|
|
Cesta k mistrovství (mastered activity) - narativní analýza příběhu stávání se hudebníkem
Bartoň, Matěj ; Heider, David (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na narativní analýzu procesu stávání se mistrem v oblasti hudby a identifikaci klíčových faktorů, které subjekt vnímá jako důležité na své cestě k dosažení mistrovství ve hře na hudební nástroje. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část práce pojednává o konceptu mistrovství a jeho procesu dosahování, důležitosti stavu flow a jeho vazbě na mistrovství, teorii afordance, rozdílech mezi mistrovskými a začátečnickými hráči v šachu a propojení psychologie a hudby. Empirická část práce implementuje kvalitativní výzkumný design, konkrétně realizaci sedmi narativních rozhovorů s hudebníky, kteří dosáhli určitého stupně mistrovství. Analýza těchto rozhovorů odhaluje, že klíčové zdroje při dosahování mistrovství jsou dispozice, motivace, sebeuvědomění, vliv významných druhých, zvládání nervozity a stav flow. Tyto zdroje se mohou vzájemně ovlivňovat. Diskuze prezentuje srovnání získaných výsledků s existující literaturou a identifikuje možné omezení práce. Přínos této práce spočívá v detailním mapování a identifikaci klíčových faktorů vedoucích k mistrovství v oblasti hudby. Zvláštní pozornost je věnována nejen aspektům, sociálně- motivačně-afektivní rovině, ale i psychomotorické rovině, což přináší unikátní perspektivu na proces stávání se hudebníkem až do podoby...
|
|
|
Validizace diagnostických metod u PTSD
Vágnerová, Anna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Heider, David (oponent)
Touto prací jsem se zapojila do již probíhajícího projektu Validizace nástrojů pro měření psychického traumatu v rámci činnosti Národního ústavu duševního zdraví - Validizace nástrojů pro měření psychického traumatu. Cílem této diplomové práce bylo sesbírat data od klinické populace s posttraumatickou stresovou poruchou a porovnat je s výsledky diagnostických metod u populace běžné (N=303). Výzkumný klinický soubor byl tvořen 31 respondenty, kteří byli na základě diagnostických kritérií pro udělení diagnózy PTSD dle DSM- 5 rozděleni do dvou výzkumných souborů - s pravděpodobnou diagnózou PTSD (N=17) a bez pravděpodobné diagnózy PTSD (N= 14). V této práci byly porovnávány výsledky 3 výzkumných souborů v metodě PTSD Checklist 5, která zjišťuje míru traumatizace, a v metodě Life Events Checklist-5, která zkoumá četnost prožitých traumatických událostí. Současně bylo provedeno měření depresivních a úzkostných symptomů všech participantů za účelem prověření konvergentní validity. Výsledky statistické analýzy ukázaly, že metoda PCL - 5 se prokázala jako validní. Soubor s pravděpodobnou diagnózou PTSD dosahoval statisticky signifikantně vyšších hodnot než soubor běžné populace, a to i ve výsledcích metod měřících míru úzkostnosti a depresivity. Soubor bez pravděpodobné diagnózy nedosahoval statisticky...
|
|
|
Komplexita sociální identity ve vztahu k self-efficacy: analýza významu hierarchie ve firemním prostředí
Křížová, Lucie ; Heider, David (vedoucí práce) ; Machovcová, Kateřina (oponent)
V této práci se zabýváme komplexitou sociální identity ve firemním prostředí a jejím vlivem na vnímanou vlastní účinnost jedinců. Na tento vztah nahlížíme v kontextu firemní hierarchie dvou identifikovaných skupin, a tedy skupinou BO (netechničtí a podpůrní experti) a skupinu FO (techničtí a businessoví experti), přičemž vnímaná prestiž skupin odpovídá rozdělení na skupinu s vyšším statusem (high-status group) FO a skupinu s nižším statusem (low-status group) BO. V teoretické části se zabýváme vymezením základních pojmů pro lepší uvedení do kontextu předkládané problematiky, jako je například teorie sociální identity, teorie sebe- kategorizace, vymezení skupin na in-group a out-group či statusové postavení skupin. Cílem snažení bylo zjistit, jaký je vztah mezi mírou identifikace s in-group a vnímanou self-efficacy, jak se projevuje vztah mezi identifikací s firmou jako celkem a vnímanou self-efficacy v kontextu low-status / high-status group a jaký je vztah mezi identifikací jedince s in-group a jeho identifikací s whole-group. Za tímto účelem bylo provedeno dotazníkové šetření v konkrétní firmě (N=64), za pomocí metod sledujících subjektivní vnímání sebe sama v meziskupinové situaci a pocit vnímané self-efficacy. Získaná data následně podrobujeme statistickému rozboru a jeho následné analýze,...
|
|
|
Konceptualizace procesu náboru a výběru z perspektivy náborářů a užití psychometrických a psychologicky orientovaných nástrojů
Špádová, Zuzana ; Heider, David (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je poukázat na individuální konceptualizaci procesu náboru a různých psychologických poznatků, metod a nástrojů, které jsou používány pracovníky lidských zdrojů v personální agentuře. Teoretická část zahrnuje představení vybraných metod současného recruitmentu (náboru) a teoretické využití psychologických poznatků v tomto procesu. Empirická část se zaměřuje na konceptualizaci procesu náboru a výběru a také využití psychologických nástrojů a konceptů v každodenních činnostech pracovníků lidských zdrojů v prostředí vybrané náborové agentury. Zvláštní pozornost bude věnována využití psychologických nástrojů a konceptů u náborářů s psychologickým a jiným vzděláním. Cílem práce je zjistit, jak je proces náboru (a hodnocení kandidátů) vnímán jednotlivými náboráři a jaké existují rozdíly v procesu hodnocení kandidátů s ohledem na postupy a poznatky, které jsou využívány v konkrétní praxi náborářů a jak se jejich využívání liší dle vzdělání, délky praxe a jak je subjektivně hodnocena jejich validita (efektivita). Práce bude zpracována pomocí kvalitativní metodologie, konkrétně zjišťováním obecně teoretických postupů a konkrétního provedení u jednotlivých náborářů. Sběr dat bude probíhat prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými pracovníky dané náborové...
|
|
| |
|
|
Vztah mezi stylem vztahové vazby a sociometrickým statusem v pracovních kolektivech
Bříza, Daniel ; Heider, David (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je nahlédnutí do problematiky vztahové vazby na pracovišti. Zkoumá se, zda existuje vztah mezi úzkostností a vyhýbavostí a mezi oblibou a vlivem v kolektivu tj. sociometrickým statusem. Výzkumný soubor pro tuto práci tvořilo 8 týmů, z čehož 7 bylo z komerční sféry. Výzkum proběhl dle kvantitativního designu a sběr dat byl proveden skrze dotazníkové šetření. Základní premisou výzkumu bylo, že jedinci s nízkou úzkostností a vyhýbavostí budou dosahovat vyššího hodnocení v oblasti obliby a vlivu ve svém pracovním týmu. Tyto předpokládané vztahy analýza dat potvrdila. KLÍČOVÁ SLOVA vztahová vazba, sociometrie, pracovní kolektiv, psychologie práce a organizace
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.