organizace přednemocniční neodkladné péče při dopravní nehodě s hromadným postižením osob. Vypracovaná struktura organizace se však uplatňuje u jakékoli mimořádné události s hromadným postižením osob. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky, které z důvodu získání výzkumné hodnoty byly zaměřeny na Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje a Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje. První výzkumná otázka se zaměřuje na porovnání způsobů, kterými probíhá příprava zdravotnických záchranářů na řešení mimořádné události při dopravní nehodě s hromadným postižením osob u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Druhá výzkumná otázka má za úkol zmapovat řešení dopravních nehod s hromadným postižením osob u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje od roku 2002 do roku 2012. Zvolenou metodikou pro výzkumnou část práce byla metoda pomocí kvalitativního výzkumu uskutečněného formou dotazování v podobě polořízeného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Výzkumný soubor se tedy skládá ze zdravotnických záchranářů dvou zdravotnických záchranných služeb, z nichž z každé bylo namátkově vybráno 5 respondentů. Zpracovávání výsledků týkajících se první výzkumné otázky, která se zabývala porovnáváním způsobů, jimiž jsou zdravotničtí záchranáři připravováni na řešení dopravní nehody s hromadným postižením osob, ukázalo, že ačkoliv je struktura přípravy z velké části určena zákonem, a tudíž je i velmi podobná u obou zdravotnických záchranných služeb, rozdíl je markantní, zejména v přístupu a participaci zdravotnických záchranářů k pořádané přípravě. Ve Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje se zdravotničtí záchranáři oproti svým protějškům nezúčastňují teoretických příprav pravidelně, přestože jsou pořádány každý rok. Zpracování výsledků týkajících se druhé otázky, která se zaměřovala na zmapování postupů řešení dopravních nehod s hromadným postižením osob, ukázalo, že Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje se účastnila řešení mnohem závažnějších dopravních nehod s hromadným postižením osob než Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje. Z popisu postupů volených zdravotnickými záchranáři na místě dopravní nehody jednoznačně vyplývá, že pro záchranné a likvidační práce museli využít postupů medicíny katastrof, jako je např. třídění raněných pomocí identifikačních a třídících karet. Z toho se dá jednoznačně usoudit, že v postupech pro řešení dopravních nehod s hromadným postižením osob jsou daleko zkušenější zdravotnickou záchrannou službou. Při zkoumání organizace přednemocniční neodkladné péče při dopravní nehodě s hromadným postižením osob, pomocí metody kvalitativního výzkumu uskutečněného dotazováním formou polořízených rozhovorů provedených na dvou zdravotnických záchranných službách, jsem odhalil některé rozdíly týkající se teoretické přípravy a samotných postupů řešení dopravních nehod s hromadným postižením osob. Příčinu těchto rozdílů vidím zejména v četnosti vzniku mimořádných událostí na území Jihočeského kraje. Z tohoto důvodu vidím zdravotnické záchranáře Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jako zkušenější.
|
host ::
RSS.