|
|
Memetodologie
Polách, Jakub ; Bělohradský, Václav (oponent) ; Magid, Václav (vedoucí práce)
Vizuální komunikace se s dostupností grafických editorů a rozvojem sociálních sítí dostala do stavu, kdy se obrázky zásadní pro kulturní, společenské nebo politické dění vytváří uvnitř internetových subkultur. Vizuální umělci nebo grafičtí designéři s akademickými tituly jejich aktivitu potom pouze tematizují nebo je přímo exploatují na zdech nebo objektech uložených v kamenných institucích, mezi něž patří také školy umění a designu. Ty se dají charakterizovat jako trhem poháněná rekombinace fragmentovaných zadání, dovedností, hostů, přednášek nebo pseudo-konferencí, jejichž povaha je podřízena základnímu nastavení algoritmů digitálních platforem. Školy plní roli rozšíření internetového prohlížeče místo toho, aby se samy staly prohlížeči. Paradoxní je, že výstupy intenzivního tréninku, které jsou součástí tohoto nepřetržitého, pasivně přijímaného infotainmentu konzumně-randomizovaného přístupu ke vzdělávání, nejdou samy o sobě zužitkovat – roli nehraje formální kvalita výstupů, ale jejich šikovné zapletení do sociálního tkaniva účelových vztahů. Diplomová práce proto vychází z předpokladu, že odbornost může mít extrémně nízké obrazové rozlišení – ukazatelem v orientačním systému nemusí být vektorová šipka, ale může jí být třeba interpretace marxismu na TikToku. Diplomová práce tyto a další přístupy nechce jenom tematizovat, ale aktivně se na nich podílet skrze formování memetodologie jako formálně i obsahově inkluzivního open-source sdělovacího prostředku.
|
|
|
Právo, pokrok a časový rozměr politiky
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Bárány, Eduard (oponent) ; Bělohradský, Václav (oponent) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Právo, pokrok a časový rozměr politiky Abstrakt Předkládaná práce je mezioborovým příspěvkem ke zkoumání temporality pozdní modernity. V tradici kritické teorie přichází s funkční i normativní kritikou současné společnosti, již rámuje termínem "společnost úzkosti". Jejím zhmotněním je v návaznosti na Hartmuta Rosu zkušenost "zběsilé strnulosti", v níž "nic nezůstává stejné, ale zároveň se nic zásadně nemění". Zkoumání začínáme u statistik zvyšující se prevalence psychiatrických pacientů s úzkostmi a depresemi a u kritiky "privatizace stresu", která duševní poruchy vytrhává z jejich celospolečenského kontextu. Proto se práce následně zaměří na systémové příčiny proměn duševního zdraví obyvatelstva. Jako specifikum současné společnosti vedoucí právě k úzkostem označíme to, že zdroje duševního strádání jsou čím dál více abstraktní. Nacházíme se totiž v postdisciplinární společnosti, která nestojí na dualitě zakázaného a dovoleného, ale na dualitě možné a nemožného, a v níž se subjekty stále více kontrolují v souladu s požadavky systému samy, takže nátlak a svoboda splývají. Oblastí, z níž však sociální patologie současnosti vychází především, je oblast časových struktur a vztahů ve společnosti. V digitálním světě okamžité komunikace a přenosu dat již přecházíme z hodinového času k času "reálnému", takže čas...
|
|
|
Memetodologie
Polách, Jakub ; Bělohradský, Václav (oponent) ; Magid, Václav (vedoucí práce)
Vizuální komunikace se s dostupností grafických editorů a rozvojem sociálních sítí dostala do stavu, kdy se obrázky zásadní pro kulturní, společenské nebo politické dění vytváří uvnitř internetových subkultur. Vizuální umělci nebo grafičtí designéři s akademickými tituly jejich aktivitu potom pouze tematizují nebo je přímo exploatují na zdech nebo objektech uložených v kamenných institucích, mezi něž patří také školy umění a designu. Ty se dají charakterizovat jako trhem poháněná rekombinace fragmentovaných zadání, dovedností, hostů, přednášek nebo pseudo-konferencí, jejichž povaha je podřízena základnímu nastavení algoritmů digitálních platforem. Školy plní roli rozšíření internetového prohlížeče místo toho, aby se samy staly prohlížeči. Paradoxní je, že výstupy intenzivního tréninku, které jsou součástí tohoto nepřetržitého, pasivně přijímaného infotainmentu konzumně-randomizovaného přístupu ke vzdělávání, nejdou samy o sobě zužitkovat – roli nehraje formální kvalita výstupů, ale jejich šikovné zapletení do sociálního tkaniva účelových vztahů. Diplomová práce proto vychází z předpokladu, že odbornost může mít extrémně nízké obrazové rozlišení – ukazatelem v orientačním systému nemusí být vektorová šipka, ale může jí být třeba interpretace marxismu na TikToku. Diplomová práce tyto a další přístupy nechce jenom tematizovat, ale aktivně se na nich podílet skrze formování memetodologie jako formálně i obsahově inkluzivního open-source sdělovacího prostředku.
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Keller, Jan (oponent)
Matěj Stropnický Myslet socialismus bez tanků Diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968 Abstrakt Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako...
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako integrální předpoklad své politiky, ale zároveň se jejím prostřednictvím pokouší rekonstituovat společnost znovu jako autonomní dějinný subjekt. Práce...
|
|
|
Konec první italské republiky. Útěk před řešením systémových anomálií
Kožichová, Tereza ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
V první polovině 90. let se italský politický systém ocitl v hluboké krizi. Akce "Čisté ruce", rozpoutaná prokuraturou v Miláně na jaře 1992, postupně zachvátila celou zemi, špičky ekonomického a politického života byly vtaženy do soudních procesů kvůli obviněním z rozsáhlé korupce, jež byla desetiletí součástí samotného fungování země. Dosavadní politické strany, které byly po téměř padesát let alfou a omegou italského politického systému, ve svých dosavadních identitách ve volbách naprosto propadly a s nimi se skončila i První italská republika. Přestože akce Čisté ruce často bývá prezentována a interpretována jako proces očisty systému od neduhů partitokracie a zvůle politiků, v němž sehrála soudní moc roli zachránce země z pasti, do níž ji v poválečném období strany dostaly, jedná se o výklad povrchní a při komplexnějším pohledu, domnívám se, mylný. Konec První italské republiky byl vyústěním spolupůsobení řady faktorů historických, kulturních, institucionálních, politických, vnitřních i vnějších, byl průsečíkem překrytí problematičností italského systému, k čemuž samotná tangentopolis, jak bývá vlna skandálů rovněž nazývána, přispěla vlastním zásadním dílem. Velice specifický systém s mnoha anomáliemi, jímž První republika byla, byl založen na "nelegální legitimitě" či "legitimní nelegálnosti",...
|
|
|
Enterprising Faith: Ethnography of Faith-Based Development in Contemporary Thailand
Ryška, Tomáš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Nožina, Miroslav (oponent) ; Bělohradský, Václav (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v severním Thajsku tato dizertační práce zkoumá významnou část soudobých snah mezinárodního rozvoje - rozvoj založený na náboženské víře. Přestože vkládají dárci a vlády do rozvojových organizací založených na náboženské víře značné zdroje a důvěru, v akademické literatuře zůstává tento segment rozvojového průmyslu téměř neprouzkoumaný. V této disertační práci se zaměřuji na vztah mezi sociálními a ekonomickými změnami v Thajsku a globalizačními silami, jež ovlivňují životy horských etnických menšin. Snaha státu integrovat lidi z hor do nížinné společnosti zahrnuje rozvoj a správu škol. Tato snaha je aktivně podporována zahraničními rozvojovými organizacemi, jejichž aktivity a praktiky byly vystavěny na fundamentalistické formě křesťanství. Počet nevládních organizací, které byly v severním Thajsku dříve ojedinělým jevem, začal od poloviny 90. let významně narůstat. Tyto organizace provozují sirotčince pro horské minority. Tisíce dětí etnických minorit tak opustily své vlastní domovy a rodiny, aby se staly "sirotky" nebo "dětmi v ohrožení", o které se musí postarat zahraniční humanitární pracovníci, kteří s sebou, mimo jiného, přivážejí nové myšlenky, informace, nadějná očekávání na "lepší životy" a v neposlední řadě křesťanskou víru. V této dizertační...
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Keller, Jan (oponent)
Matěj Stropnický Myslet socialismus bez tanků Diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968 Abstrakt Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako...
|
|
|
Enterprising Faith: Ethnography of Faith-Based Development in Contemporary Thailand
Ryška, Tomáš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Nožina, Miroslav (oponent) ; Bělohradský, Václav (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v severním Thajsku tato dizertační práce zkoumá významnou část soudobých snah mezinárodního rozvoje - rozvoj založený na náboženské víře. Přestože vkládají dárci a vlády do rozvojových organizací založených na náboženské víře značné zdroje a důvěru, v akademické literatuře zůstává tento segment rozvojového průmyslu téměř neprouzkoumaný. V této disertační práci se zaměřuji na vztah mezi sociálními a ekonomickými změnami v Thajsku a globalizačními silami, jež ovlivňují životy horských etnických menšin. Snaha státu integrovat lidi z hor do nížinné společnosti zahrnuje rozvoj a správu škol. Tato snaha je aktivně podporována zahraničními rozvojovými organizacemi, jejichž aktivity a praktiky byly vystavěny na fundamentalistické formě křesťanství. Počet nevládních organizací, které byly v severním Thajsku dříve ojedinělým jevem, začal od poloviny 90. let významně narůstat. Tyto organizace provozují sirotčince pro horské minority. Tisíce dětí etnických minorit tak opustily své vlastní domovy a rodiny, aby se staly "sirotky" nebo "dětmi v ohrožení", o které se musí postarat zahraniční humanitární pracovníci, kteří s sebou, mimo jiného, přivážejí nové myšlenky, informace, nadějná očekávání na "lepší životy" a v neposlední řadě křesťanskou víru. V této dizertační...
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako integrální předpoklad své politiky, ale zároveň se jejím prostřednictvím pokouší rekonstituovat společnost znovu jako autonomní dějinný subjekt. Práce...
|
host ::
RSS.