|
|
Myšlenková cesta evangelického teologa a religionisty Prof. ThDr. Jana Hellera
Jermanová, Marie ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce představuje myšlenkový svět Prof. ThDr. Jana Hellera (1925 - 2008), který se rozprostírá mezi teologií, především starozákonní, a religionistikou. Tuto religionisticko-teologickou "mezipozici" hodnotí jako velice užitečnou. Práce se také se zabývá Hellerovým přístupem ke světu člověku, tedy náboženskou filosofií, která je v Hellerově případě formována biblickou zvěstí a rezonuje s filosofií Martina Bubera. Zkoumá též vlivy Hellerových přímých učitelů - teologů Slavomila C. Danka a Karla Bartha na jeho dílo. Z oblasti religionistiky práce představuje responzivní hypotézu - teorii vzniku náboženství, kterou Heller předkládá jako svůj vlastní přínos religionistice. Dále se dotýká rozlišení pojmu náboženství a náboženskost, teorie a teologie etického zlomu, Hellerova přístupu k neteistickým, karmánovým systémům a zkoumá možnosti mezináboženského dialogu těchto systémů s křesťanstvím v pohledu Jana Hellera. Neopomíjí ani Hellerův přínos na poli studia starověkých náboženských systémů, které obklopovaly starozákonní Izrael. Z teologické problematiky práce mapuje Hellerův přístup bibli a s tím související otázku tradičního procesu a dotýká se i předpokladů a východisek hermeneutiky a biblické exegeze. V oblasti filosofie zkoumá práce Hellerovu orientaci na Buberův personalismus se svým důrazem na vztah a...
|
|
|
Myšlenková cesta evangelického teologa a religionisty Prof. ThDr. Jana Hellera
Jermanová, Marie ; Hogenová, Anna (oponent) ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce)
Práce představuje myšlenkový svět Prof. ThDr. Jana Hellera (1925 - 2008), který se rozprostírá mezi teologií, především starozákonní, a religionistikou. Tuto religionisticko-teologickou "mezipozici" hodnotí jako velice užitečnou. Práce se také se zabývá Hellerovým přístupem ke světu člověku, tedy náboženskou filosofií, která je v Hellerově případě formována biblickou zvěstí a rezonuje s filosofií Martina Bubera. Zkoumá též vlivy Hellerových přímých učitelů - teologů Slavomila C. Danka a Karla Bartha na jeho dílo. Z oblasti religionistiky práce představuje responzivní hypotézu - teorii vzniku náboženství, kterou Heller předkládá jako svůj vlastní přínos religionistice. Dále se dotýká rozlišení pojmu náboženství a náboženskost, teorie a teologie etického zlomu, Hellerova přístupu k neteistickým, karmánovým systémům a zkoumá možnosti mezináboženského dialogu těchto systémů s křesťanstvím v pohledu Jana Hellera. Neopomíjí ani Hellerův přínos na poli studia starověkých náboženských systémů, které obklopovaly starozákonní Izrael. Z teologické problematiky práce mapuje Hellerův přístup bibli a s tím související otázku tradičního procesu a dotýká se i předpokladů a východisek hermeneutiky a biblické exegeze. V oblasti filosofie zkoumá práce Hellerovu orientaci na Buberův personalismus se svým důrazem na vztah a...
|
host ::
RSS.