|
|
Stoicismus,buddhismus,křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti
Kolářová, Ilona ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Vypsané téma "Stoicismus, buddhismus, křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti" jsem si zvolila z několika důvodů: a) zaujal mě samotný nápad porovnat na první pohled zjevně odlišné myšlenkové proudy, b) ani o jednom z uvedených směrů jsem ve chvíli, kdy bylo téma zadáno, nevěděla více informací než základní fakta. Téma pro mě představovalo výzvu, vnímala jsem ho jako podnět bližšímu seznámení se s učením stoicismu, buddhismu a křesťanství. Nejen proto, abych získala hlubší vhled do problematiky těchto filosofií, jsem se rozhodla věnovat se komparaci stoicismus, buddhismus, křesťanství. Práce má být příspěvkem vymezení tří odlišných modelů člověkovy filosofické a náboženské sebereflexe. Získané poznatky hodlám uplatnit při výuce.
|
|
|
Zednářství v zorném úhlu religionistického pohledu
Romanová, Jana ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Halászová, Věra (oponent)
Tato práce je věnována studiu fenoménu svobodného zednářství s religionistickým odstupem, s otázkou, jak pojednaný fenomén sám sobě rozumí. Obsahem je původ svobodného zednářství v době osvícenství, jeho historie, ideové zaměření, organizační struktura a jeho vztah k občanské společnosti a církvím. Součástí práce je i stručný nástin osudu československých svobodných zednářů v první polovině 20. století.
|
|
| |
|
|
Myšlenková cesta evangelického teologa a religionisty Prof. ThDr. Jana Hellera
Jermanová, Marie ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce představuje myšlenkový svět Prof. ThDr. Jana Hellera (1925 - 2008), který se rozprostírá mezi teologií, především starozákonní, a religionistikou. Tuto religionisticko-teologickou "mezipozici" hodnotí jako velice užitečnou. Práce se také se zabývá Hellerovým přístupem ke světu člověku, tedy náboženskou filosofií, která je v Hellerově případě formována biblickou zvěstí a rezonuje s filosofií Martina Bubera. Zkoumá též vlivy Hellerových přímých učitelů - teologů Slavomila C. Danka a Karla Bartha na jeho dílo. Z oblasti religionistiky práce představuje responzivní hypotézu - teorii vzniku náboženství, kterou Heller předkládá jako svůj vlastní přínos religionistice. Dále se dotýká rozlišení pojmu náboženství a náboženskost, teorie a teologie etického zlomu, Hellerova přístupu k neteistickým, karmánovým systémům a zkoumá možnosti mezináboženského dialogu těchto systémů s křesťanstvím v pohledu Jana Hellera. Neopomíjí ani Hellerův přínos na poli studia starověkých náboženských systémů, které obklopovaly starozákonní Izrael. Z teologické problematiky práce mapuje Hellerův přístup bibli a s tím související otázku tradičního procesu a dotýká se i předpokladů a východisek hermeneutiky a biblické exegeze. V oblasti filosofie zkoumá práce Hellerovu orientaci na Buberův personalismus se svým důrazem na vztah a...
|
|
|
Heretické proudy raného křesťanství
Šebesta, Petr ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Na príkladu stežejních predstavitelu rane krestanských herezí bylo poukázáno na jejich obsahovou propojenost s posléze vítezným smerem reprezentovaným (proto)katolickou církví, byly predstaveny jejich stycné plochy i spolecné body, stejne tak jako stránky odvrácené a vedoucí k veroucným sporum, které církev formovaly. Predstaveny byly zpusoby, kterými odlišné názory na osobu a cinnosti Ježíše pomáhaly ustanovit církevní dogmata i kánon, i jejich popis, který ukazuje ruznost pohledu na zvest o Spasiteli. Nazírání na Ježíš jako na Krista se lišilo v závislosti na kulturním a spolecenském prostredí recipienta a to nejen v proudu heretickém, ale i katolickém, a tak jsme svedky mnoha ruzných výkladu, které dosahovaly i cisté protikladnosti. Bylo tedy poukázáno na významový potenciál výkladu cinnosti Ježíše v prehledné a shrnující forme.
|
|
|
Nic jako označení divinní entity
Čihák, Ondřej ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Funda, Otakar (oponent)
Nic jako označení divinní entity Mgr. Ondřej Čihák Disertační práce se zabývá analýzou toho, jak je v jazyku, jako v jednom z nástrojů myšlení, zacházeno s výrazy "nic"a "prázdno", aby pak tyto výrazy i s jejich významy byly dávány do souvislosti s výrazy jako "Bůh", "božské" či "divinita". Toto usouvstažňování se neděje samovolně - podobné snahy najít souvislost mezi uvedenými pojmy jsou, ať zjevně či skrytě, obsaženy v pracích především teologů, kteří ovšem projevují silnou filosofickou erudici a tak se jejich argumentace dostává leckdy na úroveň fundované filozofické rozpravy a přitom neztrácí svůj hluboký náboženský, téměř vždy mysticky laděný charakter. Negativní teologie z povahy svého diskursu hraničí s limity lidského rozumu a přirozené řeči, což by však nemělo být překážkou v její schopnosti vypovídat o božském. Prozkoumání právě těchto limit vyvstává nutnost negativní teologii buďto rozšířit nebo zavést nový způsob řeči o Bohu, který bude při formulaci vlastních teorémů respektovat a systematicky upřednostňovat skutečnou ontologickou povahu světa před tradičním pojetím přítomným ve všech oblastech lidského myšlení.
|
|
|
Existenciální a nenáboženská interpretace křesťanské víry
Holubec, Tomáš ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
V této práci jsme analyzovali koncepty nenáboženské a existenciální interpretace křesťanské víry. V úvodu jsme si kladli spolu s Robinsonem otázku, zda lze tyto pokusy označit za reformaci analogicky k reformačnímu hnutí v Evropě patnáctého a šestnáctého století. Zdá se, že se Robinsonova naděje, že tyto pokusy o interpretaci evangelia rozpohybují podobný proces, jako se to povedlo v reformaci, nenaplnila. Přestože byly tyto pokusy zaměřeny na moderního, sekularizovaného člověka, zůstal tento člověk vůči této řeči hluchý. Možná to bylo způsobeno nejednoznačnou terminologií a určitou intelektuální náročností, kterou se nenáboženské interpretace vyznačují. Odhady a charakteristika "čtvrtého člověka" také neodhadly moderního a tím spíše postmoderního člověka přesně. Ano, do určité míry je takový člověk skeptický vůči všemu nadpřirozenému. Má výhrady vůči náboženským mýtům, zázrakům a dogmatům, zároveň však tento člověk hledá duchovní útěchu v nejroztodivnějších typech náboženství a duchovní sféry.
|
|
|
Heretické proudy raného křesťanství
Šebesta, Petr ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce)
Na príkladu stežejních predstavitelu rane krestanských herezí bylo poukázáno na jejich obsahovou propojenost s posléze vítezným smerem reprezentovaným (proto)katolickou církví, byly predstaveny jejich stycné plochy i spolecné body, stejne tak jako stránky odvrácené a vedoucí k veroucným sporum, které církev formovaly. Predstaveny byly zpusoby, kterými odlišné názory na osobu a cinnosti Ježíše pomáhaly ustanovit církevní dogmata i kánon, i jejich popis, který ukazuje ruznost pohledu na zvest o Spasiteli. Nazírání na Ježíš jako na Krista se lišilo v závislosti na kulturním a spolecenském prostredí recipienta a to nejen v proudu heretickém, ale i katolickém, a tak jsme svedky mnoha ruzných výkladu, které dosahovaly i cisté protikladnosti. Bylo tedy poukázáno na významový potenciál výkladu cinnosti Ježíše v prehledné a shrnující forme.
|
|
|
Niternost a existence
Olšovský, Jiří ; Funda, Otakar (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Trojan, Václav (oponent)
Přiblížit se bytnosti existenciálního myšlení dánského filosofa, spisovatele a teologa Serena Kierkegaarda (1813-1855) je úkolem této práce. Znamená to zabývat se základními intencemi, klíčovými motivy a pojmy jeho myšlení (zejména pojmy existence a niternosti). Pokus zmapovat složitost tohoto úkolu s sebou nese nutnost "hluboce se ponořit" do celku Kierkegaardova díla, které čítá více než dvacet objemných knih; k tomu je nezbytné probírat se i Kierkegaardovými poznámkami a deníky, jež často osvětlujícím způsobem dokreslují Kierkegaardovy záměry a jeho životní opravdovost. Tento ohled na celek díla j e nesen přesvědčením, že jedině z pochopení celku Kierkegaardova myšlení lze vystopovat konkrétnost, s níž Kierkegaard chápe své centrální pojmy. Odtud lze zas zpětně pohlédnout na Kierkegaardovo myšlení jako takové. Zvolil jsem takovou přístupovou cestu ke Kierkegaardovu myšlení, že jsem nejprve zevrubně pojednal o třech základních stadiích života v pojetí Kierkegaardově, jimiž podle něho má člověk procházet, nebo v nich může i zůstat. Nejvyšším stadiem, k němuž má člověk spět, je podle Kierkegaarda náboženské stadium. Toto stadium jsem pojednal v kapitole s názvem Pojem paradoxní zbožnosti, neboť z náboženského stadia je pro Kierkegaarda právě paradoxní zbožnost vrcholem tohoto stadia. Powered by TCPDF...
|
|
|
Sisyfos - život jako ustavičné řešení problémů
Hejnová, Kristýna ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce)
Téma diplomové práce je "Sisyfos - Život jako ustavičné řešení problémů : Sisyfovský motiv jako bod doteku dvou odlišných kružnic, existencialismu A. Camuse a kritického racionalismu K. R. Poppera". Začátek práce představuje postavu mytického Sisyfa, odsouzeného nikdy nekončící a nesmyslné práci. Dotýká se též několika uměleckých ztvárnění této postavy. Jádrem práce je analýza komponentů dvou pomyslných kružnic, camusovské a popperovské. O existencialismu a kritickém racionalismu se tradičně pospolu nehovoří. Tato práce však ukazuje, že průsečíky a spojnice mezi nimi existují. Sisyfovský motiv je u obou přítomen. Sisyfos stále valí svůj kámen, bez vyhlídky šťastného konce. Existence nevzdává svou vrženost do absurdity a kritická racionalita nevzdává ustavičné řešení problémů. Nepropadnou beznaději a pesimismu. Přitakají životu, který, sám o sobě, je pro ně hodnotou. V tomto smyslu je Camusova i Popperova výpověď optimistická. Štěstí nespočívá v pevně zakotveném stavu neměnnoti a jistoty, ale v aktivním přístupu, v oné sisyfovské námaze a vytrvalosti. Tak jako je Sisyfos zodpovědný za svůj balvan, je člověk zodpovědný za svůj život. Práce také biograficky představí Alberta Camuse a Karla Raimunda Poppera, v kontextu doby a jejich tvorby.
|
host ::
RSS.