|
|
Okamžitá důvěra (swift trust) v pracovních týmech
Fritsch, Petra ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Brousilová, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na uvedení do problematiky tzv. okamžité důvěry (swift trust), která typicky vzniká v dočasných či virtuálních pracovních týmech. Jejím cílem je zmapovat dosavadní poznatky ze zahraničních zdrojů, zasadit je do širšího kontextu fenoménu důvěry v pracovním prostředí či týmové dynamiky a navrhnout výzkum, který by dosavadní poznání rozšířil. Teoretická část je rozdělena do tří základních kapitol. První kapitola se věnuje charakteristice a rozlišení pracovní skupiny a týmu, přičemž se také zabývá typologií pracovních týmů za účelem orámování pracovního týmu v souvislosti s okamžitou důvěrou. Ve druhé kapitole jsou stručně uvedeny základní teorie a koncepty fenoménu důvěry. Třetí kapitola práce poskytuje přehled dosavadního poznání konstruktu swift trust (pro účely této práce je použit překlad okamžitá důvěra), jeho definici a specifika oproti tradičnímu konceptu důvěry. Návrh výzkumu v empirické části cílí na předpoklady a vývoj rané okamžité důvěry v dočasně vytvořených pracovních týmech, které jsou fyzicky na stejném místě a nevykazují znaky virtuality. Tento návrh navazuje na dosavadní výzkumy, adresuje vliv osobnosti jednotlivce a taktéž raných týmových interakcí na počáteční úroveň okamžité důvěry a její vliv na týmový výkon. V případě realizace výzkum přispěje k...
|
|
|
Viktimologické souvislosti nezletilých obětí trestného činu násilné povahy
Falátková, Alžběta ; Faberová, Karolína (vedoucí práce) ; Brousilová, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vybranými technikami při práci s obětmi trestného činu násilné povahy. Cílovou skupinou práce jsou osoby mladší 18 let. Děti podle českého práva spadají do kategorie zvlášť zranitelných obětí. Daná skupina má specifická práva a proto uvádíme psychologické a právní aspekty práce s těmito oběťmi. Práce se soustředí na postupy snižující riziko sekundární viktimizace. Popisuje metody využívané v Českém prostředí i v zahraničí a snaží se o jejich porovnání. Nejvíce používaný v zahraničí se ukazuje NICHD protokol. Protokol usiluje o standardizaci postupu vyšetřovatele a eliminaci sugestibility výpovědi dítěte. Rozporované se ukázaly být Anatomické panenky, které mnoho autorů považuje za velmi problematické. Z hlediska vývojových specifik mají děti mladšího školního věku již dobře rozvinuté oblasti mozku pro uchování a vybavení si vzpomínek. Problematické ale může být abstraktní myšlení, které využívá například Kognitivní interview. Dále snaha ochránit pachatele nebo pochopení chování a motivů ostatních. V empirické části práce navrhujeme výzkum zabývající se fenoménem ideální oběti. Výzkumný soubor se skládá z kriminalistů pracující s dětskou obětí, a to s minimální praxí pěti let. Studie by mohla přispět k predikci rizik sekundární viktimizace. Zároveň by mohl být podkladem...
|
|
|
Rizikové faktory u příslušníků vězeňské služby
Martinák, Ondřej ; Červinková, Monika (vedoucí práce) ; Brousilová, Klára (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rizikové faktory a potenciální stresory u příslušníků Vězeňské služby. Hlavní důraz je kladen především na stres samotný, faktory jeho vzniku a konkrétní dopady jeho krátkodobého i dlouhodobého působení, kterými mohou být v extrémních případech až syndrom vyhoření, popřípadě posttraumatická stresová porucha. Tyto informace o působení stresu jsou následně použity pro identifikaci konkrétních potenciálních rizikových faktorů ve vězeňském prostředí, kterými jsou každodenní kontakt s vězněnými osobami, izolace během pracovní doby, společenská izolace a problematika humanizace vězeňského prostředí a nejistoty moci a vedení. Jedná se o témata, kterým v českém prostředí není věnováno příliš mnoho pozornosti, přesto se můžeme domnívat, že jejich působení v každodenním životě příslušníků vězeňské služby sehrává velkou roli. Vzhledem k tomu, že se jedná víceméně o otevření nového tématu, je návrh výzkumu v rámci práce zaměřen na hlubší průzkum dalších možných aspektů těchto faktorů a na doplnění aktuálního poznání o jejich působení vnímaném samotnými příslušníky vězeňské služby.
|
|
|
Konverzační pravidla používaná při výslechu dětí
Knapová, Karolína ; Brousilová, Klára (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Tato bakalářská práce představuje tzv. konverzační pravidla (angl. ground rules) používaná při výslechu dětí a nejvýznamnější dokumenty, v nichž jsou pravidla obsažena. V rámci České republiky není této oblasti věnováno mnoho literatury, proto je v textu pracováno především se zahraničními zdroji. Teoretická část se soustředí na vysvětlení podstaty konverzačních pravidel, popisuje jednotlivá konverzační pravidla, klíčové protokoly a výsledky souvisejících výzkumů. Zároveň obsahuje kapitolu týkající se verbální komunikace s dítětem, včetně množství příkladů. Empirická část představuje návrh výzkumu, jehož cílem je popsat efekt vyzkoušení konverzačních pravidel u dětí mladšího školního věku. Zejména zda vyzkoušení pravidel vede následně k jejich častějšímu užití ze strany dítěte. Přínosy výzkumu by byly jednak empiricky podložené poznatky, jakým způsobem děti prakticky využijí konverzační pravidla, pokud dojde k edukaci či tréninku. Dále se bude jednat o první výzkum tohoto typu v České republice, což přinese bližší pohled na tuto problematiku v českém prostředí.
|
|
|
Sugestibilita dětských svědků v rámci trestního řízení z pohledu psychologie
Brousilová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Diplomová práce volně navazuje na bakalářskou práci Specifika svědeckých výpovědí dětí v trestním řízení z pohledu psychologie, a to na kapitolu o sugestibilitě. Teoretická část nejprve seznamuje čtenáře s fenoménem sugestibility, zejména se zaměřením na Gudjonssonovo pojetí výslechové sugestibility. Další kapitola shrne dosavadní vědecké poznatky o rizikových faktorech, které mohou zvyšovat či snižovat sugestibilitu dětských svědků, a to věk, kognitivní faktory a psychosociální faktory. Pozornost je též věnována samotným typům výslechových technik používajících prvky sugesce, které byly doposud odhaleny a pojmenovány, jako jsou indukce stereotypů, návodné otázky, pozitivní a negativní následky nebo vrstevnický tlak. Empirická část představí výsledky replikovaného experimentu, který má za cíl zmapovat riziko sugestibility u českých dětí. Výzkum je zaměřen na děti předškolního věku, které byly vystaveny silně sugestivnímu výslechu o události, kterou před tím zažily. Rozhovorem, který proběhne s odstupem času, bude zmapováno, do jaké míry sugestivní rozhovor pozměnil vnímanou skutečnost.
|
|
|
Specifika svědeckých výpovědí dětí v trestním řízení z pohledu psychologie
Brousilová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Kostelníková, Zuzana (oponent)
V předkládané bakalářské práci se snažím o představení specifik, kterým musí vyslýchající čelit, pokud roli svědka trestného činu zaujímá dítě do 15 let. V první kapitole jsem krátce pro účely této práce vyjasnila pojem dítě a výslech. Pak se již detailněji zaměřuji na stěžejní témata. Přípravou výslechu je míněno zabezpečení vhodného prostředí pro výslech, nastolení příjemné atmosféry a důkladné vysvětlení právního systému a práv. Druhou kapitolu jsem věnovala komunikačním dovednostem dětského svědka, kde v podkapitolách přibližuji například konverzační pravidla či motivaci ke lhaní u dětí. V nejrozsáhlejší kapitole o sugestibilitě seznamuji čtenáře s nejznámějšími sugestivními technikami, a to jejich definováním, příklady a upozorněním na jejich škodlivost. Empirická část pak v návaznosti na poslední kapitolu teoretické části poskytuje můj návrh kvalitativního výzkumu, který si klade za cíl prozkoumat, zda je v České republice během výslechů dětských svědků využíváno sugestivních technik. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.