|
|
Nároky profese operátora tísňové linky zdravotnické záchranné služby
Rynešová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
a klíčová slova Rynešová, K. (2018). Nároky profese operátora tísňové linky zdravotnické záchranné služby. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra psychologie. Tato diplomová práce se věnuje operátorům tísňové linky zdravotnické záchranné služby (dále ZZS) jako stále spíše opomíjené skupině pracovníků ve zdravotnictví. Práce se zaměřuje především na problematiku pracovních nároků této profesně ohrožené skupiny. V teoretické části práce je zmapována profesní problematika s důrazem na psychické fenomény, které se úzce váží k této profesi. Je zde popsána jednak náplň práce operátora zdravotnického operačního střediska ZZS, dále kvalifikační požadavky, pracovní prostředí, druhy volání a specifika komunikace na tísňové lince 155. Dále je pojednáno o sociálních kompetencích jako o faktorech, které souvisí se zvládáním dané profesní zátěže. Rovněž jsou popsány negativní fenomény, které se mohou objevit v důsledku působení dlouhodobé profesní zátěže jako je stres, syndrom vyhoření a posttraumatická stresová rekce, ale i ty pozitivní jako spokojenost, které jsou dány do spojitosti s klíčovými sociálními kompetencemi umožňujícími jejich snazší zvládání. V empirické části práce je realizováno kvantitativní výzkumné šetření, které je zaměřeno na identifikaci...
|
|
|
Sugestibilita dětských svědků v rámci trestního řízení z pohledu psychologie
Brousilová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Diplomová práce volně navazuje na bakalářskou práci Specifika svědeckých výpovědí dětí v trestním řízení z pohledu psychologie, a to na kapitolu o sugestibilitě. Teoretická část nejprve seznamuje čtenáře s fenoménem sugestibility, zejména se zaměřením na Gudjonssonovo pojetí výslechové sugestibility. Další kapitola shrne dosavadní vědecké poznatky o rizikových faktorech, které mohou zvyšovat či snižovat sugestibilitu dětských svědků, a to věk, kognitivní faktory a psychosociální faktory. Pozornost je též věnována samotným typům výslechových technik používajících prvky sugesce, které byly doposud odhaleny a pojmenovány, jako jsou indukce stereotypů, návodné otázky, pozitivní a negativní následky nebo vrstevnický tlak. Empirická část představí výsledky replikovaného experimentu, který má za cíl zmapovat riziko sugestibility u českých dětí. Výzkum je zaměřen na děti předškolního věku, které byly vystaveny silně sugestivnímu výslechu o události, kterou před tím zažily. Rozhovorem, který proběhne s odstupem času, bude zmapováno, do jaké míry sugestivní rozhovor pozměnil vnímanou skutečnost.
|
|
|
Hate crimes v kyberprostoru
Rizzi, Cristina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
I Abstrakt Bakalářská práce se věnuje fenoménu hate crimes v kyberprostoru. V první řadě mapuje jeho možné výklady a uvádí názory jednotlivých autorů. Dále se práce věnuje popisu kyberprostoru a kyberkriminality. Uvádí také jednotlivé druhy a typy hate crimes v kyberprostoru. V posledních kapitolách se práce věnuje pachatelům a obětem hate crimes. Za cíl si práce klade zmapovat tato témata. Návrh výzkumu se týká obětí hate crimes. Jedná se o kvantitativní výzkum a jeho cílem je zjistit, zda existuje rozdíl mezi psychickými dopady trestného činu na oběti, které zažily útok v kyberprostoru a na oběti, které zažily útok mimo kyberprostor. Klíčová slova hate crimes, kyberprostor, kyberzločin, oběti
|
|
|
Intervenční péče (krizová intervence) v podmínkách Zdravotnické záchranné služby
Pikola, Michal ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu krizové intervence, konkrétněji první psychické pomoci v kontextu Zdravotnické záchranné služby (ZZS). První kapitola teoreticko-přehledové části přibližuje tyto činnosti v obecné rovině, druhá kapitola se věnuje specifikům psychologické práce v rámci ZZS, zatímco třetí kapitola podává zprávu o současném stavu, významu a možnostech zlepšení efektivity poskytovaných služeb. Návrh výzkumu prezentovaný v poslední kapitole se věnuje právě zpětné vazbě a možnostem jejího získávání v oblasti, kde je z podstaty samotné psychické první pomoci velmi důležitá anonymita a jednorázovost služby; získávání zpětné vazby od jejích uživatelů a návazné zkvalitňování péče tedy vyžaduje zvláštní pozornost.
|
|
|
Hate crimes
Nečas, Jaroslav ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu hate crimes. Nejprve vymezuje pojem hate crime, jeho alternativy a možné varianty překladu. Samostatně se věnuje pojmům násilí z nenávisti a hate speech. Dále uvádí charakteristiky pachatele, jeho různé motivace a roli předsudečnosti v jeho konání. V závěru se práce zaměřuje na oběť. Rozebírá její identifikací, fenomén viktimizace a její specifika v případě hate crimes. Dále práce uvádí modelové skupiny obětí a následně se věnuje situaci v České republice, právy oběti zde a pozicí Romů. Návrh výzkumu je zaměřen na porozumění pohledu obětí hate crimes. Výzkum si klade za cíl získání lepšího vhledu do zkušenosti obětí a stanovení hlavních oblastí podpory, které oběti považují za nejpodstatnější. Klíčová slova: hate crimes, trestné činy z nenávisti, nenávist, předsudek, viktimizace, pachatel, oběť
|
|
|
Intrapersonální komunikace a její role ve změně postojů
Kroufek, Marek ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na intrapersonální komunikaci a její význam v procesu sebepersvaze. V prvním tematickém celku uvádí základní poznatky o dvou blízkých konceptech, intrapersonální komunikaci a vnitřní řeči. Dále popisuje podoby a funkce intrapersonální komunikace s důrazem na vnitřní dialog a představuje teorii dialogického self Huberta Hermanse. Druhý tematický celek se věnuje změně postojů prostřednictvím procesů persvaze a sebepersvaze, uvádí příklady podob sebepersvaze a dává ji do kontextu intrapersonální komunikace. Práce formuluje hypotézu, že intrapersonální komunikace, zejména v podobě vnitřního dialogu, může působit jako nástroj sebepersvaze a vnitřní dialogická aktivita se tak může projevit v citlivosti k persvazi. Návrh výzkumného projektu nastiňuje možný způsob, jak tento vztah prozkoumat za použití výzkumných metod. Navrhovaný kvantitativní výzkum měří vztah mezi škálou vnitřní dialogické aktivity (IDAS) Piotra Oleśe a škálou citlivosti k persvazi (StP-II). Dále zjišťuje možný vliv osobnostních rysů dle dotazníku NEO-PI-R. Klíčová slova intrapersonální komunikace, vnitřní řeč, teorie dialogického self, změna postojů, sebepersvaze
|
|
|
Validizace Testu rozpoznávání emocí (TRE)
Knorková, Alžběta ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Práce se věnuje tématu emoční inteligence. V teoretické části se práce zabývá vymezením pojmu emoční inteligence a také přiblížením a kritickým zhodnocením metod měření emoční inteligence. Zvláštní pozornost je věnována pojetí emoční inteligence Mayera a Saloveye, kteří definovali emoční inteligenci jako schopnost porozumět, vnímat, využívat a řídit emoce a pro její měření vyvinuli metodu MSCEIT (Mayer Salovey Caruso Emotional Intelligence Test). Dále se práce zabývá pojetím emoční inteligence dle Bar-Ona a jeho sebeposuzovací metodou měření BarOn EQ-i. V empirické části je realizován výzkum s cílem najít důkaz v rámci konstruktové validizace pro nově vzniklou výkonovou metodu pro měření emoční inteligence TRE - Test rozpoznávání emocí vytvořenou týmem společnosti QED GROUP, a to formou korelace se zlatým standardem měření emoční inteligence - testem MSCEIT. Test TRE je zaměřený na složku EI rozpoznávání emocí. Výsledky prokázaly signifikantní korelaci TRE a MSCEIT na vzorku N = 65. Korelace TRE a celkového skóru MSCEIT ukázaly na uspokojivou hodnotu konvergenční validity (r = .249, p = .009), nejvyšší korelace byla nalezena mezi TRE a dimenzí MSCEIT Využití emocí (r = .383, p = .001). Klíčová slova: emoční inteligence, MSCEIT, TRE, validita, rozpoznávání emocí
|
|
|
Hodnoty a spokojenost mladých dospělých
Boubelová, Adéla ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na hodnoty a spokojenost u mladých dospělých. V teoretické části jsou vymezeny pojmy - hodnoty a životní spokojenost a je charakterizováno období mladé dospělosti. Dále jsou představeny dosavadní zjištění v oblasti vztahu hodnot a spokojenosti. Empirická část kvantitativní povahy mapuje souvislost míry důležitosti 23 hodnot a míry spokojenosti ve 23 oblastech na vzorku 726 mladých dospělých. Je též zařazeno doplňující kvalitativní šetření, které reaguje na nedostatky kvantitativní části. Z výsledků vyplývá, že u 19 z 23 oblastí byla nalezena statisticky významná pozitivní korelace mezi mírou důležitosti hodnoty a mírou spokojenosti v dané souhlasné oblasti. U jedné oblasti byla nalezena statisticky významná negativní korelace. Tento výzkum dává podnět k důkladnějšímu prošetření vztahu míry důležitosti hodnot a míry spokojenosti v daných oblastech. Klíčová slova: hodnoty, životní spokojenost, mladá dospělost
|
|
|
Kyberstalking
Urbanová, Kateřina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kyberstalkingem, jeho obětmi a pachateli. Cílem této práce je zmapovat tento trestný čin z psychologického pohledu, avšak není vynechán ani pohled právní, který je pro definici kyberstalkingu důležitý. části práce charakterizujeme stalking, jeho projevy a historii. Dále se budeme krátce věnovat kyberprostoru a jeho specifikům. V hlavní části představíme projevy kyberstalkingu, typické oběti a pachatele a dopady kyberstalkingu na oběti. Nakonec uvedeme ávní zakotvení tohoto trestného činu. Návrh výzkumného šetření se věnuje kvalitativnímu výzkumu chování obětí na internetu a dopadům kyberstalkingu.
|
|
|
Význam a vztah self-talku a dalších vybraných psychologických aspektů dobrého sportovního výkonu
Břeň, Dominik ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Jelínek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá self-talkem jakožto mentální strategií vedoucí ke zlepšení sportovního výkonu. V práci je self-talk popsán z hlediska svých dimenzí a funkcí, a je uvedeno jeho dělení na motivační a instrukční formu. Dále je reflektována vhodnost těchto forem pro specifický typ sportovního výkonu a fázi učení se sportovním dovednostem. Práce reflektuje i další vybrané psychologické aspekty sportovního výkonu, skrze které self-talk na jedince působí. Jsou jimi pozornost, self-efficacy a stav flow. Tyto aspekty jsou v práci popsány v kontextu sportovního výkonu, a dále je popsán jejich vztah se self-talkem. V návrhu výzkumu tato práce navrhuje experiment, který by měl analyzovat účinnost motivační a instrukční formy self-talku na sportovní výkon a míru self-efficacy, a porovnat tyto formy i mezi sebou.
|
host ::
RSS.