Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Anatomie cévního zásobení lidské dělohy s ohledem na transplantaci dělohy
Křístek, Jakub ; Froněk, Jiří (vedoucí práce) ; Turyna, Radovan (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Anatomie cévního zásobení lidské dělohy s ohledem na transplantaci dělohy Abstrakt Tato dizertační práce pojednává o cévním řečišti lidské dělohy a jeho významu pro transplantaci dělohy. První část dizertační práce shrnuje anatomické informace o tepenném a žilním řečišti dělohy včetně jeho kolaterál, cituje některé významné latinské texty, předkládá vývoj metody včetně experimentů na zvířatech, techniku transplantace, výhody a limitace štěpů od žijících a zemřelých dárkyň. Další část dizertační práce se zabývá publikacemi. Cílem první studie bylo ověřit existenci ipsilaterálních a kontralaterálních tepenných anastomóz dělohy. Oba typy byly nástřikem tuší prokázány ve všech preparátech (9/9). Druhá studie analyzovala dva případy trombózy štěpu. Příčinou jedné bylo zúžení tepny subintimální fibrózou s nasedajícím trombem, u druhé nejspíše útlak výtokové žíly hematomem a nejasný podíl humorální rejekce. Trombektomie nevedla k záchraně štěpů. Třetí práce porovnala vhodnost CT a MR angiografie k hodnocení kvality cév dělohy. Role těchto metod je komplementární. Byla navržena radiologická klasifikace kvality děložních cév. Další studie shrnuje výsledky české studie transplantace dělohy. Další dvě publikace jsou případové studie pacientky po transplantaci dělohy od zemřelé nikdy netěhotné dárkyně. První studie...
Renesanční nábytek a interiér ve Střední Evropě
Fričová, Michaela ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Fronek, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce Renesanční nábytek a interiér ve střední Evropě je představení renesančního nábytkářství a kultury bydlení ve střední Evropě v kulturně historických souvislostech. Definuje specifické principy renesanční nábytkové tvorby, které jsou následně demonstrovány na konkrétních příkladech v katalogové části. Úvod do problematiky tvoří v první kapitole shrnutí předchozího vývoje nábytkového umění a celkové kultury bydlení v Evropě. Pronikavou změnu, jíž prošla kultura bydlení ve středoevropském prostoru v průběhu 16. a v první polovině 17. století, mapuje druhá kapitola, která popisuje typologickou šíři užívaného nábytku. Současně se zabývá ideovými východisky a kulturně historickými podmínkami doby a jejich dopadem na celkový vzhled interiéru. Třetí kapitola stručně charakterizuje výrobou nábytku z hlediska technologie, materiálové skladby, konstrukce a výrobních prostředků. Popisuje nejrozšířenější užívané výzdobné techniky a jejich náměty. Vedle těchto technických aspektů se věnuje ekonomicko-společenskému pozadí výroby nábytku ve střední Evropě, s rozšířenou podkapitolou věnující se specifikům Polska. Práce tak shrnuje v základních bodech technický a umělecký přínos renesance v nábytkovém umění a v architektuře interiéru ve střední Evropě, který byl určující pro další vývoj nábytku...
Chirurgické modely studia proinflamačního vlivu tukové tkáně v rozvoji aterosklerózy
Thieme, Filip ; Froněk, Jiří (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Broďák, Miloš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Doktorský studijní program Studijní obor: Experimentální chirurgie MUDr. Filip Thieme Název závěrečné práce Chirurgické modely studia proinflamačního vlivu tukové tkáně v rozvoji aterosklerózy Title Surgical models of the study of the pro-inflammatory effect of adipose tissue in the development of atherosclerosis Typ závěrečné práce Disertační Školitel: doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRSC Konzultant doc. MUDr. Libor Janoušek, Ph.D. Klinika transplantační chirurgie, IKEM Praha, 2021 Abstrakt Úvod: Ateroskleróza je závažné systémové onemocnění. Chirurgie jako obor řeší především komplikace aterosklerózy. Chirurgický výkon může být i důvodem akcelerovaného rozvoje aterosklerózy. Příkladem je žijící dárce ledviny, zejména dárce splňující mezinárodně uznaná kritéria dárcovství, a současně trpící metabolickým syndromem. Snaha o zpřesnění některých vyšetření žijících dárců ledvin ve smyslu rizika rozvoje aterosklerózy je dlouhodobý projekt. Technika odběru tukové tkáně od žijícího dárce umožňuje vedle odběru subkutánní (SCAT) i odběr viscerální (VAT) a perivaskulární (PVAT) tukové tkáně, které jsou využity pro výzkum rozvoje kardiovaskulárních chorob. Cíle: Prvotním cílem je objasnění mechanismů, kterými lidská tuková tkáň ovlivňuje rozvoj kardiovaskulárních...
Johann Hiebel, malíř fresek
Fronek, Jiří ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Malíř Johann Hiebel (1679/1681 - 1755), původem ze Švábska byl jedním z řady umělců cizího původu, kteří se trvale usadili v Čechách a významně zasáhli do vývoje českého barokního umění. Když koncem roku 1707 dorazil do Prahy, s pověstí malíře fresek školeného u slavného Andrea Pozza, objevil se možno říci v pravou chvíli na pravém místě. Zanedlouho začal pracovat pro nejvýznamnější stavebníky v Čechách, především pro řád Tovaryšstva Ježíšova české provincie, pro jehož kostely, kaple a knihovnu namaloval své nejvýznamnější fresky, vydal své nejlepší schopnosti. Svou první velkou a neobyčejně zdařilou zakázkou fresek pro kostel sv. Klimenta v Praze (1714 - 1715) si získal vysoké renomé a navázal s jezuity české provincie dlouhodobě užší vztahy. Následně pro ně realizoval další zakázky, které patří k jeho vrcholným opusům - fresky v řádovém kostele v Klatovech (1716), opět v pražském Klementinu - Kongregační kapli Zvěstování P. Marii (1723) a sál knihovny (1724), a nakonec i ve slezské Svídnici - kaple Beatissimae Virginis in Sole (1726) farního kostela JS. Dalším ohniskem Hiebelovy tvorby se stal klášterní kostel premonstrátek v Doksanech kde v letech 1720 -1721, 1729 - 1732 namaloval rozsáhlý mariologicko-christologický cyklus fresek. V roce 1722 byl dokonce angažován bádenskou markraběnkou k výzdobě...
Renesanční nábytek a interiér ve Střední Evropě
Fričová, Michaela ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Fronek, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce Renesanční nábytek a interiér ve střední Evropě je představení renesančního nábytkářství a kultury bydlení ve střední Evropě v kulturně historických souvislostech. Definuje specifické principy renesanční nábytkové tvorby, které jsou následně demonstrovány na konkrétních příkladech v katalogové části. Úvod do problematiky tvoří v první kapitole shrnutí předchozího vývoje nábytkového umění a celkové kultury bydlení v Evropě. Pronikavou změnu, jíž prošla kultura bydlení ve středoevropském prostoru v průběhu 16. a v první polovině 17. století, mapuje druhá kapitola, která popisuje typologickou šíři užívaného nábytku. Současně se zabývá ideovými východisky a kulturně historickými podmínkami doby a jejich dopadem na celkový vzhled interiéru. Třetí kapitola stručně charakterizuje výrobou nábytku z hlediska technologie, materiálové skladby, konstrukce a výrobních prostředků. Popisuje nejrozšířenější užívané výzdobné techniky a jejich náměty. Vedle těchto technických aspektů se věnuje ekonomicko-společenskému pozadí výroby nábytku ve střední Evropě, s rozšířenou podkapitolou věnující se specifikům Polska. Práce tak shrnuje v základních bodech technický a umělecký přínos renesance v nábytkovém umění a v architektuře interiéru ve střední Evropě, který byl určující pro další vývoj nábytku...
Johann Hiebel, malíř fresek
Fronek, Jiří ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Malíř Johann Hiebel (1679/1681 - 1755), původem ze Švábska byl jedním z řady umělců cizího původu, kteří se trvale usadili v Čechách a významně zasáhli do vývoje českého barokního umění. Když koncem roku 1707 dorazil do Prahy, s pověstí malíře fresek školeného u slavného Andrea Pozza, objevil se možno říci v pravou chvíli na pravém místě. Zanedlouho začal pracovat pro nejvýznamnější stavebníky v Čechách, především pro řád Tovaryšstva Ježíšova české provincie, pro jehož kostely, kaple a knihovnu namaloval své nejvýznamnější fresky, vydal své nejlepší schopnosti. Svou první velkou a neobyčejně zdařilou zakázkou fresek pro kostel sv. Klimenta v Praze (1714 - 1715) si získal vysoké renomé a navázal s jezuity české provincie dlouhodobě užší vztahy. Následně pro ně realizoval další zakázky, které patří k jeho vrcholným opusům - fresky v řádovém kostele v Klatovech (1716), opět v pražském Klementinu - Kongregační kapli Zvěstování P. Marii (1723) a sál knihovny (1724), a nakonec i ve slezské Svídnici - kaple Beatissimae Virginis in Sole (1726) farního kostela JS. Dalším ohniskem Hiebelovy tvorby se stal klášterní kostel premonstrátek v Doksanech kde v letech 1720 -1721, 1729 - 1732 namaloval rozsáhlý mariologicko-christologický cyklus fresek. V roce 1722 byl dokonce angažován bádenskou markraběnkou k výzdobě...
Johann Hiebel, malíř fresek
Fronek, Jiří ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Malíř Johann Hiebel (1679/1681 - 1755), původem ze Švábska byl jedním z řady umělců cizího původu, kteří se trvale usadili v Čechách a významně zasáhli do vývoje českého barokního umění. Když koncem roku 1707 dorazil do Prahy, s pověstí malíře fresek školeného u slavného Andrea Pozza, objevil se možno říci v pravou chvíli na pravém místě. Zanedlouho začal pracovat pro nejvýznamnější stavebníky v Čechách, především pro řád Tovaryšstva Ježíšova české provincie, pro jehož kostely, kaple a knihovnu namaloval své nejvýznamnější fresky, vydal své nejlepší schopnosti. Svou první velkou a neobyčejně zdařilou zakázkou fresek pro kostel sv. Klimenta v Praze (1714 - 1715) si získal vysoké renomé a navázal s jezuity české provincie dlouhodobě užší vztahy. Následně pro ně realizoval další zakázky, které patří k jeho vrcholným opusům - fresky v řádovém kostele v Klatovech (1716), opět v pražském Klementinu - Kongregační kapli Zvěstování P. Marii (1723) a sál knihovny (1724), a nakonec i ve slezské Svídnici - kaple Beatissimae Virginis in Sole (1726) farního kostela JS. Dalším ohniskem Hiebelovy tvorby se stal klášterní kostel premonstrátek v Doksanech kde v letech 1720 -1721, 1729 - 1732 namaloval rozsáhlý mariologicko-christologický cyklus fresek. V roce 1722 byl dokonce angažován bádenskou markraběnkou k výzdobě...

Viz též: podobná jména autorů
3 Fronek, Jiří
5 Froněk, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.